Zprávy | Z archivu rubriky


Déle než dvě hodiny debatovali pražští zastupitelé o tom, zda se má česká metropole ucházet o pořádání letních olympijských her v roce 2016. Převažovaly, jak to obvykle bývá, kritické hlasy. Zaznívaly hlavně obavy z finanční náročnosti výstavby potřebné dopravní a jiné infrastruktury a olympijských sportovišť a zázemí. Nakonec ale zastupitelstvo výraznou většinou rozhodlo, že se Praha do boje o hry vydá.

Nejostřejší kritický příspěvek přednesl Jiří Witzany (SNK ED). Hovořil o tom, že podání přihlášky je podvodem na voličích, že přihláška je nezodpovědným hazardem, a o politickém populismu. Všechny finanční a organizační zdroje Prahy by se musely přesměrovat, je potřeba zeptat se Pražanů, zda jsou ochotni strádat pro prchavý okamžik, řekl Witzany. Primátor Pavel Bém (ODS), který návrh předkládal, podle něho staví vzdušné zámky. "Věty na téma podvod na voličích a nezodpovědný hazard jsou pro mě strašná podpásovka, vulgární, neslušná a hloupá," reagoval primátor v emotivní závěrečné řeči a nazval Witzanyho lhářem.

Někteří zastupitelé poukazovali i na to, že výstavba infrastruktury podstatně zhorší životní prostředí v metropoli. "Již nyní Pražané čelí negativním dopadům zhoršeného životního prostředí. Najednou se dozvídáme, že v Praze budou další stavby, které životní prostředí ještě zhorší," řekla Eva Tylová (Strana zelených). Žádala, aby byl olympijský záměr jako celek posouzen z hlediska ekologického vlivu. Řeč přišla i na sysla, jehož kolonie žije na letňanském letišti, v jehož blízkosti by mohla vyrůst hlavní olympijská sportoviště. Kolonie je národní přírodní památkou. "Jak vypudíte sysla?" ptal se Lubomír Habrnál (ČSSD), podle kterého by mohla kolonie zablokovat výstavbu. Podle Béma se město o sysla hodlá starat a hledat ekologické řešení.

Nejvíc hlasů dali olympiádě zástupci ODS a ČSSD. Výrazně proti byli evropští demokraté a strana zelených.

Projekt reformy policie přináší už v zárodku neshody mezi vládou a opozicí. Ukázalo to čtvrteční jednání bezpečnostního výboru Poslanecké sněmovny. Předsedovi výboru Františku Bublanovi (ČSSD) vadí, že nejdřív by se mělo jednat o podobě policie, a až podle ní má být připravován zákon o vnitřní bezpečnosti. "My si musíme říct, co je to vnitřní bezpečnost, co by tam mělo být, a podle toho potom udělat ty zákony," řekl novinářům. Podle ministra vnitra Ivana Langra je ale potřeba si nejdřív stanovit věcný a časový rámec. "A k tomu, abych mohl napsat zákon, musím mít nejdřív jasno, co chci," prohlásil Langr.

Jednání výboru ukázalo, že obtížně se bude hledat shoda například na územním členění policie. Nynější struktura nekopíruje územní členění podle 14 krajů, což by se zamlouvalo ODS. Policejních krajských správ je nyní osm. Podle sociálních demokratů ale není možné jejich počet zvýšit, aniž by na ně byly navázány kraje soudní. Proto chtějí, aby se vnitro nejdříve dohodlo s ministerstvem spravedlnosti. Reforma by měla také změnit fungování neuniformované policie, tedy i kriminalistů a speciálních celorepublikových útvarů. Ohledně budoucího postavení Inspekce ministra vnitra zatím také není jasno. Nyní podléhá přímo ministrovi, ale části veřejnosti vadí, že trestné činy policistů řeší jejich kolegové spadající do stejného resortu. Policie by podle nových pravidel měla začít fungovat od roku 2009.