Zprávy | Z archivu rubriky


Bývalý předseda sociálních demokratů Miloš Zeman je pro zveřejnění smlouvy, kterou v roce 1997 uzavřela ČSSD s advokátem Zdeňkem Altnerem. Za vysouzení Lidového domu v centru Prahy a penále nyní Altner požaduje téměř 20 miliard korun. Z uzavření nevýhodné smlouvy viní nynější předseda ČSSD Jiří Paroubek mimo jiné Zemana. Podle něj ale současné problémy plynou z toho, že ČSSD o vyrovnání dluhu neusilovala v uplynulých šesti letech, po jeho odchodu z vedení strany. "Kdyby k tomu rozhodnutí Ústavního soudu nedošlo, dnes by měla ČSSD velmi, velmi podvázané finance a sídlila by někde na pražské periferii v několika zastrčených špeluňkách," řekl Zeman v diskusním pořadu televize Prima.

Paroubek ČTK řekl, že smlouvu dosud nezveřejnil zejména kvůli ohledům k Zemanovi. "Jen hlupák si nedokáže přiznat chybu," uvedl na adresu svého předchůdce. Část smlouvy, která ukládá sociálním demokratům vysoké penále, by sám Zeman podle Paroubka označil za "tunel".

Smlouvu Zemanovi předložili v roce 1997 tehdejší místopředseda Ivo Svoboda a jeho spolupracovnice Barbora Snopková. Zeman připustil, že měl při podepisování smlouvy "pochybnosti". ČSSD ale podle něj byla v roce 1997 ve velmi obtížné finanční situaci, neměla na zaplacení právníků. Přistoupil proto na smlouvu, podle které neměl Altner v případě neúspěchu dostat žádný honorář, v případě výhry měl získat deset procent vysouzeného majetku. "Pořád je lepší ztratit deset procent a ponechat si 90 procent, což se také podařilo, podobně jako v šachu obětujete pěšce, abyste získal nějakou materiální výhodu," popsal Zeman své úvahy z roku 1997.

Koaliční vláda Mirka Topolánka v úterý 3. dubna představí veřejnosti scénář ekonomických reforem. V pořadu České televize Otázky Václava Moravce to uvedl první místopředseda ODS a pražský primátor Pavel Bém. Daňová reforma jako celek počítá s poklesem daňové kvóty, což by podle něj měli pocítit všichni daňoví poplatníci. Konkrétní návrhy ovšem Bém nezveřejnil a dosud zveřejněné návrhy označil jako pracovní varianty. Připustil nicméně, že součástí daňové reformy bude sbližování sazeb DPH a za velmi pravděpodobnou označil variantu, podle níž se snížená sazba daně z přidané hodnoty zvýší z pěti na devět procent a vyšší základní sazba zůstane na 19 procentech.

Místopředseda ČSSD a bývalý ministr financí Bohuslav Sobotka, který byl Bémovým oponentem, ale namítal, že zvýšení snížené sazby DPH u potravin v kombinaci s ekologickou daňovou reformou může zvýšit inflaci a tudíž i mzdové požadavky.

Podle dalšího z hostů pořadu, viceguvernéra ČNB Luďka Niedermayera, by vyšší inflace neměla být problém. Niedermayer připustil, že zvýšení snížené sazby DPH o čtyři procentní body inflaci sice zvýší, nikoli však dramaticky. Obavy z růstu cen proto pokládá za přehnané. Navíc inflace podle něj nyní není největším problémem české ekonomiky. Upozornil naopak, že vyšší sazba DPH pomůže ozdravit státní rozpočet. Niedermayer také konstatoval, že reformní plány současné vlády jdou v zásadě správným směrem, upozornil ale, že jde pouze o nápravu stavu, který vznikl neprováděním reforem v posledních letech a "velmi nešťastným balíkem sociálních výdajů, který byl schválený před volbami". Chybí mu také větší tlak na snižování výdajů.

Zakázat zneužívání ekonomické závislosti navrhuje novela zákona o ochraně hospodářské soutěže, kterou v těchto dnech předložili ve sněmovně poslanci ČSSD. Jde o normu, která má mimo jiné regulovat vztahy obchodních řetězců a jejich dodavatelů. Takovýto návrh již jednou sněmovna přijala loni v květnu, když přehlasovala senátní veto. Normu však tehdy vetoval i prezident a vzhledem k volbám už ho sněmovna nestihla přehlasovat.

Návrh definuje ekonomickou závislost například jako požadování úplaty za přijetí zboží do prodeje nebo neodůvodněné vymáhání změn v uzavřených smlouvách. Dalším případem může být požadování dodatečných bezplatných služeb nebo situace, kdy odběratel u zboží podléhajícího rychlé zkáze, třeba potravin, chce platit za zboží až za déle než 15 dní. Pokud Úřad pro ochranu hospodářské soutěže zjistí, že někdo zneužívá ekonomickou závislost, pak takové jednání zakáže. Navrhovatelé však upozorňují, že úprava si vyžádá vyšší výdaje ze státního rozpočtu, protože ÚOHS nemá pro tuto agendu příslušné zázemí. Proto bude nutné, aby se zvýšil počet jeho zaměstnanců i jeho rozpočet.

Prezident Václav Klaus loni normu odmítl s tím, že zhoršuje vymahatelnost práva, znepřehledňuje a komplikuje účinnou ochranu hospodářské soutěže. Také podle něj nerespektovala principy volného obchodu se zbožím v rámci společného trhu EU. Podle potravinářů jsou ale ustanovení o ekonomické závislosti vágní a nemají oporu ani v evropské ani v české legislativě.

V Česku v průměru dostane věřitel z přihlášené a správcem konkurzní podstaty odsouhlasené pohledávky v hodnotě 100 korun necelých 19 Kč, což je nejnižší hodnota ze všech členských zemí Evropské unie. S odkazem na statistiku Světové banky o tom informoval server Měšec.cz. Ve Finsku dostanou věřitelé téměř 90 procent svých investic a v Japonsku dokonce přes 92 procent. V Irsku, Belgii, Nizozemsku či Velké Británii jsou na tom jenom o něco málo hůře, kde tato hodnoty přesahuje 85 púrocent.

Firmy neplnící řádné závazky se na základě návrhu na prohlášení konkurzu jednoho z věřitelů dostanou do konkurzu. Soud pak určí správce konkurzní podstaty, který se snaží z majetku úpadkové společnosti uspokojit co nejvíce věřitelů. V Česku ale není kvůli dlouhým vyřizovacím lhůtám a "obratnosti manažerů" úpadkových společností již proti západoevropským zemím co zpeněžit, uvedl analytik Měšce Petr Gola. Dostane-li se v Česku dlužník do konkurzu, přihlašuje věřitel zpravidla své pohledávky jenom proto, aby měl podklad pro jejich oprávněný odpis v účetní evidenci, dodal. Nebezpečí tkví podle prezidenta Hospodářské komory Jaromíra Drábka také v tom, že věřitelé se pak sami dostávají do existenčních problémů.

Délka konkurzního řízení je v Česku proti ostatním členským zemím EU podstatně delší. Průměrná délka konkurzního řízení v Irsku, Belgii, Finsku a Norsku se pohybuje okolo půl roku, což je podle Goly ve střední Evropě něco těžko představitelného (zde je v průměru delší než pět let).

Absolutním vítězem 16. ročníku televizní ankety popularity TýTý za rok 2006 se stal zpěvák Karel Gott. Od diváků dostal vůbec největší počet hlasů ze všech nominovaných a oceněných osobností a pořadů. Gott zároveň zvítězil v kategorii zpěváků, která tak od vzniku ankety v roce 1991 nezná jiného vítěze než tohoto dvaatřicetinásobného Zlatého či Českého slavíka.

V kategorii zpěvaček po dvouletém kralování Anety Langerové letos opět výhra připadla Lucii Bílé. Nejpopulárnějším hercem lidé zvolili Miroslava Donutila, mezi herečkami dostala nejvíce hlasů Daniela Šinkorová, která tak zopakovala své loňské, premiérové vítězství v anketě. V kategorii osobnost zábavných pořadů letos zvítězil Vladimír Hron, který měl v ČT pořad Abeceda hvězd.

Pořadem roku lidé zvolili zábavně-taneční show České televize StarDance... když hvězdy tančí. Vlastní kategorii měl opět i fenomén posledních let - původní český televizní seriál. Nejvíce oblíbeným seriálem za loňský rok se stal počin Novy Ordinace v růžové zahradě.

Osobností televizního zpravodajství se díky hlasům diváků stala opět moderátorka České televize Jolana Voldánová, která tak obhájila své loňské vítězství a celkem zvítězila potřetí. Svou v pořadí 11. cenu TýTý dnes převzal Radek John za první místo v kategorii věnované osobnostem televizní publicistiky.

Diváci svými hlasy rozhodli i o titulu Objev roku. Z toho se mohl radovat vítěz třetí řady Česko hledá SuperStar Zbyněk Drda. Prvním letošním oceněným v anketě se již před týdnem stal letitý redaktor České televize Zdeněk Velíšek, jenž vstoupil do Dvorany slávy.

Poté, co minulý týden omylem pronikly na veřejnost některé z výsledků výročních ocenění české divadelní kritiky za rok 2006 - Cen Alfréda Radoka, se Nadační fond nesoucí jméno tohoto významného českého divadelníka rozhodl oficiálně zveřejnit vítěze všech kategorií. Ceny budou předány v přímém přenosu České televize 31. března v pražském Divadle v Dlouhé.

Nejlepší inscenací roku je opera La clemenza di Tito pražského Národního divadla. Bodovala i v dalších dvou kategoriích, když Radokovy ceny za nejlepší ženský herecký výkon získá americká pěvkyně Kate Aldrichová a za scénografii Karl-Ernst Herrmann. Ocenění za mužský herecký výkon převezme Martin Finger za titulní roli ve hře Thomase Bernharda Světanápravce pražského Divadla Komedie. Divadlem roku bude vyhlášeno Dejvické divadlo Praha, ocenění za nejlepší domácí hru přisoudili kritici textu Ivy Klestilové Má vlast.

V kategorii Nejlepší hudba na prvním místě skončili dva skladatelé. Vladimír Franz, který spolupracoval na inscenaci hry Heinricha von Kleista Amfitryon pro Městské divadlo v Brně a Petr Kofroň, který se na stejné scéně podílel na přípravě projektu Magická flétna. Talentem roku se stane herečka Ivana Uhlířová.

Na večeru budou zároveň oceněny nejlepší texty z anonymní dramatické soutěže Alfréda Radoka. První místo zůstane neuděleno, na dvou dalších se objevili Kateřina Rudčenková za hru nazvanou Niekur a autor hry Mesto v protismere Roman Olekšák. Během přímého přenosu bude vyhlášena Cena Českého rozhlasu pro jeden z dramatických textů z této soutěže.

"Česká televize pracuje na úpravě konceptu scénáře celého večera tak, aby odpovídal nastalé situaci a zároveň zůstal poctou vítězům i všem nominovaným," řekla ČTK Klára Procházková a tlumočila stanovisko představitelů nadačního fondu. Velmi litují pochybení, kvůli kterému byly výsledky předčasně zveřejněny na internetových stránkách časopisu Svět a divadlo.

Historik umění, kurátor a prorektor Akademie výtvarných umění Jiří Ševčík dostane v pondělí Rakouský čestný kříž pro vědu a umění. Vyznamenání, které propůjčuje rakouský spolkový prezident, mu předá rakouská velvyslankyně v České republice Margot Klestilová Löfflerová. Vysoké vyznamenání je díkem a oceněním mimořádných zásluh, o které se Jiří Ševčík zasloužil při prohlubování česko-rakouských kulturních vztahů, uvedli pro ČTK zástupci Rakouského kulturního fóra v Praze.

Ševčík byl před rokem 1989 vědeckým pracovníkem Fakulty architektury ČVUT v Praze, počátkem 90. let byl hlavním kurátorem Galerie hlavního města Prahy a v letech 1993 až 1996 ředitelem Sbírky moderního a současného umění Národní galerie v Praze.

Rakouské kulturní fórum připomíná, že Ševčík již od roku 1988 spolupracuje s četnými rakouskými institucemi z oblasti současného umění. Jako kurátor se podílel na mnoha velkých výstavách Muzea moderního umění ve Vídni. Je členem mezinárodní poroty ceny Essl Award, kterou uděluje mladým umělcům ze střední Evropy rakouská nadace Essl Stiftung, je i členem poroty a spolukurátorem sbírky středoevropského umění Erste Bank Group.

Kurátorem Galerie Rakouského kulturního fóra v Praze je Ševčík od roku 2003. Na pražskou Akademii výtvarných umění přivedl rakouské umělce jako hostující profesory a inicioval úzkou spolupráci zmíněné školy s vysokými uměleckými školami v Rakousku.

V Mikulovicích na Pardubicku našli archeologové další důkaz potvrzující starověké obchodní spojení českých zemí s římskou říší. Část keramiky zvané terra sigillata patří k nejzachovalejším ve východních Čechách. ČTK o nálezu informoval ředitel Východočeského muzea v Pardubicích František Šebek.

Záchranný výzkum v Mikulovicích v místech výstavby kolonie rodinných domů provádějí archeologové muzea již druhým rokem. Místo je známou archeologickou lokalitou, podobně jako sousední Dražkovice a celá oblast mezi Chrudimí a Pardubicemi. Lidé v těchto místech sídlili již před 4000 lety, je tam také známo sídliště několika kultur z doby bronzové. "V jedné ze sídlištních jam se podařilo nalézt zlomek zvláštního typu keramiky, který je označován jako terra sigillata. Tento typ římské importované keramiky byl u starých Germánů, kteří sídlili v Čechách od počátku našeho letopočtu do 5. století po Kristu, oblíben pro svou oranžovočervenou barvu a rozmanitou reliéfní výzdobu. Na fragmentech nalezených v Mikulovicích můžeme spatřit motivy lva v běhu a kozorožce," uvedl archeolog Východočeského muzea v Pardubicích Radko Sedláček.

Terra sigillata nepatří v Čechách ve srovnání s ostatním hrnčířským zbožím římských provincií k častým nálezům. "Z východních Čech známe dosud pouze tři místa, kde byla tato keramika nalezena. Zlomek z Mikulovic je mezi ostatními nalezenými zlomky zdaleka nejzachovalejší, a je tak cenným příspěvkem k poznání doby římské v tomto regionu," doplnil archeolog muzea Jan Jílek.

V nedaleké Chrudimi žili podle archeologických objevů ve 4. či 3. století před naším letopočtem Keltové. V září 2005 našli dělníci při stavebních pracích v ulici Obce Ležáků hrob keltské ženy z mladší doby železné.