Zprávy | Z archivu rubriky


Ústavní soud (ÚS) v úterý projedná soulad lisabonské smlouvy, jež má reformovat Evropskou unii, s českým ústavním právem. Řízení je nejsledovanější agendou soudu od zkoumání vládní reformy veřejných financí. Jednání za účasti politiků a následné rozhodování možná potrvá déle než obvyklý jeden den. Česko je poslední zemí EU, která o smlouvě dosud nijak nehlasovala. Čeká se právě na stanovisko patnáctky ústavních soudců. Při jednání soud vyslechne stanoviska představitelů obou komor parlamentu, vlády a prezidenta Václava Klause, jenž je kritikem smlouvy a na vystoupení před soudem se pečlivě připravuje. "Nejen těch 15 ústavních právníků, ale všech deset milionů občanů by mělo vědět, že jde o vážnou věc. Přijetí lisabonské smlouvy znamená opravdu historicky fundamentální změnu postavení naší země," řekl Klaus v sobotu ČTK.

Česko je jedinou zemí, kde o smlouvě zatím nehlasoval parlament ani veřejnost. Jako poslední zatím lisabonskou smlouvu schválil před několika dny švédský parlament a jako jediní ji odmítli Irové v červnovém referendu. Německo a Polsko čeká ještě na podpis prezidenta. Polská hlava státu potvrzení smlouvy již přislíbila, německý prezident otálí s podpisem kvůli rozhodování tamních ústavních soudců. Ratifikační proces lisabonské smlouvy oficiálně končí uložením listin u italské vlády. Česká vláda prosazovala schválení smlouvy ještě před začátkem českého předsednictví EU v lednu 2009. Premiér Mirek Topolánek ale už připustil, že Česko bude o smlouvě rozhodovat možná až někdy v prvním čtvrtletí příštího roku.

Vláda premiéra Mirka Topolánka v současnosti disponuje jen 92 či 93 poslanci, a je tedy fakticky vládou menšinovou. V televizním pořadu Otázky Václava Moravce se na tom shodli předseda opoziční ČSSD Jiří Paroubek a první místopředseda vládní ODS a pražský primátor Pavel Bém. Bém vládu muže, se kterým se za dva týdny utká o křeslo předsedy ODS, za její dosavadní kroky pochválil. Paroubek ji naopak označil za špatnou a zdůraznil, že kromě podpory po dobu českého předsednictví v EU nehodlá ČSSD kabinet tolerovat. Oba politici reagovali na sobotní rozhodnutí dvou poslankyň vládní Strany zelených (SZ) Olgy Zubové a Věry Jakubkové opustit poslanecký klub své strany. "Menšinová vláda už nebude schopna prosazovat ty zákony, které si předsevzala. Já si nedovedu představit rok a půl nějakého nevládnutí," prohlásil Paroubek. Zopakoval proto starší návrh ČSSD, aby se předčasné parlamentní volby mohly konat společně s volbami do Evropského parlamentu příští rok na počátku června. Podle Béma ale odchod dvou Zelených z klubu Česko k předčasným volbám neposunul. "Já myslím, že je potřeba udělat inventuru programového prohlášení, sednout si v koaliční devítce, začít komunikovat na úrovni partnerských koaličních stran a říci si, co jsou priority," řekl v televizi pražský primátor. Vláda by se podle něj měla nad nejdůležitějšími prioritami pokusit dohodnout napříč vládní koalicí.

Zdravotničtí odborníci Strany zelených se shodli se zástupci ministerstva zdravotnictví na vyřešení sporného paragrafu v zákonu o veřejném zdravotním pojištění. Vláda jej ve středu nepřijala kvůli nesouhlasu zelených a lidovců. Zástupci KDU-ČSL se však schůzky nezúčastnili údajně kvůli nedostatku času na prostudování ministerského návrhu. "Postup, který zvolila KDU nebo někteří její členové, nemohu nazvat jinak než nezodpovědný," řekl po jednání novinářům náměstek ministra zdravotnictví Marek Šnajdr. Zeleným, které na jednání reprezentovala ministryně pro lidská práva a menšiny Džamila Stehlíková, se do návrhu zákona podařilo prosadit jejich požadavky. Hlavním bylo to, že doplácení za nadstandard nesmí být zavedeno dříve, než budou standardy hrazené z veřejného zdravotního pojištění jasně definovány. Návrh, který má být kompromisem, v pátek zveřejnil i ministr financí Miroslav Kalousek (KDU-ČSL). Variantu, že by zákon stanovil povinnost ministerstva standardy zveřejnit a o jejich podobě extenzivně diskutovat s profesními organizacemi, hodlá předložit vládě jako pozměňovací návrh. "To, co jsme dohodli, je velmi blízké i tomu kompromisnímu návrhu, se kterým v pátek přišel ministr financí Kalousek," míní Šnajdr. Zákon o veřejném zdravotním pojištění budou ministři asi opět projednávat v pondělí; podle Šnajdra by jeho nový návrh mohl být přijatelný i pro lidovce. "Já jsem přesvědčen o tom, že bude-li na vládě ze strany KDU a její reprezentace vůle hledat kompromisní řešení, tak jsme ho na tomto jednání našli," dodal.

Dosavadní deregulace nájemného zatím tuzemský trh s byty příliš nerozhýbala. Množství bytů, které uvolňování nájemného vrhlo na trh je zatím zanedbatelné. Lidé se dosud i přes zvyšování nájmů ze svých současných bytů do levnějších lokalit příliš nestěhují. Vyplývá to z ankety ČTK mezi realitními odborníky, sdruženími, kterých se deregulace dotýká, a státními úředníky.

Regulované nájemné se v celé republice vztahuje na více než 700.000 bytů, což je téměř pětina bytového fondu. V některých městech sice podle ředitele odboru bytové politiky ministerstva pro místní rozvoj Pavla Rakouše postupně přibývá případů, kdy nájemník městu byt vrátí, protože je pro něj nájemné již příliš vysoké nebo se mu ho nedaří dále "načerno" pronajímat. "Počty takových případů nemáme k dispozici, podle našich zkušeností však nejsou nijak velké," podotkl Rakouš. Prezident Asociace realitních kanceláří ČR Jaroslav Novotný odhaduje, že počet obyvatel s regulovaným nájemným, kteří zvolili přestěhování do jiných bytů, zatím nepřekročil deset procent. "Bude rozhodující, zda všichni vlastníci domů využijí maximálních hranic pro zvýšení nájemného. Pokud by to nastalo plošně v plném rozsahu, tak tento trend nepochybně zesílí," řekl šéf asociace. Výraznější trend stěhování do levnějších lokalit nepotvrdili ani představitelé nájemníků. "Jednak nabídka volných levných bytů je velmi omezená, jednak vytěsňování lidí z míst, ke kterým mají vztah, kde mají přátele a zázemí, způsobuje značné sociální a často i zdravotní problémy," poznamenal místopředseda Sdružení nájemníků ČR Milan Taraba. Majitelé domů se domnívají, že pokud lidé s regulovaným nájemným svůj byt nepotřebují, nebo ho již nemohou zaplatit, tak se ho nezbaví, ale snaží se byt "nelegálně zpeněžit". V praxi jde například o "černé" pronajímání nebo neoprávněné výměny, řekl ČTK místopředseda Občanského sdružení majitelů domů a bytů Libor Dellin.