Zprávy | Z archivu rubriky


Lídři ODS, KDU-ČSL a Strany zelených podepsali ve čtvrtek koaliční smlouvu o společné vládě. Strany chtějí spolu vládnout jen tehdy, pokud se jim podaří prosadit reformní program, jinak plánují rychlé volby. Zatím není jisté, zda trojkoaliční sestava přečká hlasování o důvěře, protože ve sněmovně nemá zajištěnou většinovou podporu. Prezident Václav Klaus zatím navržené ministry nejmenoval, termín by mohl s premiérem Mirkem Topolánkem domluvit 2. ledna na společném obědě v Lánech. V budoucím osmnáctičlenném kabinetu bude mít ODS devět křesel, obě menší strany si rozdělily druhou polovinu míst - lidovci mají spravovat pět a zelení čtyři ministerstva. Topolánek potvrdil, že žádné personální změny nechystá s jedinou výjimkou - Klausovi donese jméno náhradníka za lidoveckou kandidátku Simeonu Zikmundovou, která po kritice v médiích odmítla v novém kabinetu vést legislativní radu.

Předseda ČSSD Jiří Paroubek vnímá trojkoalici kvůli chybějící většinové podpoře jako nerealistický projekt. Předvídá mu stejný krach, který na podzim potkal už první Topolánkovu vládu. Kritizuje program vlády a s výjimkou "tří až čtyř lidí" i nové ministry. "V hlasování o důvěře shoří i druhý vládní pokus Mirka Topolánka," prohlásil opoziční lídr.

"Pokud vláda nebude moci dělat reformní kroky, tak vládnout nebude," prohlásil Topolánek po slavnostním podpisu dohody v Kramářově vile. Dokument popisuje přesný mechanismus pro případ, kdy koalice nebude schopna prosazovat klíčové zákony. Kdykoliv, nejpozději však při schvalování rozpočtu, souběžně předloží do sněmovny zákon, s nímž spojí žádost o vyslovení důvěry a koaliční poslanci se pokusí tři měsíce blokovat jeho projednávání. Takový stav považuje ústava za jednu z variant, kdy prezident může rozpustit sněmovnu a vypsat nové volby.

Prezident už dříve Topolánkovi vyčetl, že nemá pro svou vládu domluvenou podporu a musí spoléhat na "přeběhlíky". Vyjádřil i výhrady ke Karlovi Schwarzenbergovi, který by podle něj kvůli svým vazbám na Rakousko jako ministr zahraničí dostatečně nehájil národní zájmy. Část ODS se nechce zase smířit s tím, že lidovci získali ministerstva financí a pro místní rozvoj.

Vládní koalice ODS, lidovců a zelených plánuje snižovat daně, zavést spoluúčast pacientů, odbourat zbytečné sociální dávky a zvednout věkovou hranici odchodu do důchodu. Hodlá také otevřít diskusi o přímé volbě prezidenta - případné všeobecné hlasování o hlavě státu se ale podle premiéra Mirka Topolánka nemá týkat voleb v roce 2008, kdy by měl funkci obhajovat Václav Klaus. Topolánek v rozhovoru pro Český rozhlas řekl, že taková změna ústavy by byla účelová. "Pokud dojde ke změně ústavy v této části, mělo by se to týkat až další volby," uvedl. V koaliční smlouvě žádný závazný termín není.

Strany se podle smlouvy dohodly na postupně narůstajícím snižování schodku veřejných financí, snižování počtu zaměstnanců státní správy nejméně o tři procenta ročně a zjednodušení výběru daní. Jednotná sazba daně z příjmu u fyzických i právnických osob by měla činit 17 až 19 procent s tím, že vláda zvýhodní rodiny s dětmi a obyvatele s nízkými příjmy. Koalice chce zachovat systém dvou sazeb DPH, základní výše bude činit 17 až 19 procent, výše snížené sazby bude stanovena dodatečně, stojí ve smlouvě.

Zrušit chce nová vláda daně z dividend, kapitálových výnosů, daně dědické, většinu darovacích daní, daň z převodu nemovitostí a daň z nemovitostí ze zemědělské půdy. Koalice chce připravit a pokud možno i realizovat privatizaci ČSA, Letiště Praha a České pošty a posoudit částečnou privatizaci Českých drah. Od 1. ledna 2008 slibuje koalice zavést výnosově neutrální ekologickou daňovou reformu. Živnostníkům koalice slibuje jednoroční daňové prázdniny. Nová vláda se také zaváže zrušit pohřebné a pastelkovné, zvýšit adresnost sociálních příplatků a snížit porodné. Prioritou koalice má být zahájení důchodové reformy.

Pacienti mají platit za den pobytu v nemocnici, za vydání receptu, návštěvu na pohotovosti a ambulantního specialisty. Na žádost zelených koaliční smlouva obsahuje omezení provozu kamionů o víkendech, závazek vypracování programu kombinované dopravy a výstavby logistických center. Kabinet by měl rovněž znovu zvážit budování jezů na Labi. Podle smlouvy by neměly být prolomeny limity těžby hnědého uhlí a nemělo by se začít s plánováním výstavby nových jaderných bloků.

Praktičtí lékaři pro děti i dospělé vyhlásili krizový stav kvůli postupu Všeobecné zdravotní pojišťovny, která po nich žádá řádově desetitisíce korun za překročení limitů. ČTK to sdělil předseda Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost Pavel Neugebauer. Péči o nemocné lékaři zatím neomezují. Chtějí jen upozornit veřejnost na to, že když se problémy nebudou řešit, hrozí krachy jejich praxí a omezení péče. Podle člena sdružení Milana Kudyna nelze vyloučit, že lékaři podniknou po 1. lednu i další kroky. "Možná budou zkracovat pracovní dobu a odsouvat preventivní prohlídky, což se nějakým způsobem dotkne právě pojištěnců VZP," naznačil.

Podle vedoucí tiskového oddělení VZP Evy Novákové je problém v novele seznamu výkonů. Prosadila ji Česká lékařská komora, když byl jejím prezidentem David Rath. Novela zvýšila bodovou hodnotu výkonů až o 40 procent. "Na toto zvýšení nebyl v systému dostatek financí, proto byly stanoveny limity, vysvětlila. Limity pro první a druhé čtvrtletí stanovil úhradovými vyhláškami tehdejší ministr David Rath.

Kudyn řekl, že praktici nyní zvažují jako odvetu penalizaci VZP. Smlouvy jim umožňují penalizovat ji za pozdní platby. VZP nyní platí se zhruba týdenním zpožděním, bývaly ale doby, kdy zpoždění bylo až dvouměsíční. Podle Kudyna lékaři zřejmě vytvoří hitparádu pojišťoven podle toho, jak dobře a rychle platí. Pacientům budou doporučovat, aby přešli k pojišťovnám na špici žebříčku, což podle Kudyna VZP asi nebude. VZP na připomínky lékařů reagovala vyjádřením, že zdravotně pojistný plán nemůže upravovat.

Členové operního souboru a orchestru Národního divadla nesouhlasí s herci, kteří kritizují pověřeného ředitele ND Jana Mrzenu. Členové činohry vyzvali ministra kultury Martina Štěpánka, aby Mrzenu okamžitě odvolal, výběrové řízení na ředitele zrušil a vypsal nové. Termín uzávěrky konkurzu je přitom již v pátek.

Zatímco vedení činohry a část baletního souboru včetně jeho šéfa zastává obdobný názor jako kritici, členové opery a orchestru, kteří tvoří většinu uměleckých zaměstnanců ND, stojí za Mrzenou. "Jednání s pověřeným ředitelem Janem Mrzenou byla z jeho strany vedena vždy s maximální snahou řešit nejen umělecké, ale i finanční a pracovně-právní problémy, které tato kolektivní tělesa již řadu let trápí a jejichž řešení bylo stále jen odkládáno," stojí v dopise členů orchestru a operního sboru, který ve čtvrtek zaslali ministrovi kultury.

Ve středu zaslali herci ND otevřený dopis ministrovi kultury, ve kterém požadují především odvolání Mrzeny a zrušení konkurzu, a pohrozili stávkovou pohotovostí. Dopis nazvaný Vánoční desatero pro ministra kultury podepsalo 39 herců, tedy přibližně 80 procent členů činohry. Mezi signatáři vánoční výzvy jsou například Vlasta Chramostová, Ondřej Pavelka, David Prachař, Vladimír Javorský, Alois Švehlík, Eva Salzmannová, Josef Vinklář, David Matásek, Petra Špalková, Iva Janžurová, Miroslav Donutil, Ladislav Mrkvička, Alexej Pyško, Hana Igonda Ševčíková a Saša Rašilov.

Vánoční desatero je už několikátým protestem vzešlým od členů ND od doby, kdy Štěpánek odvolal ředitele ND Daniela Dvořáka a na jeho místo dosadil Mrzenu; desatero je však zatím nejostřejším protestem. Týden po Dvořákově odvolání žádali členové činohry po Štěpánkovi, aby jim sdělil konkrétní důvody svého kroku. Později šéfové všech tří souborů psali premiérovi, aby se vložil do situace, která v divadle nastala odvoláním Dvořáka.

Údajný únosce ruského letadla, které ve čtvrtek nouzově přistálo na pražském ruzyňském letišti, byl při zneškodnění lehce zraněn. Novinářům to řekl policejní prezident Vladislav Husák. Nepotvrdil ani nevyvrátil informace o tom, že zadržený cestující byl pod vlivem alkoholu nebo drog. Policisté, kteří prohledávají letadlo, zatím nenašli žádnou výbušninu, kterou pasažér údajně vyhrožoval. Na palubě stroje Airbus 321 bylo podle Husáka 170 pasažérů a osm členů posádky. Dvaatřicetiletý Vladimir Dagajev podle ruského zpravodajského serveru Newsru.com chtěl, aby letadlo mířící z Moskvy do Ženevy přistálo v Káhiře. Cestující se snažil ovládnout posádku a změnit směr letu na Afriku, uvedl Husák. Letadlem cestoval společně s rodinou. Podle Husáka šlo o osmičlennou rodinu včetně tří dětí. Podle České televize nemá rodina s únosem nic společného.

Podezřelého odpoledne převezla policie na lékařské ošetření. Pak se vrátí zpět do tranzitního prostoru, kde budou policisté pokračovat ve výslechu. Lékařská prohlídka by podle mluvčího policejního prezidia Pavla Hantáka měla rovněž potvrdit či vyvrátit to, zda svůj čin spáchal pod vlivem alkoholu. Manželka zadrženého serveru Newsru.com sdělila, že její muž trpí schizofrenií a jeho stav se po požití alkoholu zhoršuje.

Případ podle Husáka policisté konzultují s nejvyšší státní zástupkyní Renátou Veseckou a pražským státním zastupitelstvím. Incident se totiž odehrál na palubě ruského letadla, tedy na území cizího státu. Stále ho však posuzují jako únos. Podle ruského advokáta Igora Trunova může být muž obviněn z únosu letadla, za což hrozí až 15 let odnětí svobody.

Kvůli případu musela vzlétnout také dvojice armádních stíhaček, které jsou pro podobné případy v pohotovosti. Gripeny ale letadlo nedoprovázely na ruzyňské letiště. "Let probíhal standardně, pilot stroje komunikoval s řízením letového provozu, a proto gripeny nemusely zasáhnout," řekl ČTK mluvčí ministerstva obrany Andrej Čírtek.

Rumunské velvyslanectví ve čtvrtek oficiálně protestovalo proti postupu českých lékařů při jednání s občankou Rumunska. Byla zraněna 17. prosince při automobilové nehodě a lékaři jihlavské nemocnice jí dvěma operacemi zachránili život. Operaci páteře, která nebyla akutní, chtěla žena podstoupit ve vlasti. Tiskový přidělenec velvyslanectví Gabriel Mares novinářům řekl, že nemocnice ji odmítla propustit, dokud nedostane zaplaceno za péči.

Lékařský náměstek jihlavské nemocnice Jan Procházka vysvětlil, že žádali garanci platby od rumunského velvyslanectví, protože žena neměla žádný zdravotní průkaz. Brali ji tudíž jako nepojištěnou. Její rodina až pět dní po operaci dodala formulář, který má být podkladem pro úhradu. "Podle vyjádření Všeobecné zdravotní pojišťovny formulář v podobě, jak nám byl dodán, platby ale negarantuje," řekl ČTK Procházka, který byl ošetřujícím lékařem rumunské pacientky. Odmítl tvrzení velvyslanectví, že byla žena zadržována. Krátce po dvou závažných operacích nebyla transportu schopna. Jakmile se její stav zlepšil, byla propuštěna, uvedl Procházka.

Podle Marese byla žena pojištěna prostřednictvím pojistky svého manžela, žádný rumunský průkaz zdravotního pojištění u sebe neměla. Rumunsko dosud není členem EU, takže ani nevydává svým občanům evropský průkaz zdravotního pojištění.

Mares uvedl, že lékaři propustili rumunskou pacientku až po garanci velvyslanectví. Ambasáda podle něj protestuje proti "ponižujícímu a nepřijatelnému způsobu, jakým nemocnice s jejich občankou zacházela". Netýká se to podle něj kvality lékařské péče, ta byla v pořádku. Pacientka už operaci páteře podstoupila v Rumunsku. Mluvčí Centra mezistátních úhrad Václav Janalík ČTK řekl, že žena měla předložit formulář Ro/cz-111. Pak by česká pojišťovna uhradila nemocnici péči neprodleně a naúčtovala by ji rumunské pojišťovně. O formulář podle Janalíka mohla požádat rodina či přímo rumunské velvyslanectví.