Zprávy | Z archivu rubriky


Zelení považují za nezbytné ratifikovat lisabonskou smlouvu do konce letošního roku. Na zasedání předsednictva nejmenší vládní strany se lídři zelených usnesli, že Česko by mělo ještě před začátkem svého předsednictví v Radě EU dát jasně najevo odhodlání dokončit co nejdříve proces ratifikace lisabonské smlouvy ve všech členských státech EU. Ministři SZ dostali za úkol vést koaliční jednání s cílem ratifikovat ve sněmovně a Senátu smlouvu bezprostředně po vynesení výroku Ústavního soudu. Předsedovi strany Martinu Bursíkovi předsednictvo uložilo jednat s premiérem Mirkem Topolánkem (ODS) o vytvoření platformy pro dialog ekonomických expertů nominovaných koaličními partnery na téma zavedení eura.

Předsednictvo také pokáralo poslankyně Olgu Zubovou a Věru Jakubkovou za hlasování při neúspěšné volbě předsedkyně sněmovního výboru pro evropské záležitosti. Tím, že nezvedly ruku pro místopředsedkyni zelených Kateřinu Jacques, poškodily podle usnesení zveřejněného na webu SZ zájmy strany a proces přípravy předsednictví. Předsednictvo rebelky také vyzvalo, aby ve sněmovně podpořili Bursíkův návrh na omezení jízd kamionů o víkendech, který ve středu přijala vláda. Jakubková má na žádost předsednictva stáhnout z jednání sněmovny svůj návrh týkající se stejné problematiky. Jakubková usnesení vnímá jako další z vnitrostranických útoků a jako přípravu na stranické čistky. Později ve společném prohlášení se Zubovou doplnila, že představa, že jako poslankyně ohrožují proces přípravy předsednictví ČR v Radě EU je absurdní. Novelu o kamionovém provozu je Jakubková připravena stáhnout, ale až v okamžiku, kdy vládní návrh úspěšně projde schvalováním.

Bursík podle Jakubkové zneužívá své ministerstvo k politikaření a k vnitrostranickému boji, čímž poškozuje důvěru lidí v nezávislé fungování státu. Neshody v poslaneckém klubu, které se táhnou už více než rok, předsednictvo označilo za jednu z příčin neúspěchu zelených v krajských a senátních volbách.

První z válečných veteránů byli prezidentem Václavem Klausem povýšeni do generálských hodností. Devadesátiletý generálporučík a čestný předseda Československé obce legionářské Tomáš Sedláček se stal armádním generálem, in memoriam byl do hodnosti brigádního generála povýšen plukovník Josef Bryks. Obě jmenování souvisí s Dnem válečných veteránů, který se připomíná 11. listopadu. "Zahájili jsme tímto dnešním dnem úplně novou tradici, nový zákon umožnil povyšování tohoto typu. Myslím, že je přímo symbolické, že jste to právě vy dva," řekl Klaus po předání dekretů na adresu Sedláčka a Brykse, kterého zastupovala jeho žena Gertruda Bryksová. Česko tak podle Klause oceňuje i neaktivní vojáky způsobem, který si oni zaslouží. Povýšení veteránů v důchodovém věku umožnila až letošní novela zákona o válečných veteránech. Ministerstvo obrany v současnosti eviduje 16 žijících veteránů v generálských hodnostech.

Dodnes vitální Tomáš Sedláček odešel po okupaci Československa bojovat proti fašistickému Německu do zahraničí, postupně do Francie, Velké Británie a Sovětského svazu. Válčil v Karpatech i při Slovenském národním povstání. V 50. letech byl komunistickým režimem v politicky motivovaném procesu odsouzen za velezradu a špionáž k 20 letům vězení, mimo jiné byl nasazen v příbramských uranových dolech. Po listopadu 1989 byl rehabilitován a dnes je čestným předsedou legionářské obce.

Plukovník Josef Bryks zemřel už v roce 1957 ve vězeňské nemocnici v Ostrově nad Ohří. Uvězněn byl ihned po komunistickém převratu v roce 1948. Za druhé světové války bojoval v řadách britského letectva RAF, byl sestřelen a z německého zajetí se celkem pětkrát neúspěšně pokusil o útěk.

Finanční krize může zpomalit tempo dalšího zvyšování regulovaného nájemného. Krize totiž zasáhla i realitní trh a ceny nemovitostí, od kterých se míra uvolňování regulovaných nájmů odvíjí, klesají, řekl novinářům po jednání s představiteli Sdružení nájemníků ČR ministr pro místní rozvoj Jiří Čunek. O kolik přesně může krize rychlost deregulace zpomalit, však Čunek neuvedl s tím, že ještě nejsou k dispozici potřebné propočty.

Čunek má již konkrétní plán, jak zmírnit dopady deregulace například v Praze, kde mají regulované nájmy vzrůst v některých čtvrtích od příštího roku o více než 40 procent. Ministerstvo obrany prý v těchto dnech žádá vládu, aby mohlo předat městu byty v účetní hodnotě přesahující 500 milionů korun. Jejich tržní cena bude mnohem vyšší, podotkl ministr. "Chtěl bych se dohodnout s Prahou na tom, že by peníze, které získají prodejem bytů nájemníkům, investovali přísně právě do výstavby malometrážních bytů," řekl Čunek. Zvláště například pro starší obyvatele z větších bytů by jejich přestěhování do malometrážních jednotek mohlo podle něj znamenat řešení jejich tíživé situace.

S tempem uvolňování nájmů jsou dlouhodobě nespokojení majitelé domů. Na Českou republiku kvůli regulovaným nájmům podali k štrasburskému soudu pro lidská práva přibližně 4800 žalob. V Česku je podle dřívějšího sdělení Občanského sdružení majitelů domů (OSMD) pouze 28 obcí a měst, ve kterých je nájemné na úrovni, která stačí k pokrytí nákladů na základní údržbu domů a bytů. Na úroveň místně obvyklého nájemného se podle OSMD nájmy v mnohých místech nedostanou ani po ukončení deregulace.