Zprávy | Z archivu rubriky


Bude-li spotřeba pokračovat nynějším tempem, pak bude lidstvo v půlce 30. let potřebovat na udržení životního stylu ekvivalent dvou zeměkoulí. Píše se to ve studii, kterou zveřejnil Světový fond na ochranu přírody (WWF). Česko se pak řadí mezi patnáctku zemí, které prý planetu zatěžují vůbec nejvíce. Podle aktivistů mu v pořadí asi 150 států seřazených podle toho, jak Zemi zatěžují, patří 14. místo. Na každého Čecha připadá v tomto směru asi 5,5 globálního hektaru (gha). Slovensko je na 45. místě (asi 3,5 gha). Globální hektar je hektar s průměrnou světovou schopností produkovat zdroje a absorbovat odpady. Aktivisté státy porovnávali na základě takzvané "ekologické stopy" za rok 2005. To je "jednotka" používaná ke srovnávání vlivu různých lidských činností na přírodu. Představuje plochu půdy, která je zapotřebí pro pokrytí energie a zdrojů, jež byly třeba na výkon určité aktivity - třeba výrobu jídla, elektřiny či zpracování odpadů s tím spojených. "Naše globální stopa nyní překračuje schopnost planety obnovovat zdroje o asi 30 procent," řekl šéf WWF James Leape ve studii s názvem Žijící planeta (Living Planet Report 2008). Podle ní víc než tři čtvrtiny lidí světa žije v zemích, jejichž spotřeba překračuje regenerační schopnost Země. Aktivisté se domnívají, že bezstarostná spotřeba ohrožuje budoucí prosperitu lidstva a bude mít ekonomické dopady, včetně vysokých nákladů za potraviny, vodu či energie.

Svaz průmyslu a dopravy ČR vyzval ve středu vládu, aby rychle a účinně reagovala na současnou finanční krizi. Kabinet by měl podle organizace domácích průmyslových a dopravních firem určit termín pro nejrychlejší přijetí eura, odmítnout energeticko-klimatický balíček a výrazněji pomoci malým a středním podnikům. Vyplývá to z dokumentu, který přijala valná hromada svazu v Třinci. Premiér Mirek Topolánek řekl, že v současné situaci je stanovení termínu přijetí eura nemyslitelné. "V době finanční krize nemůžeme být ostrůvkem klidu uprostřed bouře a tvářit se, že se nás nic netkne. Je třeba, aby vláda přijala razantní a racionální opatření dříve, než dojde ke krizi," uvedl k výzvě prezident svazu Jaroslav Míl. Podle něj je to ta nejlevnější cesta. Topolánek řekl, že požadavek svazu vnímá jako jeho určitou setrvačnost, bez zohlednění toho, co ukázala současná finanční krize. Je ale ochoten se svazem o tomto požadavku jednat. "Stanovení termínu přijetí v eura v situaci, kdy podle návrhu jednotlivých zemí eurozóny dochází k dalšímu rozkladu paktu růstu stability a dalším potenciálním rizikům, je podle mě nesmyslné," tvrdí premiér. "Rozhodnutí o datu padne podle mě nejdřív příští rok. A pokládám to v době ještě neskončené finanční krize za logický a já bych řekl správný krok. Bavit se o tom se Svazem průmyslu a dopravy ještě budu," přislíbil.