Zprávy | Z archivu rubriky


Spojené státy chtějí v Česku umístit radarovou část své protiraketové základny. V pátek oficiálně požádaly českou vládu o zahájení rozhovorů, oznámil to premiér Mirek Topolánek. Jednání budou podle Topolánka trvat několik měsíců. Pokud budou úspěšná a pokud česká strana záměr schválí, mohl by radar na českém území začít fungovat v roce 2011, odhadl předseda vlády.

Ministryně obrany Vlasta Parkanová připustila, že umístění radaru v Česku je pro občany citlivá záležitost. Soudí však, že by se americká nabídka neměla posuzovat na základě nějaké ideologie, ale podle toho, zda radar zvýší bezpečnost země. "O nabídce bychom měli vážně a odpovědně uvažovat," uvedla ministryně.

Topolánek uvedl, že radar by bezpečnost země i spojenců zvýšil. Je přesvědčen o tom, že jeho stavba by mohla ekonomicky prospět regionu, v němž se bude nacházet, a také české vědě a výzkumu. Topolánek nepředpokládá, že by se k věci měli vyjádřit lidé v referendu. Premiér Mirek Topolánek také řekl, že by byl raději, kdyby v Česku byla základna s obrannými raketami, i tak ho ale těší, že český stát se může projektu účastnit aspoň radarem. O umístění základny by podle něho měl rozhodnout parlament.

V souvislosti se záměrem USA vybudovat protiraketovou základnu v Evropě se kromě Česka mluvilo také o Polsku, kde by podle dřívějších informací mohla být umístěna asi desítka obranných střel. Polsko zatím neoznámilo, zda se na ně už Washington obrátil. Topolánek a další politici se v sobotu vyhnuli odpovědi na otázku, zda druhá část základny má být skutečně v Polsku. Topolánek nicméně řekl, že bude vést konzultace se svým polským kolegou Jaroslawem Kaczynským.

O zapojení Česka do takzvaného protiraketového deštníku se debatuje již několik let. Už v roce 2002 o tom jednal v USA tehdejší sociálnědemokratický ministr obrany Jaroslav Tvrdík.

Protiraketový radar, který by Američané chtěli umístit do některého z vojenských újezdů na českém území, by neměl mít negativní vliv na lidi nebo mobily; v okruhu asi deseti kilometrů od něj bude muset být bezletová zóna. ČTK to řekl armádní expert Michal Zdobinský. Podle něj by patrně šlo o pozemní radar nové generace GBR-P, špičkové zařízení, které se nyní testuje na Marshallových ostrovech. Podobný mobilní radar SBR je nyní také zkoušen na moři, dodal.

Víceúčelový radar, o jehož umístění v Česku Američané v pátek oficiálně požádali, bude schopen sledovat případnou vypálenou nepřátelskou střelu a odlišit ji od falešné rakety. Pokud střelu zaregistruje a rozpozná, dá signál k vypálení takzvané antirakety. Ta by podle všeho měla odstartovat v Polsku, o němž Spojené státy uvažují jako o stanovišti druhé části základny. "Radar by byl klíčovou součástí celého senzorového systému," uvedl Zdobinský.

Radar, který by obsluhovalo kolem 200 lidí, by měl být schopen vysledovat dění na obloze až 5000 kilometrů daleko. Plocha jeho zářičů by měla být 250 až 300 metrů čtverečních. Mobily nebo televizní přijímače by mohl ovlivňovat v zóně vzdálené kolem osmi až 14 kilometrů, říká expert. Vzhledem k tomu, že by byl patrně vybudován uprostřed vojenského újezdu, civilní zařízení by nenarušoval, řekl odborník. V úvahu pro stavbu radaru připadá vojenský prostor v Libavé na Olomoucku nebo v Jincích na Příbramsku. Podle Zdobinského existuje ještě další typ radarového systému, který je umístěn v Británii, Grónsku, USA a Japonsku. Jsou to radary včasné výstrahy. Ty jsou schopny zjistit, když je případná raketa odpálena. Radar na českém území by měl být podle experta výkonnější a víceúčelový, má být schopen raketu sledovat v delší fázi.

"Trosky raket vypálených na USA by spadly do severního Atlantiku nebo Severního ledového oceánu. Na evropskou pevninu by dopadly pouze trosky rakety, která by byla z území Blízkého a Středního východu vypálena právě na Evropu. V každém případě by k sestřelení došlo ve výškovém rozpětí od 150 až do 1000 kilometrů nad zemským povrchem a náraz by oba projektily rozdrtil na drobné kousky," uvedlo ministerstvo. I kdyby obranná raketa tu útočnou zasáhla na spodní hranici výškového rozpětí, většina padajících trosek by prý shořela v atmosféře ještě před dopadem.

Česko se vzpamatovává z řádění vichřice, která se v uplynulých dnech přehnala nad jeho územím. Na mnoha místech dosud nefunguje elektřina. Práce na odstraňování závad ztěžují polomy, jež často brání přístupu k poničeným zařízením. Naopak poškozený terminál pražského letiště se již podařilo uvést do provozu. V pohotovosti jsou stále hasiči, lesníci a cestáři, ale i likvidátoři pojišťoven, kteří sčítají škody. Podle prvotních odhadů převýší nejméně čtvrt miliardy korun. Jenom klienti dvou největších domácích pojišťoven, České pojišťovny a Kooperativy, dosud nahlásili 15.000 pojistných událostí.

Silný nárazový vítr v noci na sobotu slábl a nezpůsobil takové škody jako větrná smršť ze čtvrtečního večera. Přesto byly například na jihu a západě Čech ještě v sobotu tisíce domácností bez elektřiny. Odříznuty od proudu zůstaly stovky odběratelů na severní Moravě, především na Frýdecko-Místecku; potíže přetrvávaly na Olomoucku. Bez elektřiny zůstaly po vichřici i obce na východě Čech, zejména v podhůří Krkonoš. Bez proudu jsou tam odhadem stovky domácností. Na severu Čech je špatná situace hlavně na Liberecku a Děčínsku.

Elektrárenská společnost ČEZ obnovila dodávku více než 95 procentům postižených odběratelů, bez elektřiny je nadále kolem 50.000 zákazníků. Odvolala také stav nouze, který vyhlásila na části území. Totéž učinila i firma E.ON, nadále ho ponechala v platnosti jen na jihu Čech.

Uplynulá noc přinesla spíše menší problémy, způsobily je většinou popadané stromy. Jen v Krkonoších vítr znovu dosáhl síly orkánu, zřejmě nejsilněji foukalo v noci na sobotu na Sněžce, kde vítr dosáhl v nárazech až 151 kilometrů za hodinu. Větrno má být i v neděli, vichr už ale nemá dosahovat takové síly.

Předseda ČSSD Jiří Paroubek by chtěl, aby byl schválen zákon "proti politickému přeběhlictví". Na tiskové konferenci v Liberci uvedl jako příklad praxi z předválečného Československa, kdy soud směl přezkoumat, zda politik přestoupil do jiné strany z čestných úmyslů. "Pokud tomu tak nebylo, mohl mu zrušit mandát," řekl ČTK Paroubek. Zákon "proti politickému přeběhlictví" ČSSD chce Paroubek v příštích měsících probrat se svými legislativními odborníky, například se Zdeňkem Jičínským (ČSSD). Paroubek nevyloučil, že sociální demokraté pak návrh zákona předloží sněmovně.

Poslanec Zdeněk Jičínský označil v pátek politické přeběhlictví Melčáka a Pohanky za konání, jež se dostává do rozporu se základními principy, na kterých je založen ústavní pořádek. Lidé volí poslance na kandidátce stran a předpokládají, že se budou chovat jako zástupci programu a strany, vysvětlil Jičínský.

"Proti politickému přeběhlictví žádný stoprocentně účinný mechanismus neexistuje, v mezních situacích budou rizika vždycky," konstatoval Paroubek. Podle něj je důležité, aby ČSSD vybírala jako kandidáty do parlamentu a do dalších důležitých politických funkcí důvěryhodné lidi, které veřejnost uznává a kteří uspěli například jako starostové, odboráři nebo jako osobnosti neziskových organizací.

V projevu na sobotní krajské konferenci ČSSD v Liberci Paroubek prohlásil, že sociální demokracii poškozují v současné době vyjádření Miloše Zemana k případu Melčáka a Pohanky. "Oba mají jeho ideovou podporu. Moje pozvání na schůzku Zeman odmítl a komunikuje se mnou přes média. To já dělat nebudu, je to cesta do pekel," prohlásil Paroubek.

Hasiči a potápěči vylovili v sobotu ze dna Otavy historický kříž, který ve čtvrtek ze sousoší Kalvárie na kamenném mostě v Písku odlomila vichřice. Cínová socha Krista na dřevěném kříži je jediným originálem na mostě ze 13. století. Socha je zřejmě nepoškozená, řekla ČTK mluvčí radnice Jindřiška Váverková. Podle starosty Písku Miroslava Sládka se nikdy dříve kříž nezlomil. "Je vidět, že síla orkánu byla taková, že způsobila i zlomení. Možná, že je to nějaký symbol," řekl novinářům Sládek.

Sochu, která ztvárňuje Krista v životní velikosti, vyrobil v roce 1790 písecký sochař. Je součástí sousoší Kalvárie, které je ale kopií. Sousoší samotné bylo strženo do vody při povodni v roce 2002. Po vylovení bylo umístěno do depozitáře a na mostě jsou již jen pískovcové kopie. "Korpus je v životní velikosti. Dokonce je tady pověst, že sochař nemohl trefit to tělo, tak si lehl do hlíny sám a udělal si podle sebe formu na sochu," řekl písecký památkář Jiří Hladký. Pokud bude po prozkoumání nepoškozený, vyrobí se jen nový dřevěný kříž a instaluje se zpět na most.

Kamenný most v Písku ze 13. století je nejstarší dochovaný most v Čechách. Most, který je národní kulturní památkou, je dlouhý 111 metrů a na obou březích byl původně zakončen obrannými věžemi. Zdobí ho barokní plastiky sv. Jana Nepomuckého, Kalvárie, sv. Anny a sv. Antonína Paduánského.