Zprávy | Z archivu rubriky


Téměř polovina lidí chce v České republice předčasné volby. Vyplývá to z výzkumu veřejného mínění, který pro Českou televizi připravila agentura Median. Z téměř 600 lidí, jež agentura oslovila, požaduje předčasné volby skoro 44 procent z nich, proti tomu je bez mála 31 procent občanů, jasný názor nevyslovila čtvrtina dotazovaných. Podle výsledků požaduje více než 65 procent zastánců předčasných voleb, aby se uskutečnily již na jaře příštího roku.

Pro předčasné volby je podle výsledků výzkumu "určitě" 23,4 procenta dotazovaných, "spíše ano" odpovědělo 20,3 lidí, naopak "určitě" nesouhlasí 13,3 procenta a "spíše" nesouhlasí 17,6 procenta dotazovaných.

Ze stejného výzkumu také vyplývá, že téměř 41 procent lidí považuje postup prezidenta Václava Klause při řešení povolební patové situace v ČR za špatný, opačného názoru je více než 36 procent. Za viníky současné politické krize v Česku považují účastníci ankety především sociální a občanské demokraty.

Z téměř 600 lidí, jež agentura oslovila, přes 36 procent uvedlo, že postup prezidenta Klause při řešení povolební krize byl správný. Ovšem bezmála 41 procent dotazovaných s kroky hlavy státu nesouhlasí, zhruba 23 procent respondentů nemá jasný názor. Podle téměř 27 procent respondentů může za krizi ČSSD, dalších více než 22 dotazovaných jmenovalo ODS, čtyři procenta hlasů dostali lidovci, 2,3 procenta zelení, jedno procento komunisté a zhruba 43,5 procenta respondentů viníka neoznačilo.

Z politiků nese podle výzkumu největší vinu na současné situaci předseda ČSSD Jiří Paroubek, kterého jmenovalo téměř 25,5 procenta lidí. Za ním je s necelými 21 procenty premiér a šéf ODS Mirek Topolánek.

Evropská unie by měla vyslat Srbsku signál, že tuto zemi neopouští a že podporuje její demokratické síly. Na schůzce ministrů zahraničí EU to v pondělí v Bruselu řekne český ministr Alexandr Vondra. Podle mluvčí Černínského paláce zároveň podpoří vstřícný postoj k Turecku, který by Ankaře "nezavíral dveře" do unie.

Chceme Srbsku vyslat signál, že ho Evropa neopouští, a že podporujeme demokratické síly v této zemi, řekla ČTK mluvčí českého ministerstva zahraničí Zuzana Opletalová. V Srbsku budou 21. ledna předčasné parlamentní volby. Ve stejném smyslu vystoupí v pondělí i Rakousko. Vstřícnost k Srbsku podporuje také Maďarsko a "jižní křídlo" EU, zatímco proti jsou země spíše na severu unie. Výhrady má i tradiční srbský spojenec Francie, která je však po neúspěchu loňského referenda obecně nedůvěřivá vůči úvahám o rozšiřování.

Klíčovým tématem pondělního jednání ministrů zahraničí však bude Turecko. Ankara ve čtvrtek ve snaze zabránit zpomalení vstupních jednání na poslední chvíli nabídla, že řecké části Kypru otevře jeden přístav a letiště výměnou za otevření letiště a přístavu na severním Kypru, který je v mezinárodní politické a ekonomické izolaci. Členské státy se však v pátek dohodly, že nabídka je příliš nekonkrétní, než aby něco změnila. Ministři proto budou vycházet z nedávného doporučení Evropské komise, která navrhla zbrzdění vstupních rozhovorů: konkrétně by se nemělo otevírat osm klíčových kapitol z 35. Podle ČR by ale unie neměla odradit Ankaru úplně. Neměli bychom zavírat úplně Turecku dveře, to by nebylo moudré, řekl tento týden v Bruselu Vondra při zasedání Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě. Je to pro Evropu i strategická otázka, dodal. Podle Opletalové v tomto duchu Vondra vystoupí i v pondělí.

Netradiční návrh, jak by Česká republika mohla řešit problém s čerpáním peněz z fondů Evropské unie, vyslovil v diskusním pořadu TV Prima Nedělní partie europoslanec Jan Zahradil (ODS). ČR nemá posílat do Bruselu žádné peníze, a žádné od nich také nechtít, řekl v nadsázce. "My dnes platíme do Evropské unie zhruba 30 miliard korun ročně z našeho rozpočtu. Proti tomu stojí určité prostředky, které můžeme čerpat, otázkou však je, zda je umíme čerpat," uvedl Zahradil. "Každá miliarda čerpaná z evropských fondů nás bude stát až 150 milionů korun," dodal.

Česko by v letech 2007 až 2013 mohlo čerpat z EU zhruba 700 miliard korun, musí však bruselské dotace zvýšit o 15 procent z vlastních zdrojů. "Kdybychom nedokázali zlepšit úroveň našeho čerpání z evropských fondů a kdybychom se dostali do pozice čistého plátce, tak by snad bylo lepší do Bruselu nic neplatit, a také odtamtud nic nečerpat, peníze bychom si nechali a byli bychom na tom lépe, než když se je snažíme vyčerpat," prohlásil europoslanec. Na argument, že v letech 2007 až 2013 by mohla Česká republika čerpat až 100 miliard korun ročně, uvedl, že tyto peníze by ČR získala v případě, že bude mít stoprocentní úspěšnost. Zatím žádná země v historii EU podle Zahradila nikdy takto úspěšná při čerpání nebyla. "Tam se to pohybuje mezi 50 a 60 procenty," dodal. Výše platby do evropského rozpočtu navíc závisí na úrovni hrubého domácího produktu, připomněl Zahradil, a tak bude Česko v příštích letech pravděpodobně platit více než nyní.

Podle europoslance Miloslava Ransdorfa (KSČM) je úspěšnost projektů Česka dána především tím, jak má země připravené lidi. Podle Ransdorfa se úspěšnost pohybuje kolem 39 procent. "Maďaři, kteří mají 94procentní úspěšnost u projektů, oni dlouhodobě investovali do lidí, kteří leštili kliky v Bruselu, vytvářeli si kontakty a to my jsme neudělali," uvedl.

Lidé bez přístřeší v neděli na Palackého náměstí v Praze demonstrovali za dodržování lidských práv. Akce se zúčastnily asi dvě desítky bezdomovců a jejich příznivců. Podporu jim přišla vyjádřit i poslankyně Strany zelených Kateřina Jacques. "Vztah společnosti k bezdomovcům, představa, že jsou to jiní lidé, kteří mají práh citlivosti někde jinde, že nemají podobné potřeby jako my, je zcela scestná," řekla Jacques ČTK. Dodala, že bydlení je základní lidskou potřebou člověka. Podle ní by v 21. století v rámci Evropské unie problém bezdomovectví v zásadě nemusel existovat. Podle Jacques lidé bez přístřeší těžko mohou řešit svůj problém sami - je to úkol celé společnosti, státu, politiků. Poslankyně řekla, že malou účast dokáže pochopit. "Pokud člověk nebydlí, tak mu těžko zbývá energie na cokoliv. Mají důležitější starost, starost o svůj život," řekla Kateřina Jacques. Organizátor demonstrace Jiří Vancl z občanského sdružení Dům Agapé, které pomáhá lidem bez přístřeší, se však domnívá, že bezdomovci musí ke svému problému přistupovat aktivně. Uvedl také, že hlavní město by mělo vypracovat koncepci boje proti bezdomovectví.

Podle letošní národní zprávy o bezdomovectví v Česku chybí tisíce lůžek pro lidi bez přístřeší. V současnosti mohou využívat po celé republice kolem 6000 lůžek. Nejvíce lidí bez přístřeší pobývá v Praze, podle odhadů 5000 až 6000. Při posledním pražském sčítání bezdomovců v roce 2004 venku přenocovala polovina z více než 3000 zaznamenaných osob. V Brně bylo letos zjištěno 1179 bezdomovců, téměř tři čtvrtiny z nich tvořili muži.