Zprávy | Z archivu rubriky


V Kulturním domě Vltavská začal v sobotu dopoledne sjezd Strany zelených. Zástupci zelených z celé České republiky se tak scházejí poprvé, co jejich strana vstoupila do parlamentu i do vlády. Na úvod sjezdu vystoupil předseda strany Martin Bursík. Prohlásil, že Zelení jsou respektovanou stranou, která nese vládní odpovědnost. Podařilo se jí také prosadit zelená témata do vládní agendy. Bursík připomněl, že díky zeleným přistoupil ministr průmyslu a obchodu Martin Říman (ODS) v jednáních s Bruselem na zvýšení podílu biopaliv v benzínu. Problém však vidí v tom, že zelení ještě nejsou připraveni na zájem médií. První místopředsedkyně strany a ministryně školství Dana Kuchtová uvedla, že zeleným se podařilo ze dvou procent volebních preferencí vystoupat na stabilních deset procent. Zelení uspěli i v komunálních volbách. V posledních měsících také narostla základna Strany zelených, a to na 2100 členů.

Hlavním bodem sobotního jednání sjezdu měla být volba předsednictva strany. Odsunula ji ale debata o tom, zda zelení budou trvat na uspořádání referenda k případnému umístění amerického radaru v Česku. Diskusi o radaru inicioval člen republikové rady Matěj Stropnický, když navrhl změnu programu sjezdu. Pro debatu se vyslovila většina delegátů. Z diskuse vyplynulo, že vedení zelených odmítá podpořit komunistický návrh na jednorázové referendum o umístění americké radarové základny v Česku. Poslanecký klub Strany zelených ale chce v příštích týdnech předložit návrh zákona o obecném referendu. Místopředseda klubu Ondřej Liška řekl, že návrh bude obsahovat přesná pravidla pro pořádání všelidového hlasování. Pro referendum o základně se vyslovil místopředseda strany Petr Štěpánek. Kritizoval také to, že ministr zahraničí Karel Schwarzenberg, kterého do vlády nominovala Strana zelených, v rozporu s principy zelených radar ve vesnicích kolem vojenského újezdu Brdy propagoval.

Nejvyšší soud zrušil rozsudky Obvodního soudu pro Prahu 1 i Městského soudu v Praze, podle kterých katedrála svatého Víta patří církvi. Případem se nyní bude opět zabývat obvodní soud. Spor o vlastnictví památky se vedl více než 13 let. První rozhodnutí, že katedrála patří církvi, padlo v říjnu 2005 u Obvodního soudu. Proti rozsudku se odvolal Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových. Městský soud ale rozhodnutí v srpnu 2006 potvrdil. Soudci dospěli k závěru, že církev nikdy vlastníkem chrámu být nepřestala. Poté podal Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových dovolání k Nejvyššího soudu. Dovolání ale nemělo odkladný účinek a loni v září předala Správa Pražského hradu svatovítskou katedrálu katolické církvi. Nejvyšší soud však předchozí rozsudky zrušil. Zástupci církve se k tomuto rozhodnutí zatím příliš nevyjadřují. "Zatím nemáme rozsudek a neznáme tedy zdůvodnění. Pokud bych měl reagovat principiálně, mohu pouze vyjádřit lítost," řekl ekonom pražské arcidiecéze Karel Štícha, odpovědný za správu majetku. Správa Pražského hradu předpokládá, že jí církev předá katedrálu svatého Víta v brzké době. Neočekává přitom, že by tento krok mohly provázet potíže. Řekl to mluvčí Hradu Petr Hájek. Poté, co katedrálu převezme zpět od církve Správa Pražského hradu, již její návštěvníci nebudou muset platit zvláštní vstupné. "Se stoprocentní jistotou mohu říci, že vstupné v katedrále bude zrušeno," dodal mluvčí.

I během soboty pokračovala v Přerově demolice spolkového domu Trávník. Jeho likvidace je tak už zřejmě definitivní. O záchranu budovy, která byla ještě před půl rokem na seznamu kulturních památek, usilovali obyvatelé města, přerovská radnice i ministerstvo kultury. To chtělo dům zvaný také Komuna na seznam kulturních památek vrátit, jeho rozhodnutí se však nepodařilo vlastníkovi objektu doručit. Pro záchranu památky přitom stačilo pozdržet demoliční práce do příštího čtvrtka, kdy by usnesení ministerstva o zahájení správního řízení nabylo právní moci. Radnice se v minulých dnech snažila demolici památky zabránit kvůli různým formálním nedostatkům, firma však podle šéfa přerovského stavebního úřadu Jiřího Justa v pátek ráno splnila všechny podmínky demoličního výměru, a mohla proto začít bourat. Zástupce firmy v pátek uvedl, že objekt bude definitivně zbořen do tří dnů, poté se bude místo odklízet. Na uvolněné parcele má vyrůst obchodní centrum. Dělnický dům byl postaven na počátku 20. století. Stal se střediskem stranického života, proletářské tělovýchovy, kulturních, divadelních a hudebních složek strany v přerovském okrese. Budova byla zapsána na seznam nemovitých kulturních památek jako památka dělnického hnutí s odkazem na činnost KSČ v roce 1963. Brněnská firma objekt koupila od Českých drah, které byly do té doby majitelem tohoto domu.