Zprávy | Z archivu rubriky


Bývalý český ministr obrany a nynější manažer ČSSD Jaroslav Tvrdík a český expremiér Miloš Zeman (ČSSD) ve středu prohlásili, že v souvislosti s jednáním o nákupu či pronájmu stíhaček Gripen se nesetkali s korupčním jednáním. Reagovali tak na úterní reportáž švédské státní televize, podle níž původní jednání o prodeji 24 gripenů do České republiky i následný pronájem 14 těchto strojů české armádě provázely před několika lety nevyjasněné platby a možná korupce. Předseda ČSSD Jiří Paroubek oznámil, že kdyby se v případu objevily další závažné informace, navrhne strana zřízení parlamentní komise.

Podle Tvrdíka byla nabídka švédsko-britského konsorcia BAE Systems/Saab věrohodná. "Předseda vlády (Zeman) o této věci jednal s britským premiérem Tony Blairem či s tehdejším švédským premiérem Göranem Perssonem," připomněl. Zástupci britské a švédské vlády podle Tvrdíka nabídku nejen doporučili, ale také Česku poskytli příslušné vládní garance. Tvrdík na tiskové konferenci ČSSD rovněž popřel, že by se za svého působení na ministerstvu kvůli této armádní zakázce setkal s lobbisty. Myslí si, že možnost zakoupení gripenů byla zajímavá i díky výhodným kompenzačním nabídkám pro české firmy. Také podle Zemana byla nabídka nákupu gripenů nejvýhodnější. Investice z offsetových programů by podle něj pomohly snížit nezaměstnanost na severní Moravě a v severních Čechách. Ostatní firmy nabízely nižší investiční programy pro rozvoj české ekonomiky nebo nenabízely žádné. Tvrdík také zdůraznil, že on kvůli stíhačkám nikdy vyšetřován nebyl. Švédská televize ve svém úterním investigativním pořadu uvedla, že české úřady společně se švédskými v letech 2001-2006 vyšetřovaly podezření z korupce při obchodních jednáních o gripenech.

V Česku informace o údajném společném vyšetřování potvrzena nebyla. V lednu 2003 česká policie oznámila, že odložila trestní oznámení, které pro podezření z úplatkářství v kauze gripenů podal tehdejší senátor Michael Žantovský. Policie sice dospěla k závěru, že zamýšlený nákup stíhaček korupce provázela, ale pachatele nevypátrala. Náměstkyně obvodní státní zástupkyně pro Prahu 1 Ivona Horská ve středu ČTK řekla, že v České republice se vyšetřování znovu otevře pouze v případě, že se objeví nové konkrétní důkazy. Momentálně prý ale k otevření případu, na který se vztahuje pětiletá promlčecí lhůta, důvody nejsou.

Jeden ze spoluautorů pořadu Švédské televize, novinář Fredrik Laurin, ve středu ČTK sdělil, že slíbené tajné provize za prodej, z nichž se prý vyplácely úplatky politikům, dosahovaly nejméně jedné miliardy švédských korun (tří miliard Kč), což však neznamená, že by tak vysoké částky již byly v plné výši vyplaceny. "Viděli jsme smlouvy na miliardové provize ve chvíli, kdy by byla smlouva na nákup švédských stíhaček pro Českou republiku uzavřena, nakonec se tak ale nestalo. Všichni tajní agenti, kteří měli kontakty s českými politiky vést, dostali určitě zaplaceno, ale přesná výše plateb nám není známa," řekl Laurin.

Klíčovou osobou uplácení v České republice byl podle anonymního zdroje Švédské televize šéf české kampaně stíhaček gripen, Angličan Steve Mead, který toto obvinění už dříve popřel. Za prostředníky byli označeni Rakušan Alfons Mensdorff-Pouilly, Čech Richard Háva - ředitel podniku Omnipol - a bývalý kanadský ministr Otto Jelinek. Háva v pořadu obvinění popřel, stanovisko Mensdorffa-Pouillyho nebylo k dispozici. Rakušan měl v případě uzavření kontraktu získat v přepočtu 1,6 miliardy Kč a Háva 1,2 miliardy Kč. U Jelineka se hovoří o blíže neurčené již vyplacené částce. Jelinek ve středu odmítl, že by se na uplácení spolu s jinými osobami podílel. Tvrdík prohlásil, že se s lidmi, kteří figurovali v reportáži, nepotkal, a ani je nezná.

Podle dokumentu švédské televize Mensdorff-Pouilly získal nakonec plnou provizi 81 milionů švédských korun, tedy téměř čtvrt miliardy Kč, za druhý, v tomto případě již uzavřený kontrakt mezi Českou republikou a konsorciem BAE-Saab, na jehož základě si Česko stíhačky Gripen místo nákupu pronajalo. Jak velká část těchto peněz případně putovala na úplatky do Česka, se neví. Britský deník The Guardian, jehož reportér David Leigh na pořadu švédské televize spolupracoval, ve středu napsal, že Mensdorff-Pouilly si za provizi koupil zámek ve Skotsku. Podle Guardianu také Mensdorf-Pouilly v úterý popřel, že by dostal nelegální peníze prostřednictvím panamské společnosti Valurex, jak tvrdil švédský pořad. Případem, především pak aktivitami firmy BAE, se ve středu zabývaly i britské listy The Times a The Independent.

Rusko bude na výstavbu částí amerického protiraketového deštníku v ČR a Polsku podle svého ministra zahraničí Sergeje Lavrova reagovat bez hysterie a tak, aby nevyprovokovalo nové závody ve zbrojení. Šéf ruské diplomacie to řekl v rozhovoru pro deník Rossijskaja Gazeta, který často vyjadřuje oficiální názory ruské politiky. Lavrov také uvedl, že způsob, jakým se o rozmístění radaru a raket amerického systému rozhoduje v samotné ČR a Polsku, není v souladu s chápáním demokracie. "Nebere se ohled na veřejné mínění, na mínění spojenců," řekl v rozhovoru Lavrov. Ruské diplomacii je prý dobře známo, že velká část veřejného mínění v Česku i Polsku je proti přijetí amerických návrhů. "Víme o nápadech zorganizovat průzkumy, referenda. Přitom vedení jedné ani druhé země se tím nehodlá zabývat a už oznámilo svůj souhlas s přijetím," podotkl ruský ministr zahraničí. Lavrov připomněl výroky německého ministra zahraničních věcí Franka-Waltera Steinmeiera. Ten podle svého ruského kolegy podtrhl nevyhnutelnost řešit strategické otázky podobného typu s přihlédnutím k mínění všech, kdo by na vývoj mohli reagovat negativně. "Takového čestného postoje si ceníme a myslíme si, že nebyl diktován pouhou snahou se nám zavděčit," zdůraznil Lavrov.

Ministr v souvislosti s otázkou strategické rovnováhy v Evropě připomněl, že podle ruských expertů nemá v případě hrozby z Íránu či Severní Koreje smysl umístit elementy protiraketové obrany tam, kam se to nyní navrhuje. "Jestli se skutečně objeví právě v Polsku a Česku, musí vojenští analytici vypočíst základní trajektorie raket, na jejichž zničení jsou vymyšleny tyto systémy. A nemůžeme nekonstatovat, že dané objekty jsou zcela vhodné k tomu, aby zachytily rakety vypuštěné z ruského území," řekl Lavrov. Podle něj nejde o to, že by se Rusko skutečně chystalo nějaké střely odpálit. Samotná filosofie dohody o protiraketové obraně byla ale podle něj založena na likvidaci pokušení udeřit jako první. "A nyní bude, jak zjevně počítají američtí stratégové, garantovaná obrana proti prvnímu úderu. A tak vzniká jiné pokušení - sám udeřit jako první, protože víš, že zůstaneš nepotrestán," vysvětil Lavrov.

Cizinci ze zemí EU zřejmě budou moci snadněji kupovat v České republice zemědělskou půdu. Zájemcům bude stačit zaregistrovat se jako zemědělský podnikatel v místně příslušné zemědělské agentuře. Vyplývá to z novel devizového zákona a zákona o podmínkách převodu pozemků na jiné osoby, které ve středu schválila vláda. Novely musí ještě schválit parlament a podepsat prezident. Proti snazšímu přístupu cizinců k české půdě se dříve vyslovila Agrární komora, Zemědělský svaz i Českomoravský svaz zemědělských podnikatelů.

"U nás je dnes neprávní stav. Primární právo EU je nyní nadřazeno právu českému, takže úprava je v podstatě nesmyslná," uvedl premiér Mirek Topolánek. Když nyní žádá občan EU o zapsání do katastru nemovitostí, musejí mu podle něj české úřady vyhovět. Práva českých občanů tím nebudou nijak krácena, naopak novela ušetří státnímu rozpočtu peníze za případné soudní spory, které by stát musel prohrát, dodal.

Ministr zemědělství Petr Gandalovič navrhl vládě odložení novel. "Novelu jsme schválili po rozsáhlé diskuzi, myslím, že i Petr Gandalovič uznal nesmyslnost trvání na původním znění úpravy," podotkl premiér. "V našem národním zájmu je, aby podmínky pro prodej zemědělské půdy ještě po nějakou dobu zůstaly tak, jak jsou nyní," uvedl v úterý Gandalovič.

Novela ruší pro zájemce o českou zemědělskou půdu podmínku tříletého trvalého pobytu v tuzemsku, odpadá rovněž požadavek prokázat bezúhonnost, odbornou způsobilost i znalost českého jazyka. Podmínka minimálně tříletého pobytu podle odborníků odporuje přístupové smlouvě. Podle dohodnutých pravidel totiž musejí pro samostatně hospodařící zemědělce z EU, kteří se chtějí usadit a bydlet v ČR, platit stejná pravidla jako pro české občany. ČR si při vyjednávání vstupu do EU dohodla přechodné sedmileté období pro nakupování zemědělských a lesních pozemků cizinci. To je ale podle kritiků do značné míry formální právě proto, že nákup půdy má být fakticky otevřen soukromě hospodařícím rolníkům z EU. Jejich přístup k pozemkům je proto ztížen dalšími podmínkami v domácích předpisech.

Muži, kteří byli na rodičovské dovolené nebo pečovali o postižené dítě, nebudou už od pololetí muset žádat o to, aby se jim doba péče o potomka započítávala do nároku na důchod. Budou mít stejné podmínky jako ženy, kterým se rodičovská dovolená či péče o dítě do penze zahrnují automaticky. Novely dvou zákonů, které podmínky srovnávají, ve středu schválila vláda. Změnu musí ještě posoudit parlament. Kdyby zákonodárci novely o důchodovém pojištění a o sociálním zajištění neschválili, stejně se podmínky pro muže a ženy srovnají. Loni o tom totiž rozhodl Ústavní soud. Kdyby parlament normy neupravil, přestanou ustanovení týkající se mužů od 1. července platit.

Doba péče o dítě patří mezi takzvané náhradní doby stejně jako studium, vojenská služba nebo čas v evidenci nezaměstnaných. Započítává se do odpracovaného času, který je potřebný pro nárok na penzi a pro její výpočet. Muži se dosud musí do systému důchodového pojištění přihlásit nejpozději do dvou let poté, co ukončili rodičovskou dovolenou či péči o postižené dítě. O jejich nároku na zohlednění doby péče o děti do důchodu pak rozhoduje příslušná správa sociálního zabezpečení. Ženy předkládají prohlášení o době péče o dítě. K němu dodávají například i rodné listy nebo dokumenty o osvojení. Řada mužů o tom, že se musí přihlásit, nevěděla, a lhůtu tak promeškala.