Zprávy | Z archivu rubriky


Proti dalšímu politickému sjednocování Evropy a pro rozšíření Evropské unie o země západního Balkánu, Turecko a Ukrajinu se v úterý vyslovil český premiér Mirek Topolánek, který v Bruselu zahájil inaugurační konferenci Hnutí pro evropskou reformu (MER). Hnutí založili společně ODS a britská Konzervativní strana, jejíž předák David Cameron se bruselské konference rovněž účastní. Nesmíme připustit, aby veřejné diskusi dominovala debata o hlubší politické integraci a institucionální reformě a aby umělý spěch obklopující ústavní smlouvu překrývaly skutečné problémy EU, řekl Topolánek. Zdůraznil, že Evropa musí zůstat otevřená novým členům. Platí to pro Turecko, západní balkánské země a Ukrajinu. Tyto státy však podle něj musejí nejprve splnit potřebné podmínky. Premiér popřel, že by unie byla v krizi, jak tvrdí zastánci evropské ústavy. Všechny instituce pracují, fungují a přijímají rozhodnutí a rozšíření o 12 nových zemí nepřineslo problémy, řekl.

Topolánek a Cameron původně chtěli, aby jejich strany vystoupily z nejsilnější frakce Evropského parlamentu, Evropské lidové strany-Evropských demokratů, a ustavily vlastní klub. Nakonec nenašli dostatečnou podporu u stran v dalších zemích, tyto plány proto odložili na období po volbách do EP v roce 2009 a vytvořili MER. Topolánek vyjádřil naději, že se k tomuto hnutí připojí víc partnerů. Účastníci konference budou jednat o konkurenceschopnosti unie, ale i o globálním oteplování, které je oblíbeným tématem Camerona, ne však ODS. Ve svém projevu se český premiér o tomto tématu nezmínil, ale věnoval se obecným problémům unie, kde prý převažuje iracionální obava ze svobody a ztráty sociálních jistot. Vyslovil se pro "demokratickou, flexibilní Evropu", která poskytne rámec pro svobodu, ale ponechá na členských zemích úroveň politické integrace. Současně se postavil proti takzvané vícerychlostní Evropě, která by pro některé země znamenala druhořadé členství.

Římskokatolická církev by měla podle Nejvyššího soudu bez otálení předat státu katedrálu sv. Víta na Pražském hradě. Z oficiálního stanoviska, které zveřejnil soud po dotazu ČTK, vyplývá, že nedávným rozhodnutím Nejvyššího soudu se spor vrátil před okamžik, kdy Městský soud v Praze přiřkl chrám církvi. Tehdy katedrálu spravoval stát, který by ji proto měl kontrolovat i do nového pravomocného rozhodnutí. Církev přitom s vydáním katedrály váhá. Nejvyšší soud dnes také upozornil, že jeho usnesení je pro nižší soudy závazné a musejí podle něj rozhodnout. "Rozsudek Nejvyššího soudu je vykonatelný v okamžiku, kdy nabyl právní moci. Té nabývá dnem doručení. Pokud některá ze stran rozsudku neuposlechne, pak druhé straně dává zákon nástroje, jak se svého práva domoci," řekl ČTK mluvčí soudu Petr Knötig. Zákon hovoří například o žalobě na vyklizení objektu. Účastníci soudního sporu se podle Knötiga musejí zcela podrobit rozhodnutí Nejvyššího soudu. "V praxi toto znamená, že po doručení rozsudku o vrácení případu Obvodnímu soudu pro Prahu 1 nastává situace, jaká byla před vynesením pravomocného rozsudku Městského soudu v Praze," uvedl mluvčí.

Soudní spory o vlastnictví katedrály a přilehlých nemovitostí trvají již bezmála 14 let. Nejvyšší soud zrušil předchozí rozsudky, podle nichž chrám patří církvi, a vrátil případ Obvodnímu soudu pro Prahu 1. Tam je jednání naplánováno na 3. května.