Zprávy | Z archivu rubriky


Evropská komise navrhuje, aby česká vláda přezkoumala rozhodnutí budovat rychlostní komunikaci R52 mezi Brnem a Vídní přes Mikulov. ČTK o tom informovali členové ekologického Hnutí Duha a Ekologického právního servisu, kteří záměr kritizují. Projekt za asi deset miliard korun schválili v listopadu 2006 zastupitelé Jihomoravské kraje. Odpůrci mikulovské varianty chtějí, aby tah na Vídeň vedl přes Břeclav.

Evropská komise dokonce navrhuje, že zaplatí nezávislou studii, která srovná výhody obou alternativ, a to z hlediska dopravního, ekonomického, ekologického i společenského, řekl ČTK Pavel Černý z Ekologického právního servisu. Dopis od komise dostali podle něj ekologové jako účastníci řízení v uplynulých dnech. Jihomoravský hejtman Stanislav Juránek (KDU-ČSL) o něm zatím neví. ČTK řekl, že nadále podporuje mikulovskou variantu, kterou považuje za výhodnější.

Ekologům se nelíbí, že záměr výstavba R52 je postaven na rozšíření současné silnice první třídy, která protíná vodní dílo Nové Mlýny na Břeclavsku. Lokalita je jedním z nejvýznamnějších hnízdišť ptáků na Moravě. Rušná silnice by navíc měla vést těsně kolem Chráněné krajinné oblasti Pálava u Mikulova. Ochránci přírody proto společně se starosty některých obcí Mikulovska navrhují, aby hlavní tah na Vídeň vedl přes Břeclav. K tomu by stačilo jen upravit současnou dálnici D2 na trase Brno-Břeclav a kolem Břeclavi pak dobudovat příjezd na hranice s Rakouskem. S touto variantou ale neuspěli. Nejvíce jim vadí, že nebyla představiteli Jihomoravského kraje ani posuzována.

Neznámý pachatel poškodil sousoší svatého Kříže neboli Kalvárie na pražském Karlově mostě. Podle ředitele magistrátních památkářů Jana Kněžínka způsobil nedozírnou uměleckou a historickou škodu. Ze sousoší zmizela část hebrejského nápisu. Peněžitá škoda velká nebude, řekl ČTK Kněžínek.

Na sousoší chybí část hebrejského nápisu 'Svatý, Svatý, Svatý je Hospodin zástupů'. Text je kontroverzní, protože uráží židovské cítění. Nápis musel nechat zhotovit koncem 17. století pražský Žid Elias Backoffen jako trest za údajné hanobení kříže. Jeho obsah přisuzoval Ježíši Kristovi boží atributy, což je v rozporu se židovskou náboženskou vírou.

Před sedmi lety se u sousoší objevily tabulky, které okolnosti vzniku nápisu vysvětlují. Jejich umístění inicioval tehdejší primátor Jan Kasl, který to před tím slíbil severoamerickým rabínům. Stížnosti však dostávají magistrátní památkáři do současnosti. Podle Kněžínka památkáři pořídí v pondělí dokumentaci poškození sousoší. "Pak budeme vidět, co dál," uvedl. Zhotovení kopie by podle ředitelova odhadu stálo řádově tisíce korun.

Sousoší svatého Kříže je nestejnorodá skupina plastik. Bronzový zlacený korpus Krista byl zakoupen v roce 1657 v Drážďanech a o dva roky později umístěn na dřevěný kříž. Hebrejský nápis z bronzu pochází z roku 1696. Pískovcové sochy Panny Marie a Jana Evangelisty jsou dílem Emanuela Maxe a pocházejí z roku 1861.

Další neobvyklé výtvarné dílo ozdobí centrum Liberce. Už na jaře by prostor před palácem Centrum na Soukenném náměstí měla oživit plastika, která bude současně sloužit jako lavička. Autorem díla bude výtvarník Lukáš Rittestein, jehož oslovila společnost Spacium. V létě pak nedalekou ulici podél obchodního domu ozdobí šest či sedm soch a vznikne tak neobvyklá galerie pod širým nebem. ČTK to řekla ředitelka Spacia Ivona Raimanová.

Společnost Spacium vznikla před šesti lety v Liberci z iniciativy výtvarníků a architektů. Společnost intenzivně pracuje na oživení a kultivaci městských zákoutí ve stotisícovém městě. Díky jejím aktivitám tak řadu dříve nezajímavých míst zdobí výtvarná díla - k nejznámějším patří Pyramida od Mariana Karla před Severočeským muzeem nebo Koule od Milana Housera nedaleko Grandhotelu Zlatý Lev.

Mezi nejoblíbenější ale zřejmě i nejkontroverznější díla, která zdobí Liberec, patří sochařský projekt Zastávka od Davida Černého v centru města. Bronzová monumentální plastika vypadá jako prostřený stůl, a cestující čekají na autobusy schovaní pod ním. Vedle historické radnice se objekt stal jedním z nejčastěji fotografovaných v centru města.

Jedním z posledních počinů Spacia byli dřevění ptáci, kteří před libereckou radnicí nahradili před pár měsíci sochu Židle Magdaleny Jetelové. Díky podpoře Spacia ovšem nevznikají jen sochy nové, do původní krásy se vracejí i ty, které už ve městě stály a často se na ně zapomínalo. Předloni tak restaurátoři obnovili dvojici soch - Bránu snů od Evy Kmentové a Motýlí křídla od Jiřího Nováka, které přes 30 let zdobí parčík proti Severočeskému muzeu. Díla vznikla v rámci ojedinělého projektu Socha a město v roce 1969, na který se Spacium snaží navázat.