Zprávy | Z archivu rubriky


Prezident Václav Klaus pokládá návrh ČSSD za pojistku proti vzniku ústavní krize v případě, že nevyjde ani druhý pokus premiéra Mirka Topolánka (ODS) přesvědčit většinu sněmovny. Plán své strany na společnou vládu s ODS a lidovci představil prezidentovi předseda sociální demokracie Jiří Paroubek. Návrh spočívá v tom, že by v případném třetím pokusu o sestavení vlády předseda sněmovny za ČSSD nominoval premiéra podle představ ODS. Ještě před tím by do čela sněmovny poslanci znovu zvolili sociálního demokrata Miloslava Vlčka. Předseda dolní komory se stává klíčovou postavou na politické scéně právě ve třetím pokusu, protože od prezidenta přebírá pravomoc vybírat premiéra.

Pokud strany tento návrh nepřijmou, je ČSSD připravena sestavit vlastní menšinovou vládu a ucházet se s ní o důvěru poslanců. Paroubek dává druhé vládě zhruba pětiprocentní šanci získat důvěru poslanců. Myslí si, že jeho plán má šanci uspět. Klaus podle něho přijal jeho představu na řešení dlouhotrvajícího politického patu příznivě. Václav Klaus zopakoval, že byl vždy a je i teď pro dohodu politických stran a je proti takzvanému přeběhlictví. "To platí i pro tuto chvíli a i pro eventuální třetí pokus o sestavení vlády," uvedl v prohlášení mluvčí Hradu Petr Hájek. Klausovi vadí, že Topolánek nemá pro svou sestavu dohodnutou většinovou podporu, nelíbí se mu ani některá jména ministrů. Vládu zatím nejmenoval.

Klausovo hodnocení Paroubkova plánu kritizoval předseda Senátu Přemysl Sobotka (ODS), podle něhož "je nezodpovědné mluvit o ústavní krizi" ještě před dokončením druhého pokusu o sestavení Topolánkovy vlády. "Paroubkův projekt nabízí místo programu obchodování s funkcemi. Je to pokus o silové a nátlakové řešení, jehož smyslem je vytvořit faktickou vládu velké koalice bez programového a proreformního průniku programů," uvedl Sobotka v prohlášení, které obdržela ČTK. Návrh ČSSD na řešení dlouhotrvajícího politického patu odmítl předseda KDU-ČSL Jiří Čunek.

Premiér Mirek Topolánek (ODS) se sešel s fotografem Blesku Zbyňkem Pecákem a probrali spolu úterní konflikt, který podle deníku vyvrcholil poničením fotografova auta. Topolánek a Pecák se shodli na tom, že proti sobě osobně nic nemají, uvedl mluvčí vlády. Předseda kabinetu podle něj navrhl, že případnou škodu na fotografově osobním automobilu budou řešit po vzájemné dohodě. Pecák to prý přijal. Fotograf se v úterý večer snažil v centru Prahy Topolánka vyfotografovat ve chvíli, kdy přicházel k domu místopředsedkyně sněmovny Lucie Talmanové. O jejím vztahu s šéfem ODS se již několik měsíců spekuluje. Premiér podle mluvčího novináři řekl, že "reagoval na situaci, kdy je dlouhodobě 24 hodin denně sledován a je hrubě zasahováno do jeho soukromí". Topolánek již před čase přiznal krizi v manželství. Ve středu nevyloučil, že jeho stranická kolegyně Lucie Talmanová čeká dítě.

Práce politika obnáší enormní zátěž, občasné podrážděné reakce proto odborníci považují za pochopitelné. Shodují se na tom psychologové, které oslovila ČTK. "Musí být pod neskutečným tlakem, tohle dělají i lidé vystavení mnohem menší zátěži," uvedl psycholog Jiří Šípek. Topolánkovi se více než půl roku nedaří sestavit vládu, ostře sledován je i jeho soukromý život. "Chápu, že se to sčítá," dodal psycholog. Přesto ale veřejnost očekává, že politik udrží svou tvář a svá vnitřní pnutí nebude navenek projevovat. Naplněný rezervoár emocí pak ale někdy přeteče, popisují reakce na tento druh stresu psychologické studie. "Je to takový chlap, který je asi trošku divoký, na druhé straně jiný by to tam asi nevydržel," pokračoval Šípek. Upozornil však na to, že obdobně reagoval po červnových volbách i předseda ČSSD Jiří Paroubek. Ve svém projevu tehdy varoval před "modrou totalitou" a situaci v zemi přirovnal k roku 1948. Za své výroky se rovněž po několika dnech omluvil. Obdobné reakce se dají vysledovat podle psychologů i v rejstříku jiných politiků.

Pravidla zavádění jednotné evropské měny v zemích EU zastarala a na místě jsou reformy. V listu Financial Times (FT) to napsal guvernér České národní banky Zdeněk Tůma. V době, kdy má unie 27 členů, se pravidla zavádění eura řídí stejnými podmínkami, jako když bylo v unii šest zemí, upozorňuje bankéř. Proces rozšiřování unie podle něj znamená dilema: s rostoucím počtem členů je víc než kdy jindy nutné mít pravidla, která budou všichni respektovat. Režim měl podle Tůmy smysl v situaci, kdy se měnová politika v západní Evropě opírala hlavně o pevné kurzy vázané na německou marku. Dnes ale takový systém nemá pro většinu zemí EU smysl, protože měnová politika se v jednotlivých zemích provádí jinak. Někde jsou měnové výbory, jinde mají pevný kurz, a v některých zemích centrální banky směřují inflaci k určitému cíli. To je třeba příklad České republiky. Existují ale také jiné přístupy.

Podobně se Tůma dívá i na podmínku mít rozpočtový deficit do tří procent hrubého domácího produktu. "Předpokládá se, že paktem stability a růstu se budou řídit všichni členové EU. Takže udržet maastrichtské kritérium maximálně tříprocentního deficitu je jen formalita. Toto kritérium je možné zrušit, aniž to způsobí problémy," upozorňuje guvernér. Česká republika původně plánovala, že euro zavede v roce 2010. Nyní se ale tento termín nezdá být kvůli vysokému schodku veřejných rozpočtů reálný.