Zprávy | Z archivu rubriky


Pokud Poslanecká sněmovna letos v srpnu nebo v září neschválí vládní reformy veřejných financí, vláda padne, protože nebude schopna sestavit rozpočet tak, jak má v koaliční smlouvě. V rozhovoru pro sobotní vydání Mladé fronty Dnes to řekl premiér Mirek Topolánek (ODS). Dal najevo, že po případném pádu vlády by země směřovala k předčasným parlamentním volbám. "Slíbili jsme reformy. Jinak vláda nemá právo pokračovat dál," zdůraznil premiér.

Topolánek v rozhovoru popsal, co by následovalo po neschválení reforem: "Odmítám další kolo několikaměsíčního martyria sestavování nové vlády. Budeme se snažit najít zákon, s kterým spojíme hlasování o důvěře, ale neumožníme jeho projednání. To znamená, že neumožníme, aby sněmovna k němu mohla dát jakékoli usnesení. A v tom smyslu po třech měsících neprojednání takového zákona může prezident vyhlásit předčasné volby."

Topolánek věří, že exministr financí a poslanec ODS Vlastimil Tlustý, který patří k největším kritikům vládní reformy veřejných financí z řad koaličních poslanců, koaliční koncept nezbourá. "Jedním z důvodů, proč musel Vlastimil Tlustý opustit místo ministra financí, je i to, že nerespektuje realitu, která je dána poměrem 100:100 ve sněmovně a tím, jakou máme koalici. Může si říkat, co chce, já si myslím, že se mýlí. Věřím, že mu to vysvětlím a že on pak nezbourá koaliční koncept," řekl Topolánek Mladé frontě Dnes. Premiér se vyjádřil i k dalším reformním záměrům své vlády. Mimo jiné oznámil, že příští týden vláda představí "velkou reformu" ve zdravotnictví.

Šance na prosazení vládní reformy veřejných financí by se podle místopředsedy Poslanecké sněmovny a člena koaliční KDU-ČSL Jana Kasala zvýšily, kdyby byla rozdělena na dvě části - daňovou a sociální. Řekl to serveru iHned.cz. Uvedl také, že přípravu reformy neprovázela dostatečně hluboká diskuse. S odkazem na zahraniční zkušenosti si nemyslí ani to, že se reforma může povést napoprvé. Kasal má výhrady k rovné dani, s níž reforma počítá, zajímá ho její dopad na rodiny s dětmi a byl by rád, kdyby při reformě penzijního systému vzniklo společné penzijní pojištění. Zdrženlivý je i k ekologické dani. Připomněl, že je z venkova, "kde zdaleka ne všichni mají možnost topit ušlechtilými palivy". Má proto obavu, aby situaci nízkopříjmových skupin a rodin s dětmi nezkomplikovala neúměrná ekologická daň nad požadavky EU.

Kasala také mrzí, že daňová i sociální reforma je v jednom balíčku. Rozdělil by ji na dvě části, neboť by pak podle jeho názoru měla větší šanci na prosazení. "Daně jsou jeden balík, což je komplikované. Například snižování nejvyšším příjmovým skupinám daň z příjmů není to, co bych si zrovna přál," uvedl. Kasal upozornil, že když celostátní konference KDU-ČSL doporučila svému poslaneckému klubu reformu podpořit, nebyl proti a ani to nikdy neřekl. "Pouze jsem se zdržel hlasování a řekl, že mám k reformě spoustu otázek," poznamenal. Na dotaz, zda by jeho výhrady mohly být důvodem, proč reformu nepodpořit, odvětil, že "to je ještě hodně daleko". Kasal nechce být "házen do jednoho pytle" s jinými kritiky reformy, například s poslancem ODS Vlastimilem Tlustým. "Moje výhrady jsou spíše z pohledu křesťansko sociálního než ultraliberálního. Čeká nás dlouhá diskuse, a to proto, že nebyla dostatečná, když se to celé připravovalo," upozornil.

Češi, Slováci a obyvatelé dalších zemí, které vstoupily do Evropské unie v roce 2004, budou patrně moci už brzy pracovat v Nizozemsku bez pracovního povolení. Tamní vláda jim to podle ministra sociální péče Pieta Heina Donnera hodlá umožnit od května. Informovala o tom agentura AP. Nizozemská vláda hodlá nadále omezovat přístup na pracovní trh Rumunům a Bulharům, jejichž země se staly členy EU na začátku letošního roku.

"Další zpoždění by poškodilo nizozemský obchod a mohlo by poškodit vztahy s dotčenými zeměmi," uvedl ministr v dopise nizozemskému parlamentu. Dodal rovněž, že existují dohody, aby lidé z nových zemí dostávali za "stejnou práci stejný plat". Řada majitelů domů v Nizozemsku nyní využívá při rekonstrukcích svých nemovitostí služeb pracovníků z východní Evropy jako levných pracovních sil, napsala AP. Na základě nových opatření budou moci úřady v případě, že by jim tito zaměstnavatelé vypláceli nižší než minimální mzdu, dostat pokutu.

V Nizozemsku nezaměstnanost dosahuje přibližně 3,5 procenta a je nejnižší ze zemí EU, v nichž bylo zavedeno euro. Na konci loňského roku tam bylo rekordních 225.000 volných pracovních míst. Ze starých členských zemí mohli Češi dosud pracovat bez povolení v Británii, Irsku, Švédsku, Řecku, Finsku, Španělsku, Portugalsku a Itálii. Omezení v různé míře ještě platí pro nováčky z roku 2004 v Německu, Rakousku, Francii, Lucembursku, Belgii a Dánsku.

Zpátky do Vsetína se chtějí vrátit Romové, které nechal loni v říjnu vystěhovat do tří obcí na Jesenicku lidovecký předseda a bývalý starosta Vsetína Jiří Čunek. Na pomoc si přizvali právníky, kteří mají prokázat, že smlouvy uzavřeli pod nátlakem, a jsou proto neplatné. Informuje o tom sobotní Šumperský a jesenický deník (Deník). "Chceme zpět. Vždyť mně se rozpadá rodina. Bylo nás tady 12, ale zůstali jsme jen čtyři. Dcera s dětmi a syn odešli zpět do Vsetína k rodině," řekl Deníku Karol Kandráč, kterému Vsetín určil dům ve Vidnavě. V domě, který má špatnou statiku a probíjí v něm elektřina, nechce zůstat ani jeho žena. Spolu s rodinami ze Staré Červené Vody a Vlčic požadují od Vsetína zajištění bydlení v rodinných domcích ve Vsetíně.

Romové se prostřednictvím sdružení Roma Vidnava obrátili o pomoc na obecně prospěšnou společnost Vzájemné soužití. "Naše advokátka bude právně rodiny zastupovat, aby se mohly vrátit do Vsetína. Pokusíme se o to, aby byly jejich smlouvy prohlášeny za neplatné, ale bude to problém. Vsetín to celé udělal vychytralým způsobem. Domy rodinám zajistil, dal jim půjčku, ale smlouvy jsou sepsané mezi rodinami a původními majiteli," uvedl Kumar Vishwanathan ze společnosti Vzájemné soužití. Podle náměstkyně olomouckého hejtmana Jitky Chalánkové (KDU-ČSL) se Romové cítí vykořenění ze svého prostředí, kde mají rodiny a přátele. "Rodiny se nevzdávají. Chtějí se vrátit zpět, oni ani nikdy jinak neuvažovali. Odmítli i sbírku, protože v domech nechtějí zůstat," uvedla Chalánková.

Po osmašedesáti letech se v sobotu veřejnosti otevřely okrajové části Vojenského újezdu Brdy. Turisté v nich mohou o víkendech a svátcích využívat 45 kilometrů nových turistických tras a cyklotras. V pracovní dny bude možné do újezdu vstoupit pouze na speciální povolenku, tak jako tomu bylo doposud. Přestřižením pásky v sobotu újezd slavnostně otevřeli ministryně obrany Vlasta Parkanová a náčelník generálního štábu Vlastimil Picek.

"Tento prostor byl naposledy přístupný za první republiky, a to vždy, pokud v něm zrovna necvičila armáda. Nebyly s tím tenkrát žádné problémy, a to hlavně proto, že z něj lidé nedělali skladiště odpadků, proto bych si přála, aby tomu tak bylo i dnes," řekla Parkanová. Dodala, že otevření újezdu nemá žádnou souvislost s plánovaným umístěním amerického radaru na území Brd. "Bude-li radar, nebude-li radar, stezky zůstanou otevřené," řekla ministryně.

Většina obcí v sousedství újezdu zpřístupnění okrajových částí vítá. Některé se ale obávají přílivu turistů, což by mohlo mít negativní dopad na tamní přírodu. Hlavním tématem diskuse však pro většinu obyvatel zůstává radar, o jehož umístění v rámci protiraketové ochrany požádaly Spojené státy. Na zdi zříceniny hradu Valdek, kam se Parkanová po slavnostním otevření újezdu spolu s prvními turisty vydala, někdo pověsil velký transparent s nápisem proti umístění americké radarové základny.

Rozsáhlé pravěké sídliště objevili archeologové při průzkumu lokality určené pro překladiště kamionové dopravy v Příšovicích na Liberecku. Po necelém týdnu výzkumu bylo objeveno již na pět desítek objektů, jako jsou základy dílen a obytných budov, odpadní jámy a další důkazy života pravěkých lidí v Pojizeří. Informuje o tom sobotní liberecká příloha Mladé fronty Dnes. "Jsme teprve na začátku, ale už nyní můžeme s jistotou říci, že nalezené pravěké sídliště je staré minimálně 6000 let a jeho rozloha je nevídaná," řekl deníku archeolog Petr Brestovanský ze Severočeského muzea v Liberci. Archeologové podle něj zatím prozkoumali asi dvě procenta z celkové plochy plánované průmyslové zóny o rozloze jeden a půl hektaru. První fáze by měla být hotova zhruba za deset dnů. "Pak přijdou na řadu podrobnější výzkumné práce, které budou trvat několik měsíců, možná i let. Už nyní je jasné, že půjde o stovky budov, možná i o tisíce," uvedl Brestovanský.

Co bude dál s objevem, není zatím jasné. Jako nejlepší variantu vidí Brestovanský vykoupení pozemku Libereckým krajem. Jeho hodnota se však pohybuje kolem deseti milionů korun a takové peníze kraj zřejmě nenajde. Další z variant je na pozemky i komunikace v Příšovicích uvalit stavební uzávěru. "Rozsah nálezu je zajímavý už nyní, uvidíme ale co všechno archeologové objeví a podle toho se bude rozvíjet další postup," řekl hejtman Libereckého kraje Petr Skokan.

Starosta Příšovic Antonín Lízner o nálezu nemá žádné oficiální informace. "Neumím si představit, co to pro obec bude znamenat. Jestli tu vznikne další památková rezervace, jestli se sem na pole budou jezdit dívat školní třídy? Každopádně pro obyvatele Příšovic přinášejí archeologická naleziště více komplikací než radostí," řekl deníku starosta. V Příšovicích zkušenosti s archeologickým výzkumem již mají. V létě roku 2005 objevili archeologové v obytné zóně Cecilka žárové pohřebiště z pozdní doby bronzové. Tento unikátní nález byl také jako ten současný na soukromých parcelách. Starosti měli tehdy archeologové jak s časem určeným pro výzkum, tak s jeho financováním, kterého se nakonec ujal kraj. Po dvou letech se lokalita Cecilka stala letos počátkem března kulturní památkou.