Zprávy | Z archivu rubriky


Reforma veřejných financí, kterou připravila vláda Mirka Topolánka, povede ke zvýšení inflace na 3,5 procenta, způsobí růst úrokových sazeb, a tím i zdražení úvěrů a hypoték. To následně bude mít dopad na podnikání, a v souvislosti s růstem nižší sazby DPH z pěti na devět procent, i na zájem lidí o nové bydlení. Na středeční tiskové konferenci to uvedl předseda ČSSD Jiří Paroubek. Vláda i odhady některých ekonomů počítají s růstem inflace kvůli reformě ke třem procentům. V rámci reformy daní, kde vláda navrhuje rovnou 15procentní daň z příjmu, dojde podle něj pouze k přesunu peněz od nižší a střední třídy k nejbohatším. "Jsme připraveni na reformy, ale ne na sociální experimenty," kritizoval vládní reformu.

Sociálním demokratům se rovněž nelíbí, že plánované změny by měly zrušit daňovou progresi, tedy stav, kdy lidé s vyššími příjmy platí na daních poměrně více než lidé s nižšími příjmy. To ovšem odmítá ministr financí Miroslav Kalousek, podle jehož vyjádření při úterní prezentaci reformy daňová progrese zůstane zachována a pouze se sníží. "Celá reforma má rovněž protipopulační charakter," uvedl Paroubek. Důvodem je podle něj redukce přídavků na děti, porodného i rodičovského příspěvku. Půjde nejméně o sedm miliard korun, o které budou připraveny rodiny s dětmi, dodal. Podle vládních představitelů ovšem snížení přídavků bude kompenzováno daňovými změnami, na kterých podle vlády vydělají všichni občané.

Koaličních poslanců kriticky naladěných vůči vládnímu návrhu reformy může být víc, s podporou váhá nejen bývalý ministr financí Vlastimil Tlustý z ODS. Jeho stranický kolega Jan Klas ČTK řekl, že pokud ruku pro reformu nezvedne Tlustý, nepodpoří ji ani on. Zatím tak zdaleka není jisté, že kabinet své plány prosadí. Ve dvousetčlenné dolní komoře nemá spolehlivou většinu. Jakákoli nejednota koaličního tábora by tak pro kabinet byla kritická. Vláda přitom s reformami spojuje svůj osud. Koalici zastupuje ve sněmovně 100 poslanců, ČSSD a KSČM 98. V dolní komoře jsou ještě dva bývalí členové ČSSD Miloš Melčák a Michal Pohanka.

Hospodářské noviny uvedly, že reformu kritizuje i lidovec Ludvík Hovorka. "Mám pocit, že to bude mít nepříznivý dopad na nízkopříjmové skupiny. Pokud mé výhrady nebudou vyslyšeny a bude to tlačeno násilím jako celek, tak budu mít opravdu velký problém zvednout ve sněmovně ruku pro," uvedl v listu. Poslankyně ODS Alena Páralová ČTK řekla, že navržená daňová reforma se ani jí příliš nelíbí, ODS by tento plán podle ní mohl poškodit. Chápe však, že je potřeba přinést oběť v zájmu koaliční vlády. Naznačila, že její výhrady nejsou tak vážné, aby reformu "potopila". Nehodlá prý hlasovat s předsedou ČSSD Jiřím Paroubkem proti vlastní straně.

Premiér Mirek Topolánek dal najevo, že by chtěl reformu prosadit jako celek. Chce tak zřejmě zabránit tomu, aby do ní poslanci zasahovali pozměňovacími návrhy, které by vládní plán narušily. Lze ale předpokládat, že přinejmenším opozice s nějakými změnami přijde. Navíc je otázka, jestli Topolánkovo přání vyslyší koaliční poslanci. "Myslím, že představa, že ten balík schválíme bez diskuse a bez větších změn, je představa velmi, velmi optimistická, a nejsem si jistá, zda je realistická," řekla ČTK předsedkyně klubu KDU-ČSL Michaela Šojdrová.

Evropská komise dala České republice pokutu za nadbytečné zásoby zemědělských produktů. ČR bude muset zaplatit téměř 12,3 milionu eur, tedy skoro 350 milionů korun. Vyšší pokutu dostalo z devíti členských států jen Polsko. Asi 4,6 milionu eur (téměř 130 milionů korun) musí zaplatit i Slovensko. Česko s pokutou nesouhlasí a proti jejímu zaplacení se bude bránit. "Proti návrhu rozhodnutí Evropské komise se postavíme ve výboru Evropské komise, který bude záležitost ještě projednávat v polovině dubna. Pokud to bude nutné, budeme se bránit i soudní cestou," uvedl ministr zemědělství Petr Gandalovič. Podle něj nebylo prokázáno, že by Česko způsobilo nějaké narušení trhu EU. "Údajné nadměrné zásoby některých komodit nevyvolaly výkyvy na jednotném trhu a unijnímu rozpočtu v této souvislosti nevznikly žádné mimořádné náklady, byť jediné euro," řekl Gandalovič. Podotkl také, že Evropská komise přes opakované žádosti postižených zemí nestanovila definici nadlimitních zásob. "Myslím si, že důvody, proč má být tato pokuta uložena, vůbec nebyly naplněny," soudí i agrární analytik Petr Havel. Podle jeho názoru stojí za to proti pokutě bojovat.

"Opatření, jejichž cílem je zabránit vytváření přebytečných zásob, jsou běžným prvkem každého rozšíření EU," uvedla komisařka pro zemědělství a rozvoj venkova Mariann Fischerová-Boelová. Pokuta stihla devět států, které do Evropské unie přistoupily v roce 2004. Vyhnula se jen Maďarsku, které žádné přebytečné zásoby nemá. Česká republika překročila podle Bruselu povolené zásoby u masa, ovoce a rýže.

Vláda schválila darování 12 nepotřebných bitevních a transportních vrtulníků Afghánistánu. Stroje se nyní opravují a modernizují v Leteckých opravnách Malešice (LOM). Rekonstrukci zaplatí NATO a podle informací České televize bude stát několik stovek milionů korun. O darování zbraní do Afghánistánu požádali Česko loni spojenci z NATO. Afghánci by měli získat šest dopravních helikoptér Mi-17 a šest bitevníků Mi-24. První vrtulník by Afghánci měli převzít letos v září. Všech 12 strojů bude v této středoasijské zemi létat do konce roku 2008. Podle ministryně obrany Vlasty Parkanové vrtulníky přispějí k rozvoji afghánských vzdušných sil. "Posílí významně vůbec vzdušné síly Afghánistánu, budou moci pomáhat v humanitárních akcích, v nepřístupných oblastech," řekla v úterý České televizi. S darováním vrtulníků Afghánistánu souhlasí také šéf zahraničního výboru sněmovny Jan Hamáček. "U vrtulníků nehrozí zneužití," řekl již dříve ČTK.

Již v únoru vláda schválila také darování 20.000 samopalů a 650 kulometů Afghánistánu. Zbraně byly v celkové hodnotě přes 30 milionů korun. Tento dar však kritizovala nevládní organizace Amnesty International i zástupci opozičních stran. Situace v zemi je podle nich nepřehledná, a tak mají obavy, aby český dar nakonec neskončil v rukou protivládních sil. Samopaly a kulomety by Afghánci měli obdržet do konce roku 2007.

Vláda na návrh ministerstva školství upravila pravidla pro výuku českého jazyka a literatury v zahraničí. Lektoři už nebudou muset vyjíždět na svá zahraniční působiště na omezenou dobu. Mají dostávat vyšší finanční příspěvky. Do výběrového řízení se rovněž budou moci hlásit i lidé, kteří nevystudovali přímo češtinu. Na 47 zahraničních univerzit vyjíždějí lektoři, kteří přednášejí většinou na pracovištích slovanské filologie. Dům zahraničních služeb ministerstva také vysílá do devíti zemí 12 učitelů ke krajanským komunitám, kteří se kromě výuky češtiny podílejí na kulturním životě komunity. Dosud bylo nutné, aby měli zájemci vysokoškolské vzdělání zaměřené na český jazyk a literaturu. Ministerstvo chce nyní změkčit podmínky, aby se mohli hlásit i další vysokoškolsky vzdělaní kandidáti. "Ukázalo se, že někdy je přínosem, když lektoři ovládají jazyk hostitelské země, například mongolštinu nebo arabštinu," argumentuje ministerstvo školství. Kandidáti s češtinou však budou mít i nadále přednost.

Nejvíce učitelů vyjíždí ke krajanům do Rumunska, v současnosti jsou tam tři. Po dvou učitelích vysílá Česká republika do Chorvatska, Argentiny a Brazílie. O lektory českého jazyka a literatury je zájem například v Rusku, hned několik vysokých škol ji vyučuje například v Polsku nebo Itálii. Kromě evropských univerzit působí lektoři také v Číně, Egyptě, Indii, Izraeli a Mongolsku.