Zprávy | Z archivu rubriky


Ministři vnitra Česka a sousední německé spolkové země Saska se v Drážďanech shodli, že po skončení hraničních kontrol osob a vozidel v závěru letošního roku by se neměla omezit policejní přítomnost v hraničních regionech. Ministr Ivan Langer ujistil saského ministra Albrechta Buttola, že ČR podnikne všechno, aby byla připravena na otevření takzvaného schengenského prostoru bez hraničních kontrol, aby lidé na obou stranách měli pocit bezpečí a aby se rozptýlily obavy německé strany. "Naším zájmem je, aby tento prostor byl bezpečný," řekl Langer ČTK. Saského ministra informoval, že po skončení kontrol budou složky české hraniční policie převedeny do působnosti krajských správ a policisté prakticky zůstanou na místě. Také Buttolo po jednání televizní stanici MDR řekl, že hustota policistů se nesmí po pádu kontrol omezit. Sasko si zároveň přeje, aby se upravily možnosti přeshraničního výsadku například u záchranných sil.

Langer a Buttolo se setkali v saské metropoli u příležitosti neformální schůzky ministrů vnitra a spravedlnosti zemí EU. Česká strana se snaží rozptýlit obavy, které minulý měsíc vznesly sousední Sasko a Bavorsko poté, co ministři vnitra EU rozhodli ukončit od začátku roku 2008 kontroly osob a aut na hranicích starých a nových členských zemí společenství. Ivan Langer chce brzy vysvětlit stanovisko české strany také bavorskému ministru vnitra Güntheru Becksteinovi.

Česká republika výrazně ustoupila Evropské unii, když se koncem loňského roku snažila získat dotace pro čtyři vodohospodářské projekty. Původně hrozilo, že Češi zhruba o 1,7 miliardy korun přijdou, ale peníze se nakonec podařilo získat. Dosud však zůstávalo utajeno, že to bylo za cenu několika velkých ústupků, o jejichž existenci se ČTK dozvěděla od důvěryhodných zdrojů a má je k dispozici i v písemné podobě. Od Nového roku mělo o přidělování dotací EU pro vodohospodářské projekty rozhodovat ministerstvo životního prostředí. Češi si tak slibovali, že padnou výhrady Evropské komise, která ČR nechtěla peníze na některé projekty přidělovat kvůli údajně vadným smlouvám mezi městy a provozovateli vodohospodářské infrastruktury.

Ústupek z české strany, který podle informací ČTK učinil přímo bývalý ministr pro místní rozvoj Petr Gandalovič, však vrací EK do hry. Česká strana totiž umožnila vznik takzvaného řídicího výboru, kde budou zástupci komise zastoupeni a znovu budou mít kontrolu na vodohospodářskými projekty. Na základě českého ústupku komise navíc do Operačního programu životního prostředí prosadila klauzuli, že EU bude financovat ve vodohospodářském sektoru jenom projekty, u kterých se uskuteční nové výběrové řízení na provozovatele. Výbor by navíc měl vytvořit jakousi modelovou smlouvu, podle níž by se dohody mezi městy a provozovateli uzavíraly.

Předseda sněmovny Miloslav Vlček odloží svou rezignaci, pokud se ve středu neuskuteční plánovaná schůze dolní komory. V takovém případě by v čele sněmovny zatím zůstal, ale odešel by z něj dříve, než by mohl z titulu této parlamentní funkce vybrat třetího premiéra. Řekl to ČTK. Pokud se však středeční schůze uskuteční, což chce ČSSD i sociální demokrat Vlček, nejvyšší sněmovní funkci opustí již ve středu a téhož dne by poslanci měli volit i nového předsedu. Na funkci v čele sněmovny by v takové situaci znovu kandidoval. Slibem, že nebude vybírat třetího premiéra, by se v případě znovuzvolení už vázán necítil. I tak by ale chtěl premiéra vybrat na základě dohody.

Plánovanou středeční schůzi chce znemožnit trojkoalice. Snahu ČSSD prosadit dva dny před pátečním hlasováním o důvěře vládě rezignaci a poté znovuzvolení sociálnědemokratického předsedy Vlčka totiž ODS, lidovci a zelení považují za "podraz". Vzhledem k vyrovnaným poměrům sil není vyloučené, že trojkoalici se středeční schůzi zablokovat podaří. Vlček by pak tedy s rezignací počkal. Chtěl by tím prý předejít stavu, kdy by kabinet Mirka Topolánka případně opět nedostal důvěru poslanců a země by potom navíc neměla ani šéfa sněmovny. Vlček by se pak účastnil i jednání o řešení situace. Nejpozději ve chvíli, kdy by mohl třetího premiéra vybrat, by ale rezignoval. Loni v létě, když byl do funkce zvolen, slíbil právě to, že odstoupí nejpozději ve chvíli, kdy by případně mohl vybírat třetího předsedu vlády.

Civilní rozvědka (ÚZSI-Úřad pro zahraniční styky a informace) zjednoduší přístup k dokumentům bývalé komunistické špionáže. Jejich otevírání bylo až doposud komplikované a část informací nebyla přístupná veřejnosti vůbec. ČTK to řekl mluvčí služby Bohumil Šrajer. Podle nových pravidel budou mít zájemci okamžitý přístup ke svazkům agentů, které rozvědka vedla před více než třiceti lety. Materiály o jejich spolupráci také dostanou úplné, tedy včetně osobních údajů. Jediným limitem bude posouzení, zda písemnosti neobsahují tajné informace, které by mohly poškodit republiku.

Přístup k těmto písemnostem, o něž má zájem řada historiků i laiků, byl až doposud komplikován tím, že rozvědka a ministerstvo vnitra vykládaly zákon různým způsobem. Ministerstvo tvrdilo, že na všechny dokumenty vzniklé činností bývalé komunistické tajné policie (StB) se vztahuje nový archivní zákon, který dovoluje, aby zájemce dostal tyto dokumenty úplné, tedy včetně osobních údajů. Rozvědka se ale řídila zákonem o zpřístupňování svazků, který je podle ní nadřazen zákonu o archivnictví. O svazky tajných spolupracovníků se tak muselo žádat prostřednictvím ministerstva, vyřízení žádosti trvalo řadu měsíců a výsledkem byl dokument se začerněnými osobními údaji. Rozvědka ale nedávno získala právní rozbor archivního odboru ministerstva, který věc vyřešil. Svazky, které jsou starší třiceti let a neobsahují tajné informace, se budou zpřístupňovat jednodušší cestou, přímo v badatelně rozvědky a kompletní. "Veřejnost má právo získat svazky rozvědky," řekl Šrajer.

Rok narození 1907 či ještě nižší letopočet mělo v Česku začátkem ledna ve svých osobních dokladech 673 lidí. Sté či vyšší narozeniny by tak letos mohlo oslavit 568 žen a 105 mužů. Na svých internetových stránkách to zveřejnila Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ). Nejstarším člověkem v ČR je Marie Kráslová z jižních Čech, která se narodila v roce 1898. Nejstarší muž přišel na svět v roce 1900. Nejvíce lidí, kteří se narodili v roce 1907 či ještě před ním, žije v Praze. Správa jich zde eviduje 107. Dalším krajem "dlouhověkosti" je Jihomoravský. Žije v něm 93 osob, které letos oslaví sté či vyšší narozeniny. Nejméně stoletých má Karlovarský kraj. Je jich zde osm.

Česká společnost stárne. Stoletých a ještě starších lidí bude v budoucnu výrazněji přibývat. Podle projekce obyvatelstva, kterou vypracovala Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy, by za 60 let mělo v zemi žít asi 18.850 osob s deseti a více "křížky" na krku. V roce 2150 by pak mělo své sté a vyšší narozeniny oslavit téměř 426.000 mužů a žen. Růst počtu dlouhověkých lidí označují někteří demografové za nejvýraznější změnu společnosti, která lidstvo v příštích desetiletích čeká.

Ke stým narozeninám dostávají obyvatelé Česka vyšší důchod. Zvedá se jim o 2000 korun. Peníze mají pokrýt náklady na náročnější péči. Vyšší penze pobírají století již od roku 1969. Na začátku 90. let si přilepšovali o 400 korun. Od ledna 1996 částka vzrostla na 600 korun. Od května 2001 činil příspěvek 1000 korun, od loňského července pak 2000.