Zprávy | Z archivu rubriky


Občanští demokraté chtějí v první řadě jednat o předčasných volbách, ČSSD nabídla jednání o vládě na rok. Kdyby politici po dvanácti měsících dospěli k názoru, že kabinet nefunguje, mohli by podle sociálních demokratů otevřít cestu k volbám. Pro ČSSD ale nepřipadají v úvahu dřív než v půlce roku 2008. Socialisté navíc dávají přednost dlouhodobější vládě.

ODS dál považuje za svou prioritu předčasné volby. Shodlo se na tom v pondělí vedení občanských demokratů na první poradě po víkendovém kongresu. Jeho delegáti stranické lídry zavázali mimo jiné k tomu, aby dojednali buď volby už v příštím roce, nebo stabilní vládu, jejíž program bude zahrnovat co nejvíce priorit ODS. Kabinet má být reformní, nesmí být založen na výhradní domluvě se sociální demokracií ani se opírat o komunisty.

ČSSD je prý sice připravena do kabinetu vstoupit, má ale vlastní programové požadavky. Odmítá rovnou daň a školné na vysokých školách. Diskutovat lze o snížení daní firem, prohlásil předseda ČSSD Jiří Paroubek a řekl, že jeho strana je připravena na kompromisy. Někteří lídři ODS na kongresu hovořili o tom, že je možné "oživit" někdejší projekt trojkoalice s lidovci a zelenými. Paroubek si to ale představit nedovede.

Grémium ODS v pondělí rozšířilo stranický vyjednávací tým, a to o nového prvního místopředsedu Pavla Béma, který tak doplnil předsedu Mirka Topolánka, místopředsedu Petra Nečase a šéfa poslanců ODS Petra Tluchoře. Právě Bém po jednání grémia řekl, že koncem týdne budou občanští demokraté schopni předložit prezidentovi předběžnou zprávu o tom, kam jednání směřují. "Jsme připraveni, jak to chtěl kongres, obhajovat do posledního dechu programové zásady a principy (ODS) a je jasné, že v této situaci se s velkou pravděpodobností blížíme předčasným volbám," uvedl.

Rozhovory by měly začít v úterý. Podle dalšího místopředsedy ODS Petra Bendla se občanští demokraté svých partnerů nejprve zeptají na to, jestli by podpořili předčasné volby. Zatím se však nezdá, že ODS by našla dostatečný počet spojenců pro to, aby je prosadila již v roce 2007. Na řadu by pak zřejmě přišla vyjednávání o dlouhodobější vládě. Paroubek řekl, že kabinet by měl před sebou řadu úkolů, které budou vyžadovat shodu všech parlamentních stran. Jde například o penzijní reformu, ale také o dokončení stabilizace zdravotnictví či reformu policie, dodal.

Vsetínský starosta a senátor Jiří Čunek chce kandidovat na funkci předsedy KDU-ČSL. Senátor ČTK řekl, že ve čtvrtek ho ještě musí navrhnout konference Zlínského kraje. Stranu po rezignaci Miroslava Kalouska dočasně vede místopředseda Jan Kasal. O předsedovi rozhodne za dva týdny sjezd KDU-ČSL v Brně.

Čunek vyvolal rozporuplné reakce způsobem řešení problému romských neplatičů nájemného ve Vsetíně, které nechal vystěhovat, i svými výroky o této věci. Místopředseda poslanců KDU-ČSL Tomáš Kvapil však minulý týden řekl, že Čunka si v čele strany "umí představit". Spekuluje se o tom, že o funkci předsedkyně strany by se mohla ucházet nynější předsedkyně sněmovní frakce Vlasta Parkanová. Zatím se ale nevyjádřila, jestli o vedení strany skutečně bude usilovat. O její nominaci stojí například Pithart, který je nejostřejším Čunkovým kritikem.

Vsetínská radnice na základě Čunkova rozhodnutí vystěhovala z města za hranice Zlínského kraje přes 100 Romů, s nimiž měla problémy při placení nájemného. Dalších přibližně 230 Romů pak město přestěhovalo asi kilometr od centra do komplexu z plechových stavebních buněk. Tyto kroky vyvolaly pobouření obhájců lidských práv a romských organizací. Politologové se neshodují v tom, zda starostovi kontroverze prospívají, nebo škodí. Někteří analytici jsou nicméně přesvědčeni, že jeho politika mu výrazně pomohla vyhrát říjnové senátní volby.

Žalobce zastavil trestní stíhání bývalého policisty Tomáše Čermáka obviněného z útoku na poslankyni Strany zelených Kateřinu Jacques. "Státní zástupkyně dospěla k názoru, že jednání není trestným činem," řekl ČTK žalobce Michal Zachystal. Sporný zákrok se odehrál při prvomájovém protestu proti demonstraci neonacistů v Praze. Vše tehdy skončilo konfliktem mezi policií a členy Strany zelených v čele s Jacques. Tehdejší ředitelka sekce lidských práv úřadu vlády Jacques uvedla, že ji policista bezdůvodně a brutálně napadl a zbil. Čermák byl následně propuštěn od policie a čelil obvinění ze zneužití pravomoci veřejného činitele, ublížení na zdraví a omezování osobní svobody. Za zákrok proti Jacques byl v červnu potrestán zástupce ředitele pražské policie Zdeněk Bezouška. Byla mu na půl roku snížena hodnost na podplukovníka. Na postup policie doplatil i ředitel obvodního ředitelství Praha II Jan Navrátil a jeho zástupce Petr Vaněček. Navrátil ve funkci vystřídal svého zástupce a v policejní hierarchii klesl o jeden stupeň. Vaněček byl převeden pod středočeskou policii.

Čermákův obhájce Tomáš Janeček tvrdil, že policista na demonstraci Jacques třikrát vyzval, aby nevstupovala do míst, kde by se mohla dostat do kontaktu s průvodem neonacistů. Politička zelených údajně ale policistu "záměrně a účelově" neuposlechla. Podle Janečka na sebe chtěla upozornit před blížícími se volbami.