Zprávy | Z archivu rubriky


Předseda Poslanecké sněmovny Miloslav Vlček (ČSSD) zvažuje stížnost na některá média kvůli tomu, jak v době komunálních a senátních voleb informovala o kauze bývalého šéfa kabinetů dvou premiérů Zdeňka Doležela. Předseda ČSSD Jiří Paroubek to označil za osobní Vlčkovu iniciativu. Řekl nicméně, že ČSSD podá "pár žalob", na koho však neupřesnil. "Například ještě v pátek ráno jsem slyšel, jak některé rozhlasové stanice každou chvíli hlásily zprávy, jako by náš předseda něco spáchal," řekl Vlček serveru iDnes.cz. Podle iDnes.cz ale popřel zprávy, že ČSSD chce zpochybnit přímo regulérnost voleb. Místopředseda ODS Petr Nečas považuje tato prohlášení za další křečovitý pokus ČSSD jak zlepšit svou situaci. "Byli to právě sociální demokraté, kdo v den voleb dělal tiskovou konferenci, což jiné strany nečinily," řekl novinářům.

Spolu s Doleželem čelí podezření z machinací a vydírání starosta Budišova na Třebíčsku Ladislav Péťa, který již byl vyloučen z ČSSD, a úředník ministerstva zemědělství Miloslav Řehulka. Obviněna byla i bývalá členka ČSSD a exnáměstkyně ministra pro místní rozvoj Věra Jourová, která při výslechu údajně nařkla předsedu ČSSD Jiřího Paroubka, že je do podvodů také zapleten. Paroubek České televizi řekl, že tyto "nechutnosti", jež se podle něj hrnuly na ČSSD, senátní a komunální volby ovlivnily. "Předpokládám, že řada našich voličů reagovala tím, že hlasovala nohama, zkrátka nepřišli do volebních místností," dodal.

Časté přestřelky politiků na veřejnosti, které se například v poslední době odehrávají kvůli únikům informací o policejním vyšetřování některých závažných případů, považuje bývalý prezident Václav Havel za "groteskní představení, každodenní seriál v televizi". "Jestli se politici nevzpamatují, efekt může být jediný - že to naprosto odcizí občany politice a že se jednoho dne naštvou. To nemusí být pozítří, to může být za pět let," řekl Havel ČTK v sobotu před odletem do Spojených států. Reagoval tak na dění na politické scéně, které následovalo po čtvrteční informaci, že do kauzy podvodů s penězi z Evropské unie může být zapleten i expremiér a současný předseda ČSSD Jiří Paroubek. Policii to při výslechu podle serveru iDnes.cz řekla obviněná úřednice, bývalá náměstkyně ministra pro místní rozvoj Věra Jourová. Paroubek obvinění ostře odmítl. "Já se tím nikterak moc neobírám a nestuduji to. Jen jako pozorovateli zdálky mi připadá absurdní, že dřív, než někdo podepíše policejní protokol, už vychází i v novinách, co v tom protokolu je. Při takovémto zacházení s tajemstvím bych se nedivil, kdyby nás jako první zemi v historii vyloučili z NATO," dodal Havel.

Exprezident Václav Havel a jeho žena Dagmar odletěli v sobotu dopoledne na čtyři měsíce do Spojených států. První část pracovního a studijního pobytu stráví v New Yorku, druhou ve Washingtonu. "V New Yorku, kam mě pozvala Kolumbijská univerzita, mě čeká několik veřejných vystoupení, nějaké diskuse na univerzitě. Ale především a hlavně bych se chtěl procházet po New Yorku a samozřejmě bych rád něco psal," řekl Havel ČTK před odletem. Jednou z veřejných debat bude diskuse mezi Havlem a bývalým americkým prezidentem Billem Clintonem. Příští týden začne v New Yorku festival kompletního Havlova dramatického díla. Po Novém roce mají Havlovi v plánu odletět do Washingtonu, kde budou stejně jako loni na jaře hosty Kongresové knihovny.

Dobrovolnická práce v humanitární organizaci ADRA stále více láká mladé lidi. Jejich předností je především odborná kvalifikace a také znalost cizích jazyků. Často se hlásí lidé určitých specializací, které mají souvislost například s humanitárními nebo sociálními obory. ČTK to v sobotu na setkání dobrovolníků ve Zlíně řekl ředitel české ADRA Jan Bárta. Většinu dobrovolníků však v organizaci stále tvoří starší lidé, kteří se dobrovolnictví věnují vedle své hlavní profese a jsou nepostradatelní především díky svým zkušenostem. Mladší generace je doplňuje tím, že velmi dobře zvládá angličtinu i další jazyky, nutné při práci ve světových humanitární projektech. "Někteří z nich jsou navíc schopni i žádat o granty, což je nepostradatelné a důležité v případě dobrovolnické práce a při získávání financí," uvedl Bárta. Přesto se však ředitel ADRA domnívá, že v České republice ve srovnání se světem stále chybí některé obory, které by lidi na dobrovolnickou práci lépe připravily. Absolventům některých oborů navíc chybí uplatnění. Daleko více možností je pro ně v zahraničí. "Je úžasné, že mladí lidé z České republiky se tam dokáží uchytit, neboť umí jazyk, a právě naše dobrovolnická činnost na této znalosti mnohdy staví. Anglický jazyk jim mnohdy umožňuje lepší vstup do profesionálního světa," poznamenal ředitel.

Studenti sociálních a pedagogických oborů tvořili například většinu dobrovolníků, kteří se v létě zúčastnili mise v Zakarpatské Ukrajině. Ve vesnici Rodnikova Huta pomáhali s opravou školy. "Studuji pedagogickou fakultu v Plzni a navíc píšu i diplomovou práci o humanitární pomoci v zahraničí, proto jsem se zapojil do dobrovolnické práce v ADRA," řekl ČTK jeden z účastníků.

Za 14 let, co ADRA v Česku funguje, se vytvořila pevná dobrovolnická základna čítající tisíce dobrovolníků. V roce 1992 nebylo dobrovolnictví jako termín známé. Nyní se podle Bárty stává termínem téměř módním, každý chce být tak trochu dobrovolníkem. Slovo dobrovolník v sobě skrývá vlastně dvě slova: dobro a volit, takže to jsou právě ti lidi, kteří se rozhodli sem přijít dělat dobré věci. Nechtějí to dělat s nějakým velkým humbukem či velkou slávou, chtějí dělat jen to, na co stačí, poznamenal Bárta.

Setkání lidí s roztroušenou sklerózou a jejich přátel se v sobotu konalo v českobudějovickém Domě u Beránka. Součástí putovního projektu nazvaného Roztroušená skleróza nemusí být handicapem je do 4. listopadu výstava výtvarných děl, která dokazují, že i lidé s těžkou nemocí dovedou být tvůrčí a jejich zručnost a fantazie jim pomáhají překonat zdravotní problémy. "Na první pohled je život s touto nemocí depresivní, přesto z většiny vystavených děl vyzařuje optimismus. Nemocní lidé se snaží vidět život co nejhezčí a váží si každého dne," řekla ČTK předsedkyně českobudějovického občanského sdružení Roska Helena Nekvindová. Sdružuje přes 50 lidí, podobné organizace jsou na jihu Čech ještě v Písku a v Jindřichově Hradci. Podle ní je nejdůležitější, aby nemocní lidé nezůstali sami a neizolovali se od společnosti. "Když jsme spolu, už se vlastně ani o nemoci nebavíme. Respektujeme, co každý dokáže a kam je schopný dojít, vyjdeme si vstříc a máme radost z úspěchu každého z nás," dodala. Sdružení pořádá například rekondiční pobyty a rehabilitační cvičení včetně hipoterapie či plavání.

Galerii u Beránka zaplnilo asi 70 výtvarných prací od 11 autorů, kteří jsou kvůli své nemoci v mnohém omezeni a pro něž je výtvarné umění důležitou součástí života. Prezentují olejomalby, perokresby, koláže, paličkovanou krajku či kolekci fotografií. Lidé mohli vidět také ukázky cvičení tai-či nebo sledovat tvorbu obrázků takzvanou ubrouskovou technikou. Výtvarné práce pomáhají nemocným výtvarníkům procvičovat i jemnou motoriku rukou.