Zprávy | Z archivu rubriky


Prezident Václav Klaus nakonec jmenuje vládu, kterou mu její předseda navrhne, řekl ČTK Klausův mluvčí Petr Hájek. Kdy se tak stane, však zatím neví. Ke jmenování vlády navržené premiérem Klause zavazuje ústava, což ale podle Hájka neznamená, že na ni prezident nemůže říci svůj názor. Klaus ve čtvrtek vyzval premiéra Mirka Topolánka, aby ještě jednal o širší parlamentní podpoře pro nový kabinet. Měl také výhrady vůči tomu, aby se ministrem zahraničí stal Karel Schwarzenberg.

Premiér a šéf ODS Topolánek ve čtvrtek přinesl Klausovi na Pražský hrad návrh ministrů vlády, na které se občanští demokraté dohodli s lidovci a zelenými. Takzvaná trojkoalice ODS, KDU-ČSL a Strany zelených ale nemá v Poslanecké sněmovně většinu hlasů. Vláda proto spoléhá na to, že ji při hlasování o důvěře podpoří některý z "konstruktivních" poslanců opozice. Nejčastěji se v této souvislosti skloňuje jméno Miloše Melčáka, který před časem opustil sociálnědemokratický poslanecký klub. Klaus si však nepřeje, aby se vláda v parlamentu musela spoléhal na přeběhlíky z opozičních lavic. "Nikde ve svém vyjádření neřekl, že ji (vládu) nejmenuje. Chce jen, aby měla jinou podporu, aby nebyla závislá na přeběhlících, a aby se ještě jednalo o složení té vlády," uvedl Hájek.

Topolánek na trojkoalici trvá. Občanští demokraté ale připustili, že se mohou s lidovci a zelenými dohodnou na dílčích změnách v personálním složení kabinetu. Některá média po čtvrteční schůzce na Pražském hradě hovoří o otevřeném konfliktu mezi zakladatelem ODS Klausem a nynějším předsedou strany Topolánkem. Objevují se také spekulace, zda napětí mezi Klausem a jeho mateřskou stranou neovlivní Klausovo znovuzvolení do čela státu. Parlament by měl prezidenta volit na začátku roku 2008.

Představitelé ODS v krajích vesměs volají po tom, aby se kvůli sestavování vlády sešla výkonná rada občanských demokratů. Některým z nich se nelíbí to, že ODS by měla přijít o ministerstva financí a místního rozvoje. Stejně jako prezident Václav Klaus má část občanských demokratů výhrady ke Karlu Schwarzenbergovi, kterého navrhla Strana zelených za ministra zahraničí. Topolánek uvedl, že chce o složení vlády dál jednat a ke svolání výkonné rady není důvod, protože od ní má jasný mandát.

Předseda ČSSD Jiří Paroubek se ohradil proti rozhodnutí státního zástupce, který nechce trestně stíhat ředitele Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) Jana Kubiceho ani jeho dva podřízené. Sociální demokraté už dříve podali na Kubiceho trestní oznámení. Vadilo jim, že těsně před červnovými parlamentními volbami zveřejnil zprávu svého útvaru, ve které se psalo o propojení sociálních demokratů s organizovaným zločinem a také o pedofilii jejich předsedy Paroubka. Ten ještě tento týden v médiích vyzýval policejního prezidenta Vladislava Husáka, který se Kubiceho a jeho útvaru zastal, aby rezignoval na svou funkci.

Podle poslance Jana Vidíma je naopak rozhodnutí nestíhat Kubiceho zcela v pořádku. "Byl to od počátku nesmysl. To stíhání mě přišlo jako zakázka a jsem rád, že státní zástupce rozhodl, tak jak rozhodl," řekl ČTK. Ministr vnitra Langer se k případu nechtěl podrobně vyjadřovat. Uvedl pouze, že rozhodnutí státního zástupce respektuje. Vyšetřit by se podle něj měly ještě okolnosti "desítek podivných odposlechů", které policie v souvislosti s Kubiceho případem použila.

Kubice předložil zprávu svého útvaru na květnovém zasedání sněmovního branného výboru, čtyři dny před volbami do Poslanecké sněmovny. Přestože část jednání poslanců byla uzavřená, dokumenty v režimu utajení "D" (důvěrné) unikly do médií. Sociální demokraté to už tehdy označili za zneužití policie k politickému boji. Inspekce ministra vnitra chtěla Kubiceho a jeho podřízené obvinit ze zneužívání pravomoci veřejného činitele, z pomluvy a z neoprávněného nakládání s osobními údaji. Kdyby bylo stíhání zahájeno, hrozilo by jim až desetileté vězení. Rozhodnutí státního zástupce nestíhat Kubiceho se týká pouze obsahu zprávy, a ne jejího úniku. Ten je stále předmětem vyšetřování.