Zprávy | Z archivu rubriky


Předseda ČSSD Jiří Paroubek předpokládá, že všichni poslanci sociální demokracie budou respektovat doporučení ústředního výboru strany a při pátečním hlasování o důvěře odmítnou tříkoaliční vládu šéfa ODS Mirka Topolánka. Pokud by přesto někdo hlasoval jinak než poslanecký klub ČSSD, měl by podle Paroubka i dalších lídrů ČSSD opustit stranické řady. "Neumím si představit, že by někdo z poslanců ČSSD takový projekt podpořil, to se týká i Miloše Melčáka," řekl Paroubek na sobotní krajské konferenci ČSSD na Vysočině. Reagoval tak na rozhovor poslance Melčáka pro Mladou frontu Dnes, který nevyloučil, že se nezúčastní hlasování sněmovny o důvěře vládě. Tím by vládní tábor získal ve sněmovně převahu jednoho hlasu nad opozicí, a měl by tak šanci důvěru získat.

Paroubek i první místopředseda ČSSD Bohuslav Sobotka si myslí, že pokud by některý sociální demokrat umožnil vládě uspět v klíčovém hlasování, nemá už v sociální demokracii co pohledávat. "S těmito 'dalíkovskými' poslanci již nebude mít ČSSD nic společného. Pokud neodejdou sami, bude jim zrušeno členství," řekl ČTK Sobotka. Narážel tím na fakt, že Topolánkův spolupracovník Marek Dalík již delší dobu naznačuje, že mezi socialisty se najde minimálně jeden hlas nutný pro úspěch Topolánkova týmu.

O zrušení členství může podle stanov ČSSD rozhodnout místní organizace. Vyloučit někoho ze strany má právo i ústřední výkonný výbor, a to třípětinovou většinou všech svých členů. Vyloučený člen se pak může odvolat ke sjezdu. Stanovy uvádějí, že zrušit členství je možné kvůli mimo jiných důvodů také pro "jednání, které zpochybňuje úsilí ČSSD o plnění jejího volebního programu".

Jiří Paroubek připustil, že s Melčákem, který loni opustil poslanecký klub ČSSD, je v kontaktu prostřednictvím některých poslanců ČSSD. "Věřím, že se nakonec rozhodne správně, bylo by zvláštní, kdyby se jeden z nejlevicověji orientovaných poslanců ČSSD hlasoval pro program vlády panské koalice," řekl Paroubek. Melčák se stále ještě nerozhodl, jak bude o důvěře vládě hlasovat. Stále totiž doufá, že budou pokračovat jednání a ČSSD a trojkoalice se dohodnou. Současně ale prohlásil, že je možné, že se hlasování nezúčastní. "Ano, existuje ta šance," řekl v Mladé frontě Dnes. Myslí si, že ČSSD by měla zůstat v "důstojné opozici".

Občanští demokraté věří, že poslanec ČSSD Miloš Melčák skutečně umožní druhé vládě Mirka Topolánka získat důvěru sněmovny a že se svým postojem nezůstane mezi socialisty osamocen. Melčák se sice zatím nerozhodl, jak bude v pátek postupovat, nevyloučil ale, že se hlasování nezúčastní. Tím by trojkoalice získala těsnou převahu nutnou pro získání důvěry. "Věřím, že odpovědných poslanců sociální demokracie, kteří vládě umožní získat důvěru a ukončit dlouhotrvající politickou krizi v zemi, bude více," řekl ČTK místopředseda ODS Ivan Langer. Dodal nicméně, že trojkoalice zatím nemá od žádného opozičního poslance příslib, že skutečně hodlá umožnit vládě dlouhodobější setrvání u moci. "Je to má víra a naděje," dodal ministr vnitra.

Další místopředseda občanských demokratů Petr Bendl předpokládá, že do klíčového hlasování sněmovny bude podobných úvah a spekulací o šancích Topolánkovy vlády přibývat. Aktuální Melčákovo vyjádření proto nechtěl komentovat. "Počkejme na pátek," uvedl středočeský hejtman. I jiní politici ODS mluví o tom, že mezi sociálními demokraty existuje až "sedm statečných", kteří se vzepřou oficiálnímu postoji strany. Podle ČSSD je to jen psychologická válka, která nemá oporu v realitě.

Koaliční kabinet občanských demokratů, lidovců a zelených má ve dvousetčlenné sněmovně dohromady stovku hlasů, což při stoprocentní účasti všech poslanců k získání důvěry nestačí. Protože ČSSD jako celek stejně jako KSČM odmítá trojkoalici podpořit nebo tolerovat, musí vláda spoléhat na pomoc jednotlivců. Možná závislost vlády na "přeběhlíkovi" vadí prezidentovi Václavu Klausovi, který v té souvislosti hovoří o možné politické korupci. Topolánek to odmítl se slovy, že při získávání podpory pro jeho ministerský tým žádné tajné zákulisní dohody nehrozí.

Případné vytvoření visegrádské televize či česko-maďarsko-polsko-slovenského televizního kanálu ještě posoudí odborníci, než se tento slovenský návrh dostane na stůl ministrů kultury. Po schůzce ministrů kultury visegrádské čtyřky (V4) v Budapešti to ČTK řekla česká zástupkyně na jednání náměstkyně ministra Petra Smolíková. Nápad vytvořit středoevropskou televizi nastolil slovenský ministr kultury Marek Maďarič na předchozí schůzce, loni v září v Krakově. Nyní se měla na stůl dostat propracovanější představa. "Slovenská strana oproti předpokladu nepředložila žádný ucelený projekt. Hodně otázek zůstává otevřených," řekla Smolíková. Slovenský návrh, který se do rukou expertů dostal až v předvečer jednání ministrů, podle ní nepočítá jen s pouhou výměnou programů mezi veřejnoprávními stanicemi, ale je spíše inspirován francouzsko-německým kanálem Arte.

Zpočátku by se visegrádský kanál měl na obrazovky dostat prostřednictvím satelitu, počítá se však i s nastávajícím přechodem na digitální vysílání. Za otevřené otázky Smolíková považuje ochotu stávajících televizí do společného programu přispívat, případné společné financování i časový harmonogram. "O tom jsme dosud nehovořili, ale určitě vysílání nezačne dříve než za dva tři roky," poznamenala. Ministři kultury se v Budapešti shodli na pokračování dosavadních projektů, jako například vytváření "visegrádské knihovny" podporou překladů literárních děl ze čtyř zemí. Vyslovili se i pro koordinaci pozic V4 v rámci Evropské unie.

Hrozba výbuchem v některé z církevních škol inspirovala další anonymní výhrůžky. Během pátku a sobotního dopoledne policie zaznamenala šest výhrůžných telefonátů na různých místech republiky. Jejich počet vzroste vždy, když podobné telefonáty vyvolají v médiích rozruch, řekl ČTK David Kubalák z policejního prezidia. Výhrůžky směřovaly proti obvyklým cílům. Bývají jimi podle něho například školy, podniky a obchodům. Výjimečně i proti soukromým budovám. Policie všechny objekty prohledala, ale nic nenašla. Počet anonymních telefonátů vzrostl proti obvyklému stavu zhruba na dvojnásobek, doplnil Kubalák.

Z dopisu, v němž anonym ve čtvrtek ohlásil výbuch v pražských církevních školách, vyplývá podle sobotní Mladé fronty Dnes islámský podtext. Někdo se údajně chce mstít křesťanům za to, že podle něj Západ utlačuje muslimy. Policejní experti podle listu hodnotí autora anonymního dopisu jako člověka, který je buď psychopat, absolutně nesoudný vtipálek, nebo opravdu rozhněvaný muslim. Policie dostala anonymní oznámení ve čtvrtek. V pátek ráno prohledala školy, jimž nebezpečí výbuchu hrozilo. Výbušniny tam nenašla. Detektivové v souvislosti s tím prověřují podezření z trestného činu teroristického útoku. Kvůli možnému nebezpečí byla v pohotovosti i Bezpečnostní informační služba. Ministr vnitra Ivan Langer předpokládá, že pyrotechnická prohlídka pražských církevních škol byla jednorázovým opatřením. Po víkendu by školy měly opět začít fungovat v běžném provozu.

Široce medializovaná výhrůžka je podle něho inspirací pro všechny, kterým to imponuje, chtějí se zviditelnit nebo si třeba vyřídit osobní účty. Velmi často to bývají žáci, kterým se nechce do školy. Za šíření poplašné zprávy může být pachatel potrestán až tříletým vězením nebo peněžitým trestem. Za určitých okolností může dostat až pět let. Soud mu může také uložit zaplacení škody, která někdy osahuje třeba stovek tisíc korun i více.

Asi 130 lidí si v sobotu ve Všetatech na Mělnicku připomnělo tragický osud Jana Palacha, jenž se v lednu 1969 upálil na protest proti vývoji Československa po 21. srpnu 1968. V Palachově rodné obci se lidé scházejí každoročně, aby uctili jeho památku a zamysleli se nad odkazem jeho činu. Pietní akt se v sobotu konal také na pražských Olšanských hřbitovech.

Organizátoři všetatské akce museli na poslední chvíli improvizovat, protože autor hlavního projevu básník František Novotný náhle onemocněl. Členové všetatské Společnosti Jana Palacha proto rozhodli přečíst přítomným projev Jiřího Dienstbiera, který zde přednesl před čtyřmi lety. Dienstbier zdůraznil, že ačkoliv jsou po Palachovi pojmenována mnohá náměstí, ulice i školy, studenti si na jeho jméno vzpomenou, jen když jsou dotázáni. Soudil, že Palachův protest se mnohým mladým lidem dnes jeví jako absurdní a zbytečný. Podle Dienstbiera se stalo frází, že se Palach upálil na protest proti okupaci Československa vojsky Sovětského svazu či Varšavské smlouvy. "Kdyby to byl hlavní důvod jeho činu, byla by jeho oběť opravdu dost zbytečná," zaznělo z čteného Dienstbierova projevu. Je podle něho nutné stále připomínat, že Palach neprotestoval proti okupaci Československa, ale že svým činem chtěl varovat před plíživou sebedestrukcí československé společnosti. Ta podle něho projevila v Pražském jaru svou touhu žít ve svobodě, prosadit demokratické poměry a převzít aktivní občanskou odpovědnost za vlastní vývoj.

Student Filozofické fakulty Univerzity Karlovy svůj čin vykonal 16. ledna 1969 na pražském Václavském náměstí u sochy knížete Václava. Na následky popálenin o tři dny později zemřel. Jeho pohřeb 25. ledna v Praze na Olšanských hřbitovech se stal velkou manifestací za svobodu a demokracii. V říjnu 1973 byly Palachovy ostatky na příkaz Státní bezpečnosti exhumovány, zpopelněny a uloženy na hřbitově v rodných Všetatech. Na původní místo na Olšanech byly za účasti prezidenta Václava Havla slavnostně vráceny až v roce 1990.

Kvůli anonymní výhrůžce výbuchem v pátek zůstalo uzavřeno více než 30 pražských církevních škol. Do školy nemohly stovky dětí. Třídní učitelé ještě v noci obvolávali rodiče, aby své potomky nechali doma. Budovy prohledávali od časného rána policisté, žádnou výbušninu však nenašli. Policie pátrá po autorovi výhrůžného dopisu. Zvýšený dohled nad školami potrvá ještě několik dnů. Politici i policisté zdůraznili, že není důvod ke zbytečným obavám či panice.

Bezpečnostní složky vyhodnotily hrozbu jako "středně nebezpečnou". Policisté případ nevyšetřují pro podezření z šíření poplašné zprávy, jak bývá v případech anonymních výhrůžek obvyklé, ale z terorismu. Pachateli tak hrozí až 15 let vězení. Na případu pracuje Útvar pro odhalování organizovaného zločinu. Podle renomovaného pražského advokáta, který si nepřál být jmenován, mohla vést policii k přísné právní kvalifikaci snaha odradit případné další autory podobných výhrůžek. Kvalifikaci může policie později změnit.

Ministr vnitra Ivan Langer (ODS) potvrdil, že v případu hraje roli náboženský aspekt. I kvůli tomu byla podle něj hrozba vyhodnocena jako nebezpečná. Podle premiéra Mirka Topolánka (ODS) má policie situaci pod kontrolou a není důvod hrozbu zveličovat. Policie při prohlídce 34 pražských církevních škol žádnou výbušninu nenašla. Kolem 14:00 ještě policisté hlídkovali v okolí 13 škol, kde byli lidé. Žáci byli pouze ve dvou z nich.

Pražská policie obdržela výhrůžný dopis ve čtvrtek odpoledne. Policisté jej vzali velmi vážně. Pisatel má znaky člověka, který ví, o čem hovoří, řekl policejní prezident Vladislav Husák. Policisté informovali o situaci ředitele škol během čtvrtečního večera. "O půlnoci nás o nebezpečí informovali policisté," řekla ředitelka Základní školy sv. Voršily Jana Nováková. Obvolala pak třídní učitele, aby předali zprávu rodičům. Do školy ráno přišla desítka dětí, jejichž rodiče se nepodařilo zastihnout. Učitelé je poslali zpátky domů.

Výuku zrušily i Lauderovy školy při židovské obci. "Pokud by žáci přišli do školy, poslali bychom je s třídními učiteli do zoologické nebo botanické zahrady," uvedla ředitelka Kateřina Dejmalová. Informaci o hrozbě se však nepodařilo předat rodičům pouze dvou školáků. Do některých škol přišlo mnohem více dětí. Například do Veselé školy v Soukenické ulici jich dorazily dvě desítky, učitelé je odvedli. Školáky si pak postupně vyzvedávali rodiče. Magistrát ještě ve čtvrtek narychlo dohodl program v Kongresovém centru Praha pro děti, které by případně neměly kam jít. Nakonec se neuskutečnil.

Představitelé katolické církve, která některé školy zřizuje, motiv anonyma neznají. Biskup Václav Malý ocenil postup všech státních úřadů, které podle něho dělají pro ochranu života a zdraví dětí maximum. V seznamu právnických osob zřizovaných pražským římskokatolickým arcibiskupstvím jsou v metropoli dvě desítky škol - Arcibiskupské gymnázium, několik církevních mateřských škol, základní školy, zdravotnické a dívčí střední školy a vyšší odborná škola pedagogická a teologická.

Na bezpečnostních opatřeních se od čtvrtka podílí asi 300 policistů, zejména z pořádkové policie a kriminalistů včetně policistů z Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu. Premiér Topolánek odhadl náklady na akci v řádu stovek tisíc korun. Kvůli možnému nebezpečí byla do pohotovosti uvedena také Bezpečnostní informační služba. Přestože anonym ví, o čem mluví, nelze vyloučit, že za hrozbou stojí duševně nemocný člověk, uvedl její mluvčí Jan Šubert.

Naposledy byla v Praze velká bezpečnostní akce loni v září kvůli hrozbě teroristických útoků. Možnými cíli byly židovské objekty. Anonymní hrozby bombou nejsou v Česku výjimečné. Při zářijové pohotovosti pachatelé za místo uložení bomby označili například tubus Nuselského mostu nebo hotel Marriott na pražské Floře.