Zprávy | Z archivu rubriky


V letošních obecních volbách triumfovali nezávislí kandidáti a jejich sdružení, kterým 16 procent hlasů vyneslo celkem 60 procent křesel v zastupitelstvech.

Co do počtu odevzdaných hlasů ale vyhrála ODS. V tomto žebříčku skončila na druhém místě ČSSD, v počtu zastupitelů jsou na druhém místě lidovci. Podle informací zveřejněných na www.volby.cz přišlo hlasovat 46,38 procenta voličů, což je o tři procenta více než při minulých volbách.

Pro kandidáty ODS hlasovalo více než 30,5 procenta voličů. V počtu odevzdaných hlasů je mezi politickými stranami na druhém místě ČSSD, kterou podpořilo 17 procent voličů, třetí příčka patří KSČM se zhruba 12 procenty. Z politických stran zastoupených v Poslanecké sněmovně skončila na čtvrtém místě KDU-ČSL s osmi procenty hlasů a poslední je Strana zelených, které dalo hlas asi 4,5 procenta voličů. Za ní se v celorepublikovém hodnocení umístilo SNK ED, které získalo 3,5 procenta hlasů.

Jinak ale žebříček vypadá v hodnocení mandátů. Tradičně nejúspěšnější v zisku křesel byli nezávislí kandidáti a jejich sdružení, jimž souhrnných 16 procent hlasů vyneslo celkem 60 procent všech křesel v zastupitelstvech měst a obcí. Z politických stran je na tom nejlépe opět ODS, která získala více než 11 procent všech mandátů, a druzí jsou lidovci s osmi procenty křesel v obecních a městských zastupitelstvech. V počtu mandátů skončili na dalších příčkách mezi politickými stranami sociální demokraté a komunisté shodně se sedmi procenty mandátů.

Ve srovnání s posledními komunálními volbami si nejvíce polepšila ODS. Před čtyřmi lety v obecních volbách získala přes 25 procent hlasů. ČSSD si tehdy vybralo zhruba 16 procent lidí, KSČM o procento méně a KDU-ČSL obdržela téměř deset procent. Strana zelených v minulých komunálních volbách získala v rámci republiky půldruhého procenta hlasů, zato SNK ED si tehdy připsala přes pět procent.

ODS suverénně vyhrála první kolo senátních voleb. Její kandidáti se probojovali do rozhodujícího klání ve 26 obvodech, zástupci ODS unikl finálový duel jen na Zlínsku. Strana premiéra Mirka Topolánka má tak šanci získat v horní komoře parlamentu sama ústavní většinu, pokud uspěje alespoň ve 22 obvodech. Na nadpoloviční většinu by jí stačilo vítězství v 14 soubojích. Rozhodne se příští pátek a sobotu.

ČSSD bude mít ve druhém kole 11 finalistů, vždy v duelech s občanskými demokraty. Obě nejsilnější strany tak mají jisté, že dohromady letos obsadí právě 11 křesel, což jim stačí k nadpoloviční většině hlasů v horní komoře. K ústavní většině těchto dvou stran by potřebovali zástupci ODS zvítězit ještě v pěti ze zbývajících 16 obvodů. Zabránit tomu by ostatní strany mohly, pokud by společně získaly alespoň 12 senátorů, což se jim teoreticky může podařit.

ODS se střetne se zástupci KDU-ČSL v šesti obvodech, s komunistickými kandidáty ve třech a s nezávislými kandidáty ve dvou. Ve zbývajících čtyřech obvodech budou občanským demokratům konkurovat kandidáti US-DEU, Volby pro město (VPM), Strany pro otevřenou společnost (SOS), Strany zelených (SZ) a hnutí Zelení. Tyto subjekty mají vyjma unionistů a SZ šanci poprvé proniknout do parlamentu.

Prvního kola hlasování, které se konalo spolu s obecními volbami, se zúčastnilo přes 42 procent oprávněných voličů.

Nejvíc hlasů v letošním prvním kole voleb do Senátu dostal populární herec Tomáš Töpfer, který kandidoval za ODS v Praze 4. Hlasovalo pro něj 20.143 lidí. Představitel štábního praporčíka Arazima v Četnických humoreskách režiséra Moskalyka dostal také vůbec největší podíl hlasů - 49,61 procenta. Na opačné straně pomyslného žebříčku se umístil kandidát České pravice Michal Simkanič, známý z aféry kolem směnky bývalého premiéra Stanislava Grosse. V Praze 2 obálku se jménem Simkaniče do volební urny vhodilo 61 lidí.

Předseda ČSSD Jiří Paroubek v neděli zopakoval svou sobotní výzvu, že ve druhém kole senátních voleb, jež se uskuteční příští pátek a sobotu, budou sociální demokraté podporovat protikandidáty ODS - pokud to neodmítnou, pak tedy lidovce, nezávislé, kandidáty zelených i komunisty. "Ale očekáváme totéž i od nich," zdůraznil lídr ČSSD.

Výkonný výbor KSČM výslovně nepodpořil výzvu šéfa ČSSD Jiřího Paroubka, aby se strany spojily v druhém kole senátních voleb proti kandidátům ODS. Předseda komunistů Vojtěch Filip po dnešním zasedání novinářům řekl, že záležet bude hlavně na jednotlivých obvodech a tom, zda o podporu kandidáti požádají. "Pokud někdo chce hlasy KSČM, musí o ně požádat," konstatoval s tím, že bez ohledu na to se i KSČM obává "modrání" horní komory. Tam, kde kandidují sociální demokraté, je komunisté veřejně podpoří. Totéž očekávají i ze strany ČSSD pro své tři kandidáty.

Při výběru v místech, kde neprošli kandidáti levice, je otázka podpory otevřená. "Budeme se držet toho, že ten, kdo požádá o podporu ve druhém kole, ten ji bude moct dostat," popsal Filip strategii komunistů. Víc než na politické příslušnosti bude podle něj při podpoře kandidátů záležet na znalosti místního prostředí a to, zda chce být kandidát "senátorem pro všechny voliče".

Své tři kandidáty ve druhém kole senátních voleb podle rozhodnutí výkonného výboru strany komunisté podpoří finančně. Do obvodů za nimi v příštím týdne vyjedou pomoct s agitací i místopředsedové KSČM. Filip vyzval voliče své strany k účasti na hlasování v druhém kole.

Zelení ani lidovci Paroubkovu výzvu podle vyjádření úřadujícího šéfa KDU-ČSL Jana Kasala a předsedy zelených Martina Bursíka nevyslyší. Současně ale nebudou tyto strany deklarovat podporu ODS.

"Je v našem zájmu, aby byl Senát co nejpestřejší, ale na druhou stranu vytváření koalic proti někomu nám nepřipadá vůbec užitečné," uvedl Kasal. Po skončení pořadu řekl, že si sice nepřeje, aby ODS měla v Senátu většinu, ale ani se této možnosti nebojí. Její převaha by se podle něj vyrovnala díky Poslanecké sněmovně.

Také cílem zelených je podle Bursíka co nejbarevnější Senát. "Hodláme vyzvat voliče zelených, aby podpořili pestrost Senátu tím, že budou volit kandidáty KDU, nezávislých, unionistů a dalších stran a hnutí s tím, že tam jsou výjimky. Nepřipojujeme se ke strategii pana Paroubka 'všichni proti ODS'. Ve 12 obvodech, kde proti sobě stojí kandidáti ČSSD a ODS, zůstaneme neutrální, nebudeme se vyjadřovat, necháme tohle na voličích. Červené nepodpoříme z principu," popsal Bursík strategii zelených.

"KDU-ČSL a zelení oficiálně nechtějí deklarovat podporu kandidátům sociální demokracie, ale myslím si, že v jednotlivých senátních obvodech k dohodě dojde," řekl novinářům Sobotka.

Dosažení většiny v Senátu není podle místopředsedy ODS Pavla Béma strategickým cílem jeho strany. Výzvu šéfa ČSSD Jiřího Paroubka, aby se ostatní politické subjekty kvůli tomu spojily před druhým kolem senátních voleb proti ODS, má za hloupou a zbytečnou. "V konečném důsledku může působit vůči ČSSD i kontraproduktivně," uvedl Bém v nedělním pořadu České televize Otázky Václava Moravce s tím, že voliči mají vlastní rozum.

"Hlavní cíl je uspět a ODS se bude pochopitelně snažit uspět ve všech 26 obvodech, ale určitě nejsme motivováni ambicí získat ústavní většinu. Myslím si, že to ani v zásadě není možné v této chvíli," uvedl Bém.

"Mobilizace je nezbytná pro obranu sociálního státu, za příklad bych dal sociální zákony, které byly přijaty na začátku roku. Je to právě ODS, která navrhuje odložení zákoníku práce, je to expertní skupina ministra financí (Vlastimila) Tlustého, která navrhuje zrušení rodičovského příspěvku, zrušení porodného," hájil postoj ČSSD místopředseda Bohumil Sobotka. Hrozí podle něj, že sociální legislativa, kterou ČSSD prosadila na jaře, může být ohrožována ze Senátu v případě, že tam bude mít ODS většinu.

Bém má tato slova za absurdní vzhledem k tomu, že právě Sobotka navrhoval odložení účinnosti sociálních zákonů kvůli tomu, že na jejich plnění nejsou ve státním rozpočtu peníze. Sobotka to odmítl s tím, že po dohodě s ostatními stranami byly odloženy pouze zákony, které nemají vliv na příjmy domácností.

Výsledky komunálních voleb a především prvního kola voleb do Senátu mohou mít v dlouhodobém výhledu pozitivní vliv na hospodářství ČR. Posílená ODS může nyní více tlačit na předčasné volby, které by vyřešily pat kolem vlády, což by finančním trhům a investorům přineslo vyšší jistotu pro jejich rozhodování. Vyplývá to z vyjádření oslovených analytiků.

"Neočekáváme silné okamžité reakce trhu, avšak v delším období zvýšená předvídatelnost politiky sníží nejistotu investorů a zlepší tržní sentiment," uvedl hlavní ekonom Raiffeisenbanky Pavel Mertlík. Každé řešení politického patu v konečném důsledku přiblíží řešení dlouhodobých fiskálních problémů, zejména penzijní reformu, dodal.

"Pro finanční trhy by jediná negativní varianta byla, kdyby ODS ztratila. A to se rozhodně nestalo," řekl ČTK analytik ČSOB Pavel Sobíšek s tím, že výsledky pátečních a sobotních voleb nebudou mít na trh žádný vliv. Podle něj není pravděpodobné, aby ODS získala ústavní většinu v Senátu, byť je to nyní teoreticky možné. Prostá většina ODS v horní komoře by ale podpořila autoritu Mirka Topolánka v čele strany, který tak bude moci více prosazovat předčasné volby.

"Domnívám se, že po víkendu jsme o krok blíže buď stabilní vládě anebo předčasným volbám. I proto čekám posílení kurzu koruny vůči euru na 27,80 ke konci prosince 2006," uvedl analytik Raiffeisenbanky Aleš Michl.

Zástupci podnikatelů i podnikatelé si stěžují, že nynější nestabilní politická situace komplikuje podnikání. Nejsou například vydané prováděcí předpisy k některým zákonům, nejasná situace panuje okolo zákoníku práce či registračních pokladen. Otázkou zůstává podoba rozpočtu pro příští rok, rozpory jsou v názorech politických stran na privatizaci.

ODS vyhrála v Praze poprvé komunální volby nadpoloviční většinou hlasů. Pro občanské demokraty hlasovalo 54,43 procenta voličů. ODS tak může na pražské radnici vládnout sama. Druhá ČSSD získala 15,88 procenta hlasů. K volbám přišlo podle serveru www.volby.cz 42,17 procenta voličů, což je více než při minulých volbách. Z dalších stran nejlépe uspěla KSČM ze ziskem 7,93 procenta hlasů. Hranici pěti procent hlasů, která zaručuje místa v sedmdesátičlenném zastupitelstvu, překročily ještě Strana zelených se ziskem 7,8 procenta, a SND ED 5,39 procenta. Pro koalici KDU-ČSL s Nestraníky hlasovalo 3,26 procenta voličů. Lidovci se do zastupitelstva nedostali. V minulém volebním období měli jednoho zastupitele.

Pražská ODS bude na magistrátu hledat širší shodu. V pořadu České televize Otázky Václava Moravce to v neděli uvedl místopředseda ODS a pražský primátor Pavel Bém. "Není ale vyloučené, že budeme vládnout sami," konstatoval s tím, že zisk 42 křesel v sedmdesátičlenném zastupitelstvu se rovná počtu zastupitelů nynější koalice ODS a ČSSD. V příštím týdnu chce začít pracovat na programovém prohlášení. V programu by chtěl Bém nalézt shodu na "klasických pražských problémech", jako jsou doprava a životní prostředí.

Podle šéfa zelených Martina Bursíka bude vítězství ODS testem demokratičnosti této strany. V pořadu uvedl, že takový výsledek může vítěze svádět k samostatné vládě, přitom ke konsensu je podle něj třeba dohody více stran. Jak se postaví k jednání s ODS pražští sociální demokraté, bude podle místopředsedy ČSSD Bohuslava Sobotky na jejich vedení. Místopředseda KSČM Jiří Dolejš pak předpokládá, že v pracovních orgánech magistrátu zůstane poměrné zastoupení, jak tomu je dosud.

Povolání lékaře má v Česku výsadní postavení. Lidé si této profese velmi váží, navíc sympatie k tomuto povolání rostou. Ukázal to letošní zářijový průzkum Institutu pro výzkum veřejného mínění (IVVM). Lidé v něm lékařskou profesi umístili na vrchol pomyslného žebříčku sestaveného z šestadvaceti vybraných profesí. Na druhém a třetím místě skončily v nevelkém vzájemném odstupu profese vědce a vysokoškolského učitele. Na opačném konci žebříčku figurují uklízeči a poslanci.

I další přední místa žebříčku si udržují především povolání náročná na odbornou přípravu a vzdělání. S patrnějším odstupem následují učitelé na základních školách, programátoři, projektanti a soudci. K relativně prestižnějším profesím z pohledu české veřejnosti patří i povolání soukromého zemědělce, manažera, profesionálního sportovce, účetního, novináře či ministra.

Do středu žebříčku s malými vzájemnými rozdíly zařadili dotázaní opraváře elektrospotřebičů, truhláře, majitele malých obchodů, soustružníky a bankovní úředníky. Hodnocení prestiže povolání zastupujících kvalifikované dělnické profese zaznamenalo proti poslednímu výzkumu z roku 2004 určité zlepšení.

Naopak poslední dvě místa na konci pomyslného žebříčku se za poslední dva roky nezměnila. Nejméně prestižním je z hlediska subjektivního vnímání české veřejnosti povolání uklízečky a na předposledním místě se ocitá i funkce poslanecká. V určitém propadu se proti šetření z roku 2004 ocitlo tentokrát povolání kněze, které sklouzlo na třetí příčku od konce. Podle IVVM jde zřejmě o důsledek vysoké úrovně sekularizace a nepříliš dobrého renomé zejména římskokatolické církve u české veřejnosti. Těsně pod hranici samotného středu se v průměru řadí policisté. Za nimi již s patrnějším odstupem následují od středu vojáci z povolání, prodavači a sekretářky.

Pořadatelé Mezinárodního festivalu dokumentárních filmů Jihlava v sobotu v Praze uspořádali "dokumentární inscenaci" o současném stavu české společnosti. Happeningem nazvaným Nikdy nebylo líp a následnou besedou chtěli otevřít kritickou diskusi o vývoji Česka v uplynulých 17 letech. Večer zahájila hodinová inscenace na motivy hry Karla Steigerwalda a Petra Minaříka v provedení herců brněnského divadla Husa na provázku, kterou režíroval Vladimír Morávek. Následovala diskuse, jíž se kromě Steigerwalda zúčastnili například dokumentarista Karel Vachek, divadelník Ivan Vyskočil nebo senátor Karel Schwarzenberg.

Setkání se podle původního plánu organizátorů mělo uskutečnit v kavárně Slavia, z ní však byli herci i autoři při ranní generální zkoušce vykázáni, a museli se proto přesunout do přilehlé restaurace. Podle personálu divadelníci rušili návštěvníky. "Dnes japonský turista zcela vytlačuje českého intelektuála, který tady přišel zkoumat své srdce," postěžoval si režisér Morávek.

Desátý ročník jihlavského festivalu, který je největší přehlídkou dokumentů ve střední Evropě, se uskuteční od 24. do 29. října. Na programu bude mít 110 snímků. Z nich osmnáct bude mít světovou, třináct středoevropskou a jedenáct českou premiéru. Ve světové premiéře budou moci návštěvníci festivalu zhlédnout mimo jiné tři české dokumenty.

Právě režisér Vachek zde uvede svou novinku nazvanou Záviš - kníže pornofolku pod vlivem Griffithovy Intolerance a Tatiho Prázdnin pana Hulota aneb Vznik a zánik Československa (1918 - 1992), dále se představí studentky pražské FAMU Lucie Králová s filmem Ztracená dovolená a Ivana Miloševičová s dokumentem Nikdy nebylo líp.

Stát zřejmě vydělá v příštím roce na výběru elektronického mýtného méně, než se dosud předpokládalo. Odstupující ministr dopravy Aleš Řebíček (ODS) v České televizi řekl, že je reálné, aby do rozpočtu zamířily zhruba dvě miliardy korun. To je asi o 800 milionů méně než dřívější odhady. Řebíček zároveň uvedl, že v příštím týdnu bude jednat s firmou Kapsch, která systém mýtného buduje, o případných sankcích, pokud by se začátek vybírání mýtného zpozdil a nezačal podle původního plánu. "Budu chtít, aby sankce za nefungující systém od 1. ledna odpovídaly pravděpodobným tržbám, o které by stát přišel," prohlásil.

Podle expertů na dopravu ale stát vydělá na vybírání mýtného ještě méně, než očekává Řebíček, a to zhruba miliardu. "Jsem velmi skeptický. Je to jen výnos, příjmy do státního rozpočtu budou daleko menší. Budeme rádi, jestli to bude tolik, kolik se vybere za známky nyní. Tedy miliarda," uvedl v pořadu ČT Václav Jirovský z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy.

Obdobně situaci vnímá i bývalý ministr dopravy a pedagog ČVÚT Petr Moos. "Bylo by dobré, kdybychom toho (2,8 miliardy) dosáhli, ale zdá se, že to nebude reálné," řekl Moos. Částku 2,8 miliardy korun zpochybnil již ve středu po jednání vlády odstupující ministr financí Vlastimil Tlustý. "U podobných projektů se velmi často nadhodnocují příjmy a podhodnocují výdaje. Jako ministr financí tvrdím, že bilance mýtného v příštím roce bude podstatně horší než ta, která byla prezentována," uvedl.

Řebíčkův předchůdce na ministerstvu dopravy a současný poslanec za KDU-ČSL Milan Šimonovský ale s těmito odhady nesouhlasí a považuje je za nereálné. "Čisté saldo bude určitě vyšší než tři miliardy," podotkl.

Od 1. ledna mají přepravci platit mýtné na téměř 950 kilometrech dálnic a rychlostních silnic. Do 30. června by měli začít platit i na zbylých asi 1100 kilometrech silnic první třídy. Průměrná sazba bude 4,05 koruny za kilometr.