Zprávy | Z archivu rubriky


Vyřizování víz pro cestu do USA je pro mnohé Čechy frustrující zkušeností. Řekl to prezident Václav Klaus v Texasu při setkání s krajany. Reagoval tak na jejich dotaz, co si myslí o americké vízové politice. Jak dodal, lidé mnohdy nedostanou vízum z nepochopitelných důvodů. Někteří jeho přátelé a kolegové prý o americké vízum ani nežádají, protože je to pod jejich úroveň. Právě vízová politika je jedno z témat, kterých se Klaus pravděpodobně dotkne i během pátečního jednání ve Washingtonu, kde se má mimo jiné setkat s americkým viceprezidentem Richardem Cheneym. Klaus doufá, že krajané svoji "domovinu" podpoří v této otázce podobně, jak tomu bylo například před vstupem ČR do Severoatlantické aliance. Texasany, kteří se hlásí k českým kořenům, považuje Klaus za nejaktivnější českou komunitu ve Spojených státech a možná i ve světě vůbec.

Velká migrace Čechů do Texasu začala v roce 1850 - v době, kdy se ustavil novodobý český národ. Podle některých pramenů byl prvním Čechem, který se zapsal do podvědomí Texasu, Frederick Lemsly, který hrál na píšťalu v texaské armádě během bitvy o San Jacinto, která vedla k nezávislosti v roce 1836.

Václav Klaus se v Houstonu setkal také s bývalým americkým prezidentem Georgem Bushem. Nyní dvaaosmdesátiletý republikán Bush stál v čele země v letech 1989 až 1993. Navštívil i bývalé Československo, a to v den oslav prvního výročí sametové revoluce 17. listopadu 1990; do České republiky přijel v roce 1999 u příležitosti oslav 10. výročí svržení komunismu. Vedle řady vyznamenání byl mimo jiné oceněn také Řádem bílého lva za mimořádné zásluhy o zhroucení komunismu ve střední a východní Evropě v roce 1989.

Materiální pomoc českým vojenským misím v zahraničí ze strany USA by mohla být jednou z věcí, o kterou budou Češi usilovat při jednání o americkém záměru vybudovat v ČR radarovou část americké protiraketové základny. Řekl to náměstek české ministryně obrany Martin Barták, který se účastní týdenní prezidentské návštěvy Spojených států. Prezidenta Václava Klause čeká v pátek jednání ve Washingtonu s viceprezidentem Dickem Cheneym a ministrem obrany Robertem Gatesem. Česká strana by mohla během jednání o radarů klást důraz i na oblast smluv mezi oběma zeměmi. Například kvůli údajné americké laxnosti stagnuje podle některých diplomatů jednání o nové dohodě o podpoře a ochraně investic - dosavadní dokument je prý nevyvážený a pro českou stranu nevýhodný. Čeští zástupci by mohli během diskusí o základně požadovat také maximálně možný podíl domácích firem na výstavbě základny, dodávkách zařízení, údržbě či následné modernizaci. Američané požádali v lednu o výstavbu radaru ve vojenském prostoru Brdy. Druhou část základny - protiraketové střely - chtějí umístit v Polsku.

Jednání o americké protiraketové základně je dvoustrannou záležitostí mezi USA a oslovenou zemí. Po jednání s českým premiérem Mirkem Topolánkem to v Bruselu řekl generální tajemník NATO Jaap de Hoop Scheffer. Topolánek při schůzce také navrhl na funkci náměstka generálního tajemníka aliance bývalého ministra obrany Jiřího Šedivého a přislíbil zastavit pokles v českých výdajích na obranu. Topolánek dal najevo skepsi k výhradám jiných zemí k umístění amerických základen do ČR a Polska, ale uvítal diskusi v rámci aliance. Připomněl, že americké základny jsou v 18 členských státech Evropské unie a zapochyboval, zda "by každý z nich měl hovořit do toho, zda může být i na území českém". Alianční diskuse je nicméně potřebná, míní: "My ji vítáme a účastníme se jí".

Celostátní výbor KDU-ČSL bude v úterý řešit, jak se strana postaví k pokračujícímu trestnímu stíhání svého předsedy Jiřího Čunka. Někteří lidovci hovoří o potřebě vyvodit z případu osobní odpovědnost. Jiní chtějí slyšet Čunkovy argumenty a respektují, že vicepremiér a ministr pro místní rozvoj i přes obvinění z korupce zůstává členem koaličního kabinetu. Žádná krajská organizace či významný člen KDU-ČSL zatím nepřišel s jasnou výzvou, aby se Čunek kvůli případu alespoň dočasně stáhl z vlády. Zástupci Vysočiny, Jihočeského a Plzeňského kraje nicméně žádají od svého lídra více informací. Jiří Čunek v Českém rozhlasu řekl, že má k dispozici znalecký posudek, který dokazuje jeho nevinu. "Chybí motiv toho, proč by mně někdo dával peníze," řekl Čunek.

Čunek podle policie v únoru 2002 dostal jako vsetínský starosta zhruba půlmilionový úplatek od realitní společnosti H&B Real za prodej většinového podílu města ve společnosti Vsetínské byty. Vyšetřování pět let staré události ale zřejmě jen tak neskončí. Situaci totiž ještě zkomplikovalo zatčení tří mužů kvůli podezření, že se pokusili ovlivnit výpověď klíčové svědkyně. Muži údajně oslovili bývalou Čunkovu sekretářku Marcelu Urbanovou a nabízeli jí peníze výměnou za pomoc pro vicepremiéra. Urbanová ale vše ohlásila policii, která muže zadržela. Čunek podle svého vyjádření nemá zapotřebí, aby někdo Urbanovou uplácel. Ve svém prohlášení zopakoval, že nemá s trojicí mužů cokoli společného.

Český vicepremiér Alexandr Vondra v Bruselu navrhl uspořádání evropského fóra o jaderné energetice v Praze. Vondra vystoupil na zasedání ministrů zahraničních věcí. ČR patří v rámci unie k zemím, které kladou důraz na jadernou energetiku. Podle diplomatů se jednotlivé země nemohou dohodnout, zda by summit měl podpořit v boji s globálním oteplováním jadernou energetiku, když řada zemí je pro její odbourávání. Šéfové států EU by také měli podpořit záměr, aby do roku 2020 dosáhl podíl biopaliv v dopravě deseti procent. Bude se jednat i o cíli, aby se elektřina v unii v roce 2020 z dvaceti procent vyráběla z obnovitelných zdrojů.

Češi jsou v rámci Evropské unie hned po Bulharech největšími zastánci jaderné energie a nejsou nijak nadšeni z představy, že se záležitosti týkající se energetické politiky řeší na úrovni EU. Z průzkumu Eurobarometr také vyplývá, že ačkoli si tři čtvrtiny obyvatel Česka uvědomují negativní dopad nadměrné spotřeby energie na životní prostředí, k úsporným opatřením se stavějí vlažněji než zbytek Evropy. Téměř polovina oslovených obyvatel Česka odpověděla, že podíl jaderné energetiky by se měl v budoucnu zvýšit, 40 procent je naopak pro zmenšování počtu jaderných elektráren. V rámci celé EU je poměr obou táborů přesně opačný - 61 procent obyvatel EU chce jadernou energetiku omezit, posílit by ji chtělo 30 procent Evropanů.