Zprávy | Z archivu rubriky


Dvě rebelky Strany zelených (SZ), Olga Zubová a Věra Jakubková, se rozhodly opustit poslanecký klub. Krátce před sérií důležitých parlamentních hlasování o rozpočtu, lisabonské smlouvě či umístění amerického protiraketového radaru v ČR tak výrazně oslabily vládní řady. Obě poslankyně sice tvrdí, že zůstávají ve vládním táboře, jasnou podporu například rozpočtu ale vyslovit nechtěly. Zubová na samém začátku sobotního zasedání republikové rady v Pardubicích rezignovala i na post její předsedkyně. Zdůvodnila to pocitem odpovědnosti za drtivou porážku strany v podzimních krajských a senátních volbách. Volebnímu debaklu se věnovala i analýza, kterou zelení v Pardubicích zveřejnili. "Cítila jsem potřebu distancovat se od politiky Martina Bursíka, kterou praktikuje v Poslanecké sněmovně a ve vládě," vysvětlila svůj postoj Jakubková. SZ podle ní nyní nehájí v případě zdravotnické reformy ústavní práva občanů a řady chyb se dopustila i v dopravní politice. Zubová v projevu k rezignaci na stranickou funkci také připomněla, že volební program SZ obsahuje pasáže odmítající zřízení jakékoliv cizí vojenské základny na českém území. Předseda SZ Martin Bursík krátce před tím, než dvě poslankyně předstoupily před novináře, poznamenal, že jejich odchod mu nevadí. "Já budu hlasovat pro radar. Jestli Olga Zubová hledá důvod pro odchod, tak tady ho má. Ať jde hned," řekl. Později dodal, že odchod nezkrotitelných poslankyň alespoň "vyčistil vzduch" a klub nyní za jejich hlasování nenese odpovědnost.

Stranická analýza k volebnímu výsledku uvádí, že zelení musí příště podávat své politické záměry líbivěji a vtipněji. Hlavními důvody neúspěchu jsou pak absence silného tématu a "příběhu o potřebnosti zelených v krajích". SZ podle analýzy také podcenila historii voleb v roce 2006, nedokázala ztělesnit "novou alternativu" a sama sebe prezentovala jako neúspěšná a neschopná naplnit vlastní volební program.

Příslušníci cizinecké policie, pražské policie, celníci a pracovníci České obchodní inspekce (ČOI) zasahovali v největší pražské tržnici Sapa v Libuši. Podle mluvčí cizinecké policie Kateřiny Rendlové policisté při razii předvedli přes čtyři desítky lidí, u některých bylo rozhodnuto o správním vyhoštění. Akce se od rána účastnilo na 1000 lidí, polovinu z nich tvořili policisté. Zásah v tržnici Sapa začal podle mluvčí v 09:00. Policisté podle Rendlové předvedli 44 lidí, po několika z nich bylo v minulosti vyhlášeno celostátní pátrání. Podle mluvčí mezi nimi byli Vietnamci, Mongolové, Češi, Slováci či Poláci. Pět lidí - tři Monogolové, Číňan a Vietnamec - bylo vyhoštěno. Sedm lidí je podezřelých ze spáchání trestného činu maření výkonu úředního rozhodnutí, uvedla Rendlová. Šlo o lidi, kteří byli v minulosti vyhoštěni ze země, ale rozhodnutí nerespektovali. Žádné incidenty se podle Rendlové při razii nestaly. Podle zpravodaje ČTK celníci postupně otvírali obrovské množství stánků a kontejnerů a kontrolovali obsah, k řadě z nich se majitelé nehlásili a zámky tak musely být odstraněny násilím.

Zásah policistů a celníků vzbudil čirý ruch v celé zdejší komunitě asijských trhovců, k tržnici po celý den přijížděla jejich auta, mnozí sledovali zásah z povzdálí. Obchodníci z tržnice si na zásah stěžují. "Proti způsobu provedení zásahu co nejdůrazněji protestujeme a považujeme jeho provedení za šikanózní," sdělil ČTK mluvčí Svazu Vietnamců v ČR Tran Hoang Thanh. Vadí mu například, že policisté nasadili pouta muži, který se nebránil prohlídce, a že po areálu tržnice chodili s namířenými zbraněmi. Podle vlastníků areálu se navíc policisté chovali necitlivě ke stánkům a kontejnerům obsahujícím zboží a násilně jim uráželi zámky, přestože jim je jejich majitelé chtěli odemknout. ČTK to oznámil Hoang Dinh Thang, ředitel společnosti Saparia, která areál vlastní. "Akci jsme udělali jako reakci na vyhodnocení dlouhodobé bezpečnostní situace," uvedla Rendlová. Cizinecká police má podle ní poznatky o tom, že v tržnici se odehrává nejrůznější trestná činnost, politické zadání akce rozhodně odmítla. Policisté například kontrolovali legálnost pobytu cizinců v Česku, celníci a pracovníci ČOI zase prohlíželi zboží ve stáncích. Menší razie byla podle Rendlové i v tržnici v Holešovicích.

Kdysi nejznámější undergroundový kulturní časopis Vokno je kompletně k dispozici v elektronické verzi. Na adrese www.vons.cz/vokno je možné číst všechna čísla časopisu, který vycházel v letech 1979 až 1989. Vokno vydával publicista a signatář Charty 77 František Stárek spolu se svými přáteli jako hlavní periodikum kulturního undergroundu; od sedmého čísla byl na obálce uveden podtitul "časopis pro druhou i jinou kulturu". Do časopisu přispívali také členové Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných (VONS), například Ivan Jirous a Dana Němcová.

Redakce také vydávala knihy ve stejnojmenné samizdatové edici. Při přípravě šestého čísla Vokna, které se nepodařil dokončit, byli v roce 1981 zatčeni a později odsouzeni k nepodmíněným trestům odnětí svobody František Stárek, Ivan Jirous, Michal Hýbek a Jiří Frič. Po návratu Stárka z vězení se vydávání časopisu opět obnovilo a postupně začal také vycházet informační bulletin Voknoviny a videomagazín. Redakce také pořádala výstavy, přednášky a koncerty. V roce 1989 byl Stárek spolu s manželkou Ivou Vojtkovou opět zatčen a odsouzen v jednom z posledních politických procesů v tehdejším Československu ke dvěma a půl roku vězení. Původně samizdatový časopis Vokno vycházel i po listopadu 1989. Ke stažení je k dispozici všech 14 samizdatových čísel časopisu Vokno. Jejich elektronická verze byla připravena ve spolupráci s knihovnou Libri prohibiti, kde jsou uloženy originály.

Přes 30 betlémů z dílen 24 profesionálních i amatérských tvůrců z Čech a Slovenska se představuje na výstavě v jindřichohradeckém muzeu. Jde o díla, s nimiž se jejich autoři přihlásili do třetího ročníku soutěže O Nožík Tomáše Krýzy. K vidění jsou tak nejen klasické jesličky ze dřeva, ale i z keramiky, skla či krajky. K raritám patří dvoumetrový dřevěný betlém nebo naopak miniaturní jesličky ve slupce od lískového ořechu, řekla ČTK etnografka muzea Alexandra Zvonařová. Soutěž o nejkrásnější betlém se v Jindřichově Hradci koná vždy jednou za pět let. Poprvé ji tamní muzeum uspořádalo v roce 1998 a mohly do ní být přihlášeny betlémy z různých materiálů. Druhý ročník v roce 2003 měl už ale přísnější pravidla. Díla mohla být jen ze dřeva nebo v kombinaci se dřevem. Betlémy musely být zároveň vyrobené v posledních pěti letech. Stejné pokyny museli betlémáři dodržet i letos. Prvenství mezi profesionálními tvůrci získal František Věžník z Třebíče, který ze švestky vyřezal půlmetrové jesličky s osmi figurami. "Výtvor nás zaujal hlavně modernistickým pojetím," uvedla Zvonařová. V kategorii amatérských tvůrců si repliku zlatého nožíku, se kterým Tomáš Krýza údajně vyřezával figurky svého betlému, odnesl Oldřich Ryčl z Prahy. Jeho lipový betlém znázorňuje Svatou rodinu, pastýře a Tři krále. Výstava betlémů zůstane v muzeu do 6. ledna příštího roku a její součástí budou i tvůrčí dílny, kterých se zúčastní řezbáři, jejichž betlémy si mohou návštěvníci prohlédnout. Zároveň s výstavou uvidí lidé i jesličky Tomáše Krýzy (1838-1918), které jsou největším mechanickým betlémem na světě.