Zprávy | Z archivu rubriky


Česká školní inspekce považuje zavádění kamer do školních tříd za problematické. V případě spuštění kamerového systému na soukromém gymnáziu Josefa Škvoreckého v Praze chtěla inspekce situaci začít řešit. Ředitel gymnázia měl v úmyslu pomocí kamer od tohoto týdne bojovat například proti šikaně a krádežím. S monitorováním tříd ale nesouhlasili studenti i jejich rodiče, rozhodl se je tedy ještě během úterý ze tříd demontovat. "Přímý impulz od rodičů nebo studentů gymnázia jsme nedostali, byli jsme však připraveni školu navštívit a zjistit, jestli jsou důvody pro zavedení kamer opodstatněné," řekl ČTK mluvčí České školní inspekce Libor Vacek.

Ředitel gymnázia Václav Krištof nechal v budově školy kamery nainstalovat o víkendu, studenti proti nim ale v pondělí protestovali, v případě spuštění systému se chtěli na Českou školní inspekci sami obrátit. "Zodpovědnost za žáky ve třídách má učitel, jejich výchova je velice citlivá záležitost," myslí si Vacek. Podle něho není nahrazení pedagogického dozoru kamerami šťastné řešení. Umístění kamer do škol je podle něj oprávněné pouze po dohodě všech stran. Inspekce se podobným případem na školách ještě nezabývala, uvedl Vacek. Shovívavější stanovisko zaujímá inspekce ke kamerám v jiných prostorách školních budov. "Kamery například na chodbách mohou mít své opodstatnění, slouží třeba k ochraně majetku školy " řekl Vacek. I tyto případy je však podle něj nutné posuzovat individuálně.

Společnost Setuza zpochybňuje nezávislost soudce, který nařídil její exekuci, a podala námitku jeho podjatosti. Zástupci firmy tvrdí, že vzhledem k rychlosti, s jakou okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl, tak nemohl učinit řádně. "Podle našeho názoru došlo k intervenci u soudu a ten podle toho jednal," řekl Zdeněk Šmejkal, místopředseda představenstva M.L. Moran, vlastníka Setuzy. Exekuci navrhl stát, který drží vůči Setuze zhruba čtyřmiliardovou pohledávku.

Řešení formou exekuce schválila minulou středu dopoledne vláda a návrh byl prý bezprostředně podán soudu, který rozhodl ještě ten den. Večer byli již exekutoři ve firmě. Podle Šmejkala přitom soud při rozhodování musel prostudovat zhruba sto stránek spisu. Navíc nebyly vypořádány námitky Setuzy plynoucí z toho, že o platnost pohledávky se vedou soudní spory. Šmejkal v této souvislosti uvedl, že sám stát připustil pochyby o platnosti pohledávky. Když byl v létě zrušen tendr na její prodej, tehdejší ministr zemědělství Jan Mládek mezi důvody uvedl nevyřešený problém, zda by prodej nebyl riskantní vzhledem k právním vadám, které pohledávka možná obsahuje.

Ministerstvo zemědělství, které exekuci ve vládě navrhlo, podle mluvčí Táni Králové jakákoli nařčení o ovlivňování soudu odmítá.

Setuza se podle svých zástupců rozhodla bránit všemi dostupnými právními prostředky. Zpochybnění nezávislosti soudu je prvním z nich. Firma se proti vyhlášené exekuci určitě také odvolá a její vlastníci nevyloučili ani mezinárodní arbitráž.

Velké české pivovary nezneužily zavedením nového typu lahví společného dominantního postavení na trhu. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) tak s žádným z nich nezahájí správní řízení, jak to chtěly některé malé podniky. Jednání velkých hráčů menší firmy nepoškodilo, řekl ČTK Filip Vrána z tiskového odboru ÚOHS. Výkup lahví se navíc řídí samostatným zákonem o obalech a není v kompetenci antimonopolních úředníků. Malé firmy dál mluví o stamilionových škodách.

V Česku je podle odhadů 250 až 270 milionů starých pivních lahví typu NRW. Gambrinus, Budějovický Budvar, Staropramen a Starobrno už je ale nepoužívají. Na trh přišly s novým typem lahve, kterou se prý chtějí odlišit od konkurence. Podle malých firem ale velcí hráči zrušili ekologický systém vracení obalů. Malé pivovary se obávají, že budou muset z obchodů vykupovat i ty lahve NRW, které původně plnili velcí konkurenti. Výrazně by jim tak vzrostly náklady. Hodnota všech lahví starého typu, které nyní kolují na trhu, je podle odhadů zhruba tři čtvrtě miliardy korun. "Vrací se nám navíc minimálně 15 procent cizích lahví," uvedl prezident Svazu malých nezávislých pivovarů Jiří Fusek. Doplnil, že NRW je podle zákona dál jedinou vratnou lahví.

Jedna láhev obíhá na trhu v průměru třicetkrát a za celý rok se jich v celé republice naplní zhruba 2,5 miliardy kusů. Podle některých průzkumů má design obalu u rychloobrátkového spotřebního zboží důležitou roli a vliv na nákupní preference. Atraktivnost obalu hraje významnou roli přibližně u 60 až 90 procent spotřebitelů, rozhodující je pak u 20 až 50 procent.