Zprávy | Z archivu rubriky


Předmětem zájmu organizovaného zločinu je stále častěji justice. Uvádí to ve své výroční zprávě za loňský rok Bezpečnostní informační služba (BIS) s tím, že má informace o korupci na různých úrovních soudů. Dalším nebezpečím jsou podle BIS skupiny navzájem propojených osob ze samosprávy, advokacie nebo školství, které mají právní vzdělání a zároveň vliv na proces tvorby nových zákonů. "Zejména u okresních soudů dochází prostřednictvím finančních úplat soudcům k udělování neoprávněných výhod vězňům, popřípadě dalším klientům", uvádí se dále v materiálu. Do korupčního jednání jsou zapojeni i někteří advokáti a státní zástupci. Podle zpravodajské služby také existuje několik modelů, jak v průběhu trestního řízení diskreditovat, kompromitovat nebo zastrašovat státní zástupce.

"Ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil považuje tyto informace za závažné a požádá ředitele BIS Jiřího Langa, zda je možné je konkretizovat," reagoval mluvčí ministerstva Pavel Staněk. "Slyším o korupci u soudů už 15 let, ale zatím se jedná jen o zvěsti a pořád se nic neděje. S výjimkou jednoho případu skupiny kolem soudce Berky a ještě jednoho soudce se ta podezření nedostala dál než do oblasti těch zvěstí. Doufám, že si je BIS vědoma závažnosti svých podezření a předpokládám, že bude následovat další krok v podobě prokázání těchto podezření," řekl ČTK prezident soudcovské unie Jaromír Jirsa. Připomněl, že také několik nevládních organizací v čele s Transparency International obecně nepovažuje soudy za korupcí ohrožené prostředí.

BIS také uvádí, že některé podnikatelské skupiny se snaží proniknout do státní správy a ovlivňovat ji. Jako příklad takového počínání BIS v materiálu uvádí metody skupiny kolem kontroverzního podnikatele Tomáše Pitra. Podnikatelské skupiny se podle BIS pokoušejí ovlivňovat státní zaměstnance a pronikají do úřadů a institucí, kde si budují osobní vazby. BIS loni zaznamenala několik případů, kdy úředníci například vynášeli z úřadů citlivé informace nebo upravovali na zakázku úřední dokumenty. Služba zároveň uvádí, že někteří státní úředníci tlaku různých skupin podléhají a nelze vyloučit, že část z nich úplatky aktivně vyžaduje.

Až polovina z 60 ruských diplomatů působících v České republice jsou příslušníci rozvědky. Jejich práce se podle výroční zprávy Bezpečnostní informační služby orientuje především na prosazování ekonomických zájmů Ruska. Silně se angažovali například při jednáních o dohodě mezi Ruskou federací a Českou republikou o hospodářské, průmyslové a vědeckotechnické spolupráci, uvádí materiál BIS. Služba také poukazuje na skutečnost, která možnost ohrožení českých zájmů ještě zvyšuje. Někteří ruští zpravodajští důstojníci a lidé působící v jejich prospěch se podle BIS loni stýkali s členy ruského organizovaného zločinu v Česku. Konkrétní riziko těchto vazeb vidí v možném využívání korupčních, finančních a vlivových možností ruského organizovaného zločinu zpravodajskými službami.