Zprávy | Z archivu rubriky


Občanští demokraté chtějí o programu příští vlády jednat jak se sociálními demokraty, tak i s lidovci a zelenými. Trvají na tom, že z těchto rozhovorů musí vzejít reformní program. "Jednáme o reformách a jednáme ve formátu čtyř demokratických stran," řekl novinářům po středeční schůzce vyjednavačů ODS, ČSSD, KDU-ČSL a Strany zelených první místopředseda občanských demokratů Pavel Bém. Nejsilnější strana tak nepřistoupila na požadavek sociálních demokratů, kteří se chtěli nejdříve dohodnout jen s ODS, a pak teprve přizvat lidovce. Se zelenými strana Jiřího Paroubka nepočítala vůbec. V nynějších rozhovorech je pokládá pouze za pozorovatele, z čehož byla nejmenší parlamentní strana rozladěna. V pátek by se vyjednavači měli sejít znovu a dohodnout se na tom, které reformy budou klíčové. O těchto návrzích pak budou jednat pracovní skupiny.

Politici budou vycházet jak z trojkoaličního programu, tak z dokumentu Agenda 2010, který vypracovala ČSSD. Socialistický návrh je podle Nečase překvapivý. "Přestali považovat slovo reforma za nepřijatelné nebo dokonce sprosté," řekl na adresu druhé nejsilnější strany. Teprve další jednání o programu ukážou, zda to ČSSD s reformami myslí vážně, nebo šlo o "taktický tah či náhlé hnutí mysli". "ČSSD nás zatím nepřesvědčila, že to s reformami myslí vážně, ale dokument Agenda 2010 je jakýmsi náznakem, že to myslí upřímně, byť s tou upřímností my už máme své zkušenosti," dodal Bém. Na středečním jednání podle něj politici nehovořili o mandátu vlády. "V žádném případě pro nás není zajímavý ani přijatelný termín vlády do roku 2010," uvedl. Dodržet celé volební období nebo ho zkrátit maximálně o rok si přeje ČSSD.

Schůzka vyjednavačů bez stranických předsedů trvala zhruba 80 minut, z čehož podle šéfky lidoveckých poslanců Vlasty Parkanové hodně času politici věnovali debatě o účasti zelených a KDU-ČSL na vyjednávání. Sociální demokraté totiž tvrdili, že do poslední chvíle nevěděli o účasti zástupců menších stran na jednání. "Ale konec dobrý, všechno dobré," uvedla. Rozčílen nad postoji ČSSD odcházel z jednání Ondřej Liška, který reprezentoval zelené. "Mluvili o nás stále jako o pozorovatelích," konstatoval. Sobotka novinářům řekl, že se ČSSD smířila s účastí zelených na jednáních o programu, rozhodně ale nesouhlasí se vznikem čtyřkoalice. Připomenul přitom slova premiéra a předsedy ODS Mirka Topolánka, že možnou variantou budoucí vlády je kabinet tří stran. Na poznámku, zda ale nejde o tříkoalici ODS, lidovců a zelených tiše podporovanou ČSSD, reagoval jen smíchem.

I Nečas připomněl, že zapojení všech čtyř stran do přípravy programu neznamená, že všechny čtyři nakonec budou mít v kabinetu své zástupce. Vznik vlády je podle něj otázkou spíše týdnů než měsíců. Úplně nevyloučil, že dohoda mezi stranami bude hotová do Mikuláše, tedy příští středy, v což věřil Topolánek. Z další věty ale vyplynulo, že taková možnost není příliš reálná. "Mikuláše kterého roku jste myslela?," odpověděl na dotaz ČTK.

Dlouhá koaliční jednání o sestavení nové stabilní vlády už začínají znepokojovat komunální politiky. Upozorňují na sníženou aktivitu ministerstev, neschopnost parlamentu přijímat rychle potřebné novely zákonů a nejasnosti v čerpání státních i evropských peněz na velké rozvojové projekty. ČTK to řekli představitelé měst a obcí, kteří ze zúčastnili brněnského sněmu starostů. "Je to poměrně silný problém, i když samozřejmě vláda nějakým způsobem funguje. Samospráva ale potřebuje stabilní prostředí, tedy vládu, která má důvěru, a to nejlépe po celé čtyři roky," řekl ČTK primátor Brna Roman Onderka. Obává se o osud větších investičních akcí, o kterých musí město jednat s ministerstvy nebo s rozpočtovým výborem sněmovny. "Tyto orgány sice fungují, ale nemají tu sílu, kterou by měly, kdyby vláda měla důvěru," uvedl Onderka.

Místopředseda Svazu měst a obcí Jaromír Jech kritizoval nečinnost ministerstev, která jsou podle něj příliš závislá na svém politickém vedení. Ve starších členských zemích Evropské unie jsou prý ministerští úředníci sebejistější a jsou schopní pracovat samostatněji. "U nás ministerstvo zkoprní a nic nedělá, protože neví, jaké bude další přání," řekl ČTK Jech. Volá po rychlém vypracování novely zákona o rozpočtovém určení daní a po širší debatě o podpoře venkova. Na podněty svazu prý nynější politická reprezentace příliš nereaguje. "Když se obrátíme na některého ministra, on logicky řekne, že neví, co bude," postěžoval si Jech.

Členské státy Severoatlantické aliance ve středu na závěr summitu v lotyšské Rize stvrdily svůj závazek pokračovat ve stabilizační misi v Afghánistánu. Výzvu velení sil NATO k posílení jednotek v této asijské zemi však jednotlivé členské země až na výjimky, ke kterým patří ČR, příliš nevyslyšely. NATO zároveň nabídlo předvstupní program Partnerství pro mír (PFP) Srbsku, Černé Hoře a Bosně a Hercegovině a oznámilo plnou bojovou připravenost svých jednotek rychlého nasazení.

Závěrečné komuniké summitu označuje konflikt v Afghánistánu za klíčovou prioritu aliance. Vedoucí představitelé 26 zemí potvrdili, že splní své závazky v Afghánistánu, ale většinou neslíbili citelné posílení svých kontingentů. K vyslání dalších posil se nyní zavázaly nejméně dvě země: Polsko potvrdilo slib poslat 1000 vojáků začátkem roku 2007 a český prezident Václav Klaus upřesnil, že ČR příští rok svůj vojenský příspěvek v Afghánistánu zvýší o polovinu na 225 lidí. Posílení afghánské mise (ISAF) bylo klíčovým tématem dvoudenního rižského summitu vzhledem k rostoucímu násilí zejména na jihu Afghánistánu, kde se jednotkám NATO staví povstalci z islámského hnutí Taliban. V ISAF působí asi 32.000 vojáků a velitel sil NATO James Jones před začátkem summitu uvedl, že potřebuje příslib dalších 2500. Generální tajemník NATO Jaap de Hoop Scheffer řekl, že by se jednotky NATO mohly začít z Afghánistánu postupně stahovat od roku 2008 v závislosti na bojeschopnosti afghánské armády.

Aliance ve středu nabídla předvstupní program Partnerství pro mír (PFP) Srbsku, Černé Hoře a Bosně a Hercegovině. V komuniké NATO je ale požadavek, aby Srbsko a Bosna plně spolupracovaly s Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii (ICTY). Hlavní žalobkyně ICTY Carla Del Ponteová prostřednictvím svého mluvčího vzkázala, že nabídkou PFP pro Srbsko, které podle ní neplní závazky vůči ICTY, je "překvapená a zklamaná". Klaus naopak ocenil, že aliance těmto zemím PFP nabídla. Jsme pro politiku otevřených dveří, vysvětlil český prezident. Podle českého premiéra Mirka Topolánka to je i úspěch ČR, která se spolu s dalšími devíti zeměmi NATO o navázání partnerských vztahů s těmito třemi balkánskými státy zasazovala. NATO zároveň přislíbilo Albánii, Chorvatsku a Makedonii, že jim v roce 2008 nabídne plné členství, pokud tyto země splní příslušná kritéria. Aliance hodlá dál úzce spolupracovat s Ukrajinou a Gruzií, ale zatím se nebude vyjadřovat k jejich budoucímu členství.

Vytvořené jednotky rychlého nasazení NATO (NRF) o síle 25.000 mužů jsou považovány za ústřední bod snah modernizovat vojenskou sílu aliance a udržet tempo se schopností USA rychle mobilizovat své jednotky a vysílat je do krizových míst. Alianční jednotky zahrnují síly pozemní, vzdušné i námořní a mají být schopné vyrazit rychle na misi na kterékoli místo ve světě. ČR se v rámci NRF angažuje každého půl roku. V prvním pololetí příštího roku pro ně vyčlení asi 400 vojáků protichemického praporu a bude mít na starosti ochranu sil rychlého nasazení NATO při útoku zbraněmi hromadného ničení, řekl ČTK český velvyslanec při NATO Štefan Füle.

Aliance též oznámila, že protiraketová obrana NATO je "technicky proveditelná". Nyní se bude pracovat na analýze politických a vojenských důsledků protiraketové obrany, uvedlo NATO v dokumentu. Pokud se NATO pro svůj systém rozhodne, bude prý kompatibilní s americkým.

Text předpokládá i těsnou spolupráci s OSN, Evropskou unií a dalšími mezinárodními institucemi, ale i s nevládními organizacemi při rekonstrukci a obnově oblastí postižených konflikty. Bezpečnost a rozvoj jsou propojenější, než kdy dříve, zdůrazňuje aliance.

Zástupci ODS, Strany zelených a SNK ED ve středu podepsali Deklaraci pro Prahu 2010, na které bude založena spolupráce těchto tří stran na pražské radnici. V obecném dokumentu jsou jako východiska společného postupu dány otevřenost a spolupráce. Nejedná se však o koaliční smlouvu. ČTK to sdělil magistrát. Strany v deklaraci vyjádřily společnou vůli ke spolupráci při správě města, která zaručí bezpečnost a respektuje zásady rozumného a udržitelného rozvoje. Dokument blíže neurčuje další rozvoj Prahy. Jeho směry a koncepce budou vyjádřeny v základních strategických dokumentech a dále v jednotlivých rezortních programech. Ty se pak budou zabývat jednotlivými oblastmi, jako je doprava, bezpečnost, životní prostředí, školství či sociální politika a zdravotnictví.

Deklaraci podepsaly strany, které budou mít své zástupce v městské radě. Ve vedení města by podle návrhu primátora Pavla Béma (ODS) mělo zasedat devět občanských demokratů, Petr Štěpánek (SZ) a Markéta Reedová (SNK ED). Štěpánek se má stát radním pro životní prostředí. Reedová by měla mít jako náměstkyně primátora na starosti otevřenost veřejné správy a boj proti korupci. Náměstky primátora za ODS by se měli stát Rudolf Blažek, Pavel Klega a Hana Žižková.

Volby do pražského zastupitelstva vyhrála s převahou ODS, která v něm bude mít nadpoloviční většinu 42 ze 70 mandátů. Zelení budou mít šest zastupitelů, SNK ED čtyři. V zastupitelstvu bude 12 členů ČSSD a šest komunistů. Nové vedení města se bude volit na prvním zasedání ve čtvrtek 30. listopadu. Velká koalice ODS a ČSSD na pražské radnici po osmi letech skončí.

Evropská komise zahájila s ČR proceduru pro porušení práva kvůli tomu, že Česko dosud neodeslalo do Bruselu plán emisí kysličníku uhličitého na léta 2008 až 2012. ČTK to ve středu sdělila Evropská komise. Plán měl být hotov do 30. června a komise už Českou republiku upomínala za to, že ho nedodala. Ministr průmyslu a obchodu Martin Říman ČTK řekl, že s ministrem životního prostředí Janem Kalašem se na konci října dohodl na povolenkách ve výši 101,9 milionu tun oxidu uhličitého ročně. Veřejné projednávání alokačního plánu podle něj skončí 30. listopadu. "Plán poté schválí vláda a odešle jej Bruselu," uvedl Říman. Za nynější problémy s povolenkami může podle Římana předchozí vláda Jiřího Paroubka. "Minulá vláda do konce června nepřijala žádné rozhodnutí a své nástupkyni nezanechala ani náznak dohody resortů o podobě alokačního plánu, na jehož základě bychom mohli po volbách začít urychleně jednat," podotkl Říman.

Plány na snížení emisí EU bojuje proti globálnímu oteplování. Podle národních alokačních plánů Evropská komise rozhodne, kolik CO2 mohou vybrané podniky v letech 2008 až 2012 vypustit. Pokud jim tento příděl nestačí, musejí na evropském trhu koupit dodatečné povolenky k emisím CO2. Prodávat je naopak mohou podniky, kterým povolenky přebývají. Spolu s ČR plán zatím neodevzdaly Rakousko, Dánsko, Maďarsko, Itálie a Španělsko. Podle dostupných informací by se měl český plán dostat do Bruselu nejdříve před Vánocemi. Je to jediná cesta, jak se Česko může vyhnout případným sankcím a nebo žalobě u Evropského soudu.

Říman upozornil, že řízení pro porušení práva má dvě fáze. Evropská komise členskému státu nejprve zašle formální upozornění na porušení práva a poté své odůvodněné stanovisko. Teprve ve druhé fázi podle Římana přichází na řadu projednání porušení práva před Evropským soudním dvorem. "K návrhu se nyní vyjadřují ostatní ministerstva i veřejnost, materiál by na začátku prosince měla projednat vláda a poté poputuje do Bruselu," řekla ČTK mluvčí ministerstva životního prostředí, které má přípravu plánu na starosti, Kateřina Šůlová.

Plán rozdělení povolenek měly státy EU odevzdat původně do konce letošního června. Bývalý ministr životního prostředí Libor Ambrozek toto rozhodnutí nechal na svého nástupce, další proces brzdila složitá politická situace v Česku a zdlouhavé povolební vyjednávání. Je velmi pravděpodobné, že Česká republika bude od roku 2008 s největší pravděpodobností požadovat povolenky na 101,9 milionu tun oxidu uhličitého ročně. V období let 2005 až 2007 mají tuzemské podniky k dispozici asi 97 milionů povolenek a loni jich využily 82 milionů. Systém pokrývá asi 70 procent celkových emisí vyprodukovaných v ČR. Jedna povolenka umožňuje vypustit tunu emisí oxidu uhličitého. Případné schválení českého plánu ale není příliš pravděpodobné. Brusel tlačí, aby státy žádaly o méně povolenek. Jen ve středu Evropská komise odmítla deset národních alokačních plánů, včetně slovenského.

Český Unipetrol ve středu dostal od Evropské komise pokutu 17,5 milionu eur, tedy téměř půl miliardy korun za to, že se její závod Kaučuk Kralupy údajně podílel na kartelové dohodě na trhu se syntetickým kaučukem. Trest pro Unipetrol je součástí celkové pokuty 519 milionů pro celkem pět firem, které se kartelu účastnily. Jde o druhou nejvyšší pokutu za kartel, kterou EU ve své historii udělila. Tuzemská firma s rozhodnutím EK nesouhlasí, řekla ČTK mluvčí Unipetrolu Michaela Lagronová. "S pokutou Evropské komise nesouhlasíme," uvedla Lagronová s tím, že právníci firmy rozhodnutí zkoumají a zvažují další kroky. Podle mluvčí je ve hře například možnost odvolat se k soudu první instance v Lucemburku. Lagronová rovněž upozornila, že se kauza týká období 1996 až 2002.

Podle vyjádření ekonoma Petra Zahradníka pro Český rozhlas 1 však Evropská komise není orgánem poslední instance, verdikt musí potvrdit Evropský soudní dvůr. A ten v desítkách případů rozhodnutí EK vyvrátí, řekl Zahradník. Případná pokuta by podle Českého rozhlasu 1 zkomplikovala prodej Kaučuku Kralupy, který chce skupina Unipetrol dokončit do konce roku.

Firmy se podle Bruselu domlouvaly na cenách syntetického kaučuku, který se používá k výrobě pneumatik a dalších produktů. Kartel podle zjištění komise fungoval od roku 1996 do roku 2002. "Je to velký trh, a proto je pokuta tak velká," řekl novinářům mluvčí Evropské komise Jonathan Todd.