Zprávy | Z archivu rubriky


Komunisté budou podle svého předsedy Vojtěcha Filipa navrhovat, aby smlouvy o umístění americké radarové základny v Česku musela sněmovna schválit ústavní většinou. Uvedl to diskusním pořadu ČT Otázky Václava Moravce. Pro přijetí smluv by tak musely hlasovat nejméně tři pětiny poslanců. Vicepremiér Alexandr Vondra (ODS) namítl, že podle všech právních rozborů vlády ke schválení stačí nadpoloviční většina všech poslanců a senátorů. "Samozřejmě budeme trvat na tom, aby to umístění prvků protiraketové obrany bylo hlasováno na 120 hlasů," řekl Filip. Argumentoval tím, že česká ústava nepočítá s trvalým umístěním cizí vojenské základny na českém území. "Protože to v ústavě není, tak je to třeba rozhodnout ústavní většinou," míní Filip. Pokud komunisté se svým návrhem ve sněmovně neuspějí, napadnou podle Filipa schválení smluv u Ústavního soudu. "Vy prostě to cítíte tak, že chcete vyvést Českou republiku ze sféry garantované západní bezpečnosti," prohlásil Vondra k Filipově nelibosti. Spolu s KSČM smlouvy odmítá i ČSSD.

Odborník na ústavní právo a poslanec ČSSD Zdeněk Jičínský v pátek ČTK řekl, že o případném ústavním charakteru smluv by musel rozhodnout Ústavní soud. Zatím se ale s něčím takovým nepočítá. "Vychází se z toho, že ta první smlouva bude vyžadovat 101 hlasů, tedy nadpoloviční většinu všech poslanců, a ta druhá prostou většinu," uvedl Jičínský. První smlouva má totiž umožnit pobyt amerických vojáků na české území. Sněmovna má smlouvy o radaru projednávat v prvním čtení na schůzi, která začne po krajských volbách v úterý 21. října.

Opoziční ČSSD nechce podpořit vládní návrh na zvýšení počtu českých vojáků v zahraničních misích, zejména v Afghánistánu. Takové mise tradičně odmítá KSČM, ke stejnému postoji nyní vyzvalo poslance a senátory ČSSD i její stranické grémium. V pořadu Otázky Václava Moravce to uvedl místopředseda sněmovny Lubomír Zaorálek (ČSSD). Zdůvodnil to mimo jiné tím, že prý vláda neposkytla sněmovně při minulém schvalování misí pravdivé informace. "Vláda vlastně nám teď podobným způsobem s naprostou ignorancí našeho stanoviska a debaty v parlamentu, kterou vlastně obchází, oznamuje, že zvyšuje počet vojáků o dalších 200 lidí," uvedl Zaorálek. Podle něj prý posílání dalších vojáků do Afghánistánu prý situaci v této zemi zhoršuje. ČSSD kvůli tomu chystá podle Zaorálka na 23. října slyšení, na kterém by chtěla mimo jiné od ministrů obrany a zahraničí vysvětlit účelnost operací v Afghánistánu. Podle předsedy KSČM Vojtěcha Filipa nemá Česko v Afghánistánu co dělat jako součást "okupačních sil". Vicepremiér Alexandr Vondra uvedl, že vláda bude plán v parlamentu znovu s opozicí konzultovat. "Ta operace má humanitární důvody," podotkl místopředseda vlády. K souhlasu s vysláním vojáků do zahraničí je podle ústavy třeba nadpoloviční většiny všech poslanců a senátorů.

Plán navýšení počtu vojáků, který je spojen i se zvýšením výdajů, vláda schválila ve středu. Předseda ČSSD Jiří Paroubek plán týž den odmítl, zdůvodnil to ekonomickou situací v ČR. Premiér Mirek Topolánek přesto věří, že "společná odpovědnost a kontinuita zahraniční a bezpečnostní politiky převládne nad nějakými krátkodobými politickými záměry". Příští rok by podle ministerstva obrany mělo v cizině pracovat až 1386 vojáků. Náčelník generálního štábu české armády Vlastimil Picek odmítl Zaorálkovo tvrzení, že je vyslání dalších vojáků nad možnosti armády. "Je pravda, že je to strop našeho možného působení," připustil. Dodal, že armáda připravuje 1800 vojáků pro síly rychlého nasazení Evropské unie, kteří však zůstávají v Česku.

Vedení Vrchního soudu v Praze (VS) si stojí za morální a odbornou způsobilostí svých soudců. ČTK to řekl tiskový mluvčí VS Jan Fořt, který tak reagoval na výroky senátora Martina Mejstříka. Senátor v pátek řekl, že členství části soudců v předlistopadové komunistické straně se odráží v jejich verdiktech, a neměli by proto rozhodovat případy vztahující se k totalitní minulosti. Jako příklad uvedl právě pražský vrchní soud. Vedení soudu ale kritiku odmítlo. Soudci podle Fořta rozhodují nestranně a ne na přání politiků. Jako příklad údajného vlivu komunistické minulosti soudců na jejich rozhodování Mejstřík uvedl únorové rozhodnutí vrchního soudu, který označil za promlčený podíl někdejší komunistické prokurátorky Ludmily Brožové-Polednové na odsouzení političky Milady Horákové. Rozhodla o tom i soudkyně Jaroslava Maternová, která byla podle Mejstříka členkou KSČ v letech 1971 až 1989. Nejvyšší soud však verdikt zrušil a vrchní soud při zářijovém jednání uložil bývalé prokurátorce šest let ve vězení. Podle Fořta ale Mejstříkovy výroky připomínají 50. léta minulého století, protože začínají "zapadat do schémat určujících objekty nenávisti s možnou následující represí a ponížením". Podle mluvčího jde také o politický nátlak v rámci předvolebního boje. Fořt odmítl potvrdit či vyvrátit Mejstříkovy informace o bývalé politické příslušnosti soudců vrchního soudu.

Zájem o lyžařské zájezdy je letos o desítky procent větší než loni, u některých cestovních kanceláří se prodej vyšplhal i na dvojnásobek. Velký zájem je především o termíny koncem roku, kdy jsou některé silvestrovské pobyty již vyprodány. Po tuzemských horách jsou nejoblíbenější rakouské a italské Alpy. Vyplývá to z ankety ČTK mezi cestovními kancelářemi. "Silvestrovské pobyty se hodně prodávají. Spousta těchto zájezdů je již vyprodána," řekl marketingový ředitel největší "zimní" CK Nev-Dama Jan Herget. Počet prodaných zájezdů na svátky koncem roku se podle něj letos ve srovnání s loňskem zdvojnásobí. Bez ohledu na svátky či všední dny je u Nev-Damy nejpopulárnější Itálie. Podle údajů Asociace českých cestovních kanceláří a agentur jsou nyní některé zájezdy na období Vánoc a Silvestra vyprodány z 80 procent. "Silvestr je každoročně nejvyšší sezonou s obrovským zájmem klientů," řekl mluvčí asociace Tomio Okamura. Zároveň ale upozornil na fakt, že silvestrovské pobyty jsou vůbec nejdražší dovolené.

Na hory každoročně vyrážejí statisíce Čechů, největší podíl si přitom stále drží tuzemská lyžařská střediska. Po zkušenostech s nedostatkem sněhu v uplynulých dvou letech však Češi stále raději jezdí za zimními radovánkami do ciziny. Loni jejich počet stoupl o pětinu na více než 600.000. Nejoblíbenější jsou Rakousko, Itálie a Francie, které doplňují Slovinsko, Švýcarsko či Bulharsko. Na druhou stranu si stále větší skupina Čechů nedokáže ani v zimě odpustit dovolenou u moře. Nabídka zimních pobytů v zemích blíže rovníku se proto stále rozšiřuje.