Zprávy | Z archivu rubriky


Premiér Mirek Topolánek (ODS) si myslí, že přesvědčí poslance ODS a bývalého ministra financí Vlastimila Tlustého i další kritiky návrhu vládní reformy veřejných financí, aby ho ve sněmovně podpořili. Topolánek v nejnovějším vydání časopisu Týden uvedl, že Tlustý je jen uražený, že "u toho není". "Politicky se mýlí, ekonomicky je to téměř tragické, nicméně já s ním budu jednat a učiním mu nabídku, kterou nebude moci odmítnout," řekl předseda vlády Týdnu.

Tlustý, který působil v první Topolánkově vládě, chce připravit vlastní pozměňovací návrhy. Jestliže je kabinet do reformy nezapracuje, ve sněmovně ji nepodpoří, řekl v neděli. Exministr premiérovi vyčítá, že neplní sliby, které občanští demokraté dali lidem před volbami. Podle Tlustého odpovídá vládní návrh reformy daňovým změnám, jak je měla v programu ODS, jen z desetiny. Podle Topolánka ale jeho strana prosadila do reformy 80 procent svého programu. "Varianty krystalicky čisté á la ODS, které jsme slibovali před volbami, dokonce ani ekonomicky nebyly možné," soudí Topolánek. Není podle něj možné, aby koalice měla program pouze jedné strany. "A platí, že malá strana v koalici má poměrně větší váhu než velká," reagoval premiér na zmínku, že zelení, kteří mají v dolní komoře pouze šest mandátů, dokázali prosadit své energetické priority.

Právě Tlustého neochotou ke kompromisu vysvětluje Topolánek, proč exministr nepůsobí v nynější vládě. "Vlasta Tlustý se právě proto nemůže této reformy účastnit, protože je příliš spřažen s programem ODS. O důvodech, proč jsem ho nepřizval do své druhé vlády, bych mohl napsat román, jedním z nich ale bylo to, že by se s kompromisem nikdy neztotožnil," řekl Týdnu Topolánek.

Jeho koaliční vláda ODS, lidovců a zelených se ve dvousetčlenné sněmovně neopírá o spolehlivou většinu - dohromady má jen stovku poslanců. Prosazení balíku reforem tedy nebude pro Topolánkův kabinet jednoduché. Opoziční ČSSD a KSČM už daly najevo, že vládní návrh nepodpoří. Šéf ČSSD Jiří Paroubek ho stejně jako Tlustý označil za paskvil. Jakoukoliv argumentaci proti reformě ze strany sociální demokracie považuje Topolánek za ryze účelovou. "Až na patnáctiprocentní symbolickou rovnou daň pro fyzické osoby je reforma včetně plateb ve zdravotním systému nemlich to samé, co jsme s Jiřím Paroubkem dohodli loni 13. prosince dopoledne jako podmínku vstupu ČSSD do vlády," uvedl Topolánek.

Mluvčí ministerstva vnitra Jana Malíková v pondělí rozhodně popřela, že by Inspekce ministra vnitra podezírala ministra vnitra Ivana Langra (ODS) z účelového měnění telefonů při rozhovorech s policisty z Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ). Informaci o Langrovi přinesla v neděli Česká televize (ČT). Inspekce prý ministra podezírá, že s policisty volal z vypůjčených telefonů a SIM karet a chtěl tím zabránit tomu, aby se na jeho telefonáty přišlo. Televize připomněla, že vyšetřovatelé odposlouchávali Langra kvůli podezření, že loni pustil na veřejnost tajnou zprávu šéfa ÚOOZ Jana Kubiceho o údajném prorůstání organizovaného zločinu do politiky. "Inspekce pana ministra nevyšetřuje, a nemůže ho tedy ani z ničeho podezírat," řekla ČTK Malíková. Také Langer v ČT popřel, že by s policisty z ÚOOZ telefonoval. Podle Malíkové již inspekce vyšetřování úniku informací uzavřela.

Inspekce ministra vnitra kvůli úniku zprávy odposlouchávala 46 telefonních čísel. Mezi odposlouchávanými byli například i advokáti a děti. Záznamy inspekce z loňského srpna prý tvrdí, že Langer telefonoval z mobilu olomouckého primátora Martina Novotného, jeho manželky a obou dcer. Primátorova manželka Věra Novotná ČT řekla, že rodina Langrovi telefon skutečně půjčovala. Podle ČT inspekce tvrdí, že podobně jako Langer postupoval i poslanec ODS Jan Vidím - prý si telefonoval s lidmi z ÚOOZ, a to i z čísla své manželky, která se tak ocitla mezi odposlouchávanými.

Jak byly podávány a schvalovány žádosti o odposlechy, nyní vyšetřuje i ministerstvo spravedlnosti. Vyšetřovací spis ke kauze Kubice si podle ČT vyžádala znovu i nejvyšší státní zástupkyně Renata Vesecká, která již loni oznámila, že odposlechy politiků, policistů a novinářů nebyly protizákonné.

Předseda KDU-ČSL a vicepremiér Jiří Čunek chce o svém dalším působení ve vládě nejprve mluvit v úterý se svými stranickými kolegy, teprve pak by se podle něj mělo jednat s koaličními partnery. Čunek, který čelí obvinění z korupce a je kritizován za své výroky na adresu Romů, tak v pondělí reagoval na vyjádření premiéra Mirka Topolánka, že právě lidovci by měli svého předsedu přesvědčit, aby z vlády odešel. Čunek také naznačil, že při jednání s dalšími koaličními stranami se bude tvrději bránit proti kritice namířené proti němu. "Jsou to poslední chvíle, kdy budu šetřit silnými slovy. Zatím jsem se nechal okopávat," řekl novinářům. Své odvolání by považoval za porušení koaliční smlouvy. O tom, zda by v takovém případě odešli z vlády i ostatní ministři KDU-ČSL, nechtěl spekulovat.

Lidovci již dříve vyjádřili svému šéfovi podporu. V úterý se sejde celostátní konference KDU-ČSL. Čunek si nemyslí, že se o jeho osobě bude znovu hlasovat. "Diskusi ale vést budeme," uvedl. Mluvit budou lidovci "o všech problémech, které vytvářejí napětí", řekl Čunek v pořadu České televize Otázky Václava Moravce. Hovořit se prý bude i o chystané ekonomické reformě.

Pokud by musel Topolánek sám Čunka odvolat z vlády, považoval by to prý za nejhorší variantu. "Doufám, že představitelé lidovců už chápou, že situace je vážná, že to destabilizuje koalici a že narůstá napětí uvnitř stran i mezi stranami a že musí přijít nějaké řešení," řekl premiér v rozhovoru pro sobotní Mladou frontu Dnes.

Předseda vládní Strany zelených Martin Bursík minulý týden připustil, že další setrvání Čunka ve vládních funkcích by pro zelené mohlo být důvodem k odchodu z koalice. Čunkův odchod z vlády požaduje i opozice.

Romští aktivisté podají trestní oznámení na vicepremiéra Jiřího Čunka za jeho výroky o Romech. Podle nich svými vyjádřeními o tom, že Romové jsou opálení a dělají binec a ohně na náměstích, mohl podněcovat k nenávisti k romskému etniku. Romové se na podání trestního oznámení shodli na oslavách Mezinárodního dne Romů. ČTK to řekla předsedkyně správní rady sdružení Athinganoi Monika Mihaličková.

Čunek pobouřil Romy odpovědí na dotaz čtenáře Blesku, zda dostanou podporu od státu i jiní občané než Romové. Uvedl: "To se budete muset jet někam opálit, začít dělat s rodinou binec, na náměstí dělat ohně a potom se vás teprve někteří politici zastanou a řeknou - on je chudák." K tvrzení o tom, že prý většina Romů zneužívá dávky, dodal: "Do vlády jsem vstoupil proto, že se mi podaří tak zkomplikovat sociální systém těm, kteří ho chtějí zneužívat, že nakonec uvidíte těch Romů pracovat hodně." Romští aktivisté žádají Čunkův odchod z vlády. Ve středu chtějí proto demonstrovat před Strakovou akademií.

Podle Mihaličkové, která byla v minulosti poslankyní a nyní je místopředsedkyní rady vlády pro záležitosti romské komunity, by trestní oznámení mělo být podáno ještě před středeční demonstrací. Jeho text je hotov. Zatím ale není jasné, kolik lidí se pod oznámení podepíše. Iniciátoři sbírali podpisy i při koncertu ke dni Romů. Mihaličková nevyloučila, že by po středě mohla padnout další oznámení od romských organizací z regionů.

Na Čunkovy výroky o Romech reagovali před pár dny i koaliční partneři. ODS se od nich distancovala a označila je za xenofobní. Zelení chtějí, aby Čunek opustil kabinet.

Koncepci romské politiky představí vláda v červnu. V polovině roku má také začít naplno fungovat při úřadu vlády agentura, která pomůže obcím řešit integraci Romů. Od září mohou obce čerpat na tyto programy evropské peníze. V Otázkách Václava Moravce v České televizi to řekla ministryně pro lidská práva a menšiny Džamila Stehlíková (Strana zelených).

Podle sociologa Ivana Gabala je to ale pozdě, vláda by měla zveřejnit koncepci dříve a dříve by měla začít fungovat i agentura. "Stojíme připraveni na bitvu a nemáme bitevní plán," řekl. Podle Gabala by měl vzniknout tým, který připraví "implementační strategii, včetně odpovědností institucí a peněz, a rozjede to". Stehlíková uvedla, že agentura už funguje, zatím jako monitorovací centrum. Odmítla informace, že by ve vládě vznikalo více koncepcí. "Koncepce je jedna, hlavním nástrojem je vytvoření agentury, která pomůže integraci Romů, začleňování lidí z vyloučených lokalit do pracovního života, aby stoupala jejich vzdělanost," řekla.

Agentura bude podle Stehlíkové "šít na míru" obci, která o to bude mít zájem, komplexní projekt: bude řešit vzdělanost, zaměstnanost a bydlení sociálně vyloučených obyvatel. Ve školách budou asistenti a přípravné třídy. Rekvalifikace Romů bude cílená na pracovní místa, která v regionu jsou. Bydlení bude vycházet z možností obce, aby nevznikala nová ghetta a nerozrůstala se dosavadní, popsala záměr ministryně.

V peticích, které v druhém pololetí loňského roku vyřizovala Poslanecká sněmovna, se lidé nejčastěji vyjadřovali k umístění americké protiraketové základny v České republice. Občané sněmovně adresovali celkem 53 petic. Amerického radaru se týkalo 18 z nich. Lidé v peticích reagovali také na nový zákon o sociálních službách, zavedení bodového systému pro řidiče či projekt jednotných státních maturit. Vyplývá to z pravidelné zprávy petičního výboru sněmovny.

Nejvíce lidí se podepsalo pod petici Komunistického svazu mládeže, která protestovala proti vzniku americké základny v ČR. Organizátoři petice shromáždili téměř 52.000 podpisů. Dalších téměř 10.000 lidí žádalo v jiných peticích referendum o základně. Petiční protest proti základně patří mezi největší podpisové akce, kterými se sněmovna v posledních letech zabývala. Dolní komora ale již obdržela i větší petice. Přes 233.000 lidí se například podepsalo pod petici, kterou chtěli zdravotníci zabránit přijetí zákona o neziskových nemocnicích.

Na nedostatek peněz na sociální služby upozorňovala loni v listopadu petice, kterou podepsalo více než 28.000 občanů. Akce měla podpořit nový zákon, který má umožnit zdravotně postiženým vybrat si službu podle své úvahy. Sněmovně bylo doručeno také 15 petic proti připravované státní maturitní zkoušce. Podepsalo je asi 650 lidí. 63 lidí si v peticích stěžovalo na to, že nový silniční zákon je příliš přísný.

Petice pro sněmovnu shromažďuje její petiční výbor. Podle jejich zaměření je pak předává příslušným výborům dolní komory. Obecně platí, že obsahuje-li petice požadavek na změnu nějakého zákona, její text dostanou všechny poslanecké kluby a příslušné odborné sněmovní výbory a ministři. Poslanci a ministerstva zváží, zda změnu zákona navrhnou.

Brněnští ekologové mají další studie, které nedoporučují vedení silnice R43 přes městskou část Bystrc a vídeňské R52 přes Mikulov. Varianty, které prosazují úřady, jsou podle nich příliš nákladné a zbytečně zatíží životní prostředí. ČTK to sdělil Miroslav Patrik z organizace Děti Země. Obě nové studie zároveň navrhují jiná řešení, například místo R52 chtějí využít dálnici D2 a dostavět obchvat Břeclavi.

Spory o výstavbu obou silnic vedou ekologové a politici řadu let. Podle posledních výpočtů by dohromady měly stát kolem 20 miliard. Ekologové soudí, že na jiných variantách by se daly ušetřit miliardy. Výstavbu R52 do Rakouska přes Mikulov už ale koncem minulého roku schválili krajští radní. S rozšířením nynější silnice z Brna do Mikulova na čtyři pruhy by se mělo začít v roce 2010. "Vybírali jsme ze čtyř možností a trvám na tom, že hledat cesty přes vinohrady, které jsme pracně vysazovali, je horší řešení," soudí o R52 jihomoravský hejtman Stanislav Juránek. Rozhodnutí zastupitelů podle něj může zvrátit už jen soud.

Definitivní podoba R43 z Brna na Svitavy zatím není určena. Bývalé vedení brněnského magistrátu složené z ODS a KDU-ČSL prosazovalo variantu přes Bystrc, nová městská rada lidovců, ČSSD a zelených chce o možnostech ještě jednat. Zelení přitom byli vždy proti bystrcké cestě. Radnice teď připravuje nový územní plán, jedna z jeho variant se silnicí R43 přes Bystrc vůbec nepočítá. Podle ekologů není cesta přes Bystrc nejvýhodnější variantou. Silnici přes jednu z největších městských částí odmítají i tamní obyvatelé.