Zprávy | Z archivu rubriky


Bývalý československý a český prezident Václav Havel se při smutečním obřadu ve Vídni nepřímo omluvil bývalému dlouholetému starostovi Vídně Helmutu Zilkovi za to, že mu v roce 1998 jako tehdejší český prezident odmítl udělit státní vyznamenání kvůli podezření, že v 60. letech údajně spolupracoval s tehdejší československou tajnou policií - StB. Zilk zemřel 24. října ve věku 81 let a v sobotu se s ním rakouská metropole rozloučila sérií smutečních akcí. "Možná jsme mu (Zilkovi) i někdy z neznalosti ublížili. Rád bych se za Čechy omluvil," řekl Havel v krátkém proslovu ve Slavnostním sále vídeňské radnice, aniž konkrétně zmínil kontroverzní událost starou deset let. Podezření vůči Zilkovi se nikdy plně neprokázala.

Havel před tisícovkou smutečních hostů označil Zilka za "člověka, kterého si troufá označit za svého přítele". "Ještě důležitější je ale to, že byl přítelem Československa a České republiky," uvedl Havel. Připomenul Zilkovo dlouholeté úsilí o rozvoj vztahů mezi oběma zeměmi a skutečnost, že byl mimo jiné čestným občanem Prahy nebo řadu let předsedou Rakousko-československé společnosti. "Helmut Zilk podporoval český i slovenský politický exil, ale i vnitřní opozici v Československu. Železná opona se mohla zhroutit i proto, že byla podvrtávána z obou stran. On byl jedním z těch, kteří se o to zasloužili, a tím i o svobodnější život mnoha Evropanů," řekl o Zilkovi Havel.

ČSSD i přes slib vítěze amerických prezidentských voleb Baracka Obamy o pokračování projektu raketové základny v Polsku dál trvá na tom, aby se o radaru v ČR hlasovalo až příští rok po oficiálním vyjádření nového amerického vedení. Sociální demokraté požadují referendum o radarové základně v Brdech a její začlenění do systému NATO. Novinářům to po jednání ústředního výkonného výboru strany řekl její místopředseda Bohuslav Sobotka.

Obama podle polské prezidentské kanceláře v pátek v telefonickém rozhovoru polskému prezidentovi Lechu Kaczynskému slíbil, že USA budou pokračovat v projektu protiraketového štítu. "Polsko není Česká republika. Nás budou samozřejmě zajímat vyjádření, která se týkají přímo České republiky," řekl Sobotka. Podle něj by naopak Obama mohl mít větší pochopení než jeho předchůdce pro koordinování kroků s evropskými spojenci. "Tomu (vzájemné lepší spolupráci USA s Evropou) rozhodně nenapomůže, pokud my teď budeme ratifikovat nebo bychom nedej bože ratifikovali dvoustranné dohody mezi USA a ČR," dodal Sobotka.

Podle místopředsedy ČSSD Milana Urbana by postoj USA k budování protiraketového deštníku mohla v příštím měsících změnit finanční krize a její dopady. "První věta Baracka Obamy nebyla o tom, jestli se má nebo nemá stavět radar v České republice, ale byla o tom, že je potřeba zažehnat tu velkou ekonomickou krizi. V tom je určitá naděje," řekl Urban.

Eurokomisař Vladimír Špidla (ČSSD) pravděpodobně nebude kandidovat za sociální demokracii ve volbách do Evropského parlamentu, které se odehrají příští rok. Novinářům to po jednání ústředního výkonného výboru strany řekl její místopředseda Milan Urban. Špidla stál v minulosti v čele ČSSD a byl i premiérem. Eurokomisařem je od roku 2004. "Uvažovali jsme o tom, ale Vladimír Špidla zatím - a pravděpodobně to bude definitivní - takovou nabídku nepřijímá," uvedl Urban.

Sociální demokraté mají v Bruselu zatím jen dva své europoslance - bývalého odborového předáka Richarda Falbra a bývalého mluvčího vlády Libora Roučka. Rádi by ale své pozice posílili. ČSSD by v evropských volbách chtěla podle svého předsedy Jiřího Paroubka získat dvě pětiny hlasů. Na jednání ústředního výkonného výboru řekl, že podmínkou je ale silná kandidátka a silná volební témata. Mezi ně zařadil například boj s dopady světové finanční krize. ČSSD se podle Paroubka musí rychle zbavit pocitů triumfalismu, nedopouštět se zbytečných chyb, nepolevovat v tlaku na vládu a připravit se na evropské volby.

Paroubek také uvedl, že chce s vládními stranami hledat možnosti spolupráce v některých oblastech, avšak pouze v zájmu úspěšného zvládnutí českého předsednictví EU. "To neznamená žádnou opoziční smlouvu, žádnou toleranci vlády, to prostě znamená jenom politiku k ochraně přirozených zájmů země," zdůraznil. Názor prezidenta Václava Klause, že předsednictví je dobré leda k rozdávání suvenýrů s logem předsednické země, je podle Paroubka "prostě příšerná představa". "Je to kontaminace názorů české veřejnosti takovýmito hloupostmi," dodal.

Odpouštění regulačních poplatků v lékárnách krajských nemocnic, ke kterému se chystají sociální demokraté, bude podle ministra zdravotnictví Tomáše Julínka (ODS) znamenat zdražení léků. Hodnota poplatku se totiž odečítá od ceny léku. ČSSD kromě toho vyvolá kritickou situaci u ostatních lékáren, které budou regulační poplatky nadále vybírat, řekl Julínek ČTK na sjezdu České lékárnické komory v Benešově. Exministr zdravotnictví a volební lídr středočeské ČSSD David Rath to označil za nesmysl. Podle něj se ceny léků nezvýší.

Pokud by se někde poplatek nevybíral a jinde ano, mohlo by to podle prezidenta České lékárnické komory Stanislav Havlíčka znamenat složitou situaci. "V první fázi to vyvolá přesun účetnictví lékáren do červených čísel. Následně musí přijít změna cenového předpisu, což razantně zvedne spoluúčast pacientů, jejich doplatky, právě z toho důvodu, že výrazná část regulačního poplatku se promítá do slevy z ceny léčivého přípravku," podotkl Havlíček.

"Pacient přijde do nemocnice, nic nebude platit. Nemocnice nebude nic po pacientovi vymáhat," nastínil svou představu Rath. U vchodů do krajských zdravotnických zařízení budou velké informační tabule, na nichž bude uvedeno, že poplatky za každého pacienta uhradí krajský úřad. "Bude to zúčtováno, těch technických možností je několik," dodal Rath. V rozpočtu může být tato částka vedena jako dar občanům kraje na zdravotnictví, který půjde na základě smlouvy do nemocnic. Další možností je navýšit částku v již existující kapitole rozpočtu, ze které je vyplácena úhrada nemocnicím za objednanou zdravotní péči.