Zprávy | Z archivu rubriky


Nejvyšší soud zrušil rozsudky Obvodního soudu pro Prahu 1 i Městského soudu v Praze, které rozhodly, že katedrála svatého Víta patří církvi. Případem se nyní bude opět zabývat obvodní soud. ČTK to řekla mluvčí Nejvyššího soudu Marika Komoňová.

O to, zda památka patří církvi nebo státu, se vedl spor více než 13 let. První rozhodnutí, že katedrála patří církvi padlo v říjnu 2005 u Obvodního soudu. Proti rozsudku se Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových odvolal k městskému soudu. Ten ale v srpnu 2006 rozhodnutí potvrdil. Soudci při rozhodování sporu dospěli k závěru, že církev nikdy vlastníkem být nepřestala a že vlastnictví žádným právním aktem z doby totality na stát nepřešlo. Poté podal Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových dovolání k Nejvyššího soudu, který podle Komoňové rozhodl 31. ledna. Dovolání ale nemělo odkladný účinek a loni v září předala Správa Pražského hradu katedrálu svatého Víta katolické církvi.

Úřad od počátku argumentoval tím, že soud se neměl žalobou církve vůbec zabývat. Církev totiž na stát podala určovací, nikoliv restituční žalobu. Nejvyšší soud de facto této námitce vyhověl, když konstatoval, že určovací žaloba je "příliš křehkým prostředkem na ochranu takového vlastnického práva, jež bylo již před desítkami let odňato původním vlastníkům státní žalovanou mocí." Nejvyšší soud také vytkl městskému soudu, že uznal platnost vládního nařízení, jímž vláda prohlásila Pražský hrad za historickou památku náležející všemu československému lidu, zároveň ale popřel její účinky kvůli právní nejednoznačnosti.

"Zatím nemáme rozsudek a neznáme tedy zdůvodnění. Pokud bych měl reagovat principiálně, mohu pouze vyjádřit lítost," řekl ČTK ekonom pražské arcidiecéze Karel Štícha, odpovědný za správu majetku. Rozhodnutí Nejvyššího soudu nechtěl komentovat. "Pokud bych odhlédl od právního postupu, věcně považuji za až ostudné, že se tato věc se soudila 14 let a bude se asi soudit dalších 14 let," řekl zástupce.

Majitelé domů, kteří kvůli regulaci nájemného zažalovali Českou republiku u Evropského soudu pro lidská práva, by byli ochotni se mimosoudně s ČR vyrovnat a požadují 50 miliard korun. V pátek to uvedla advokátka Klára Veselá Samková, která zastupuje 4500 majitelů domů. Narovnání nemusí být jen v podobě přímo vyplacených peněz, ale i v podobě státních obligací, či daňového zvýhodnění. Stát si musí podle ní uvědomit, že majitelé domů jsou převážně starší lidé a restituenti, kteří mají solidaritu s nájemníky bydlícími v jejich bytech a mají zájem se dohodnout. Jde jim podle Samkové také o čas, čím dříve dostanou nějakou kompenzaci škod od státu a nebudou muset čekat na výsledek dlouhého soudního sporu ve Štrasburku, tím větší mají ochotu dohodnout se se státem, třeba i za cenu nižších kompenzací.

Proti tomuto návrhu na mimosoudní vyrovnání však vystoupil předseda Občanského sdružení Hnutí na obranu majitelů realit Girolamo Giormani, který trvá na zaplacení veškerých škod majitelům domů, které jim podle něj vznikly "protiústavními kroky ČR". Giormani již dříve ČTK řekl, že považuje jakákoli jednání s ministerstvem pro místní rozvoj či vládou za zbytečná, protože ČR podle něj spor ve Štrasburku určitě prohraje. Soud totiž rozhoduje precedenčně a již rozhodl ve prospěch majitelů realit v Polsku i na Maltě.

U Evropského soudu leží celkem 40 žalob majitelů domů o 50 miliard korun. Ministr pro místní rozvoj Jiří Čunek dříve uvedl, že majitelé poškozeni byli, ale 50 miliard korun považuje za nepřiměřenou náhradu. Naproti tomu společnost Patria Finance vyčíslila, že jen za loňský rok přišli majitele domů kvůli regulaci o 21,5 miliardy korun.

Názor odpůrců případného umístění radarové stanice USA v Česku nijak nezměnilo prohlášení Agentura pro raketovou obranu, že americký systém ochrání i území středoevropských států. Stínový ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD) i komunistický člen zahraničního výboru sněmovny Václav Exner ČTK řekli, že jejich výhrady k základně trvají.

Podle Zaorálka je hrozba útoku balistických raket středního a dlouhého doletu vypálených z Blízkého východu nebo z KLDR tak hypotetická, že základna je zbytečná. Větší a reálnější nebezpečí představují podle něj například klimatické změny, a ČR by si proto měla spíš vyjasnit, jakou zvolí strategii při řešení tohoto problému. V souvislosti s úvahami o tom, že nepřátelská raketa by mohla přiletět z KLDR, Zaorálek připomněl, že Severní Korea nyní slíbila zahájit proces jaderného odzbrojení výměnou za poskytnutí hospodářské pomoci. Stínový ministr je přesvědčen o tom, že cestou ke snižování napětí jsou právě diplomatické rozhovory, a ne nové zbrojení v podobě budování základen.

Také člen zahraničního výboru sněmovny, poslanec KSČM Václav Exner o ochraně střední Evropy pochybuje. Radar by podle něj zřejmě zaměřoval rakety, které by nad českým územím byly ve výšce tisíců kilometrů. Americký systém by tak prý chránil asi spíš "nějaké konce Evropy" než střed kontinentu. Poslanec si navíc myslí, že pokud spolu budou velmoci spolupracovat, nebezpečí raketového útoku nehrozí. Ostatní zatím podle něj nemají takové rakety, které by Evropu ohrožovaly.

Předsedkyně poslaneckého klubu zelených Kateřina Jacques ČTK řekla, že pro její stranu bude klíčové, jaký postoj k základně zaujmou partneři z NATO a EU a to, zda by americký radar bylo možné propojit se systémem aliance.