Zprávy | Z archivu rubriky


Více než stovka romských aktivistů a zástupců neziskových organizací se ve středu sešla před úřadem vlády. Požadovali odchod lidoveckého vicepremiéra a ministra pro místní rozvoj Jiřího Čunka z kabinetu za jeho výroky o Romech. Čunek mezi demonstranty přišel. O diskusi s ním ale většina účastníků nestála. Naopak chtěli slyšet premiéra Mirka Topolánka (ODS) a předat mu své prohlášení. Do konce akce se ho ale nedočkali. Demonstranti Čunka přivítali pískotem a skandováním: "Demisi, demisi!" Vicepremiér se hned poté, co vyšel před Strakovu akademii, ocitl v obležení novinářů. Na dotaz, zda z vlády odejde, jim odpověděl: "Určitě ne." Dodal, že stále cítí větší "podporu než nepodporu" svých stranických kolegů.

Čunek Romy pobouřil svými výroky, že k získání podpory od státu je třeba se opálit a dělat binec a ohně na náměstích. Již dříve se několikrát zmínil o tom, že Romům se nechce pracovat. Ve středu řekl, že výroky nebyly myšleny na adresu Romů, ale byly adresovány politikům.

Mnozí Romové se na středeční demonstraci nechali slyšet, že již lidovce volit nebudou. Podle nich je politika strany rasistická. "Zrovna v mém případě by Romové měli být voliči KDU-ČSL, protože já jsem jim zatím vždycky jenom pomohl. Já jsem podle rozhodnutí soudu mohl mnoho desítek rodin vystěhovat na ulici a neudělal jsem to jako starosta města," uvedl bývalý vsetínský starosta Čunek. Dodal, že i jako ministr se podílí na přípravě programů, které Romům "budou jedině pomáhat a nenechají je v sociální vyloučenosti".

Romští aktivisté na rozdíl od médií o rozhovor s Čunkem příliš nestáli. Bavila se s ním jen hrstka lidí. "Romale, jděte od něj. Člověk s takovým kreditem není pro vás partner," volal Čeněk Růžička z Výboru pro odškodnění romského holocaustu.

Mezi demonstrující přišla i ministryně Džamila Stehlíková (SZ), která má ve vládě na starosti problematiku menšin. Od Romů převzala jejich prohlášení s výzvou, aby Čunek opustil vládu. "Do týdne svolám mimořádné jednání rady vlády pro záležitosti romské komunity a tento podnět probereme," slíbila demonstrantům Stehlíková.

O rozhovor s Čunkem sice Romové nestáli, ale čekali na premiéra. Skandovali jeho jméno a volali ho mezi sebe. Organizátoři se v kanceláři dotazovali, zda by předseda vlády mezi účastníky akce nepřišel. Jejich prohlášení převzal mluvčí vlády Martin Schmarz. "Pan premiér si sem nechal dát zvukové zařízení a čekal, že bude pozván, bohužel ho nikdo nepozval. Pokud chtějí Romové s panem premiérem mluvit, není problém si to domluvit. Stačí zavolat," dodal Schmarcz.

Část romských rodin, kterým město Vsetín prostřednictvím své příspěvkové organizace poskytlo bezúročné půjčky na nákup rodinných domů na Jesenicku a Prostějovsku, nesplácí své závazky. Rodinám tak hrozí, že pokud urychleně nezačnou splácet, o nemovitosti přijdou a skončí na ulici. ČTK o tom informovala mluvčí vsetínské radnice Eva Stejskalová. Rodiny mají podle smlouvy splácet měsíčně částku od 1500 do 2330 korun. Ani jednu splátku dosud neuhradily dvě z nich, tři jsou ve skluzu. Rodiny městu dluží více než 27.000 korun. Město proto začne po rodinách dlužné částky tvrdě vymáhat. Ze smlouvy totiž jednoznačně vyplývá, že pokud se dlužník dostane do prodlení ve splácení, je půjčka splatná okamžitě a celá a na dlužnou částku začne nabíhat úrok. "Dosud jsme toto ustanovení nenaplnili ani v jednom z uvedených případů, teď ale začneme. Pokud nepomůže domluva, budeme problém řešit právní cestou," řekl místostarosta Vsetína Lubomír Gajdušek (KDU-ČSL).

Podle zástupce sdružení Roma Vidnava Václava Zástěry však nyní Romové podle domluvy s radnicí začali nejprve splácet penále a poté až úvěr na domy. Tento krok byl podle něj dopředu domluven. "Bylo jasně řečeno, že dokud budou splácet penále za bydlení v pavlačovém domě, nemusejí rodiny splácet po tuto dobu hypotéku. A oni to penále platí. Penále měsíčně činí 4000 korun, hypotéka by byla dalších 2000 korun. Naráz by to nebyli schopni splácet. Vsetínská radnice nám řekla, že je to tak možné," řekl ČTK Zástěra. Doplnil, že má o této dohodě důkazy. "Město se jich chtělo zbavit, ale rozhodně to není o systémovém řešení a sociálním přístupu. Takto se věci neřeší. Jestli se jim to nelíbí, sejdeme se u soudu," dodal.

Přerovský státní zástupce prodloužil v těchto dnech termín pro ukončení vyšetřování v korupční kauze vicepremiéra a šéfa KDU-ČSL Jiřího Čunka do začátku května. Policisté z protikorupčního útvaru, kteří se případem zabývají, musejí na pokyn žalobce v případu získat další důkazy. ČTK to ve středu řekla přerovská státní zástupkyně Jana Staňková. Podle trestního řádu měli policisté skončit vyšetřování do dvou měsíců od zahájení trestního stíhání. Po této době státní zástupce činí ve věci prověrku. V případu Jiřího Čunka tento termín vypršel na začátku tohoto týdne. "Nejpozději do 30. dubna je očekáváno vyhotovení znaleckého posudku k hodnotě obchodního podílu města Vsetín na společnosti Vsetínské byty," doplnila Staňková. Podle jejího kolegy Radima Obsta není dokazování ještě stále ukončeno. "Dělají se důkazy podle původního plánu vyšetřování a další budou provedeny nad jeho rámec. Ke konkrétním důkazům se však nemohu vyjadřovat," řekl ČTK Obst.

Čunek je stíhán za údajné přijetí úplatku. Podle obvinění v únoru 2002 dostal jako vsetínský starosta zhruba půlmilionový úplatek od realitní společnosti H&B Real za prodej většinového podílu města ve společnosti Vsetínské byty. Důkazem má být i to, že 14. února 2002 uložil na svůj účet 497.000 korun. Realitní firma přitom ve stejný den vybrala ze svého účtu sumu o 2000 korun vyšší. Čunek i zástupci firmy obvinění odmítají.

Kvůli předsednictví České republiky v Evropské unii přijde na ministerstva a další státní úřady ještě letos postupně asi 85 nových pracovníků. Podle kabinetu jde o mimořádné a pouze dočasné navýšení počtu úředníků. Nejde prý tedy o krok, který by byl v rozporu s jeho záměrem snižovat počet státních zaměstnanců ročně o tři procenta. Česko bude "sedmadvacítce" předsedat v prvním pololetí roku 2009. Celkem má státní správu posílit 367 lidí. Je to předběžný plán, řekla ČTK náměstkyně vicepremiéra pro EU Jana Hendrichová. Zatímco letos přibude téměř 90 lidí, příští rok to má být 269 a dalších 13 je v plánu v roce 2009. Vláda přitom již avizovala, že nejvíc posil potřebují ministerstva zahraničí a zemědělství.

Kabinet také rozhodl o uvolnění peněz na bezpečnostní zajištění předsednických akcí, na provozní výdaje české mise při EU v Bruselu a na fungování Institutu státní správy při ministerstvu vnitra, který zajistí vzdělávání pro předsednictví. Tyto aktivity včetně nákladů na nové zaměstnance úřadů byly vyčísleny na 160 milionů korun. Celkové náklady na předsednictví mají dosáhnout 3,3 miliardy korun, z čehož čisté navýšení je podle Hendrichové 1,9 miliardy, zbytek je zahrnut v rozpočtech jednotlivých úřadů. Na tento rok je na přípravy vyčleněno 400 milionů korun, do konce dubna musí být připraveny i návrhy rozpočtu na příští a přespříští rok. Není vyloučeno, že celková částka se může mírně změnit.

Blížící se vstup České republiky do schengenského systému bez hraničních kontrol usnadní cestování, zároveň kvůli tomu musí stát změnit řadu zákonů. Vláda ve středu například schválila novelu azylového zákona a také normu, která hromadně mění deset dalších právních norem. ČTK to po zasedání kabinetu řekl ministr vnitra Ivan Langer (ODS), který "schengenský balíček" připravil. Upravit se musí například zákon o policii, celní zákon, zákon o pobytu cizinců a další předlohy, a to hlavně kvůli přípravě Schengenského informačního systému (SIS) v České republice.

Vstupem do Schengenu se zruší kontroly na vnitřních hranicích mezi starými a novými členskými státy EU a mezi novými členskými státy navzájem. Na pozemních hranicích se tak má stát letos na Silvestra, na mezinárodních letištích nejpozději do konce března. SIS je speciální informační systém, který obsahuje údaje o hledaných a pohřešovaných osobách, lidech, kterým má být odepřen vstup a pobyt na území členských států, hledaných autech, střelných zbraních, odcizených nebo ztracených dokladech. Rutinní provoz SIS je podle ministerstva vnitra nutné zahájit ještě před odstraněním kontrol na vnitřních hranicích ve všech zemích usilujících o vstup do schengenského prostoru, zřejmě v září. Vláda bude žádat sněmovnu, aby změny zákonů souvisejících se vstupem do Schengenu schválila co nejdříve, a to rovnou v prvním čtení.

Americký systém ochrany před raketami dlouhého doletu má být provázán se systémem obrany proti střelám krátkého a středního doletu, který buduje Severoatlantická aliance. Senátorům to ve středu řekla ministryně obrany Vlasta Parkanová (KDU-ČSL). Uvedla to na společném jednání senátních výborů k možnosti umístění radarové části protiraketové základny USA na českém území. "NATO se nyní soustřeďuje na vývoj a výstavbu systému obrany proti balistickým střelám krátkého a středního doletu, což Spojené státy považují za správné, protože tato 'dělba odpovědnosti' by měla být zachována a systémy by se měly vzájemně doplňovat a posilovat," uvedla ministryně.

Její slova potvrdil ministr zahraničí Karel Schwarzenberg, podle něhož NATO v Itálii staví obdobné zařízení proti raketám středního a krátkého doletu. Kolem roku 2012 by podle ministra oba systémy měly být natolik připraveny, aby byla chráněna podstatná část evropského území. Schwarzenberg podotkl, že v okolních zemích se po důkladnější debatě mírní kritika umístění základny. "Pozvolna rozpoznávají, že to má svou důležitost a má svou nutnost," dodal.

Premiér Mirek Topolánek uvedl, že umístění radaru USA by zvýšilo bezpečnost země. Americký radar by podle něj do Česka mohl přinést další investice do vzdělání, výzkumu nebo vývoje. Vláda bude podle něj usilovat o nové vyjednání smlouvy s USA o ochraně investic. Topolánek si myslí, že v souvislosti s radarem koluje v Česku několik fám. Podle Topolánka totiž není pravda, že by radar byl napájen jaderným reaktorem. "Bude napojen na běžnou rozvodnou (elektrickou) síť," uvedl. Premiér zdůraznil, že radar neohrozí zdraví obyvatel. Parkanová uvedla, že kromě politiků by měli otázku radaru vysvětlovat lidem experti na zdravotnictví či životní prostředí.

Proti radaru se podle očekávání postavili představitelé ČSSD, která vybudování americké základny není příliš nakloněna. Požaduje kvůli tomu vypsat referendum stejně jako KSČM, která přítomnost amerických vojáků v ČR striktně odmítá. Jednání v Senátu se uskutečnilo jen pár dní před cestou poslanců a senátorů za radarem americké protiraketové obrany na Marshallových ostrovech.