Zprávy | Z archivu rubriky


Poslanec ČSSD Miloš Melčák tvrdí, že v minulých dnech čelil silnému nátlaku a zastrašování. Kvůli pokusům o diskreditaci se rozhodl vystoupit z poslaneckého klubu druhé nejsilnější strany, uvedl v rozhovoru pro server Aktuálně.cz. Nevyloučil, že by mohl dovolit vznik vlády Mirka Topolánka (ODS) bez ohledu na stanovisko své mateřské strany. "Současnou politickou krizi je nutné ukončit spíše cestou netolerance činů vlády vítěze voleb než netolerováním jejího vzniku," uvedl poslanec. Jeho názor podle něj sdílejí i další sociální demokraté - jejich jména ale nesdělil. "Abych je nevystavil podobným praktikám, jimž čelím v současnosti já sám," vysvětlil.

Předseda poslaneckého klubu ČSSD Michal Hašek ve čtvrtek odpoledne ČTK řekl, že s Melčákem dosud nehovořil a nemůže informace serveru Aktuálně.cz potvrdit. "Stále ještě to nemám jako potvrzenou záležitost, nemám k dispozici žádný dokument, který by znamenal fakticky, že Miloš Melčák opouští poslanecký klub sociální demokracie," řekl. Důvody, kterými Melčák pro Aktuálně.cz svůj odchod vysvětlil, označil Hašek za zvláštní. Nezaznamenal prý, že by na Melčáka někdo vyvíjel nátlak. Jednání o vládě Melčákův případný odchod z klubu ČSSD neovlivní, míní Hašek.

Opustit klub se Melčák podle svých slov rozhodl poté, co na úterním zasedání frakce neúspěšně prosazoval, aby strana místo jednání o vládě s ODS působila v opozici. Strana místo toho zavázala poslance k jednotnému hlasování o důvěře vlády. "Poslanec Melčák je zkušený politik. Nevěřím tomu, že by opustil klub jenom proto, že na jednom z desítek jeho jednání, kterých se účastnil, byl jeho názor v menšině," komentoval Melčákova slova Hašek.

Definitivním impulzem prý bylo pro Melčáka "naprosté zkreslení obsahu rozhovoru s panem Jaroslavem Tvrdíkem vedeného mezi čtyřma očima před úterním uzavřeným jednáním poslaneckého klubu". Tvrdík, spolupracovník předsedy ČSSD Jiřího Paroubka, se ho prý zeptal, zda by jeho názory na řešení politické situace změnilo, kdyby získal nějakou funkci. Melčák uvedl, že to odmítl s tím, že jeho výhrady a požadavky jsou pouze programové. "Odmítám jakékoli spekulace na téma, že mi pan Tvrdík vyhrožoval," řekl poslanec serveru. Večer ho kontaktovala neznámá osoba, která ho prý "důrazně a nekompromisně varovala před vyžadováním 'osobních neúměrných požadavků'". Později se mu ozvalo několik členů ČSSD s dotazem, zda se náhodou "nezbláznil", když má kromě jiných neúměrných požadavků chtít ovládnout Státní fond dopravní infrastruktury a jeho padesátimiliardový rozpočet. "Tehdy jsem pochopil, že někdo o mně šíří vážné pomluvy, které mohu považovat za pokus o moji diskreditaci a snahu o moje odstranění z politického života," řekl Melčák s tím, že se rozhodně nenechá uplatit.

O tlaku ze strany ČSSD mluvil po svém odchodu z poslaneckého klubu i Michal Pohanka. Podobně jako Melčák i on svým rozhodnutím zaskočil stranické vedení, také on zpočátku nekomunikoval se stranickými kolegy a své názory sděloval prostřednictvím serveru Aktuálně.cz.

Zástupci ODS, ČSSD, KDU-ČSL a Strany zelených se ve čtvrtek v pěti pracovních skupinách sešli nad návrhem programu reformní vlády, kterou ve středu ostatním stranám předložili občanští demokraté. Vyjednavači v dokumentu "Sedm statečných reforem pro budoucnost" označili některá sporná místa, pokračovat budou v pátek. Po víkendu mají kompromisní text posoudit předsedové stran, kteří se jednání o programu zatím neúčastní. "Mezi sporné body v programu nadále patří návrh ODS na zavedení rovné daně, návrh ODS na zavedení poplatků ve zdravotnictví, tempo snižování deficitu veřejného rozpočtu, rušení některých daní, zrušení finanční policie," vyjmenovala své výhrady sociální demokracie. Právě dohoda obou nejsilnějších stran bude základem pro stabilní vládní angažmá, o němž politici neúspěšně jednají už půl roku.

Jeden z lidoveckých vyjednavačů Josef Janeček ČTK řekl, že kapitola o zdravotnictví zatím nebyla uzavřena. Co se týče poplatků u lékaře, shoda panuje v tom, že nemá jít o další zdroj financování zdravotnictví. "Má to být regulační a motivační nástroj, o tom se jednalo," uvedl. V dosavadních jednáních podle svých slov nezaznamenal žádný dramatický rozpor.

ODS připravila materiál s výčtem reforem a změn do konce volebního období v roce 2010, které se podle nejsilnější strany mají týkat sedmi základních témat: veřejných rozpočtů a daní, důchodů a sociálního systému, zdravotnictví, podnikatelského prostředí a trhu práce, omezení regulace, reformy policie a boje proti korupci. Sedmou kapitolou je české předsednictví v EU a evropské fondy. Všechny teze obsahují konkrétní termíny, do nichž chtějí smluvní strany změny prosadit. Zatímco o programu jednají všechny čtyři nekomunistické strany, o složení kabinetu a rozdělení resortů se premiér a šéf ODS Mirek Topolánek baví jen se sociálními a křesťanskými demokraty. Zdá se tedy, že zelení zřejmě zůstanou v opozici. Topolánek chce jména ministrů doručit na Hrad do konce příštího týdne.

Lidé pobírající minimální mzdu budou od příštího roku dostávat 8000 korun. Vláda v noci na čtvrtek rozhodla o zvýšení nejnižšího příjmu o 45 korun, a to proti vůli odborářů. Odbory chtěly minimální mzdu zvýšit více, naopak zaměstnavatelé si přáli její zmrazení. Kabinet se nakonec přiklonil k názoru ministerstva práce a sociálních věcí, potvrdil ČTK šéf resortu Petr Nečas. Po schůzi kabinetu řekl, že vláda minimální mzdu navýší pouze zaokrouhlením na kulaté číslo s ohledem na radikální navýšení, se kterým přišla v posledním roce ČSSD. "Došlo k předvolebně motivovanému, razantnímu navýšení během letošního roku, pokud by se pokračovalo dalším navyšováním, vedlo by to k zániku některých oborů, například textilního průmyslu," uvedl. Vyšší minimální mzdy by podle něj ohrozily zejména pracovní příležitosti pro lidi s nízkou kvalifikací.

Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Milan Štěch při úterním zasedání tripartity označil zvýšení minimální mzdy o 45 korun za "jeden z prvních výraznějších protizaměstnaneckých kroků vlády". Podle něj povede k dalšímu prohlubování propasti mezi lidmi s nízkými a vysokými příjmy. Odbory navrhovaly růst na 8500 korun. Podle nich by minimální mzda neměla klesnout pod 40 procent mzdy průměrné, která ve třetím čtvrtletí letošního roku činila téměř 20.000 korun. Letos minimální mzda rostla dvakrát. Poprvé se zvedla v lednu ze 7185 na 7570 korun, v červenci pak na 7955 korun. Podle údajů ministerstva práce pobírá minimální mzdu v Česku jen zlomek lidí. Dostávají ji asi dvě až tři procenta zaměstnanců.

Podle odborářů vláda vychází vstříc požadavku zaměstnavatelů. Jejich představitelé již dříve řekli, že vyšší růst minimální mzdy by představoval další komplikace, zvláště pro menší podniky. Kvůli vyšším nákladům by některé z nich mohly začít omezovat svou činnost, či dokonce propouštět. Některé menší výrobní firmy si stěžovaly také na to, že pokud budou muset zvýšit příjem nekvalifikovaným pracovníkům, na ohodnocení kvalifikovaných a dobrých zaměstnanců jim nezbude.

Česká republika bude na období let 2008 až 2012 požadovat emisní povolenky v objemu 101,9 milionu tun oxidu uhličitého ročně. Informoval o tom premiér Mirek Topolánek po skončení jednání vlády. Na roky 2005 až 2007 mají tuzemské podniky k dispozici asi 97 milionů povolenek a loni jich využily 82 milionů. Ekologická Hnutí Duha, Greenpeace a Centrum pro dopravu a energetiku (CDE) ve společné tiskové zprávě tzv. Národní alokační plán kritizovaly a navrhly omezení exhalací na 78 milionů tun. Česko patří mezi poslední země, které návrh do Bruselu ještě neposlaly. Kvůli tomu už s ním Evropská komise zahájila proceduru pro porušení práva. Plán měl být původně hotov do 30. června a komise už Českou republiku upomínala za to, že ho nedodala. Pokud se návrh dostane do Bruselu ještě před Vánocemi, může se země vyhnout případným sankcím a nebo žalobě u Evropského soudu.

Zpřísnění vydávání povolenek podporují hlavně ekologické organizace, které chtějí vidět, že podniky mají snahu vyrábět čistším způsobem. Průmyslníci ale varují, že pokud komise vydávání povolenek výrazně zpřísní, mnoho firem nebude mít možnost expandovat podle svých plánů. "Účelem obchodovaní s emisemi je snižování exhalací. Nikoli další a další zvyšování. V zemi, která patří k nejhorším znečišťovatelům v Evropě, to platí dvojnásob," řekl ČTK Vojtěch Kotecký z Hnutí Duha. Podle jeho kolegy z Greenpeace Jana Rovenského si ministři pletou jednání Evropské komise s arabským tržištěm. "Jsou zjevně přesvědčeni, že čím víc navržené emise nadsadí, tím víc jich nakonec dostanou. Rozhodnutí komise minulý týden ukázalo, že podobný přístup je scestný. Jediné, co můžeme podobným přeháněním utržit, je mezinárodní ostuda a vrácení plánu k přepracování," uvedl.

Korupce v České republice je mnohem rozšířenější než v ostatních zemích Evropské unie a větší než v Indii, Pákistánu a na Filipínách. Naprostá většina Čechů si myslí, že vláda nedělá dost pro boj s korupcí a pětina je dokonce přesvědčena, že ji povzbuzuje. Za nejzkorumpovanější považují Češi policii a politické strany. Vyplývá to z průzkumu, který pro mezinárodní organizaci Transparency International připravil Gallupův institut. Takzvaný Globální barometr korupce je průzkum veřejného mínění, který se zabývá názory veřejnosti na otázky korupce a zkoumá osobní zkušenosti respondentů s korupčními praktikami. Letošního průzkumu, již čtvrtého v pořadí, se zúčastnilo téměř 60.000 respondentů z 62 zemí.

Podle výsledků 17 procent Čechů - nebo členové jejich domácnosti - uvedlo, že za posledních 12 měsíců dalo v nějaké formě úplatek. Průměr EU je dvě procenta a stejně jako ČR je na tom v Evropě jen Řecko. Průměr v jižní Americe je rovněž 17 procent, ale v Asii sedm a korupce je nižší i na Filipínách (16), v Pákistánu (15), Indii (12) a Thajsku (10). Obecně mají lidé po celém světě jen matnou představu o tom, jak se jejich vláda snaží potlačit korupci na různých úrovních od malicherného uplácení po plnění bankovních kont politiků výměnou za různé výhody.

Na 70 procent obyvatel světa tvrdí, že v boji proti korupci jejich vlády buď nejsou efektivní, nebo nic nedělají či ji dokonce podporují. Jen 22 procent dotázaných oceňuje úsilí vlád, uvedl průzkum. I v tomto směru jsou čísla z ČR pochmurnější. Jeden z deseti Čechů je přesvědčen, že vláda postupuje proti korupci účinně a 40 procent Čechů si myslí opak. A 21 procent dotázaných v ČR si myslí, že vláda nebojuje s korupcí vůbec a rovněž 21 procent se domnívá, že s ní nejen nebojuje, ale ve skutečnosti ji povzbuzuje. "Ve výsledcích České republiky se odráží dlouhodobě neuspokojivá situace v oblasti zavádění systémových vládních opatření proti korupci - 40tiprocentní míra nedůvěry respondentů v účinnost vládních opatření patří k nejhorším výsledkům na světě," komentovala tento fakt šéfka české pobočky TI Adriana Krnáčová.

Rakousko má oprávněnou obavu, že Česká republika s ním přeruší bezpečnostní dialog v otázkách jaderné elektrárny Temelín (JETE), pokud budou její odpůrci pokračovat v úplných blokádách česko-rakouských hranic. Jejich průjezdnost je pro Českou republiku prioritou. ČTK to řekl český velvyslanec v Rakousku Jan Koukal po čtvrtečním rozhovoru s rakouským ministrem životního prostředí Josefem Pröllem, který prý úplné blokády odmítá. Ministr však prý také řekl, že pro Rakousko by bylo nejlepším řešením zrušení provozu JETE.

Rakouský ministr se podle Koukala během rozhovoru téměř nezmínil o takzvané dohodě z Melku, kolem níž se v uplynulých týdnech v Rakousku rozvířily debaty, zejména o jejím plnění či neplnění z české strany, a o jejíž právní závaznost se experti přou. Rakouská strana si je totiž dobře vědoma, že takzvaná dohoda z Melku "není mezinárodní smlouvou, ale pouze protokolem, jakýmsi zápisem z jednání, a tudíž její porušení není žalovatelné," domnívá se český diplomat. Právní aspekty ujednání rakouská vláda a parlament podle Koukala stále posuzují.

Koukal naopak naznačil, že za porušení mezinárodních dohod lze považovat totální blokády hranic, jak se stalo minulou neděli na rakousko-českých hraničních přechodech Wullowitz/Dolní Dvořiště a Gmünd/České Velenice. Praha by podle něj v případě dalších úplných blokád mohla zastavit bezpečnostní dialog s Rakouskem, který pro ni z melkské dohody vyplývá. "Samotné blokády hranic jsou právně problematické i bez ohledu na melkskou dohodu," zdůraznil Koukal. Česká republika podle něj uznává právo protiatomových aktivistů na protesty, musí však být při nich umožněna alespoň omezená průjezdnost hraničních přechodů.