Zprávy | Z archivu rubriky


Premiérovi Mirku Topolánkovi se ve středu podařilo navzdory kritice z vlastních řad získat pro koaliční vládu ODS, KDU-ČSL a Strany zelených poslanecký klub ODS. Většinu ve sněmovně ale kabinet ani tak zajištěnou nemá. Předseda socialistů Jiří Paroubek přišel zároveň s novým návrhem na řešení sedmiměsíčního politického patu. Počítá předem s neúspěchem nyní navrhované vlády. ČSSD bude podle něho ochotna domluvit se ve třetím pokusu o sestavení kabinetu s ODS a lidovci. Ve čtvrtek předloží Paroubek plán sociální demokracie prezidentovi Václavu Klausovi. Projekt předpokládá, že premiéra by vybírali občanští demokraté, přičemž prezidentovi by ho navrhl znovuzvolený šéf Poslanecké sněmovny Miloslav Vlček z ČSSD. Jako podmínku by si socialisté kladli rychlé jednání, dohoda by měla být hotova do týdne potom, co Topolánek neuspěje ve sněmovně s žádostí o důvěru pro kabinet ODS, lidovců a zelených. Pokud strany tento návrh nepřijmou, je ČSSD připravena sestavit menšinovou vládu a ucházet se se "středolevým programem" o důvěru poslanců.

Možní koaliční partneři ČSSD - ODS a lidovci - nový plán na dohodu nepovažují za aktuální, protože už předem počítá s krachem druhé Topolánkovy vlády. Smířlivěji se nicméně k návrhu staví lidovci, ale ještě nezatracují nadcházející pokus o vytvoření stabilní vlády. Koalice ODS, KDU-ČSL a Strany zelených má ve sněmovně jen sto hlasů, tedy stejně jako levicový blok ČSSD a KSČM. Bez dohody s opozicí, nebo s některým z jejích poslanců, tak nemá koalice šanci získat důvěru. ČSSD a KSČM vládu podpořit nehodlají. Přes slib podpory od sněmovního klubu, nemá stoprocentně jisté Topolánek ani všechny poslance své strany. Hlasování se totiž jeden poslanec zdržel, politici nechtěli prozradit jeho jméno.

Trojkoaliční vládu podpořili v úterý senátoři za ODS. Největší výhrady k tomu, že vítěz voleb přepustil menším koaličním partnerům silová ministerstva financí, zahraničí a místního rozvoje, zaznívaly z Prahy. Už v úterý ale s výhradami získal Topolánek souhlas i této regionální organizace. Ve středeční Mladé frontě Dnes Topolánek ostře kritizoval například europoslance Jana Zahradila. Uvedl, že nemá právo na kritiku výsledků vyjednávání, protože nenašel odvahu být ministrem v nestabilní vládě. Výtky Topolánek adresoval i prezidentovi, odcházejícímu ministru financí Vlastimilu Tlustému, pražské organizaci ODS či hejtmanům. Těm podle Topolánka může jít o vypsání předčasných sněmovních voleb, protože v roce 2008 některým z nich vyprší mandát. Topolánek ve středu přiznal, že kritizovat stranické kolegy v médiích byla chyba, že jeho výroky byly příliš ostré a osobní. Za obsahem kritiky si však stojí.

Česká ekonomika v současnosti roste rychleji než eurozóna. Tuzemská ekonomika přitom vykazuje srovnatelnou nebo nižší inflaci. Vyplývá to ze zápisu z jednání bankovní rady ČNB z 20. prosince. Banka jej zveřejnila na svých internetových stránkách. Ekonomika ve třetím čtvrtletí rostla o 5,8 procenta, meziroční inflace v listopadu činila 1,5 procenta. Roli při tlumení inflačních šoků sehrává podle bankéřů zvyšující se konkurence, rostoucí vliv mezinárodního prostředí, přiměřený mzdový vývoj a posilování kurzu koruny. Další rozšiřování Evropské unie může podle některých centrálních bankéřů tyto tendence dále posilovat. "Dále bylo řečeno, že tlak na nižší růst spotřebitelských cen se projevuje v celé Evropě, není tedy typický pouze pro střední Evropu," uvádí zápis.

Naopak proinflačně mohou působit podle centrálních bankéřů dobré výsledky podniků vyplývající z velkého růstu ekonomiky. Ty totiž mohou způsobit vyšší spotřebu. "V této souvislosti však bylo řečeno, že dobré výsledky podnikové sféry mohou působit i protinflačně, protože mohou být motivací pro zahraniční investory k dalším investicím v ČR," uvádí zápis. Rovněž růst peněžní zásoby a spotřebitelských úvěrů může vést k růstu inflace. Mezi další proinflační faktory centrální bankéři zařadili deregulace nájmů a očekávaný růst cen elektrické energie v letošním roce. Po projednání situační zprávy bankovní rada jednomyslně rozhodla ponechat základní úrokovou sazbu na úrovni 2,50 procenta.

V Bulharsku a Rumunsku mají od počátku letošního roku občané České republiky nezbytné zdravotní ošetření zdarma. Mluvčí Centra mezistátních úhrad Václav Janalík ČTK sdělil, že po vstupu obou zemí do EU stačí českým občanům, aby tamnímu lékaři předložili evropský průkaz zdravotního pojištění, případně potvrzení dočasně nahrazující tento průkaz. Stejně budou postupovat i občané obou zemí v Česku, pokud budou potřebovat lékařské ošetření. Nárok na nezbytnou péči mají Češi pobývající v Bulharsku a Rumunsku na přechodnou dobu, například turisté, vyslaní pracovníci a studenti. Češi, kteří v Bulharsku nebo Rumunsku pracují, podléhají podle Janalíka výlučně tamním právním předpisům. To znamená, že budou pojištěni v těchto zemích a mají povinnost se odhlásit od české zdravotní pojišťovny. Janalík upozornil, že každé české zdravotnické zařízení, které má smlouvu alespoň s jednou českou zdravotní pojišťovnou, je povinno akceptovat doklady, které mu předloží občané Rumunska a Bulharska.

Janalík také uvedl, že od 1. ledna vstoupila v platnost smlouva ČR s Makedonií o sociálním zabezpečení. Vyplývá z ní, že Češi mají v této zemi zajištěnu nutnou a neodkladnou péči. Před odjezdem si ale musejí vyzvednout ve své zdravotní pojišťovně formulář CZ/RM 111 a s ním se pak zaregistrovat u pobočky Makedonského fondu zdravotního pojištění (FZOM). Čeští občané pracující v Makedonii budou pojištěni výlučně v Makedonii a musí se odhlásit od české zdravotní pojišťovny.

Státní podnik lesy České republiky (LČR) tvrdí, že i přes zastavení prací ve státních lesích je dřeva dostatek. Zpracovatelé mají podle LČR nyní k dispozici dřevo, které se v závěru loňského roku vytěžilo z objemu plánovaného na letošní rok. ČTK to řekl mluvčí LČR Tomáš Vyšohlíd. Řada firem si však stěžuje, že jim dřevo chybí. LČR patří asi polovina lesů v zemi. Ve státních lesích se od začátku ledna netěží proto, že podnik zatím neuzavřel smlouvy s firmami, které vyhrály v říjnu vypsané tendry na práce v lesích. Původní smlouvy ke konci roku 2006 vypršely nebo je LČR s odvoláním na rozhodnutí antimonopolního úřadu ukončily. Po vyřešení námitek a odvolání k tendrům by se nové smlouvy měly uzavřít ve druhé polovině února.

Z těžeb plánovaných na letošní rok se ve státních lesích vytěžilo asi deset procent, někde tyto těžby podle Vyšohlída ještě probíhají. LČR jsou také připraveny na trh dodat dříví prostřednictvím vlastních lesních závodů. "Z letos plánovaných 500.000 metrů krychlových dřeva by lesní závody vytěžily většinu již v prvním čtvrtletí," řekl Vyšohlíd. V ostatních svých lesích LČR zvažují v případě krize i zadání těžeb prostřednictvím takzvaných zakázek malého rozsahu.

Dřevařské firmy ve světle zastavení těžeb ve státních lesích mluví o krizové situaci. "Jsme dost nervózní. Nikdo neví, co nás vlastně čeká. Máme 70 zaměstnanců, pro něž teď nebudeme mít práci," citovala středeční Mladá fronta Dnes člena představenstva Lesní společnosti Královský hvozd z Nýrska Miloslava Brotánka. Rakouská firma Stora Enso, jež v Česku provozuje největší pily, počítá ve svém krizovém plánu na počátku roku s výpadkem až poloviny dřeva. "Museli bychom přitom platit i penále některým odběratelům, s nimiž už máme uzavřené kontrakty," řekl Hospodářským novinám finanční manažer firmy František Vomočil.

Antimonopolní úřad loni rozhodl, že LČR musí na lesnické práce vyhlašovat tendry podle zákona o zadávání veřejných zakázek. Do té doby se LČR zákonem neřídily. S odvoláním na verdikt antimonopolního úřadu LČR na všechny plochy vyhlásily soutěže.