Zprávy | Z archivu rubriky


Majitelé domů by měli mít možnost dávat nájemníkům výpověď bez udání důvodu. Výpovědní lhůta by ale měla být delší než dva roky. V Nedělní partii v televizi Prima to řekl ministr pro místní rozvoj Jiří Čunek. Dvouletou výpovědní lhůtu obsahuje návrh úpravy občanského zákoníku, který má projednat vláda. Proti výpovědi bez udání důvodu a bez náhrady je ostře Sdružení nájemníků. Dvouletá lhůta je podle Čunka příliš tvrdá. "Měla by být delší a doprovázena nějakými opatřeními, která by ochránila například staré lidí. Delší lhůta by také měla motivovat majitele bytu, aby raději přistoupil na dohodu. Na druhé straně si ale nájemce musí pod tlakem možné výpovědi uvědomit, že si nemůže dovolit úplně všechno," řekl.

Majitelé domů přitom požadují, aby výpověď z nájmu bez udání důvodu byla jednoletá a platila již od roku 2008. To znamená, že majitelé by mohli nájemníky vystěhovat od roku 2009. Předseda sdružení nájemníků Stanislav Křeček již dříve řekl, že požadavek na výpovědní lhůtu bez důvodu zásadně odmítá a vnímá ho jako extrémní, nemá podle něj právní ani sociální opodstatnění. Měla by podle něj obrovské sociální důsledky, majitelé by bez náhrady vyhodili nájemníky na ulici. Tato úprava je podle jeho názoru největším pokusem o destrukci bytového práva po roce 1989. Nyní je v Česku asi 800.000 bytů s regulovaným nájemným, z nichž asi 420.000 vlastní jednotlivci nebo firmy. Zbytek patří obcím. Počet nájemníků v regulovaných bytech pozvolna klesá a zřejmě se bude dále snižovat. Důvodem je deregulace nájemného a dostupnost hypoték, ale i skutečnost, že většina Čechů touží po svém vlastním bydlení. Vyplývá to z ankety mezi realitním makléři.

Lidé pobírající déle než půl roku podporu v nezaměstnanosti by měli alespoň část týdne vykonávat veřejně prospěšné práce. "Pokud by to neudělali, tak by se jim zásadně zhoršila situace v pobírání těchto dávek," řekl Jiří Čunek, když hovořil o zamýšleném projektu na integraci Romů do společnosti. "Jde o to, abychom všem občanům České republiky nastavili stejné podmínky," uvedl. "Když nebudu pracovat, taky nedostanu peníze," vysvětlil. S Čunkovou představou nesouhlasí jeho oponent v televizní debatě, místopředseda KSČM Jiří Dolejš. "Využít institutu veřejných prací, dodat chudinské dávky a žebračenky, to není koncepce, to je prostě práskání bičem nad hlavou těch, kteří jsou na dně," míní Dolejš. Podle jeho názoru by totiž "opravdová" koncepce měla spojovat podporu vzdělání s řešením nezaměstnanosti a podporou rozvoje v regionech nezaměstnaností nejvíc postižených.