Zprávy | Z archivu rubriky


Víkendové finále senátních voleb potvrdilo dominantní pozici ODS na české politické scéně. V příštích dnech z toho bude vycházet i prezident Václav Klaus při jednáních o budoucí vládě. Na stabilní kabinet čeká země od června, kdy sněmovní volby skončily remízou mezi levicí a pravicí. Prezident nejsilnější parlamentní stranu zřejmě požádá, aby vybrala ze svých řad příštího premiéra. Podle druhého muže ODS Petra Nečase neexistuje jiný kandidát než šéf strany a předseda vlády v demisi Mirek Topolánek. Ten už ale jednou v sestavování vlády neuspěl, pro menšinový kabinet ODS nezískal důvěru. Spekuluje se, že by se úkolu mohl ujmout pražský primátor a místopředseda ODS Pavel Bém. ODS ve volbách třetiny horní komory zvítězila drtivě a získala v Senátu většinu 41 hlasů. Její kandidáti vyhráli ve 14 z 27 obvodů. V šesti obvodech uspěli zástupci ČSSD, čtyřikrát byli vítězní lidovci, tři mandáty připadly malým stranám či nezávislým. Spolu s ČSSD tak má ODS i ústavní většinu v obou parlamentních komorách, což by velkým stranám například umožnilo změnit ve svůj prospěch volební zákon. Předsedou Senátu s největší pravděpodobností zůstane Přemysl Sobotka (ODS).

Prezident během sobotního projevu na Pražském hradě politiky vyzval, aby se dohodli buď na možnosti vytvořit vládu, nebo na uspořádání předčasných voleb. Hlavní hráči na politické scéně by podle něj měli jasně říci, s kým jsou ochotni se domluvit a s kým ne. Podle prezidentova tajemníka Ladislava Jakla Klaus nehodlá s výběrem nového premiéra čekat na volební kongres ODS do poloviny listopadu, jméno bude chtít od občanských demokratů slyšet dřív.

Názory šéfů jednotlivých stran na další politický vývoj se po senátních volbách nezměnily. Topolánek trvá na předčasných volbách, do kterých by měla zemi vést překlenovací vláda. Šéf socialistů Jiří Paroubek se nehodlá vzdát naděje na to, že bude skládat vládu sám. Je podle něj nutné před případným vypsáním nových voleb využít všech tří ústavních možností o ustavení kabinetu. Jaklovi Paroubek nevěří, soudí že prezidentův tajemník slovy o premiérovi z řad ODS pouze "sonduje terén". Je podle něj nutné počkat na konzultace v příštím týdnu.

Zelení přišli s návrhem usnadnit po pěti měsících marných pokusů o složení vlády rozpuštění sněmovny úpravou ústavního zákona. Dolní komora by podle něj mohla být rozpuštěna po dohodě nejméně tří pětin poslanců. Návrh, o kterém jsou podle vyjádření svých předsedů ochotny jednat všechny strany, pokládá za východisko ze svízelné situace i jeden z tvůrců ústavy Vojtěch Cepl. Topolánek tento návrh podporuje a spojuje ho s přechodnou vládou. Šéfem překlenovací vlády být nechce.

Horní komora parlamentu vychází z letošních voleb zhruba o jeden rok starší, než před dvěma lety - průměrný věk senátorů je asi 54,3 let. Z 81 senátorů je nyní 12 žen, nejvíce v novodobé historii Senátu. Průměrný věk nových senátorů je 52,9 roku. Nejmladším zvoleným senátorem se stal Richard Svoboda z ODS (42) v obvodu Brno-město, naopak nejstarším je staronový senátor na Chrudimsku lidovec Petr Pithart (65). Svoboda se stane zároveň nejmladším členem horní parlamentní komory. V postavení doyena Senátu zůstává i nadále jednasedmdesátiletý občanský demokrat Bedřich Moldan. Vůbec nejstarším byl v okamžiku zvolení do horní komory v roce 1996 sociální demokrat Jaroslav Musial z Teplic. Do Senátu se dostal, když mu bylo 75 let, a když jeho mandát na podzim 2000 skončil, bylo mu téměř 80. Z 81 členů horní parlamentní komory bude 12 žen, což je zatím nejvíce v historii. V prvních letech měl Senát devět senátorek, od roku 2000 až do letošního roku v něm zasedalo deset žen. Letos uspělo celkem šest kandidátek z 27 obvodů. Třem senátorům dali voliči hlasy již po třetí. Od ustavení Senátu v roce 1996 jsou opakovaně voleni Petr Pithart (KDU-ČSL), Alena Palečková (ODS) a Jiří Pospíšil (ODS). Velká většina členů nového Senátu má vysokoškolské vzdělání. Největší skupinu tvoří lidé s technickým vzděláním - inženýrů je v něm 23. Senátorů s titulem MUDr. zasedne v novém Senátu 14. Podstatně méně je zde ekonomů či absolventů pedagogických vysokých škol nebo univerzit přírodovědného zaměření.

V řadě měst už vítězové komunálních voleb uzavřeli koalice a rozhodli o vedení radnic. V největších českých městech většinou získala nejvíce hlasů ODS. Přestože se její předseda Mirek Topolánek postavil proti uzavírání místních koalic s ČSSD, mnohde se občanští demokraté jeho radou neřídí. Koalici se sociální demokracií už uzavřeli například v Olomouci, Přerově, Prostějově, Ústí nad Labem či Liberci. ODS zvítězila ve 21 z 24 statutárních měst, post primátora obhajovala ve 14 z nich.

V Ústí nad Labem by měl být po dohodě ODS s ČSSD primátorem občanský demokrat Jan Kubata. Koalice občanských a sociálních demokratů bude vládnout také v Přerově. Vítězná ODS získá v radě města většinu, sociální demokraté ale vybojovali místo primátora. Obsadí ho dosavadní náměstek primátora Jiří Lajtoch. Také na prostějovské radnici bude pokračovat koaliční spolupráce ODS a ČSSD, prvním mužem města bude dosavadní starosta a lídr ODS Jan Tesař. Občanští a sociální demokraté budou společně vládnout také v Nymburku.

V Olomouci podepsali dohodu o spolupráci občanští demokraté kromě ČSSD také s KDU-ČSL. Primátorem se stane dosavadní náměstek Martin Novotný z ODS. V Liberci vítězná ODS uzavřela koaliční smlouvu s ČSSD a Unií pro sport a zdraví (USZ), jméno budoucího primátora zatím není známo.

Pardubickou radnici povede v příštích čtyřech letech koalice složená z ODS, Sdružení pro Pardubice (SPP), ČSSD a KDU-ČSL. Na primátora bude navržen lídr kandidátky občanských demokratů Jaroslav Deml. V Karviné se ČSSD spojí s ODS a Naším Karvinskem. Požaduje ale post primátora. Vítězní komunisté tak skončí pol letech zřejmě v opozici.

Koalice ODS a ČSSD se chystá v Karlových Varech. Se čtyřmi menšími pravicovými stranami zde občanští demokraté jednat nebudou. Na primátorku ODS nominovala Veroniku Vlkovou. Povolební jednání s ČSSD zahájila ODS také v Kladně. Opozici chce nabídnout místa v komisích a výborech.

V jiných městech ODS o spojení s ČSSD neuvažovala. V Hradci Králové se dohodla na pravicové koalici s Volbou pro město (VPM) a Hradeckým demokratickým klubem. Staronovým primátorem bude Otakar Divíšek (ODS). V Mladé Boleslavi vítězná ODS uzavřela dohodu s Volbou pro Mladou Boleslav, SNK-ED, politickým hnutím Zvon a Stranou zelených. Primátorem se má stát lídr ODS Raduan Nwelati. Pražská ODS nechce po vítězství v obecních volbách s ustavením nového vedení města spěchat. Občanští demokraté mají v zastupitelstvu většinu a mohou vládnout sami. Jejich tým se hodlá sejít se zástupci demokratických stran, které se do zastupitelstva dostaly.

Koalice, která by mohla po 15 letech vyšachovat ODS z vedení radnice, se začala formovat v Brně. Sociální demokraté, zelení a tým Brno 2006 senátora Jiřího Zlatušky se dohodli na spolupráci. K většině v zastupitelstvu by potřebovali ještě lidovce, kteří ovšem ve středu dostali od ODS nabídku primátorského křesla. ODS sice volby ve městě vyhrála, ale má obtíže najít koaliční partnery.

Sdružení Mostečané Mostu, které zvítězilo v severočeském městě v komunálních volbách, se dohodlo na spolupráci s KSČM. Primátorem bude lídr sdružení Vlastimil Vozka. Koaliční smlouva tak nejspíš pošle dosud vládnoucí ODS, ČSSD a nezávislé kandidáty do opozice.

V Havířově na Karvinsku bude i v následujícím období vládnout levice. ČSSD se ve městě spojila s KSČM a Hnutím pro Havířov. Vítězná ODS tak bude jedinou stranou, která skončí v opozici. ČSSD bude mít primátora. Rovněž v Jihlavě utvoří povolební koalici ČSSD, KSČM, SNK ED a uskupení Nezávislí občané Jihlavy (NOJ). Pravicový blok, tvořený vítěznou ODS a KDU-ČSL se Stranou zelených skončí v opozici.

Koalice, ve kterých figuruje ODS, ČSSD či lidovci a některé z nezávislých politických subjektů, budou vládnout na radnicích některých menších měst, například v Jičíně, Žďáru nad Sázavou, Sokolově, Blansku, Znojmu.

Naopak například v Táboře, Jindřichově Hradci, Berouně, Novém Jičíně, Vysokém Mýtě, Chrudimi, Litomyšli, Šumperku, Třinci a zřejmě i v Písku se ne vždy vítězná ODS spojí s nezávislými nebo pravicovými politickými stranami. V Rychnově nad Kněžnou se na vytvoření koalice shodli vítězní SNK Evropští demokraté s KDU-ČSL a Volbou pro město (VPM).

Kvůli obecním volbám už přišly první stížnosti. Dostaly je například soudy v Plzni, Ústí nad Labem, Praze a Pardubicích. Další se chystají. Tři stížnosti kvůli volbám do zastupitelstev obdržel také Nejvyšší správní soud, protože ale nespadají do jeho kompetence, pravděpodobně je zamítne.

Prezident Václav Klaus v sobotu u příležitosti státního svátku vyznamenal 22 osobností. Ocenění z jeho rukou převzali například válečný veterán Miroslav Štandera, lyžařka Kateřina Neumannová, romský aktivista Milan Horvát, herečka Iva Janžurová či legenda českého fotbalu Josef Masopust. In memoriam vyznamenal prezident například válečného veterána Václava Kojzara či herce Borise Rösnera.

Nejvyšším českým státním vyznamenáním je Řád bílého lva, který se dělí na dvě skupiny - občanskou a vojenskou. Řád bílého lva vojenské skupiny v sobotu Klaus propůjčil Antonínu Špačkovi, který za druhé světové války bojoval ve Francii a Británii. V roce 1949 byl ve vykonstruovaném procesu odsouzen k deseti letům těžkého žaláře a řadu roků strávil v uranových dolech. Další Řád bílého lva vojenské skupiny propůjčil prezident in memoriam Josefu Bryksovi, který za války rovněž bojoval ve Francii a Británii. Po sestřelení byl zajat Němci a odsouzen k smrti. Zachránila ho spojenecká vojska. Bryks obdržel řadu českých i zahraničních vyznamenání. V roce 1948 byl ale nespravedlivě odsouzen a prošel řadou nejtěžších věznic. V roce 1957 útrapám věznění podlehl.

Druhým nejvyšším vyznamenáním je Řád Tomáše Garrigua Masaryka. Klaus ho propůjčil válečnému veteránovi Miroslavu Štanderovi, který v roce 1948 uprchl před hrozbou vězení do Británie, kde byl až do roku 1955 pilotem Královského letectva (Royal Air Force - RAF). Od roku 1994 žije opět v České republice. In memoriam byl vyznamenán řádem Václav Kojzar, který za druhé světové války prokázal hrdinství v bojích v severní Africe a na západní frontě. Po únoru 1948 byl ve vykonstruovaném procesu odsouzen k doživotnímu vězení a strávil sedm a půl roku v uranových dolech. Řád Tomáše Garrigua Masaryka propůjčila hlava státu také Hildě Čihákové-Hojerové, která byla aktivní účastnicí odboje proti nacistické okupaci. V roce 1948 ji komunistický režim odsoudil k 25 letům žaláře. Po osmi letech věznění byla propuštěna a později rehabilitována. Stejné vyznamenání v sobotu z rukou prezidenta převzala také předsedkyně Konfederace politických vězňů Naděžda Kavalírová, opat řádu premonstrátů Michael Josef Pojezdný a prorektor Teologické fakulty Jihočeské univerzity Karel Skalický.

Prezident udělil také 14 medailí Za zásluhy. Ocenění na Hradě převzal například vědec Petr Hájek, malíř Jiří Anderle, herečka Jiřina Jirásková, fotograf Jindřich Štreit, někdejší ředitel Výzkumného ústavu včelařského Vladimír Veselý či kameraman Miroslav Ondříček. "Bylo to zvláštní. Bylo to krásné. Byl to zážitek," řekl Ondříček. Lyžařka Neumannová se ČTK svěřila, že si ocenění nesmírně považuje. "Měla jsem pocit, že se budu jen krčit někde na kraji v koutku, když jsem viděla ostatní vyznamenané, kteří toho tolik dokázali a prožili," řekla. Pro ocenění si na Hrad přišel také Vladimír Suchánek, který je vůdčí osobností české litografické tvorby. "Rád bych zmínil, že my, výtvarní umělci nejsme zrovna mediálně známí, a tím víc člověka potěší, že jeho celoživotní práce si povšimla instituce nejvyšší v tomto státě," řekl grafik. Třiasedmdesátiletý Suchánek se podílel na výtvarném doprovodu řady českých i zahraničních bibliofilií, ilustroval básnické sbírky, celosvětový ohlas mají jeho exlibris a uznání se těší jeho známková tvorba.

Výročí 28. října 1918 oslavili Češi v New Yorku v sobotu happeningem v Central Parku, kde na jednom z jezírek vypustili Prezidentskou loď TGM s portrétem prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka. Model modré plachetnice s bílými plachtami před vyplutím pokřtila Masarykova pravnučka, newyorská historička umění Charlotta Kotíková. Už večer před tím se na diplomatické recepci na plachty podepsal poslední československý a první český prezident Václav Havel, který je nyní v New Yorku jako host Kolumbijské univerzity. Deštivé a větrné počasí ale zřejmě zabránilo sedmdesátiletému exprezidentovi, aby se happeningu osobně zúčastnil. Loď pořídil a na dálkové ovládání kormidloval její "kapitán", úspěšný losangelský režisér a producent Petr Nýdrle. "Lodní výtvarník", uznávaný malíř, ilustrátor a spisovatel Petr Sís si vzal na starost výtvarnou stránku plavidla. "Každý rok na ně namaluje nějaký výjev z českých dějin," řekla ČTK ředitelka České národní budovy v New Yorku Gita Fuchsová. "Letos na trup lodi namaloval prezidenta Masaryka na bílém koni a kněžnu Libuši a na plachtu Masarykův portrét," popsala dílo. Neformální odpolední setkání se sklenkou šampaňského na břehu jezírka Conservancy Water, kde si Newyorčané tradičně hrávají s modely plachetnic, nezkazila několika desítkám Čechů ani bouřka se silným lijákem. Petr Sís na něm zanotoval hrdinnou Smetanovu píseň Sláva, sláva, nechyběla přání šťastné plavby ani zpěv české hymny.