Zprávy | Z archivu rubriky


Pražskému letišti v Ruzyni se daří dlouhodobě zvyšovat náskok před konkurenty z nových zemí Evropské unie a nyní jeho vedení vidí jako hlavní cíl dohnání Vídně. Zatímco v roce 2003 odbavovala Ruzyně zhruba 58 procent cestujících ve srovnání s Vídní, loni to bylo již téměř 69 procent. Vyplývá to z provozních výsledků státního podniku Letiště Praha a údajů Asociace evropských letišť (ACI Europe). Výrazně letišti pomohl vstup do Evropské unie v roce 2004, kdy se skokově zvýšil počet cestujících o více než dva miliony na 9,7 milionu lidí. Následujícího roku letiště překročilo desetimilionovou hranici a loni odbavilo rekordních 11,5 milionu pasažérů. Na letošek plánuje vedení letiště zhruba pětiprocentní růst.

Pro přestupující cestující otevřelo letiště koncem ledna tranzitní hotel v bezcelní zóně, takže lidé, kteří v Praze přestupují, nemusejí při hledání ubytování vůbec projít celnicí. To je výhodné zejména pro ty, kteří nemají vstupní víza do České republiky. Ubytování v tranzitní zóně nabízejí ve světě jen největší letiště, ve střední Evropě mohou těchto služeb v menší míře využít cestující ve Varšavě.

Cílem letiště je dosáhnout do roku 2020 počtu 20 milionů odbavených cestujících za rok. Po otevření nového terminálu Sever 2, který slouží k odbavení cestujících přesně rok, by budovy letiště mohly přijmout 20 milionů pasažérů již nyní. Problémem však zůstává omezená kapacita jediné vzletové a přistávací dráhy.

Režisér Pavel Koutecký, který loni v dubnu tragicky zahynul při pádu z rozestavěného mrakodrapu v Praze na Pankráci při natáčení filmu, obdržel in memoriam cenu Vladislava Vančury za celoživotní přínos rozvoji české audiovizuální kultury. Porota Českého filmového a televizního svazu (FITES) tak ocenila experimentátorství, odvahu i osobitý humor v jeho předčasně uzavřené filmové tvorbě. Koutecký (1956-2006) natáčel dlouhodobé sběrné projekty týkající se například protagonistů listopadové revoluce včetně bývalého prezidenta Václava Havla. Právě tento snímek byl v době tragédie před sestřihem.

Současně svaz vyhlásil držitele výročních cen Trilobit za původní díla domácí filmové a televizní tvorby. Stali se jimi Kristina Vlachová za pořady Dračí setba a Kauza Uherské Hradiště, kde z různých aspektů dokumentuje krutosti komunistického režimu i jeho pozůstatky v myslích a jednání mnoha lidí, či Tomáš Kudrna za film Wichterle ztvárňující osud význačného vědce a prezidenta ČSAV. Cenu získali i Jan Šikl za bezútěšný obraz epochy komunistického režimu Nízký let z cyklu Soukromé století a Jana Hádková za dokumentární film Legenda o Kischovi, v němž rozbíjí čítanková klišé o osobnosti a díle "zuřivého reportéra" Egona Ervína Kische.

Další cenu Trilobit převzal kolektiv tvůrců Luděk Navara, Ján Novák a Lenka Poláková za dokumentární cyklus Příběhy železné opony, který oživuje historickou paměť a dokládá touhu lidí po svobodě. Zvláštní cenu poroty převzala Erika Hníková za dokument Sejdeme se v Eurocampu, který je výpovědí o paradoxech všedního života jedné vesnice na prahu 21. století.