Zprávy | Z archivu rubriky


Jihoafrická policie zatkla v sobotu večer na mezinárodním letišti v Johannesburgu kontroverzního českého podnikatele Radovana Krejčíře, který na jih Afriky přicestoval pod falešnou identitou. "Měl falešné doklady. Odpor nekladl, byl velmi překvapen," popsal v pondělí Krejčířovo zadržení ministr vnitra Ivan Langer. K zadržení Krejčíře přispěly informace české civilní rozvědky, která věděla jak o jeho cestě na jih Afriky, tak zřejmě i o tom, jaké falešné doklady použije. Česko teď bude usilovat o vydání podnikatele. Česká civilní rozvědka, která Krejčíře dlouhodobě sledovala, zná i důvod jeho cesty ze Seychel do JAR, ale nechce je prozradit. "Krejčíř tady disponoval pověstí movitého člověka, na Seychelách se ale tato pověst nepotvrzovala," naznačil dnes mluvčí civilní rozvědky Bohumil Šrajer s tím, že si tam Krejčíř vytvořil problémy a také řadu nepřátel. Cestování mimo ostrovy se mu však nevyplatilo, poznamenal Šrajer. Langer uvedl, že na případu se podílelo pět dalších zemí.

Ministerstvo spravedlnosti odešle do JAR žádost o předběžnou vazbu na Krejčíře. Zároveň připravuje podklady pro žádost o jeho vydání. Podle ministerstva je délka předběžné vazby 18 dní a lze ji prodloužit na 40 dní. V této době musí ČR doručit žádost o vydání. Poté ji posoudí jihoafrické orgány. JAR v minulosti vydala již dva české občany, proces vydání trval řádově několik měsíců.

Krejčíř předloni zmizel policistům při domovní prohlídce v luxusní černošické vile jeho manželky. Soud na něj pak vydal mezinárodní zatykač. Jeho manželka Kateřina, která je v Česku stíhána za podílnictví, pak i se synem odcestovala na zahraniční dovolenou, v Dubaji se setkali s Krejčířem a odletěli na Seychelské ostrovy. Krejčířovu vydání do Česka bránilo dosud mimo jiné to, že si před několika lety koupil seychelské občanství. Krejčíř je spojován s několika kriminálními kauzami. Policie ho například obvinila z pokusu vyvést ze státní společnosti Čepro peníze pomocí fiktivních pohledávek, které pak uplatnil u soudu. Podle vyšetřovatelů byl Krejčíř rovněž jedním z organizátorů půlmiliardového celního úniku jihlavského dovozce pohonných hmot - společnosti M5. Policie podezírá Krejčíře i z toho, že zfalšoval směnky středočeských sběrných surovin na desítky milionů korun, jež si údajně chtěl nechat proplatit.

Sociální demokraté nadále usilují o začlenění radarové základny, kterou Američané chtějí postavit v Česku, do obranného systému NATO. V této záležitosti chtějí také prosadit referendum. Po setkání s ředitelem americké Agentury pro raketovou obranu Henrym Oberingem to řekl předseda ČSSD Jiří Paroubek. Již dříve řekl, že nepředpokládá, že by se názor členské základny dramaticky změnil, a to ani po vyslechnutí zkušeností poslanců ČSSD, kteří navštívili základnu USA na Marshallových ostrovech. Obering řekl, že radar fungující v rámci protiraketové obrany USA by měl Česko ochránit a měl by být součástí širší protiraketové obrany NATO. Američané chtějí také české veřejnosti poskytnout maximální množství informací o radaru. V červnu by během bleskové návštěvy Česka měl o radaru s vrcholnými tuzemskými představiteli hovořit americký prezident George Bush.

Američané mají pro stavbu protiraketového radaru vybrané už jiné náhradní země, pokud by Česká republika rozhodla, že základnu na svém území nechce, řekl Henry Obering. Před novináři však neupřesnil, o jaké lokality se jedná. Nejsou však pro systém protiraketové obrany ideální tak jako Česko. Američané by podle Oberinga chtěli, aby jednání o umístění radaru v Česku skončilo před koncem roku. Poté chtějí slyšet definitivní rozhodnutí, zda základnu mohou v Česku postavit. Dodal, že Washington chce o věci úzce a otevřeně debatovat s Ruskem, které nese záměr postavit ve střední Evropě radar s nelibostí.

Šéf americké Agentury pro raketovou obranu se setkal s poslanci a senátory z parlamentních výborů pro obranu a zahraničí. Českým zákonodárcům na neveřejném jednání ukázal například simulace toho, jak by vypadala obrana proti útoku íránské rakety bez radaru ve střední Evropě, a naopak s ním. Zahraniční experty ČSSD a KSČM však nepřesvědčil. "Nikdo mě zatím nepřesvědčil o tom, že vybudováním toho systému, nebo jeho rozšířením do Evropy nevytváříme rizika, která jsou reálnější, než ta potenciální hrozba z Íránu," řekl novinářům po setkání s Oberingem předseda zahraničního výboru Jan Hamáček (ČSSD). Podle předsedy branného výboru sněmovny Jana Vidíma (ODS) naopak není sporu o tom, že by radar zvýšil bezpečnost ČR.

Český premiér Mirek Topolánek ve Vídni podpořil myšlenku vypracování nové smlouvy o partnerství a spolupráci mezi Evropskou unií a Ruskem. Na evropsko-ruském ekonomickém fóru Topolánek uvedl, že EU je v období sebereflexe a hledání budoucí identity po rozsáhlém rozšíření, Rusko zase stále řeší otázku, zda v zemi rozvíjet standardní demokracii a tržní ekonomiku, nebo zda jít nějakou zvláštní cestou. Přesto nebo právě proto je vhodná doba pro jednání o nové smlouvě, která by nahradila dosavadní z roku 1997, uvedl český premiér. Poukázal na to, že Rusko je významným obchodním partnerem EU, který je zejména klíčovým dodavatelem energetických surovin. Například pro ČR tvoří dodávky ropy a plynu z Ruska 82 procent veškerého dovozu z této země. Topolánek řekl, že ČR podporuje vstup Ruska do Světové obchodní organizace (WTO), stejně jako myšlenku vytvoření zóny volného obchodu mezi EU a Ruskem. Vítá i dohodu o zjednodušení vízového styku mezi EU a Ruskem a za určitých předpokladů nevylučuje ani úplné zrušení vízové povinnosti.

Český premiér Mirek Topolánek ve Vídni informoval nejvyšší rakouské vládní představitele o tom, že česká vláda zřejmě již ve středu schválí dokument, v němž označí takzvanou melkskou dohodu, upravující vzájemné vztahy kolem jaderné elektrárny Temelín, za naplněnou. Premiér v souvislosti s hraničními blokádami rakouských protitemelínských aktivistů uvedl, že česká strana zatím projevuje trpělivost a nechce spor eskalovat, s blokádami však nesouhlasí a považuje je za jasné porušování evropských směrnic. Při dalším pokračování těchto protestů by ale mohlo být dosaženo "prahu bolestivosti" a pak by česká strana byla nucena podniknout nějaká protiopatření, informoval dnes ve Vídni Topolánek kancléře Alfreda Gusenbauera a vicekancléře Wilhelma Molterera. Rakouští odpůrci Temelína se chystají již tento pátek dále vystupňovat své protesty a zablokovat tentokrát dokonce deset hraničních přechodů mezi oběma zeměmi. Zároveň Topolánek ujistil, že jeho vláda nezačne stavět nové jaderné elektrárny, protože to nepřipouští koaliční dohoda. Dodal však, že problém střední Evropy není nadbytek, ale nedostatek elektrické energie a celá Evropa ví, že je třeba stavět nové energetické kapacity.