Zprávy | Z archivu rubriky


Koaliční politici oficiálně představili scénář reforem, které se dotknou prakticky každého. Lidé by měli od příštího roku platit jednotnou daň z příjmu 15 procent. Vypočítávat se ale bude z takzvané superhrubé mzdy, která zahrnuje i sociální a zdravotní pojištění. "Sazba tak ve skutečnosti není 15, ale 23,1 procenta - je to díky kouzlu se superhrubou mzdou, která zvýší základ daně," upozornil analytik Raiffeisenbank Aleš Michl. Snížená sazba daně z přidané hodnoty se zvýší z 5 na 9 procent; lidé tak zaplatí více například za potraviny, některé služby a sociální péči. Postupně se sníží daně firmám ze současných 24 procent až na 19 procent v roce 2010. Cílem reforem, které zahrnují i změny v sociálním systému, je zastavit zadlužování státu a snížit deficit veřejných financí pod tři procenta hrubého domácího produktu do roku 2010, aby země byla připravena přijmout euro. Podle vlády by na reformách měli vydělat všichni lidé bez ohledu na výši příjmu, zvýší se totiž i slevy na dani a odečitatelné položky. Například domácnost s jedním dítětem a měsíčním hrubým příjmem 20.000 Kč by měla ušetřit 920 korun. Včetně započítání růstu cen kvůli vyšší DPH by měla rodina měsíčně získat navíc 657 korun.

Snížit se má porodné: z nynějších 17.760 na 15.000 korun za jedno dítě, za druhé a další na 13.000 korun. Až na výjimky se má zrušit pohřebné. Výše rodičovského příspěvku bude záležet na době, jakou matka či otec s dítětem stráví - při dvouleté dovolené bude dostávat 11.400 korun, při tříleté 7600 korun měsíčně. Kromě penzí by již sociální dávky neměly být automaticky valorizovány, což má ušetřit státní pokladně další miliardy. Výrazným úsporným krokem má být také změna nemocenské - první tři dny nemoci nebudou dávky vypláceny vůbec. Mají se také zmrazit platy ústavních činitelů a snížit počet úředníků, slíbil premiér Mirek Topolánek. Pracovníkům veřejné správy a služeb by mzdy v příštím roce navíc neměly růst víc než maximálně o 1,5 procenta. Odbory přitom požadují růst o pět až šest procent.

Reforma se dotkne dále majetkových daní. Od příštího roku by již neměli lidé platit dědickou nebo darovací daň. Do budoucna vláda rovněž uvažuje o zrušení daně z převodu nemovitosti a osvobození příjmů z dividend a kapitálových výnosů. Kabinet hodlá také nastartovat první fázi penzijní reformy. Mimo jiné počítá s tím, že by lidé v budoucnu do důchodu odcházeli v 65 letech.

Skutečný dopad změn do rozpočtu v roce 2008 by měl být podle výpočtů příznivý a stát by mohl hlavně díky DPH získat navíc až devět miliard korun. Podle dřívějšího vyjádření premiéra Mirka Topolánka vláda předloží sněmovně chystané změny jako novely zákonů a v jednom balíku. Politici ODS, KDU-ČSL a Strany zelených se dohodli, že s prosazením reforem spojí další existenci společného kabinetu. Opoziční ČSSD i KSČM většinu reforem považuje za asociální, a tak se koalice zřejmě bude znovu spoléhat na Miloše Melčáka a Michala Pohanku. Oba bývalí poslanci ČSSD v lednu umožnili vládě získat důvěru.

Poslanec ODS a bývalý ministr financí Vlastimil Tlustý má vážné výhrady k vládnímu návrhu daňové reformy. Bude prý ještě zvažovat, zda pro něj ve sněmovně zvedne ruku. Vládní koncept podle něj nepovede ke zjednodušení daňového základu ani ke zjednodušení daňového přiznání. Daňová reforma prý navíc není navázána na sociální systém a důchodovou reformu. Poslaneckému klubu Tlustý slíbil, že mu během dvou až tří týdnů dodá výpočty dopadů na jednotlivé příjmové skupiny i veřejné finance. Dopady mu vypočítají slovenští odborníci. "Až uvidím čísla, tak na základě těch se rozhodnu," řekl. Tlustého ekonomičtí odborníci mu podle jeho slov řekli, že situace, kdy jedna sazba DPH zůstává a druhá se zvyšuje, je "politicko-ekonomický nesmysl". Nepřinese prý žádnou úsporu na straně správy daní a zdražování není vyrovnáno zlevněním jiného zboží. Jde výlučně o posun vzhůru, a to je věc, která toto snažení podle jeho názoru znehodnocuje.

Šéf poradců předsedy ČSSD Jiřího Paroubka Jaroslav Tvrdík nepřišel bez omluvy k soudu v Semilech, kde pokračoval proces s Pavlem Šrytrem, obžalovaným z pokusu o uplácení poslance ČSSD Pavla Ploce. Soudkyně Stanislava Behenská uložila Tvrdíkovi pořádkovou pokutu 4000 korun. Během přestávky v jednání se dovolala Tvrdíkovi na telefon. "Řekl mi, že na dnešní hlavní líčení zapomněl," řekla Behenská. Tvrdík je posledním důležitým svědkem v případu, v němž Šrytr podle obžaloby nabídl po loňských volbách nově zvolenému poslanci za ČSSD Plocovi pět milionů korun a chtěl, aby za ně přestoupil do Strany zelených. Šrytrovi hrozí až pět let vězení.

Kdyby Ploc případný úplatek přijal, získala by koalice ODS, KDU-ČSL a Strany zelených ve sněmovně většinu. Šrytr - bodyguard a řidič zavražděného podnikatele Františka Mrázka a jeho spolupracovníka Tomáše Pitra - setkání s Plocem nepopírá. "Celá věc je vykonstruovaná a vyplývá z toho, že pracuji pro Pitra," prohlásil Šrytr. V kauze s údajným pokusem o úplatek považuje Ploce za oběť a osobně proti němu nic nemá. Pavel mohl brát naše setkání jako provokaci, o vrcholných představitelích sociální demokracie jsem se před ním vyjadřoval nevybíravě, dodal Šrytr. Přímý důkaz proti němu chybí. Policisté ale po zveřejnění případu nemohli nasadit odposlechy, a ani připravit další schůzky mezi oběma muži a Šrytra usvědčit přímo na nich.

Ženy nejsou podle premiéra Mirka Topolánka (ODS) v české společnosti znevýhodněnou skupinou. Mateřství a těhotenství je podle něj výsadou žen, která je činí apriorně odlišné od mužů, a staví je tak logicky do jiného postavení na trhu práce. Jak uvedl při slavnostním zahájení kampaně Evropský rok rovných příležitostí pro všechny, úkolem státu je dbát na to, aby ženy, které si místo mateřství zvolí kariéru, měly stejné šance jako muži. "Žena se může svobodně rozhodnout děti nemít a pak jsem přesvědčen, že má stejné příležitosti uplatnění jako muž," řekl Topolánek. Pokud se žena chce věnovat mateřské roli, pak podle něj nepotřebuje, aby se jí zákon snažil srovnat s mužem. Naopak potřebuje pružný pracovní trh, který jí pomůže sehnat zaměstnání za výhodných podmínek. Škodlivá je podle premiéra například i přehnaná ochrana starších lidí a studentů. Rovnost příležitostí ve společnosti nezajistí zvláštní ochrana pro některé skupiny, ale naopak odstranění rovnostářství a posílení neosobních pravidel, prohlásil Topolánek. "Zárukou rovnosti příležitostí není žádná dobře míněná snaha narovnat nenarovnatelné, žádná pozitivní diskriminace. Pozitivní diskriminace to zní asi stejně jako příjemný výprask," řekl mimo jiné v projevu, na který někteří účastníci slavnostní akce reagovali nesouhlasnými poznámkami a v závěru i pískotem.

Kritickým poznámkám na Topolánkovu adresu se ve svém projevu nevyhnul eurokomisař a bývalý sociálnědemokratický premiér Vladimír Špidla. Spravedlivá společnost by podle něj měla zajistit rovné šance i příslušníkům skupin, které "startují z úplně jiné čáry než většina z nás". Odpůrci této snahy podle něj mylně tvrdí, že jde o vytváření nadbytečných práv. "Shodou okolností jsou těmito odpůrci takřka vždy muži patřící k většinové populaci, s nadprůměrnými příjmy," poznamenal.