Zprávy | Z archivu rubriky


Francouzský prezident Nicolas Sarkozy podpořil české předsednictví EU od ledna 2009. Po setkání s českým premiérem Mirkem Topolánkem v Paříži také ujistil, že neplánuje žádné pravidelné summity zemí eurozóny v době českého předsednictví. Poznamenal, že Francie také podpoří veškerá úsilí ČR k rozvinutí partnerství unie s nečlenskými východoevropskými státy. To totiž patří k prioritám budoucího českého předsednictví. Nejvyšší francouzský představitel vyvrátil spekulace o tom, že by se za českého předsednictví měly podle Paříže konat pravidelné summity zemí eurozóny. "Nepřeji si, aby se konaly systematické (vrcholné) schůzky euroskupiny, a pokud by se měla nějaká schůzka za českého předsednictví konat, předsednická země EU by byla k pracím euroskupiny pozvána." Vicepremiér Alexandr Vondra dodal, že Sarkozy v "zásadě" potvrdil, že není cílem, aby euroskupina rozšiřovala svou působnost v záležitostech, které jí nepříslušejí.

Topolánek po setkání novinářům řekl, že se Sarkozym připravili plynulý přechod mezi předsednictvími obou zemí. Hovořil také o tom, že ČR v rámci svého předsednictví bude nucena částečně své priority měnit v důsledku finanční krize a bude muset uplatňovat závěry, které EU přijme. Sarkozy vyjádřil přání, aby se v zájmu zachování kontinuity při předávání předsednictví nadcházejícího newyorského summitu ke světové finanční krizi zúčastnil po boku francouzského předsednictví také český ministr financí.

Vicepremiér Alexandr Vondra řekl, že schůzka vyslala jasný signál, že komunikace mezi Francií a Českem probíhá dobře a že nastal čas, aby spekulace zpochybňující české předsednictví už skončily. Podle Vondry Sarkozy svým vyjádřením podpory mířil i osobně na Topolánka. Vondra řekl, že euroskeptické výroky českého prezidenta Václava Klause jsou vnímány nejen ve Francii poněkud ostře.

Česká národní budova v New Yorku, kterou před sedmi lety získal od tamějších krajanů za symbolický dolar český stát, se po více než pěti letech rekonstrukce dočkala svého znovuotevření. Obnova stavby z konce 19. století, která byla největší investiční akcí české vlády v zahraničí, přišla na tři čtvrtě miliardy korun. Národní budova má sloužit k prezentaci České republiky v New Yorku. Své sídlo v ní našel generální konzulát a České centrum, k dispozici bude multifunkční sál pro 300 hostů, galerie, knihovna a kino. Jedno poschodí už po tři roky obývají krajanské organizace. Při uzavření smlouvy získaly právo na užívání prostorů za dolar ročně na příštích téměř 400 let. Při slavnostním otevření budovy sledovali z ulice hosté fanfáry trubačů a živé obrazy v oknech, které symbolizovaly probouzení bývalého krajanského střediska k novému životu. Ve společenském sále pak čekal hosty obsáhlý program.

Krajané obnovu budovy ocenili. "Je to něco tak fantastického. Díky České republice," řekla ČTK bývalá mistryně světa v krasobruslení Ája Vrzáňová, která žije v USA více než půl století. Předseda zastřešující krajanské organizace BBLA Josef Baláž připustil, že část krajanů se stále nemůže s převodem budovy na český stát smířit. "Jako v každé velké skupině se to třeba ještě někomu nelíbí, ale za tu aktivní skupinu mohu říci, že to je jediná logická věc, co se stala," řekl ČTK. Podle něho je škoda, že nebyla otevřena také restaurace. Uvedl, že existují nejméně dva návrhy na její provoz. Podle Baláže dávají krajané přednost českému kulinářství. Otevření se zúčastnila řada významných osobností. Vedle Áji Vrzáňové a profesora Jana Švejnara také bojovník proti komunismu Josef Mašín, spolupracovnice pěti amerických prezidentů Eliška Coolidgeová-Hašková, hokejista Patrik Eliáš či bývalý americký velvyslanec v Praze William Cabaniss.