Zprávy | Z archivu rubriky


Česká republika bude v odpovědi na americkou nótu k vybudování protiraketového radaru zřejmě souhlasit se zahájením jednání. "Já si nedovedu představit, že bychom odpověděli něco jiného," řekl v nedělním diskusním pořadu České televize (ČT) vicepremiér Alexandr Vondra. Předpokládá také, že český stát bude chtít do celého procesu víc zapojit NATO. Podle aktuálního průzkumu agentury STEM, který ČT zveřejnila, odmítá radar 70 procent lidí, jeho umístění na českém území podporuje 30 procent oslovených. Z průzkumu také vyplynulo, že zájem lidí o toto téma se zvyšuje. Vondra uvedl, že odpověď na americkou nótu nevytváří právní závazek pro vybudování radarové stanice. Polsko, kde Američané chtějí vybudovat raketovou část základny, už na nótu odpovědělo. Rovněž souhlasilo s jednáním, řekl Vondra.

Americké záměry vybudovat ve střední Evropě část protiraketového systému vzbudily odmítavé reakce Ruska. Šéf ruských strategických sil generál Nikolaj Solovcov hovořil o možném namíření ruských raket na případné americké objekty ve střední Evropě. Američané tvrdí, že základna nemůže Rusko s jeho jaderným arzenálem ohrozit. Bývalý prezident Václav Havel v ČT ruské hrozby přesměrováním raket označil za skandální. Podle STEM většina lidí nepovažuje souhlas Ruska s radarem za podstatný. Pro 34 procent dotázaných to ale důležité je. Z výzkumu pro veřejnoprávní televizi rovněž vyplynulo, že pro nadpoloviční většinu lidí je důležité, zda se radar stane součástí obranného systému NATO. Graber uvedl, že bude se systémem Severoatlantické aliance slučitelný. Řekl, že radar ochrání nejen USA, ale i Evropu, a tedy i Českou republiku.

Česká politická scéna je v názoru na radar rozdělena. Zatímco ODS premiéra Mirka Topolánka je pro, například zelení váhají a chtějí víc zapojit NATO a EU. Místopředseda strany Ondřej Liška po nedávném návratu z USA prohlásil, že "není vůbec jasné", zda Senát amerického Kongresu schválí financování radaru a protiraketového zařízení v Evropě. Americký velvyslanec v Praze Richard Graber ale v ČT řekl, že finance pro projekt jsou k dispozici a Spojené státy do něj určitě půjdou, ať už budou u moci republikáni nebo demokraté. Liška se domnívá, že Česko by s rozhodnutím o radaru mělo vyčkat až na americké prezidentské volby v roce 2008. S odkladem souhlasili i předseda KSČM Vojtěch Filip a stínový ministr zahraničí z ČSSD Lubomír Zaorálek. ČSSD žádá, aby o radaru rozhodlo referendum. Většina sociálních demokratů základnu odmítá. "Radary jsou místem prvního úderu ... tím okamžikem se Česká republika stává první linií," prohlásil Zaorálek.

Americké úvahy o umístění protiraketového radaru na Kavkaze jsou podle velvyslance v ČR Richarda Grabera pouze teoretické. Spojené státy počítají s umístěním radaru a protiraketových střel ve střední Evropě, řekl v nedělním diskusním pořadu České televize. Ředitel americké Agentury pro protiraketovou obranu Henry Obering podle něho hovořil o možnosti postavit radar na Kavkaze jen teoreticky. "Teď plánujeme Českou republiku a Polsko, a to je všechno," prohlásil Graber.

Rusko se proti umístění prvků amerického protiraketového systému v těchto zemích ostře ohradilo. Na úvahy o vybudování radaru v některém z kavkazských států ale reagovalo klidně. Rusko zpochybňuje americké ujišťování, že úkolem tohoto systému je odvrátit útoky států, jako je Írán nebo Severní Korea. Spatřuje v něm ohrožování vlastní bezpečnosti. V souvislosti s vybudováním části systému v ČR a Polsku ruský ministr obrany Sergej Ivanov nedávno pohrozil jednostranným odstoupením Ruska od smlouvy o likvidaci raket kratšího a středního doletu z roku 1987.

Rusko se podle odborníků časopisu ATM zřejmě necítí být ohroženo deseti antiraketami v Polsku a jedním radarem v Česku, ale tím, že Američané by měli možnost relativně snadno získat jinak nedostupné informace o strategických zbraňových systémech. V dosahu radaru jsou totiž hlavní ruské kosmodromy, včetně Plesecku, kde Rusové testují své moderní a vysoce výkonné mezikontinentální balistické rakety Topol-M.

Deset známých romských představitelů chce znovu otevřít otázku odškodnění českých Romů, kteří byli za války z rasových důvodů pronásledováni a museli se ukrývat. Podle aktivistů stát dosud neodškodnil všechny, kteří by na to měli nárok. ČTK to řekl prezident Výboru pro odškodnění romského holocaustu Čeněk Růžička. Své prohlášení zaslali Romové premiérovi, vicepremiérům, šéfům parlamentních stran a radě vlády pro záležitosti romské komunity.

Deset známých romských aktivistů se sešlo v sobotu v Karlových Varech. Ve společném prohlášení uvádějí i to, že vláda nečiní potřebné kroky k integraci Romů či že se Romové chtějí podílet na přípravě programů ke zlepšení situace romské menšiny. Text podepsali kromě Růžičky například Karel Holomek ze Společenství Romů na Moravě, Ladislav Bílý z Grémia romských regionálních představitelů či Ondřej Giňa, který zastupuje české Romy v Evropském fóru Romů a travellerů.

Aktivisté zmiňují v prohlášení vepřín v Letech u Písku, který stojí v místech protektorátního sběrného tábora pro Romy. Podle historických pramenů jím prošlo 1308 Romů, zahynulo v něm 327 lidí a přes pět stovek vězňů skončilo v Osvětimi. Podobný tábor stával i v Hodoníně u Kunštátu, kde je nyní rekreační areál. V táboře protektorátní úřady shromáždily 1375 lidí, 207 z nich zemřelo. Do Osvětimi bylo odvezeno přes 800 vězňů. "Ve společnosti a bohužel i ve státních a vládních institucích není vnímán romský holokaust náležitě a v důsledku toho nebyly vykonány konkrétní kroky v nápravě křivd," stojí v prohlášení.