Zprávy | Z archivu rubriky


Český ministr zahraničí Karel Schwarzenberg v pondělí ve Vídni vehementně obhajoval oprávněnost výstavby americké radarové základny v Česku. Jde podle něj o opatření ke zvýšení bezpečnosti republiky i jejích spojenců v NATO a ve větší části Evropy. Jeho resortní kolegyně Ursula Plassniková připustila, že v otázce základny se obě země neshodují a Rakousko podle ní zjišťuje kolem projektu řadu nejasností, o kterých bude žádat vysvětlení. "Vysvětlení budeme vyžadovat bez ohledu na to, jaké tóny to může ve vzájemných vztazích vyvolat," varovala ministryně, která vyzvala k opatrnému a neunáhlenému postupu a chce, aby Česko v této otázce lépe informovalo své sousedy včetně těch, kteří nejsou členy NATO. Otázka protiraketové obrany zastínila i téma jaderné elektrárny Temelín, obvyklou problémovou záležitost ve vztazích obou zemí.

Český ministr, který poprvé ve funkci oficiálně navštívil Vídeň, čelil na tiskové konferenci po setkání s Plassnikovou záplavě otázek právě o chystané radarové základně. Je přesvědčen, že Spojené státy jsou nyní jedinou zemí schopnou se účinně postavit hrozbě světového terorismu. Nebezpečnost světového terorismu ale podle ministra rychle roste, a proto je nutné přijímat potřebná bezpečnostní opatření už nyní. Připustil, že mezi Čechy převažuje odpor k základně, ale soudí, že je to jen kvůli nedostatečné informovanosti a ostré propagandě proti základně. "Věřím, že do roku 2011, kdy by měla být základna vybudována, lidi přesvědčíme o její potřebnosti. Navíc do té doby dál vzroste nebezpečí, před kterým nás má základna ochránit," uvedl Schwarzenberg.

Česká vláda podle jeho předpokladu ve středu projedná a schválí odpověď americké vládě, v níž vyjádří připravenost o základně jednat. Zároveň doufá, že základny v ČR a Polsku nepovedou k rozdělení Evropy, ale naopak posílí transatlantické spojenectví. České požadavky vůči Američanům nebyly zatím ještě podle Schwarzenberga zformulovány. Na dotaz na ně ale odpověděl, že budou určitě obsahovat žádost, aby základna měla stejný status jako obdobná zařízení ve Velké Británii nebo Dánsku.

Kromě konstatování bezproblémové spolupráce v oblasti kultury, příhraniční kooperace nebo regionálního partnerství oba ministři připomněli jako další spornou otázku Temelín, i když jen okrajově. Podle Plassnikové Vídeň žádá plnou transparentnost ve všech bezpečnostních otázkách elektrárny. Šéfka rakouské diplomacie uvítala dohodu o vytvoření meziparlamentní komise, stejně jako nejnovější příslib českého ministra životního prostředí Martina Bursíka, že do měsíce bude vypracován podrobný seznam všech dosavadních poruch v Temelíně.

Česko vyjednává s Nigérií o prodeji nepotřebných letounů L-159 z výzbroje české armády. Nigerijský státní tajemník pro obranu Mike Onolememen Oziegbe o tom v pondělí v Praze hovořil s náměstkem ministryně obrany Martinem Bartákem. Podle Bartáka by Česko mohlo do Nigérie dodat přibližně deset až 15 letounů a hodnota obchodu by se pohybovala v milionech dolarů. Přesnější údaje o ceně a množství však podle armády vyplynou z dalších jednání v příštích týdnech. "Cena ještě nebyla určena. Bude ji stanovovat vláda," řekl Barták. Během rozhovorů v Praze by česká strana chtěla stanovit podmínky pro uzavření alespoň předběžného kontraktu. Pokud se obchod uskuteční, bude to vůbec poprvé, kdy se výrobci letounů Aeru Vodochody podaří vyvézt letouny L-159 do zahraničí.

Barták uvedl, že Češi s nigerijskou delegací jednali také o širší spolupráci ve vojenské oblasti. "Velký zájem je o naše pasivní sledovací systémy typu Věra," řekl Barták. Češi by se také mohli podílet na servisu pro letadla L-39, které jsou ve výzbroji nigerijské armády. Češi by také mimo jiné mohli zajišťovat opravu nebo modernizaci vrtulníků Mi-24. Barták považuje Nigérii za solidního a stabilního partnera. Případný prodej vojenské techniky do Nigérie by proto neměl vadit ani Spojeným státům. Právě Američané před časem protestovali proti prodeji šesti systémů Věra do Číny, především z bezpečnostních důvodů. Praha nakonec obchod zrušila s odůvodněním, že "není v zájmu České republiky".

Česká republika dostane pro roky 2008 až 2012 o téměř 15 procent méně emisních povolenek, než o kolik žádala Evropskou komisi. Zatímco ekologové rozhodnutí EK jednoznačně přivítali, ministr průmyslu a obchodu Martin Říman soudí, že snížení množství emisních povolenek omezí českou ekonomiku. Podnikatelé s ním souhlasí a dodávají, že rozhodnutí EK může mít vliv na růst cen elektřiny a tepla v ČR. Říman nevyloučil, že Česko podá na rozhodnutí EK žalobu.

Česko požádalo Brusel o povolenky na 102 milionů tun emisí oxidu uhličitého ročně, ale komise je ochotna souhlasit nejvýše s 86,8 milionu tun ročně. Brusel Česku vytýká, že žádalo o daleko více povolenek na emise CO2, než dosud české podniky vypouštěly do ovzduší. V letech 2005 až 2007 mají české podniky k dispozici povolenky na 97 milionů tun. V roce 2005 jich využily jen na 82 milionů tun. Česká vláda zdůvodnila žádost o více povolenek tím, že v roce 2005 rostla domácí ekonomika pomaleji, takže spotřeba emisí neodpovídala její reálné síle.

Pokud bude v rámci EU silná restrikce emisních povolenek, pak se jejich nedostatek promítne i do ceny elektřiny, reagoval na rozhodnutí EK mluvčí energetické skupiny ČEZ Ladislav Kříž s tím, že Česku přidělený objem představuje výrazný pokles, který nerespektuje vyšší růst české ekonomiky. Nižší limit emisních povolenek podle Římana donutí řadu tuzemských firem nakupovat emisní povolenky, což povede k ekonomickému znevýhodnění celých odvětví na globálním trhu. "V řadě odvětví může také dojít k přesunu celých výrob mimo území EU," varoval Říman.

Rada vlády pro záležitosti romské komunity usiluje o to, aby vicepremiér Jiří Čunek přestal pracovat na koncepci romské integrace. Její členové kvůli tomu požádali premiéra Mirka Topolánka o schůzku. ČTK to řekla místopředsedkyně rady Monika Mihaličková. O své koncepci se Čunek zmínil při návštěvě sídlišť Chanov v Mostě a Janov v Litvínově, kde žijí hlavně Romové. Cílem je podle něj motivovat lidi v romských komunitách ke změně chování tak, aby pracovali a udržovali své okolí. Podle aktivistů se vicepremiér informacemi o přípravě koncepce a mediálními vystoupeními s Romy jen snaží odpoutat pozornost od svého obvinění z přijetí půlmilionového úplatku.

Čunek se do širšího povědomí dostal loni před komunálními a senátními volbami. Vsetín, v jehož čele stál, tehdy vystěhoval romské rodiny z rozpadlého domu z centra. Většina jich skončila v kontejnerových domech na okraji města, část v rozpadlých domech v jiných okresech. Čunek si za svůj přístup vysloužil kritiku ochránců lidských práv. Pomohl mu prý ale u voličů.

Podle analýzy existuje v ČR na 300 chudinských domů a čtvrtí, v nichž by mohlo žít až 80.000 Romů. Dospělí zde bývají bez práce. Rodiny jsou závislé na sociálních dávkách. Podle romských sdružení brání Romům v uplatnění jejich nízká kvalifikace. Kritizují i přístup zaměstnavatelů, kteří vždy nechtějí romské pracovníky přijímat.