Zprávy | Z archivu rubriky


Dlouhotrvající problémy mezi státem a českou katolickou církví chtějí společně v budoucnu řešit designovaný premiér Mirek Topolánek (ODS) a kardinál Miloslav Vlk. Novinářům to ve středu řekli po předvánočním setkání, při jehož příležitosti si Topolánek v doprovodu Vlka prohlédl Svatovítskou katedrálu. "Chtěli jsme s panem kardinálem demonstrovat, že máme vůli bavit se, řešit, pomoci," uvedl Topolánek. Také katolický primas Vlk po schůzce s premiérem řekl, že cítí politickou vůli problémy řešit. "Je to začátek dialogu. Znamení, že je ochota řešit problémy, které jsou, které zůstávají mezi církví a státem," uvedl Vlk. Právě advent je podle něj důležitým obdobím pro komunikaci.

Česká republika je jednou z mála evropských zemí, která nemá vztahy s Vatikánem upraveny smluvně. S návrhem textu smlouvy vyjádřil v minulosti otevřený nesouhlas prezident Václav Klaus. Do sporu s Vlkem se dostal také kvůli novele církevního zákona. Předlohu sice původně vetoval Senát, hlasy sociálních demokratů a komunistů ji ale poté znovu schválila sněmovna. Zástupci církví se na prezidenta následně obrátili s prosbou, aby novelu nepodepsal. Obsahuje podle nich opět sporné pasáže týkající se evidence charit, diakonií a vzdělávacích zařízení, které již dříve zrušil Ústavní soud. Klaus ale novelu stvrdil před rokem svým podpisem. Katolický primas uvedl, že Klaus porušil ústavu. Prezident se proti tomu ohradil. "Premiér je muž, který by měl s námi tyto věci (vztah církve a státu) dohadovat. Prezident má samozřejmě svoji reprezentační funkci a tak dále. Takže to, že se třeba nesetkáváme, tak nějak vyplynulo," řekl ve středu ČTK Vlk.

Dalším ze sporných bodů mezi oběma stranami je otázka restitucí a vlastnictví katedrály svatého Víta. V polovině června ji pražský městský soud definitivně přiřkl církvi. Soudci rozhodli, že církev nikdy vlastníkem být nepřestala a že vlastnictví žádným právním aktem za doby totality na stát nepřešlo. Pravomocný verdikt tak padl po více než 13 letech sporu. Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových ale proti němu podal v září dovolání k Nejvyššímu soudu.