Zprávy | Z archivu rubriky


Prezident Václav Klaus se na kongresu ODS v pražských Vysočanech vzdal funkce čestného předsedy občanských demokratů. Po 18 letech tak zpřetrhal vazby na stranu, kterou zakládal. Nelíbí se mu, že se ODS posunula do politického středu. Část delegátů nese prezidentovo rozhodnutí s lítostí, vedení ale tvrdí, že krok nejsilnější vládní stranu neoslabí. Podle politologů Klausův čin posílí frakční boj uvnitř strany a může přispět k odchodu některých členů, nedělní volbu předsedy strany ale neovlivní. Novinářům Klaus po přibližně patnáctiminutové rozlučce s členy ODS řekl, že se nechystá zakládat novou euroskeptickou politickou stranu, protože to prezidentovi nepřísluší. Už před týdnem ale oznámil, že o podpoře nové euroskeptické strany uvažuje.

"Tato politika není tou, se kterou jsem ODS zakládal a dlouhá léta vedl," vysvětlil prezident Klaus svůj krok. "Považuji to za gesto vstřícné," uvedl v pětiminutovém projevu s žádostí, aby občanští demokraté jeho krok neodsuzovali. Současnou ODS označil za stranu spíše lobbistických zájmů, než idejí. Klaus poděkoval kongresu za pozornost a 18 let společné práce. Bývalí straničtí kolegové ho odměnili potleskem a kyticí.

Bývalý hejtman Středočeského kraje Petr Bendl uvedl, že Klausův krok ho nepřekvapil, prý se o tom neoficiálně hovořilo. Ministr zdravotnictví Tomáš Julínek si myslí, že Klaus nezvládl "předání žezla". Podle bývalého hejtmana Moravskoslezského kraje Evžena Tošenovského se strana s odchodem Klause musí vyrovnat. Klausovo rozhodnutí mnohé řadové občanské demokraty dojalo, někteří byli viditelně rozrušení, vyjadřovali zklamání z vývoje ve straně a uvažují o odchodu. Europoslanec Jan Zahradil se označil za Klausova "pomyslného žáka". "Nepředpokládám, že by to mělo znamenat nějakou fatální ránu pro ODS v tom smyslu, že by se měla rozpadnout," řekl novinářům politik, který sdílí Klausovu skepsi vůči lisabonské reformní smlouvě, jejíž ratifikaci Topolánkova vláda prosazuje. Rozhodnutí Klause zpřetrhat vazby s ODS nepřekvapilo stranického místopředsedu a ministra vnitra Ivana Langera. "Je to nepříjemné vyústění toho postupného rozcházení se Václava Klause, který byl symbolem ODS v 90. letech minulého století, s Mirkem Topolánkem, který je symbolem ODS ve třetím tisíciletí," komentoval vývoj Langer.

Žádná z významných polistopadových politických stran v České republice nebyla tak dlouho a tak úzce spojena s jedním politikem, jako tomu bylo v případě ODS a Václava Klause. Klaus stranu zakládal a téměř 12 let byl jejím předsedou, ideovým vůdcem a nejvýraznější tváří. Určitým symbolem strany zůstal i poté, co před šesti lety v souvislosti s kandidaturou na prezidenta stranické vedení opustil. Jeho odstoupením z funkce čestného předsedy tak skončila pro ODS jedna důležitá kapitola její historie. Václav Klaus se stal čestným předsedou strany a začátkem roku 2003 byl zvolen prezidentem. Vztahy mezi ním a novým lídrem ODS byly od počátku komplikované, o čemž svědčí i Topolánkova slova z rozhovoru pro listopadový Respekt: "Celých šest let po nástupu po Václavu Klausovi bojuji tak trochu s ním a samozřejmě s částí ODS, která mě původně nechtěla za předsedu strany a vlastně mě možná stále nechce..."

Rozhodnutí prezidenta Václava Klause vzdát se funkce čestného předsedy ODS, neovlivní volbu předsedy největší vládní strany, může ale ovlivnit atmosféru na kongresu. Shodují se na tom politologové, které oslovila ČTK. O post předsedy ODS se v neděli utká současný šéf strany a premiér Mirek Topolánek s pražským primátorem a prvním místopředsedou strany Pavlem Bémem. Podle politologů Klausův čin posílí frakční boj uvnitř strany a může přispět k odchodu některých členů.

Politolog Zdeněk Zbořil se domnívá, že fakt, že ODS přišla o svého čestného předsedy, může velmi ovlivnit atmosféru na kongresu. Podle něj tím, že prezident s tímto rozhodnutím přišel až na kongres, takzvaně přitopil pod kotlem. "Tento čin soupeření frakcí uvnitř strany jen posiluje," uvedl Zbořil. Nemyslí si, že by Klausovo prohlášení ovlivnilo nedělní volbu předsedy. Domnívá se ale, že Topolánkovo případné vítězství může stranu přivést "do hrobu". "Mohlo by přinést takzvaný Bursíkův efekt - slavné vítězství, ale co pak s tím?" poznamenal Zbořil.

Politolog Bohumil Doležal se domnívá, že pro stranu je tento Klausův čin určitě nepříjemný a může způsobit odchod některých členů. Volby předsedy ODS ale také podle něj neovlivní. "Neumím si představit, jak by to volby mohlo ovlivnit. Topolánka to sice oslabí, ale koho to posílí, to nevím," dodal. Politoložka Vladimíra Dvořáková si myslí, že prezidentův odchod se dal očekávat. "Překvapilo mě ale, že se jednalo o umírněný odchod. Čekala jsem rozloučení ve zlém, agresivnější a bojovnější projev," řekla ČTK Dvořáková.

Předseda ODS Mirek Topolánek delegáty vysočanského kongresu oslovil s žádostí o změny, které si podle svých slov nedokázal dosud u spolustraníků vynutit. Změna ODS nemá alternativu, řekl Topolánek. Zopakoval, že volební prohru v říjnovém hlasování do třetiny Senátu a krajských zastupitelstev zavinily nejednost, nesrozumitelnost a nevěrohodnost strany. Přiznal své osobní chyby i koncepční pochybení přípravy kampaně a omluvil se za ně. K volební prohře přispěl podle svých slov Topolánek sám tím, že nedokázal oddělit své soukromé problémy od pracovních a často jednal jako člověk, nikoli jako předseda ODS.

Strana podle Topolánka ze střednědobého hlediska špatně vyhodnotila vítězství 2002 a 2006. "Šlo o netypické vítězství v zemi, kde má levice převahu," konstatoval. Doplnil, že občanští demokraté přecenili robustnost vítězství v parlamentních volbách a podcenili potřebu vysvětlovat. "Měli jsme občany daleko razantněji seznámit s reálným stavem země, ekonomiky, který jsme zdědili," řekl s tím, že voliči měli vůči ODS nadměrná očekávání. "Náš vítězný étos - reformy jsme rozmělnili koaličním kompromisem a boj s korupcí nechali na papíře. Lidi došli k závěru, že jsme stejní jako oranžoví," zdůraznil. Přiznal, že stát není tak malý a efektivní, ani tak silný, jak ho ODS voličům slibovala. Vedení ODS zvolilo špatný model kampaně, když přenechalo sociálním demokratům možnost vybírat témata. "Scházel nám jeden člověk, na kterého bych se mohl spolehnout a přenechat mu vnitřní řízení ODS," odkázal také na své vyhrocené vztahy k prvnímu místopředsedovi a nynějšímu vyzyvateli Pavlu Bémovi. Topolánek také slíbil, že se po letních volbách do Evropského parlamentu zasadí o vznik nové evropské pravicové frakce.

Občanská demokratická strana ztratila důvěryhodnost, řekl první místopředseda strany Pavel Bém. To je podle něj hlavní současný problém občanských demokratů. Bém se utká o křeslo předsedy stran se současným šéfem Mirkem Topolánkem. Tomu ale ve svém kritickém projevu současně vzdal hold. Ve vší úctě a respektu, klobouk dolů, s jakou hrdostí jsi prošel posledními šesti roky, vzkázal předsedovi strany a premiérovi. Podle Béma ODS zklamala veřejnost a nastala u ní lhostejnost, "nejhorší možný stav".

Bém také stejně jako předtím předseda ODS Mirek Topolánek vyzval delegáty kongresu k jednotě, členové ODS mezi sebou podle Béma dostatečně nekomunikují. K semknutí vyzývali i další místopředsedové. Ministr vnitra Ivan Langer asi pěti stovkám delegátů promítal záběry s rozhovory se zklamanými voliči a emotivně hovořil o nutnosti tyto lidí získat zpět. Velmi komplexně své vystoupení pojal místopředseda a ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas. K získání středového voliče jsou podle něj především potřeba tři politické pilíře - ekonomická, prorodinná politika a snaha zajistit kvalitní vzdělávání.

Předseda Senátu Sobotka vyzval kongres ODS k jednotě a otevřené diskusi. Cestou k úspěchu podle něj není zakládání nových pravicových uskupení a ODS i celá pravicová politika by tvrdě zaplatila za jakýkoliv pokus o rozbití strany, ať už by jej inicioval kdokoliv. Sobotka také ostře varoval před sociální demokracií Jiřího Paroubka. Po vystoupení předsedy horní parlamentní komory začala politická diskuse.

Ministr zdravotnictví Tomáš Julínek hájil na vysočanském kongresu reformy, které se podle části ODS i veřejnosti výrazně podílely na prohře vládní koalice v krajských a senátních volbách. Část stranických kolegů obvinil ze sabotování změn ve zdravotnictví. Interpretaci, kterou používá i opoziční ČSSD odmítl se slovy, že "ani David Rath nedoufal, že kromě svých skalních a komunistických voličů osloví funkcionáře ODS". Julínek si postěžoval, že údery zezadu od starostů za ODS, kteří začali populisticky vracet poplatky, pomohly při přípravě kampaně ČSSD. Přiznal ale i svůj podíl viny v tom, že nepřesvědčil, že dobrá reforma přináší dobré zprávy pro voliče.

V pražských Vysočanech se sešlo zhruba 300 příznivců krajně pravicové Dělnické strany (DS), kteří protestovali proti návrhu vlády tuto stranu zakázat. Na zhruba hodinovou akci, která se konala přímo naproti hotelu, v němž zasedá kongres ODS, dohlíželo pět stovek policistů. Demonstrace se obešla bez větších incidentů. Předseda Dělnické strany Tomáš Vandas ve svém projevu přirovnal současnou vládní garnituru ke komunistickému režimu, který také zakazoval opoziční názory. Vláda se prý snaží potlačit "skutečnou opozici v České republice", protože se zalekla výborných výsledků DS v říjnových krajských volbách. Ministra vnitra Ivana Langra (ODS) Vandas nazval hlavním nepřítelem DS, neschopným, zkorumpovaným a všehoschopným kariéristou a parazitem. Vandas dodal, že Dělnickou stranu, která chce Česko "čisté, bílé, bez parazitů a jiné verbeže", nikdo nezastaví. "Budeme kandidovat v evropských volbách, ať se to někomu líbí, nebo ne," uzavřel.

Policie na místě kontrolovala lidi, kteří na shromáždění přicházeli. Nad místem se vznášel i policejní vrtulník, v okolí se podle zpravodajky ČTK pohybovaly i obrněné vozy a policisté na koních. Na akci se přišel v civilu podívat i šéf pražské policie Martin Červíček. Dělnická strana na sebe v poslední době upozornila především v souvislosti s událostmi v Litvínově. Na tamějším sídlišti Janov trvají delší dobu spory mezi Romy a ostatními občany. Dělnická strana, která má podporu místních obyvatel, se netají svou averzí vůči Romům. Posledního pochodu na Janov, který vyústil v ostré bitvy stovek extremistů a policistů, se zúčastnilo zhruba 600 až 700 pravicových radikálů.

"Neslýchané, neznámé a neexistující" - taková slova použil prezident Václav Klaus, když hovořil o průběhu páteční kontroverzní schůzky s delegací europoslanců. Podle Hradu ji doprovodila ostrá slovní přestřelka mezi Klausem a šéfem frakce evropských zelených Danielem Cohn-Benditem a irským poslancem Brianem Crowleym. Bylo to kvůli názorům Klause na EU a lisabonskou smlouvu. Europoslanec podle Aktuálně.cz po setkání například prohlásil, že Klaus se choval jako paranoik. Hrad posléze uvedl, že Cohn-Bendit přišel na schůzku provokovat, později se rozhodl k velmi neobvyklému kroku a zveřejnil svůj záznam ze schůzky. Následků se Klaus nebojí. Se zveřejněním záznamu nesouhlasila slovenská europoslankyně Irena Belohorská, která na schůzce byla. Podle ní byl také text záznamu mírně zpřeházený.

K lisabonské smlouvě Cohn-Bendit Klausovi například podle záznamu řekl: "Vaše názory na ni mě nezajímají, chci vědět, co uděláte, až ji schválí česká sněmovna a Senát. Budete respektovat demokratickou vůli zástupců lidu? Budete to muset podepsat". Cohn-Bendit podle záznamu Hradu chtěl, aby mu Klaus vysvětlil míru svého přátelství s irským odpůrcem lisabonské smlouvy Declanem Ganleym: "Jak se můžete scházet s člověkem, o němž není jasné, kdo ho platí? Ve vaší funkci se s ním nemáte co scházet. Je to muž, jehož finance pocházejí z problematických zdrojů, a chce je nyní použít na financování své volební kampaně do EP." Klaus byl výroky zjevně konsternován. "Musím říci, že tímto stylem a tónem se mnou za šest let zde nikdo dosud nemluvil... Já bych se vás nedovolil ptát, z čeho jsou financovány aktivity zelených. Pokud vám jde o racionální diskusi v té půlhodině, kterou na jednání máme, dejte, pane předsedo, prosím, slovo dalšímu," řekl. Pöttering však Klausovi nevyhověl.