Zprávy | Z archivu rubriky


Představitelé parlamentů 11 zemí střední a východní Evropy v sobotu v Praze slíbili, že ve svých státech usnadní ratifikaci lisabonské smlouvy a budou její potřebu vysvětlovat v široké veřejné diskusi. Dokument dává národním parlamentům novou roli v rozhodování o EU, musejí tak najít novou formu komunikace mezi sebou. Český Senát poslal na jaře smlouvu k prozkoumání Ústavnímu soudu, a schvalování tak v Česku pozastavil. Země je jednou z posledních, která dokument neschválila. Předseda horní komory a hostitel summitu Přemysl Sobotka (ODS) na závěrečné tiskové konferenci uvedl, že věří v to, že i Česko "přistoupí k procesu pozitivně". První parlamentní summit svého druhu do sídla Senátu svolal Sobotka kvůli tomu, že parlamenty mají možnost ovlivňovat chování svých vlád směrem k Bruselu. Měly by mít mechanismy, jak společně rychle zareagovat na návrhy Evropské komise, neboť společná stanoviska by bylo možné lépe a účinněji prosazovat, míní. Pokud bude lisabonská smlouva ratifikována všemi 27 státy unie, dostanou národní parlamenty v Evropě silnější hlas. Dokument jim umožní vyjadřovat se k unijním záležitostem. "Bude ale velmi krátký čas na to, aby parlamenty našly společné stanovisko," uvedl šéf české sněmovny Miloslav Vlček (ČSSD). Právě kvůli organizaci komunikace mezi národními parlamenty se na přelomu ledna a února v Praze sejdou šéfové parlamentů Francie, Česka, Švédska a Španělska. Měli by připravit systém komunikace, který umožní rychle reagovat na vývoj v Evropském parlamentu a Evropské komisi.

Stará Boleslav se v sobotu stala cílem stovek poutníku. Zamířili tam na Národní svatováclavskou pouť, jíž vyvrcholí letošní Svatováclavský rok. Připomíná 1100 let od narození svatého Václava, patrona a ochránce českého národa. "Svatováclavská tradice nás duchovně spojuje s našimi předky a se všemi poutníky, kteří sem po staletí putovali, tady se modlili a zpívali," řekl během slavnostní mše kardinál Miloslav Vlk. V českém národě podle něj není kromě církve žádná jiná instituce, žádný jiný útvar, který by takto živě a konkrétně přetrvával od začátku našich dějin až do současnosti. Národní pouti se zúčastnil i prezident Václav Klaus, premiér Mirek Topolánek a další ústavní činitelé. Václav Klaus v projevu připomněl, že sv. Václav vstoupil do české historie v době rodícího se českého státu, jeho hranic a jeho pokusů etablovat se v tehdejším politickém uspořádání mnohdy velmi konfliktní a svárlivé Evropy. "Jako diplomat musel být připraven ke složitým politickým vyjednáváním, která měla ochránit a posílit postavení mladého českého knížectví. Jako vládce byl nucen čelit opozici doma i v zahraničí a neustále obhajovat své nezávislé postavení. Jako taktik si musel být plně vědom pomíjivosti uzavíraných dohod a smluv," řekl Klaus. Svatováclavskou pouť předznamenalo v pátek převezení svatováclavské relikvie, lebky sv. Václava, za doprovodu čestné jednotky Hradní stráže do baziliky sv. Václava ve Staré Boleslavi. Po mši si ji mohli poutníci prohlédnout v kryptě sv. Kosmy a Damiána.

Stará Boleslav, město spojované se zavražděním knížete Václava, je v římskokatolickém pojetí jedním z nejstarších a nejvýznamnějších poutních míst v českých zemích. Svatý Václav je považován za duchovního otce české státnosti. Stará Boleslav v sobě jako katolické poutní místo spojuje svatováclavskou a mariánskou tradici. Připomíná se zde smrt knížete Václava a uctívá se Palladium (záštita) - obrázek Panny Marie, který má podle legendy původ u svatého Václava. Tisíciletou tradici staroboleslavských poutí podle církevních zdrojů přerušili komunisté, kult křesťanského knížete měl být vymazán z paměti národa. Poutě se tam obnovily v roce 2003.

Středoevropské a východoevropské země Evropské unie se obávají, že unijní plán razantního snižování emisí oxidu uhličitého ještě zvýší jejich riskantní závislost na ruském zemním plynu. Vládní činitelé visegrádské čtyřky, Bulharska a Rumunska ve Varšavě vyzvali Brusel, aby v zajišťování jejich energetické bezpečnosti vyvinul alespoň takové úsilí jako v boji za záchranu světového klimatu. Evropská komise prosazuje plán snížení emisí CO2 do roku 2020 o plnou pětinu proti roku 1990 v představě, že to zmírní globální oteplování. Nejdostupnější alternativou uhlí jakožto hlavní suroviny k výrobě elektřiny je zemní plyn, který produkuje mnohem méně CO2 než uhlí. Zatímco zásoby uhlí mají některé Země Visegrádu k dispozici, zemní plyn odebírají téměř výhradně z Ruska. "Klimatický a energetický balík EU v některých členských zemích podstatně zvýší poptávku po dovozu zemního plynu a zesílí jejich závislost na vnějších zdrojích energie," uvedli vládní zástupci ve společném prohlášení. "Evropská unie by měla na poli bezpečnosti dodávek energetických zdrojů jednat ambiciózně a měla by navrhnout řešení stejně odvážná jako ta, která navrhla v klimatickém a energetickém balíčku," píše se v dokumentu. Prohlášení nepodepsal český zástupce, podle agentury Reuters však jen proto, že Praha v lednu přebírá předsednictví EU a chce zůstat neutrální.

Růst české ekonomiky by mohl v příštím roce zpomalit na čtyři procenta. V rozhovoru pro sobotní Lidové noviny (LN) to řekl ministr financí Miroslav Kalousek (KDU-ČSL), který tak s ohledem na dosavadní vývoj domácího a světového hospodářství snížil odhad z dřívějších 4,8 procenta. Při jinak nezměněných podmínkách by to podle něj mohlo znamenat výpadek rozpočtových příjmů v rozmezí šest až osm miliard korun. "Krize na amerických kapitálových trzích ještě neznamená, že dojde k hluboké krizi české ekonomiky. Ptáte-li se mě dnes, 25. září, neeviduji to číslo pro rok 2009 jako 4,8, ale jako 4,0," řekl deníku Kalousek. Šéf financí již na počátku týdne označil předchozí odhad za spíše optimistický, který ale není mimo realitu. Zároveň doporučil vládě zatím ekonomickou prognózu neměnit. Novou předpověď vývoje ekonomiky chce učinit až na začátku příštího roku a případnému negativnímu vývoji přizpůsobit provozní výdaje státu. Ministr financí již dříve uvedl, že nevylučuje omezení některých výdajů státního rozpočtu pro příští rok právě kvůli dopadům krize světové a evropské ekonomiky. "Nepředpokládám žádnou katastrofu, ale nemohu vyloučit, že příjmy (státu) nebudou zcela naplněny a některé plánované výdaje budeme muset omezit," uvedl. V rozhovoru pro LN nyní doplnil, že při zachování ostatních podmínek by výpadek mohl být mezi šesti a osmi miliardami.

Vraclav na Orlickoústecku si v sobotu připomněla 900. výročí vyvraždění čelních představitelů rodu Vršovců. Akce nazvaná Tenkrát na hradě Vratislavi přilákala desítky lidí. "Byl jsem velice překvapený kolik hostů, rodáků a občanů se sešlo, jaký byl nádherný průvod. Na to se bude dlouho vzpomínat. A doufám, že i další program uspokojí návštěvníka natolik, že rád Vraclav navštíví nejen proto, že tu byl nějaký program, ale že to prostředí je tady nádherné," řekl starosta obce Oldřich Koblížek. Třídenní akce, která začala v pátek, nabídla divákům řadu atrakcí. Děti třeba mohly skolit maketu divokého prasete, kovář kul železné předměty, vyráběla se kroužková zbroj anebo se razily pamětní mince. Konaly se projížďky kočárem, lidé se mohli proletět vrtulníkem nebo si nechat věštit budoucnost. A zatímco se z pódia linula dobová hudba, u stánku se rožnila vepřová kýta a kuřata. Nechyběla ani rekonstrukce historických událostí, při kterých soupeření mocných rodů vyvrcholilo krveprolitím. Zatímco kníže Svatopluk válčil na počátku 12. století v Uhrách, do Čech vtrhl Boleslav Polský. Vršovec Mutina zastupoval knížete v jeho nepřítomnosti a spolu s dvorským županem Vackem neúspěšně čelil vojsku polského panovníka. Kníže Svatopluk uvěřil pomluvám, že se Mutina spolčil s Boleslavem a obvinil jej ze zrady. Mutina i další z rodu přišli katovou rukou o hlavu. Historici dnes označují krvavé půtky mezi mocnými rody za nutnou obranu v boji o přežití.