Zprávy | Z archivu rubriky


Bývalý náčelník generálního štábu Jiří Šedivý v neděli prohlásil, že v souvislosti s jednáním o nákupu či pronájmu stíhaček Gripen byl na něj a na jeho kolegy vyvíjen silný lobbistický tlak. Soudí proto, že v případu mohlo jít o korupční jednání. Šedivý to řekl v pořadu České televize Otázky Václava Moravce. Šedivý byl náčelníkem generálního štábu v letech 1997 až 2002. Za nestandardní Šedivý považuje například skutečnost, že většina vojáků, včetně vedení generálního štábu, neměla v první fázi tendru, kdy se měla kupovat nadzvuková letadla, možnost nahlédnout do procesu posuzování nabídek a formování závěrečných doporučení. "Neznali jsme postupy, za kterých se dospělo k daným závěrům," řekl.

O podezření z korupčního jednání ve stejném pořadu České televize hovořil také dlouholetý předseda poslanců ODS a bývalý ministr financí Vlastimil Tlustý. "Nákup stíhaček Gripen byl od počátku velmi podezřelou transakcí. Proběhla tam takzvaná soutěž, ve které ovšem zbyl jen jediný účastník, a cena, za kterou měly být koupeny, byla také velmi vysoká," řekl. Případ má podle něj všechny příznaky korupčního jednání. "Nenormální cena, nenormální soutěž, jednoznačné trvání ČSSD na koupi stíhaček výlučně a jenom od této firmy," řekl. Výhrady ale odmítl bývalý ministr práce a sociálních věcí, místopředseda ČSSD Zdeněk Škromach. "Celý proces byl transparentní," zdůraznil. "Připadá mi divné, když vysoký ústavní činitel mlčí o tom, že mu byl nabídnut například úplatek v takové věci," prohlásil Škromach. Dodal, že jeho strana zvažuje, že navrhne vytvoření parlamentní vyšetřovací komise, která by se podezřením z korupce zabývala. Tlustý si přitom myslí, že by se do případu měla znovu vložit policie. "Parlamentní vyšetřovací komise je k tomu možná dobrý doplněk. V tuto chvíli je ale dost důkazů pro to, aby obnovila šetření česká policie," řekl Tlustý.

Podle úterní reportáže švédské televize provázely nevyjasněné platby a případy miliardové korupce jak původní jednání o prodeji 24 stíhaček Gripen do České republiky, tak následný pronájem čtrnácti těchto strojů české armádě. V době jednání o gripenech byl s korupční nabídkou údajně osloven tehdejší senátor ODA Michael Žantovský. Nynější velvyslanec v Izraeli podal trestní oznámení pro podezření z úplatkářství, policie však případ v roce 2003 odložila, protože se nepodařilo zjistit pachatele. V pořadu švédské televize vystoupili kromě Žantovského také někdejší senátorka za ODA Jitka Seitlová a senátor ODS Přemysl Sobotka. Shodně uvedli, že nabídku úplatku za hlasování pro gripeny dostali, ale že ji okamžitě odmítli.

Klíčovou osobou uplácení v České republice byl podle anonymního zdroje švédské televize šéf české kampaně stíhaček Gripen, Angličan Steve Mead, který toto obvinění už dříve popřel. Za prostředníky byli označeni Rakušan Alfons Mensdorff-Pouilly, Čech Richard Háva - spolumajitel podniku Omnipol - a bývalý kanadský ministr Otto Jelinek. Háva a Jelinek nařčení z uplácení odmítli. Také Mensdorff-Pouilly uvedl, že nikdy nenabízel provize nebo úplatky za prodej gripenů. "Také jsem o prodeji gripenů nikdy nehovořil s žádným českým politikem nebo parlamentářem," uvedl pro pondělní vydání rakouského týdeníku Profil.

Podle švédské televize české a švédské úřady v letech 2001 až 2006 společně vyšetřovaly podezření z korupce při obchodních jednáních o gripenech. Švédové údajně nyní vyšetřování obnovují poté, co se o záležitost začala zajímat média. Vyšetřování se týká plánovaného prodeje 24 stíhaček Gripen českému letectvu v roce 2001; šlo o společný podnik mezi švédskou zbrojovkou Saab a britskou firmou BAE Systems v poměru 50:50. Obchod byl nakonec zrušen, protože nezískal podporu v českém parlamentu.

Zhruba tři desítky pamětníků si v neděli připomněly pochod vysokoškolských studentů na Pražský hrad v únoru 1948. Vysokoškoláci tehdy chtěli vyjádřit svou podporu prezidentovi Edvardu Benešovi a byli za to později perzekvováni. Pamětníci událostí před 59 lety se sešli u pamětní desky v horní části Nerudovy ulice. Zavítal mezi ně také předseda Senátu Přemysl Sobotka (ODS). Připomněl, že Nerudova ulice, kde byl pochod studentů policií potlačen, je symbolem odhodlání českých studentů a jejich lásky ke svobodě v době, "kdy se v roce 1948 komunisté se značnou částí demagogicky zmanipulovaného národa rozhodli zavléci svou zemi do největšího lágru světa, kterému se později nestyděli říkat tábor míru a socialismu". Sobotka připomněl, že před 59 lety byl průvod studentů zastaven tehdejším Sborem národní bezpečnosti a brutálně napaden. "Přestože byl tehdy postřelen 'pouze' student lesního inženýrství Josef Řehounek, následky tohoto útoku byly velice kruté," prohlásil Sobotka.

Zdeněk Boháč z Pražského akademického klubu 48 na shromáždění řekl, že studenti se tehdy jako jediná složka národa nebáli vzdorovat "bolševickému převzetí moci v naší zemi". "Tehdejší klidný průvod byl zastaven a brzy nás pak zfanatizovaná komunistická policie brutálně rozehnala. Tehdy zde tekla první krev komunistického teroru," připomněl Boháč. Předsedkyně Konfederace politických vězňů Naděžda Kavalírová dodala, že studenti před téměř šedesáti lety netušili, že je již připravený jiný scénář neparlamentní cesty převzetí moci za vydatné pomoci jiné země.

V roce 1948 se vysokoškolští studenti vypravili na Hrad dvakrát. Poprvé, 23. února, se jejich tříčlenná delegace dostala až k prezidentovi Edvardu Benešovi. O dva dny později, po sílícím komunistickém nátlaku na prezidenta, se dostali jen do Nerudovy ulice, kde jim přehradil cestu kordon ozbrojených příslušníků SNB. Postoj studentů se stal záminkou k odstranění těch, kteří se pokusili zvrátit nastupující diktaturu proletariátu. Prakticky na všech československých vysokých školách po 25. únoru 1948 následovaly prověrky studentů a vysokoškolských učitelů před takzvaným Akčním výborem Národní fronty a vylučování ze škol. Do roku 1949 muselo školy opustit přes 10.000 studentů a akademiků.

Komise zabývající se spoluprací katolických kněží s někdejší komunistickou Státní bezpečností (StB) by měla výsledky své práce oznámit do půl roku. V pořadu České televize Otázky Václava Moravce to řekl kardinál Miloslav Vlk. "Myslím si, že do pár měsíců či do půl roku by tu nějaké výsledky mohly být," řekl Vlk. Společná pracovní skupina ministerstva vnitra a katolické církve se podle něj připravuje. "Jsou vytipovaní někteří historici. To má v ruce zvláště Česká křesťanská akademie a už bylo dohodnuto setkání příští nebo přespříští týden," řekl.

Expertní skupina má podle Vlka ukázat obraz pronásledování církve za komunismu a na tomto pozadí posoudit spolupráci kněží s komunistickou tajnou policií. V rámci republiky odhady o spolupracovnících StB v řadách českého katolického kléru hovoří o 150 až o mnoha stovkách lidí. Podle Vlka ale drtivá většina církevních hodnostářů, kteří se s StB "zapletli", už svá místa opustila. "U obyčejných kněží, se kterými já jsem mluvil, a myslím si, že s většinou, jsem nic takového nepostřehl," řekl. Kardinál ale zároveň připustil, že "určité resty" církev ve vztahu ke komunistické minulosti ještě má. "Ve své diecézi se budu snažit, aby ti kněží, kteří nějak se opravdu prohřešili, aby se vyslovili, a aby to konkrétně řešili," řekl.

V expertní skupině by měli být kromě církevních badatelů také archiváři ministerstva vnitra. Podle ředitele archivu bezpečnostních složek ministerstva vnitra Pavla Žáčka by tak měl vzniknout spojený pohled na problém. Nutné podle něj například je, aby historici odlišovali jednání kněží v 50. nebo 80. letech. Výstup z práce komise by podle Žáčka měl sloužit potřebám církve, ale zároveň by s ním měla být seznámena i veřejnost.

Rakouští Zelení vyzvali kancléře Alfreda Gusenbauera, aby splnil své předvolební sliby a zahájil právní kroky proti České republice kvůli jaderné elektrárně Temelín (JETE) a údajnému porušování dohod z Melku. Jako vhodnou příležitost k tomu vidí nadcházející setkání kancléře s jeho českým protějškem Mirkem Topolánkem, které se má uskutečnit v úterý v Praze. Lídr rakouských sociálních demokratů (SPÖ) se podle Zelených na konci loňského roku jednoznačně vyslovil pro zahájení právních kroků proti kolaudaci Temelína a porušování takzvaného melkského protokolu českou stranou. Podle Zelených je proto "nejvyšší čas jednat, neboť dalším čekáním by mohla být rakouská práva vyplývající z dohod z Melku ztracena," stojí v prohlášení strany, z něhož cituje agentura APA. Opoziční Zelení požadují, aby Gusenbauer při setkání s Topolánkem oznámil možné právní kroky Rakouska proti ČR, které budou garantovat dodržování melkského protokolu. Ten uzavřely Praha a Vídeň v roce 2000 a obě strany se v něm dohodly na řešení bezpečnostních a ekologických otázek kolem Temelína.

K podání žaloby na ČR kvůli JETE vyzvalo opakovaně hornorakouské protijaderné sdružení Atomstopp, které pořádá blokády česko-rakouských hranic. V prosinci apeloval na spolkovou vládu také rakouský parlament, aby podnikla kroky vedoucí k podání žaloby proti ČR. Předchozí rakouská vláda prostřednictvím tehdejšího i nynějšího ministra životního prostředí Josefa Prölla slíbila, že záležitost podrobí analýze. Koaliční vláda, kterou na počátku roku utvořila Gusenbauerova SPÖ spolu s lidovci (ÖVP), počítá ve svém programovém prohlášení s takzvanou nulovou variantou pro JETE - konečným cílem kabinetu tedy má být dosažení vyřazení elektrárny z provozu. Česká strana to však odmítá.

Rozdíl mezi nejvyššími a nejnižšími příjmy se v Česku v posledních letech nepatrně zvýšil, přesto patří mezi nejvyspělejšími zeměmi světa k nejmenším. Nejnižší mzdové rozdíly jsou ve Skandinávii. Vyplývá to ze statistiky Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj za rok 2006, kterou zveřejnil odborný měsíčník Lobby.

Poměrně nízké rozdíly v příjmech jsou dědictvím 40 let umělé nivelizace platů v centrálně plánované ekonomice, řekl ČTK analytik David Marek. Přetrvání do dnešních dnů prý napomáhá štědrý sociální systém. Nůžky mezi nejnižšími a nejvyššími platy se budou patrně i nadále postupně rozevírat a částečně tomu napomůže i zamýšlená daňová reforma počítající s rovnou daní, která omezí progresi ve zdanění platů, dodal.

Česká společnost je značně rovnostářská a osmiletá vláda socialistů ji v tomto rysu dále podporovala, doplnil analytik Pavel Sobíšek. Ekonomický výzkum ve světě se podle něj shoduje, že pro optimální vývoj země není žádoucí ani příliš vysoká, ale ani příliš nízká nerovnost příjmů. Ta bývá spojena s jejich vysokým mezním zdaněním, což je i případ Česka. Podle analytika to není ideální stav k ekonomickému dohánění vyspělé Evropy, protože malé rozdíly v příjmech omezují iniciativu. V kombinaci s nižší úrovní příjmů proti sousedním zemím mohou také vést k odchodu špičkových pracovníků do zahraničí, dodal.