Zprávy | Z archivu rubriky


ODS začala jednat se všemi parlamentními stranami o novém kabinetu. Za výsledek bude odpovídat odstupující premiér a šéf strany Mirek Topolánek, který v pondělí konzultace zahájil se Stranou zelených. Její lídr Martin Bursík přinesl Topolánkovi návrh zákona, který by měl urychlit cestu k rozpuštění sněmovny a novým volbám. Dolní komora parlamentu by mohla být rozpuštěna po souhlasu alespoň tří pětin poslanců. "Požádali jsme ODS o spolupředkladatelství návrhu. Obrátíme se s ním i na ostatní předsedy stran," řekl Bursík ČTK. Topolánek potvrdil, že se k iniciativě jeho strana připojí. Strany se podle Bursíka nyní musejí domluvit na proceduře rozpuštění sněmovny, termínu předčasných voleb, a teprve potom přemýšlet o mandátu a podobě přechodné vlády.

Jednou ze zvažovaných možností překlenovací vlády je tým ministrů bez stranických špiček, složený z respektovaných osobností, převážně nestraníků. Jako o možném předsedovi takového úřednického kabinetu se spekulovalo o předsedovi Akademie věd Václavu Pačesovi. Tato varianta je ale - alespoň pro tuto chvíli - minulostí. Pačes totiž odjíždí tento týden za pracovní cestu do Latinské Ameriky. Přiznal, že to bylo aktuální před čtrnácti dny či třemi nedělemi. Nyní se už situace podle něj "pohnula dál". V médiích se spekuluje o tom, že by místo Topolánka mohli ministry řídit jeho straničtí kolegové Pavel Bém nebo Evžen Tošenovský. "Ať si to zkusí," reagoval na tyto úvahy šéf ODS.

Topolánek bude o řešení nynější zablokované situace postupně jednat i se zástupci ČSSD, KSČM a KDU-ČSL. S lidovci i komunisty se má sejít v úterý. Předseda ČSSD Jiří Paroubek ČTK řekl, že se s Topolánkem setkal už v pondělí. Nechtěl však říci, jaké povolební uspořádání považuje po schůzce s lídrem nejsilnější parlamentní strany za nejpravděpodobnější. "Já si myslím, že s velkou koalicí politika ODS nepočítá," citoval v té souvislosti Paroubka internetový server Novinky.cz.

O nové vládě na pražské radnici by mohlo být podle primátora a místopředsedy ODS Pavla Béma jasno zhruba za dva týdny. Občanští demokraté budou mít v sedmdesátičlenném zastupitelstvu nadpoloviční většinu 42 hlasů, přesto vedou jednání s dalšími stranami. Bém stále dává přednost jednobarevné radě. Její podoba bude ale záviset na rozhodnutí pražské ODS, řekl v pondělí novinářům Bém. Už minulý týden se sešli vyjednavači občanských demokratů se zástupci SNK Evropských demokratů. Nyní budou debatovat s představiteli ČSSD a Strany zelených. "Jsou to vstupní jednání, kde budeme diskutovat o programových prioritách a programových průnicích," řekl Bém. Všem třem stranám občanští demokraté předložili nebo předloží rámcový návrh programových priorit, který bude základem programového prohlášení rady.

Jednání mezi ODS a ČSSD bylo v pondělí. Obě strany se shodly na tom, že by se měly setkat ještě podruhé. "V následujícím volebním období budou v Praze velké investice a nemyslím si, že by měly být všechny hrazeny z městského rozpočtu," řekl ČTK předseda pražské sociální demokracie a dosavadní primátorův náměstek Petr Hulinský. I podle Béma Prahu čekají v tomto volebním období velké investice, jako je výstavba severozápadní části vnitřního automobilového okruhu a přestavba ústřední čistírny odpadních vod, je třeba také zlepšit bezpečnost a čistotu životního prostředí, připomněl primátor. "Pro tato klíčová témata budeme hledat programovou shodu," dodal primátor.

Zavedení elektronického mýtného zdraží autobusovou dopravu. Shodují se na tom dopravci i představitelé profesních svazů. Například za cestu z Prahy do Brna zaplatí cestující až 180 korun, což je o 20 procent více než dosud. Na dotaz ČTK to uvedl ředitel dopravní společnosti Student Agency Radim Jančura. Mýtné budou platit od příštího roku všechna vozidla nad 12 tun, tedy i autobusy. Při průměrné sazbě mýtného 4,05 koruny za kilometr se zvýší náklady dopravce na 200kilometrové trase z Prahy do Brna o 800 korun. To je při plně vytíženém autobuse se 40 lidmi asi 20 korun na pasažéra. "Ne vždy je však autobus plný," upozornil Jančura. Podle Jančury byly přepravní společnosti schopny i přes zdražování nafty držet cenu jízdenek několik let na stejné úrovni. "Mýtné však způsobí plošné zdražení pro všechny dálkové spoje," řekl Jančura. Řešení vidí v osvobození autobusů od platby mýtného nebo alespoň zavedení nižších poplatků pro autobusy. Připomněl, že například v Německu autobusy žádné mýtné neplatí.

Tiskový mluvčí ministerstva dopravy Viktor Meca však uvedl, že evropské předpisy výjimku pro autobusy neumožňují. Úřad zatím také neuvažuje o dotacích pro autobusové dopravce, které by náklady na platbu mýtného kompenzovaly. Cenu za kilometr určuje prováděcí vyhláška MD, která je nyní na legislativní radě vlády. Průměrná cena 4,05 koruny za kilometr je pro všechna vozidla nad 12 tun stejná a již se měnit nebude. Další jednání s autobusovými dopravci o ceně MD nechystá.

Stejný nárůst ceny jako z Prahy do Brna se dá čekat například na frekventované trase Praha - Liberec. Cesta by tak na místo současných 70 korun mohla po Novém roce stát kolem 82 až 85 korun, řekl ČTK vedoucí autobusové dopravy ČSAD Liberec Martin Oumrt. Záležet bude na tom, jak velká část 96 kilometrů dlouhé trasy bude mýtným zpoplatněna, dodal.

Zavedení mýtného pro autobusy se může dotknout i veřejných rozpočtů. Kraje jako objednatelé regionální veřejné dopravy totiž kompenzují ze svých zdrojů dopravcům ztráty. Podle výkonného ředitele Svazu dopravy Petra Kašíka budou náklady regionálních dopravců na mýtné asi 300 až 350 milionů korun. A tyto náklady budou nakonec hradit právě kraje, řekl Kašík. I podle něj je proto nutné, aby MD snížilo poplatky pro autobusy. Podle náměstka moravskoslezského hejtmana Pavola Lukši se kraj bude zvyšování jízdného bránit. "Cestujícím by se jízdné kvůli mýtnému zvyšovat nemělo, jsme proti a nechceme to," řekl ČTK s tím, že v rámci Asociace krajů panuje shoda, že by autobusy v závazku veřejné služby vůbec neměly na rychlostních komunikacích mýtné platit. "Považujeme to za nesmysl. A tlačíme samozřejmě na to, aby to tak bylo, to znamená mimo jiné také změnu v příslušném zákoně," dodal Lukša.

Zdražení jízdenek negativně ovlivní turistický ruch v ČR, uvedla Asociace českých cestovních kanceláří a agentur (AČCKA). "Například loni poprvé od roku 1989 poklesl počet zahraničních návštěvníků Prahy, takže pro nějaké zdražování služeb turistům není žádný prostor," řekl člen prezidia AČCKA Tomio Okamura. Cestovní ruch zaměstnává v ČR přímo či nepřímo asi deset procent obyvatelstva, připomněl.

Zaměstnavatelé navrhují pro rok 2007 zmrazit minimální mzdu na nynější úrovni 7955 korun. Její případné zvýšení by prý zhoršilo ekonomickou situaci především malých podniků. Na pondělní tiskové konferenci se na tom shodli zástupci zaměstnavatelů. Ministerstvo práce a sociálních věcí navrhlo od ledna zvýšit minimální mzdu o 3,1 procenta na 8200 Kč. Stínový ministr práce a sociálních věcí ČSSD Zdeněk Škromach stejně jako odbory naopak považuje nárůst navržený MPSV za příliš nízký. "Toto navýšení představuje další komplikaci ekonomických podmínek především pro menší podnikatelské subjekty," řekl předseda Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů Jan Wiesner. Pravděpodobným důsledkem podle něj může být vynucená racionalizace, nutnost propouštění zaměstnanců či omezování některých činností. "Proto KZPS navrhuje minimální mzdu alespoň na jeden rok zmrazit," podotkl. Generální ředitel Svazu průmyslu a dopravy Zdeněk Liška upozornil na to, že minimální mzda roste rychleji než průměrná mzda. Proti roku 1999 prý stoupla na 2,2násobek, zatímco průměrná mzda na 1,58násobek. I když podle statistik pobírají minimální mzdu jen dvě až tři procenta zaměstnanců, změna může způsobit problémy podnikům zaměstnávajícím převážně sociálně ohrožené skupiny obyvatel, doplnil.

Zvýšení navržené MPSV je nedostatečné, snižuje motivaci pracovat a posune některé rodiny do systému sociálních dávek, uvedl naproti tomu nedávno bývalý ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach (ČSSD). "Minimální nárůst by měl být o 500 až 700 Kč, což odpovídá vývoji ekonomiky a hospodářskému růstu," prohlásil. Jeho nástupce na čele resortu Petr Nečas (ODS) tvrdí, že výše minimální mzdy bude předmětem dalších jednání, a to i v rámci tripartity, která zahrnuje zástupce vlády, odborů a zaměstnavatelů.

Českomoravská konfederace odborových svazů prosazuje, aby se minimální mzda nedostávala pod 40 procent průměrné mzdy. "Proto zvýšení, ke kterému chce MPSV přikročit, považujeme za naprosto nedostatečné," sdělila nedávno mluvčí ČMKOS Jana Kašparová. Minimální mzda by tak podle ní přestávala plnit svoji funkci, aby se zaměstnanec pracující osm hodin v nejméně kvalifikované práci byl schopen uživit lépe než na sociálních dávkách.

V Praze 10 Na Míčánkách byl v pondělí otevřen největší justiční areál v republice. Výstavba komplexu, do něhož se přesunuly soudy a státní zastupitelství ze čtyř pražských obvodů, přišla ministerstvo spravedlnosti na více než 2,5 miliardy korun. Provoz areálu zahájil poklepáním dražebního kladívka ombudsman a někdejší ministr spravedlnosti Otakar Motejl. Předseda pražského městského soudu Jan Sváček zdůraznil, že právě Motejl má zásluhu na výstavbě areálu, ve kterém bude soustředěno 40 procent pražské justiční kapacity. Areál vznikl rekonstrukcí tří historických budov v místech někdejších Kasáren Jana Roháče z Dubé a kompletní výstavbou nového šestipatrového objektu ve středové části celého komplexu. Stavba trvala přes tři roky. V dokončeném paláci bude pracovat kolem 1000 zaměstnanců. Komplex pojme 98 soudních síní, 38 speciálních místnostní pro utajené výslechy, má také 30 vazebních cel, dražební sál nebo odbornou knihovnu. Areál je propojen podzemními chodbami.

Sváček ale nejvíce oceňuje to, že provoz uvnitř areálu je rozdělen na dvě části. Justiční personál, soudci a státní zástupci se dostávají do styku s veřejností až v jednací síni - všude jinde je vzájemnému náhodnému kontaktu zamezeno. "Toto opatření reaguje na stále se zvyšující požadavky bezpečnosti," uvedl mluvčí ministerstva spravedlnosti Pavel Staněk. Podle Sváčka navíc soudci cestou do soudní síně nebudou muset překračovat nohy účastníků řízení.

Extrémní pravice včetně neonacismu je v České republice vytěsněna na okraj společnosti a nemá podporu veřejnosti, řekl vpondělí novinářům expert Ondřej Cakl ze sdružení Tolerance a občanská společnost. V poslední době se sice objevilo kolem dvacítky česky psaných webových stránek, jejichž prostřednictvím se šíří rasová a ideologická nenávist, je to ale padesátkrát méně než třeba v Německu. Velká většina českých webů je navíc registrována v zahraničí, mimo jiné i v USA, kde za tyto názory nehrozí postih, proto je pro policii těžké je z ČR rušit, uvedl Cakl. Naposledy média zaměstnával případ stránek anonymního Nacionálně socialistického vzdělávacího centra, které otevřeně propagují nacismus. Policii se je ovšem zatím nepodařilo zrušit, protože server je v americké Atlantě, kde propagace fašismu není trestný čin.

Podle Cakla jsou pravicoví extrémisté v tuzemsku na ústupu. Aktivnější jsou v Německu, kde je jejich hlavním komunikačním nástrojem právě internet, řekl. "V Česku v současnosti nemají neonacisté zelenou jako v minulých letech," zmínil. Například v letošních senátních, obecních a parlamentních volbách podle něj uspělo pouze v obcích sedm kandidátů ze stran extrémní pravice. "Ve volbách naprosto propadli," konstatoval.

Sdružení osvobozených politických vězňů v pondělí varovalo před popíráním holokaustu nebo vyzýváním k jeho opakování. Odborník Jiří Franěk upozornil na častou provázanost popíračů s islámskými teroristy. "V čele popíračů donedávna stál (Brit) David Irving. Ale jeho úlohu už zcela otevřeně převzal prezident Íránu Mahmúd Ahmadínežád," uvedl Franěk. Ahmadínežád hlásá nový holokaust a chce izraelské Židy vymazat ze světa, což je nepřijatelné, zdůraznil.