Zprávy | Z archivu rubriky


Česká republika zřejmě nakonec nepřijde o 13 miliard korun z EU, které jsou určeny na rozvoj venkova. Ministři zemědělství EU se v pondělí v Bruselu shodli na kompromisu, který by měl urovnat spor mezi Evropskou komisí, členskými státy a europoslanci. Informoval o tom ministr zemědělství Petr Gandalovič.

Komise původně navrhovala, aby členské státy dostaly možnost snížit přímé platby svým zemědělcům v rámci společné zemědělské politiky až o 20 procent a takto získanou částku vložit do programů rozvoje venkova. S tím souhlasily i členské státy, ale nikoliv parlament, jež návrh odmítl a zároveň zablokoval i 20 procent finančních prostředků z rozpočtu EU pro rok 2007, které byly určeny na rozvoj venkova. V ohrožení se tak ocitlo i 13 miliard korun pro Českou republiku.

Podle poslanců by převod peněz z jednoho pilíře do druhého způsobil takzvanou renacionalizaci a "nerovnovážnost" společné zemědělské politiky Evropské unie. Kompromis spočívá v tom, že se dobrovolný převod peněz z přímých plateb na rozvoj venkova bude týkat pouze omezeného počtu zemí. Jde o země, které na převodech mají zájem a historicky tuto možnost používaly. Reálně se to týká pouze Portugalska a Británie.

S přijetím současné podoby by europoslanci neměli mít problém. Možná ještě tento týden jej budou projednávat v rozpočtovém výboru a v dubnu nebo květnu by o něm měly hlasovat na plenárním zasedání ve Štrasburku.

Češi ve své nákupní horečce nepolevují, a to ani přes meziměsíční reálný pokles maloobchodních tržeb. Důvodem jsou povánoční lednové slevy, nízká inflace, klesající nezaměstnanost, růst mezd, a tím i více peněz mezi Čechy na nákupy. Shodují se na tom oslovení analytici v reakci na aktuální čísla o maloobchodních tržbách v lednu. Tržby v lednu proti prosinci klesly o 0,2 procenta, což je první reálný pokles po 12 měsíců trvajícím meziměsíčním růstu.

"Pokud by se měly meziměsíční poklesy opakovat, dříve či později se to projeví i ve zpomalení meziročního růstu," komentoval pokles tržeb, který byl hlavně u potravin, analytik Next Finance Vladimír Pikora. Celkově ovšem ekonomové považují vývoj maloobchodních tržeb za vynikající. "Vzhledem k tomu, že v říjnu, listopadu a prosinci maloobchodní tržby rostly velmi rychle, bylo pravděpodobné, že v meziměsíčním měřítku přijde mírný pokles. Vzhledem k tomu, že maloobchod má nejlepší předpoklady pokračovat letos v solidním tempu růstu, mírný lednový meziměsíční pokles bych nepřeceňoval," uvedl analytik Patra Finance David Marek.

Podle hlavního ekonoma Raiffeisenbank Pavla Mertlíka nová čísla ukazují, že silná domácí poptávka v ekonomice přetrvává. "Rychlé tempo růstu, snižující se nezaměstnanost a rostoucí mzdy posilují důvěru obyvatelstva v budoucnost, což vede k růstu spotřeby a maloobchodního obratu. Silné lednové maloobchodní tržby bezesporu podpořily i razantní povánoční slevové a výprodejové akce maloobchodních řetězců i menších obchodníků," uvedl Mertlík.

Nezvykle teplá zima připravila české cestovní kanceláře přibližně o 800 milionů korun na tržbách za zimní zájezdy. V meziročním srovnání to představuje 35procentní pokles loňských tržeb ve výši asi 2,3 miliardy korun. Vyplývá to z údajů Asociace českých cestovních kanceláří a agentur. Celkové ztráty podnikatelů závislých na zimní turistice však jsou ještě vyšší, neboť většina Čechů si zimní dovolenou organizuje sama.

Propad tržeb CK není tak hrozivý, jak se předpokládalo ještě v lednu. Situaci podle mluvčího asociace Tomio Okamury zachránil únor, kdy se sněhové podmínky na zahraničních i tuzemských horách zlepšily. V únoru se totiž díky školním prázdninám uskutečňuje téměř polovina všech zimních dovolených a tržby rostou až o 80 procent oproti lednu. "Kdyby prázdniny byly v lednu, tak by to bylo mnohem horší," řekl Okamura.

Analytická společnost Mag Consulting odhaduje, že celkově Čechům zůstalo na účtech osm miliard korun, které chtěli původně vynaložit na zimní dovolenou, ale kvůli nedostatku sněhu je neutratili. Ušetřených osm miliard však podle šéfa společnosti Jaromíra Beránka neznamená, že o stejnou sumu na druhé straně přišla horská zimní střediska. "Jedna třetina té sumy jsou nepřímé náklady, tedy peníze, které měli lidé připraveny na lyžařské vybavení, oblečení, brýle, a podobně," tvrdí Beránek. Zimní lyžařská střediska doma i v zahraničí tak Češi kvůli tomu, že zůstali doma, ochudili zhruba o 5,3 miliardy korun.

Zima bez sněhu však má pro cestovní kanceláře i přívětivější tvář. "Lidé přesunou spotřebu na léto, to je jeden z důvodů, proč prodej zájezdů na první moment letos tak běží," řekl Beránek. Údaje cestovních kanceláří mu dávají za pravdu. Prodej letních dovolených až s půlročním předstihem se letos zvýšil někde i o 20 procent oproti loňskému roku. Lidé si také dopřávají dražší zájezdy než loni.

Na nedostatek sněhu doplácejí kromě cestovních kanceláří například vlekaři, kteří vyčíslili ztráty na stamiliony až miliardu korun. Nyní jim hrozí, že nebudou schopni splácet úvěry a žádají o pomoc stát. Ztráty počítají také malé hotely a pensiony.

Odboráři v automobilce Škoda Auto v pondělí zahájili čtyřdenní sérii více než 50 půlhodinových informačních mítinků na podporu svých mzdových požadavků. Výroba nebyla narušena, uvedla firma. Odbory přitom tvrdily, že mítinky výrobu částečně omezí. Mítinky budou pokračovat na jednotlivých pracovištích automobilky do čtvrtka, a to i na nočních směnách. Budou i v závodech Kvasiny a Vrchlabí.

K mítinkům odbory využívají přestávek v práci. Na první mítink ve svařovně v pondělí přišlo podle důvěryhodných zdrojů ČTK kolem 300 lidí. "K výpadkům či omezení výroby kvůli mítinkům nedošlo," řekl ČTK mluvčí automobilky Jaroslav Černý. Personální ředitel automobilky Martin Jahn v Českém rozhlase uvedl, že případné mírné zdržení začátku směny lze v jejím průběhu dohnat. "Považujeme to za informační akci, během které by nemělo dojít k omezení výroby," řekl Jahn.

Pokud se odbory s firmou na růstu platů nedohodnou, jsou podle vyjádření svých předáků připraveny zorganizovat i generální mítink s hodinovými výstražnými stávkami ve všech třech směnách. Obě strany se musejí dohodnout do 31. března, kdy vyprší platnost nynější mzdové dohody. Vedení firmy dříve uvedlo, že odbory nemají k nátlakovým akcím žádný důvod.

Odbory požadují u tarifů průměrný růst 17 procent. Spolu s jejich dalšími požadavky to znamená nárůst celkového objemu mezd o 24 procent. Firma navrhla zvýšení tarifů o 6,1 procenta a návrh odborů již dříve označila za nereálný.