Zprávy | Z archivu rubriky


Na demonstracích dvou znepřátelených skupin v Kladně zasahovali policisté. Asi 70 nacionalistů se pokusilo napadnout zhruba 60 příznivců hnutí punk. Podle zpravodaje ČTK od sebe policie oba tábory včas oddělila. Pravicového extremistu, který chtěl policejním kordonem proniknout a napadnout punkera, policisté zadrželi. Při osobní prohlídce u něj objevili teleskopický obušek.

Do akce bylo nasazeno asi 200 policistů - těžkooděnci, policisté na koních i se služebními psy. Vedle kladenských policistů byli ve městě také příslušníci Správy středočeského kraje a městští strážníci. Poprvé byl v akci antikonfliktní tým Správy středočeského kraje, jehož členové mají mimo jiné za úkol upozorňovat demonstranty na jejich případné protiprávní chování. Nad městem přelétával policejní vrtulník.

Příznivci obou skupin se v největším středočeském městě sešli po poledni, jejich akce byly nahlášeny na dvou odlišných místech v Kladně. Sympatizanti Autonomních nacionalistů Střední Čechy se sešli na vlakovém nádraží, odkud se jejich pochod vydal do Vodárenské ulice, anarchisté měli sraz na náměstí Starosty Pavla. Pochod nacionalistů se podle jeho organizátorů konal na podporu boje za svobodu slova a shromažďování. Punkeři, kteří se nehlásí k žádnému politickému ani aktivistickému uskupení, pochodovali proti rasismu a fašismu.

Kvůli střetu demonstrantů byla v centru Kladna krátce blokována doprava. Po 14. hodině se demonstranti rozešli, v Kladně poté panoval klid.

Bývalý předseda poslaneckého klubu ČSSD Michal Kraus, který loni opustil vrcholnou politiku kvůli takzvané kakaové aféře, se vrací do širšího vedení sociální demokracie. Členové ústředního výkonného výboru v sobotu rozhodli o tom, že bude členem předsednictva. Předseda ČSSD Jiří Paroubek novinářům řekl, že pokud bude Krausova "pseudoaféra" brzo uzavřena, nic nebrání tomuto politikovi v dalším kariérním postupu. Připomněl, že Kraus na rozdíl od vicepremiéra Jiřího Čunka odstoupil, i když čelil pouze mediálnímu tlaku, nikoliv obvinění jako nyní šéf KDU-ČSL. Spolu s Krausem byli do předsednictva ČSSD zvoleni například předseda sněmovny Miloslav Vlček či ostravský primátor Petr Kajnar.

Nejvyšší orgán ČSSD mezi sjezdy dále odmítl vládní daňové a sociální reformy. Sociální demokraté brzo představí vlastní návrh, jak chtějí řešit veřejné finance, a přitom zachovat životní úroveň občanů. Tvrdí, že trojkoaliční záměry poškodí většinu lidí. "Tento materiál nebude jen kritikou, ale také bude přicházet s konstruktivními řešeními, s kterými podle nás vláda nepřichází," řekl Paroubek. Sociálním demokratům vadí daňové změny, snížení rodičovského příspěvku, omezení dětských přídavků, úprava nemocenské, zmrazení mezd ve veřejném sektoru i malá valorizace důchodů.

ČSSD také oficiálně zahájila druhou fázi diskuse o možném umístění amerického radaru na českém území, skončit má do konce května. První kolo vyznělo jasně v neprospěch amerických plánů. Paroubek nepředpokládá, že by se nyní názor členské základny dramaticky změnil, a to i po vyslechnutí zkušeností poslanců ČSSD, kteří navštívili základnu USA na Marshallových ostrovech.

Nespokojeným praktickým lékařům se nepodařilo svrhnout vedení své organizace, která sdružuje 4000 praktiků z celé ČR. Na konferenci v Praze většina účastníků v sobotu vyslovila představitelům Sdružení praktických lékařů důvěru. ČTK to řekl mluvčí sdružení Jan Jelínek. Nespokojení praktici vyzývali vedení k odchodu hlavně za to, jaké jim dohodlo úhrady za péči se Všeobecnou zdravotní pojišťovnou. Podle nich jsou nízké. Kvůli tomu letos už dvakrát zavřeli na den své ordinace.

Za odstoupení vedení hlasovalo 23 členů, proti bylo 109 a 22 se zdrželo. Mezi nimi bylo všech 19 členů vedení, tedy výboru sdružení, podotkl Jelínek. "Vedení samozřejmě neodstupuje. Má velice, velice silnou podporu," uvedl. Dodal, že nespokojené lékaře nikdo nebude ze sdružení vylučovat či je nutit k tomu, aby z něj sami vystoupili. Podle něj by ale měli přehodnotit své jednání.

Nejhlasitěji proti výši úhrad a proti vedení vystupovalo zlínské sdružení. Jeho předseda Lubomír Nečas výsledek hlasování za neúspěch nepovažuje. "Většina příspěvků, které zazněly před hlasováním o důvěře, byla kritická. Lékaři se vyslovovali k tomu, že vedení skutečně neplní svou funkci," řekl ČTK Nečas. Dodal, že nedůvěru vyslovil za 250 lékařů ze Zlínska, kteří ho hlasováním pověřili. Výsledek podle něj zřejmě ovlivnilo složení delegátů i to, že hlasování nebylo tajné.

Nejen nespokojení lékaři, ale i vedení sdružení svorně poukazují na to, že do primární péče plyne málo peněz. I když náklady rostou, podíl výdajů klesá. Jelínek uvedl, že ve vyspělých zemích do péče praktiků plyne zhruba deset procent peněz, v ČR necelých pět procent.

Počítače a mobily jsou nezbytnou součástí jejich života, poslouchají moderní hudbu, oblékají se podle posledních trendů, přesto se nestydí za to, že chodí do skautu. Děti i odrostlejší teenageři, kteří v sobotu na pražském Staroměstském náměstí slavili sté výročí vzniku své organizace, chodí do oddílu hlavně kvůli kamarádům, hrám a dobrodružství. A taky třeba proto, že na rozdíl od sportovních či uměleckých kroužků si ve skautu mohou prostě jen hrát. A taky bydlet v týpí, jezdit na raftu, slaňovat skály, prostřednictvím táborových her zažívat příběhy indiánů, pravěkých lovců, Řeků, pirátů, rytířů i hrdinů moderních fantasy příběhů.

Skautky z Prahy 6 si například myslí, že v klubovně i na výpravách zažívají to, co by jinde asi nepoznaly - nejen kamarádství a legraci, ale že třeba s ostatními staví stany, kopou latrínu, střídají se v nočních hlídkách a službách v kuchyni, zpívají u ohně, jezdí na pěší, cyklistické i vodácké výpravy. "Je to sranda, můžeme blbnout, a přitom se něco naučíme," řekla ČTK třináctiletá Andrea.

I když stovky dětí i dospělých z celé republiky netajily svou hrdost ke skautskému hnutí, organizace Junák se musí vypořádat s úbytkem členů. Proto se různými akcemi pro širokou veřejnost snaží ukázat, že skauting není "out" ani v 21. století. Zatímco firmy platí nemalé peníze za kurzy teambuildingu, ve skautu je to základ činnosti už bezmála sto let, tvrdí zástupci skautské organizace. Skauting podle nich učí děti spolupracovat v kolektivu, postarat se o sebe i to, že je lepší se zapojit, než jen pasivně přihlížet. Pamětníci vzpomínají na to, jak jim zkušenosti z oddílu pomáhaly překonat nacistické lágry i komunistické žaláře.

Happening v centru Prahy připomněl, že ke skautu se hlásí na 40 milionů členů ve 216 zemích, mezi nimi i 46.000 Čechů. Ve stanovém městečku na Staroměstském náměstí si malí i velcí mohli vyzkoušet, jak se na Madagaskaru pletou copánky, jak chutnají bolivijské placičky, poznávali exotické ovoce a koření, navlékali korálky, dívali se na africké tance i indiánské rituály, luštili starobylé písmo, zkoušeli své znalosti v kvízech. Ze stanu reprezentujícího Evropu děti vycházely z tvářemi pomalovanými vlaječkami států, v pomyslné Austrálii zkoušely hrát na domorodý nástroj didgeridoo, "vedle" v Africe zase bubnovat.