Zprávy | Z archivu rubriky


Vicepremiér a šéf lidovců Jiří Čunek, který čelí podezření z korupce, nemíní odejít z vlády. Ve vládě hodlá setrvat i po vyjádření premiéra Mirka Topolánka (ODS), který naznačil, že by bylo lepší rezignovat a po zbavení podezření se do kabinetu zase vrátit. Předseda zelených Martin Bursík označil za politickou chybu, že Čunek kvůli mediálnímu tlaku odložil výslech plánovaný na středu. Čunek uvedl, že na policii půjde v "nejbližší" době.

"Chápu své kolegy Bursíka i Topolánka a všechny ostatní, že je to hrozně nepříjemná věc. Jsem ale přesvědčen, že se ta situace, doufám, rychle obrátí," řekl Čunek novinářům. Podrobnosti nesdělil, očekává ale pozitivní obrat ve svůj prospěch. Na přímý dotaz, zda odstoupí, uvedl: "V tuto chvíli určitě ne". Výslech se podle Čunka uskuteční "v co nejbližším termínu", odmítl, že by se mu vyhýbal. Ve středu po dohodě s vyšetřovateli a státním zástupcem na policii nešel, protože se o termínu s předstihem dozvěděla média. Nemohl by prý vypovídat v klidu. "Policie i státní zástupce uznali, že to nejsou rovné podmínky," uvedl. "Mám mít zajištěná stejná práva jako každý jiný občan České republiky při vyšetřování, alespoň v některých případech. A to nemám," dodal vládní politik.

Topolánek soudí, že sílící veřejný tlak stejně nakonec donutí Čunka složit vládní funkce. Poukázal na případ bývalého poslance ODS Vladimíra Doležala, který se kvůli obvinění z korupce vzdal poslaneckého mandátu. Soud ho nyní zatím nepravomocně zbavil obžaloby a ODS uvažuje o jeho návratu do politiky.

Čunek zdůraznil, že na funkcích nelpí, ale nechce, aby na základě anonymu mohl být politik "odstřelen". "A pak ať se za 10 let vrátí," uvedl Čunek. Čunek ale nečelí anonymnímu trestnímu oznámení - policie ho obvinila z přijetí půlmiliónového úplatku. Celostátní výbor KDU-ČSL před týdnem přijal usnesení, že svému předsedovi věří. Podle některých lidovců to ale nebyla výzva k tomu, aby Čunek nadále zůstával vicepremiérem a ministrem pro místní rozvoj. Lidovecký šéf ale uvedl, že nadále cítí podporu své mateřské strany.

Ministr práce Petr Nečas (ODS) se chce s parlamentními stranami dohodnout na vytvoření společné komise, která by se shodla na reformních změnách důchodového systému. Vznik týmu chce s politiky projednat na této schůzi sněmovny. Nečas to řekl ČTK. Podle ministrova původního záměru měla vláda změny důchodového systému projednat letos v prvním čtvrtletí. Do pololetí je pak mohla schválit sněmovna a zákon mohl začít platit od příštího roku. Norma by zajistila například další postupné prodlužování věku pro odchod do penze na 65 let a prodloužení doby hrazení pojištění z 25 na 35 let. Zákon by počítal i se stropem pro odvody pojistného, se vznikem samostatného státního důchodového účtu a rezervního fondu, kam by plynuly přebytky z pojištění či výnosy z případných privatizací. Podle ministra návrh normy neobsahuje žádné sporné body, na kterých by shoda stran mohla ztroskotat.

Nečas řekl, že vláda do konce března zákon ale neprojedná. "Technicky by to bylo reálné. Paragrafové znění je hotovo. Ukončeno je i připomínkové řízení," dodal ministr. Podle něj je ale nyní prvotní příprava rozpočtu na příští rok. Projednání zákona o změně penzí "může ještě pár týdnů posečkat", dodal ministr. Podstatné podle něj je to, aby se politické strany na úpravě systému penzí shodly. Jinak by se totiž mohl měnit s každou další vládou.

O vzniku politické komise se Nečas zmínil už loni na podzim. Tehdy chtěl její vznik do poloviny prosince. Jednání o důchodových změnách ale oddálila vleklá vyjednávání o podobě kabinetu. Nečas uvedl, že v komisi by měl být zástupce parlamentní strany s politickým mandátem, kterého by doplnil odborník. Stínový ministr práce za ČSSD a Nečasův předchůdce v ministerském křesle Zdeněk Škromach ČTK již dříve řekl, že jeho strana se vytvoření expertního týmu nebrání.

Sněmovní strany o změnách důchodového systému jednaly už v minulém volebním období. Rozhovory skončily před Vánocemi 2005. Dohodu, která obsahovala zvýšení důchodového věku na 65 let, nakonec politici nepodepsali. KSČM byla proti posunutí věkové hranice, ČSSD prý bez komunistů nechtěla dokument podepsat. Důchodový systém měl vydržet ještě asi dvacet let bez dluhů. Podle Nečase mu hrozí zadlužení ale již v následujících letech. Zatímco v roce 2005 skončil důchodový účet s přebytkem devět miliard korun, na konci loňského roku na něm zůstaly jen 2,2 miliardy korun.

Cizinci ze zemí EU budou mít zřejmě snazší přístup k nákupu zemědělské půdy v České republice. Počítá s tím vládní návrh novely devizového zákona, který sněmovna po bouřlivé debatě propustila do další fáze projednávání. Znamená to, že v příštích týdnech se budou předlohou zabývat rozpočtový a zemědělský výbor sněmovny. Dolní komora o novele rozhodne na některé z příštích schůzí.

Cizincům by mělo podle předlohy stačit, aby se zaregistrovali jako zemědělští podnikatelé. Odpadla by jim hlavně podmínka tříletého pobytu v tuzemsku. Předkládající ministři financí Miroslav Kalousek (KDU-ČSL) a zemědělství Petr Gandalovič (ODS) návrh obhajovali, zástupci ČSSD i KSČM byli podle očekávání proti. Koaliční poslanci nakonec ale při hlasování novelu uhájili.

Kalousek i Gandalovič opakovaně zdůrazňovali, že se vládní návrh nesnaží prolomit přechodné období pro nákup zemědělské půdy, které ČR s EU vyjednala do roku 2011. Stínový ministr zemědělství ČSSD Michal Hašek ale varoval, že čeští zemědělci budou vystaveni náporu kapitálově silnější konkurence ze zahraničí. Podobně se vyjadřovali další představitelé opozice. V diskusi vystoupil hlasitě i premiér Mirek Topolánek (ODS). Prohlásil mimo jiné, že debata připomíná "verbální vyměšování". Dodal, že ještě ve sněmovně nezažil takovou míru nacionalismu, xenofobie a antievropanství jako při projednávání devizového zákona. Na jeho vystoupení reagoval předseda klubu poslanců KSČM Pavel Kováčik slovy: "Pane premiére, neřvěte na nás!" Předseda ČSSD a expremiér Jiří Paroubek komentoval Topolánkův projev slovy, že to, co předvedl, je "skutečná ostuda".

Opoziční ČSSD odmítá záměr ekonomických ministrů vlády prodat sedm procent elektrárenské skupiny ČEZ na burze. "Drobit ČEZ v této chvíli jen kvůli zalátání díry ve státních financích je podle mého názoru možná i trochu neodpovědné," řekl ČTK bývalý ministr průmyslu a obchodu a poslanec ČSSD Milan Urban. O záměru prodeje části akcií ČEZ informovaly středeční Hospodářské noviny. Jako jeden z důvodů uvedl Urban to, že pokud stát prodá akcie nyní, dostane za ně méně peněz, než kdyby počkal, protože jejich hodnota podle něj poroste. Varoval zároveň, že stát ztratí určitou část vlivu ve firmě, a oslabí tak svou možnost mluvit do energetické budoucnosti státu.

Prodej části akcií do rukou firmy ČEZ, která pak akcie zruší, bude podle analytika společnosti Atlantik FT Petra Nováka dlouhodobě pro menšinové akcionáře přínosem. Podíl státu tím klesne na 62,5 procenta z nynějších 67,6 procenta a zbylým podílníkům připadne vyšší dividenda na akcii. Zlepší se také kapitálová struktura ČEZ, který má neefektivně nízké zadlužení vůči konkurenci. "ČEZ nyní dle mého názoru nemá moc prostoru pro akviziční růst, proto se výkup akcií jeví jako rozumný krok vedení," shrnul Novák.

Ministr financí Miroslav Kalousek ve středu ČTK řekl, že materiál poslal do vlády s několika alternativami možného prodeje, z nichž jednu navrhuje. Požádal také o zařazení na program v co nejkratší době. ČSSD ve středeční tiskové zprávě uvedla, že požaduje, aby vláda hledala i jiné zdroje pro fond dopravy než prodej akcií ČEZ. "Pokud by to odvrátilo připravovanou privatizaci ČEZ, je ČSSD ochotna zahájit s vládou jednání o posílení dotace pro Státní fond dopravy ze zdrojů státního rozpočtu," stojí v tiskové zprávě.

Podnikatel a taneční mistr Jaroslav Krtička bude muset zbourat stavební úpravy kulturního domu Střelnice v Hradci Králové - na tiskové konferenci to řekl předseda ČSSD Jiří Paroubek. Zdůvodnil to smlouvou ČSSD s Krtičkou a opis její části předložil novinářům. Ve smlouvě se píše, že když "nedojde k předchozímu písemnému schválení úprav pronajímatelem a úpravy budou provedeny, nájemce si je vědom své povinnosti odstranit je na vlastní náklad do stavu odsouhlaseného oběma smluvními stranami". Krtička podle Paroubka nic písemného nemá, protože jinak by to zveřejnil. Krtička tvrdí, že má na všechno doklady: smlouvu o dlouhodobém pronájmu, různé dodatky a zápisy z jednání a schvalovací listiny. Na konečnou fázi dostavby si prý sociální demokraté sami vybrali stavební firmu a ještě jí složili akreditiv. Paroubek podle něj tedy nemůže říkat, že o ničem nevěděli.

Sociální demokraté již dříve uvedli, že soudně po Krtičkovi vymáhají dlužné nájemné ve výši 1,3 milionu korun s úroky a že mu proto dali z kulturního domu Střelnice výpověď. Krtička naopak tvrdí, že je tento dluh vykonstruovaný a naopak po ČSSD vymáhá 8,9 milionu korun, které vynaložil na rekonstrukci Střelnice. Protože jeho nároky ČSSD nechce uznat, připojil se k návrhu advokáta Zdeňka Altnera na konkurz majetku sociální demokracie.

Altner podal návrh na konkurz majetku ČSSD letos v lednu Městskému soudu v Praze. Tvrdí totiž, že mu ČSSD od roku 2000 dluží stamilionový honorář za to, že jí pomohl vysoudit Lidový dům. Suma podle jeho výpočtu o úroky a sankce vyrostla téměř na 20 miliard korun. ČSSD ale tvrdí, že mu nic nedluží a že mu honorář zhruba 54 milionů korun již zaplatila. Soud Altnera vyzval, aby mu sdělil další možné věřitele ČSSD. Podle zákona jsou potřeba k vyhlášení konkurzu nejméně dva. Krtička se Altnerovi přihlásil údajně na základě mediálních informací.