Zprávy | Z archivu rubriky


Prezident Václav Klaus je zastáncem dohody politických stran buď o předčasných volbách nebo o stabilní vládě. Po pondělním setkání s lídry ODS zdůraznil, že je proti "kupčení" s hlasy a vzniku kabinetu založeného na přeběhnutí jednoho poslance k opačnému politickému táboru. Současně odmítl názory, že by si přál velkou koalici občanských a sociálních demokratů. "Kdybych náhodou chtěl sdělovat, že mou preferencí je velká koalice, tak bych to určitě udělal. Není to tak," zdůraznil prezident. Vládu dvou nejsilnějších stran za jedno z východisek považuje ČSSD, pro ODS je ale svazek s jejím největším rivalem nepřijatelný. Za pouhé spekulace označil Klaus rovněž úvahy o tom, že by mohl premiérem jmenovat některého sociálního demokrata, který by pak mohl způsobit rozkol v ČSSD. "Ani ve snu by mě to nenapadlo," reagoval Klaus.

ODS dává přednost překlenovací vládě, která by zemi dovedla k předčasným volbám už v příštím roce. Prezident řekl, že takovému postoji nejsilnější strany rozumí a respektuje ho. "Pro mě je to poznatek a chápu i to, že ODS je připravena k nalezení kompromisu, aby to bylo možné, též sama něco přinést," uvedl.

Šéf vlády a ODS Mirek Topolánek připomněl, že jeho strana po zvážení všech rizik usiluje o dočasný kabinet, který by spravoval zemi do voleb v příštím roce. "K těm volbám by nás nevedla vláda ODS, ... ale byla by to vláda dohody o předčasných volbách," řekl po setkání na Hradě. Než bude existovat dohoda parlamentních stran o předčasných volbách, je podle Klause naprosto zbytečné spekulovat o tom, koho na druhý pokus pověří sestavením vlády. "Žádné takové jméno neexistuje a nikdy ani vteřinu neexistovalo," uvedl.

K předčasným volbám se kromě ODS za určitých podmínek kloní i lidovci, zelení a komunisté. Proti jsou sociální demokraté, kteří vidí čtyři řešení patové politické situace: velkou koalici ODS a ČSSD, vládu složenou z ČSSD, lidovců a zelených, úřednickou vládu anebo menšinový kabinet vedený ČSSD.

Podle místopředsedy občanských demokratů Petra Bendla bude chtít ODS pro předčasné volby získat i sociální demokraty. "Nabídneme jim toto řešení a uvidíme," řekl novinářům po schůzce s Klausem. Dalšímu místopředsedovi ODS Petru Nečasovi by nevadilo, kdyby se k dohodě na předčasných volbách připojili i komunisté. "Jednání s KSČM ale není na pořadu dne," dodal.

Předseda ČSSD Jiří Paroubek v pondělí prohlásil, že velká koalice občanských a sociálních demokratů je jen jedním ze čtyř rovnocenných řešení nynější politické situace. Dalšími variantami je společná vláda ČSSD, KDU-ČSL a Strany zelených tolerovaná komunisty, úřednický kabinet, či menšinová vláda sociální demokracie, řekl Paroubek novinářům v Lidovém domě. "Není to řazení podle významu nebo preferencí," zdůraznil expremiér. Velkou koalici fungující dva roky šéf ČSSD připustil v nedělním pořadu České televize Otázky Václava Moravce s tím, že by se na takovém uspořádání sám nepodílel. ODS spojenectví s největším rivalem vzápětí odmítla. "Nenabídl jsem žádnou koalici ODS," reagoval v pondělí Paroubek na způsob, jakým jeho vyjádření interpretovala média. Vláda založená na rovnoprávné dohodě dvou nejsilnějších stran je podle něj jen reakcí na páteční prohlášení prezidenta Václava Klause, že nejmenuje vládu založenou na hlasech "přeběhlíků" z opačného politického tábora. Paroubek míní, že velká koalice je lepší možnost než "ponižující opoziční smlouva dvě".

Kvůli druhé variantě - vládě s lidovci a zelenými podporované komunisty - vyzval obě menší strany, aby přesně vyjmenovaly, v čem je podpora KSČM nebezpečná. Paroubek chce sepsat i společné programové priority všech tří stran. "Požádáme veřejně vedení těchto stran, proč je podpora těchto stran od KSČM nepřijatelná," řekl. Pokud to odmítnou, "dávají přednost neproduktivnímu antikomunismu před plněním vlastních volebních slibů". "Uměle vytvářený a fanatický antikomunismus škodlivě narušuje soudržnost společnosti a rozděluje ji," myslí si bývalý premiér.

ČSSD je připravena jednat i o vládě odborníků. Pokud ODS, KDU-ČSL i Strana zelených odmítnou spolupráci s ČSSD a nebude průchodná ani úřednická vláda, pak podle Paroubka přichází v úvahu menšinový kabinet ČSSD s "většinovou podporou" ve sněmovně.

V žádné jiné zemi Evropské unie nemají živnostníci na ekonomiku země takový vliv jako v České republice. Firmy, které zaměstnávají jednoho až devět zaměstnanců, se na celkovém počtu podniků podílí více než 95 procenty a jsou vůbec největším zaměstnavatelem. Práci u nich našla více než třetina všech zaměstnanců, vyplývá ze statistiky Eurostatu.

Pro tento stav jsou podle analytika Raiffeisenbank Aleše Michla dva prosté důvody. První, že v ČR přetrvávají tradiční řemesla a živnosti typu opravy škodovek, kol nebo obuvi, což je patrné hlavně v regionech. Druhým důvodem je rozmach tzv. švarcsystému (zaměstnávání na živnostenský list), kvůli němuž se zaměstnavatelé vyhýbají placení sociálního pojištění. "Následkem globalizace se budeme muset smířit s tím, že tradiční řemesla budou na ústupu. Kvůli nepřehlednému daňovému systému ale na druhou stranu půjde nahoru zase švarcsystém," odhadl Michl další vývoj. Na drobné živnostníky připadá podle něj 20 procent přidané hodnoty průmyslu. Na růst HDP mají stále klíčový vliv velké podniky typu Škody Auto a ČEZ, které vytvoří 43 procent.

S Českem se v tomto ohledu nemůže měřit žádná jiná země v Evropě. Blíží se mu jenom Itálie, kde malé, spíše rodinné firmy, jsou rovněž největším zaměstnavatelem. Celkový obrat malých italských firem je skoro stejný jako u velkých firem s více než 250 zaměstnanci. To ale v České republice neplatí; živnostníci sice zaměstnávají nejvíce obyvatel v produktivním věku, ale jejich tržby jsou nižší. Malé a střední firmy s méně než 250 zaměstnanci jsou pilířem celé ekonomiky Evropské unie. Zaměstnávají více než dvě třetiny Evropanů; devět z deseti podniků zaměstnává méně než deset lidí.

Odběratelé plynu se od příštího roku mohou dočkat dalšího zlevnění zemního plynu. Jeho cena je závislá na vývoji na ropných trzích, které v posledních týdnech oslabují. Pokud bude tento trend ještě pokračovat, vznikne prostor i pro snížení cen plynu. Shodli se na tom odborníci oslovení ČTK. Zemní plyn pro domácnosti od 1. října zlevnil v průměru o 5,5 procenta.

"Plyn by lidem od ledna určitě neměl zdražit. Pokud nenastane otočení trendu na ropných trzích, mohlo by dojít i k nepatrnému zlevnění. Otázkou je, co přijde po nástupu zimy a čerpání zásob," řekl generální sekretář České plynárenské unie Josef Kastl. Podle něj je to dobrý signál pro zákazníky, protože současné ceny vydrží po celou topnou sezonu. Naopak domácnosti, které k vytápění využívají elektřinu, si od příštího roku připlatí asi osm procent. Roste také cena uhlí i dřeva.

S Kastlem se shoduje i místopředseda Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Blahoslav Němeček. "Zdražení (plynu) nepředpokládáme, je otázka dalšího vývoje, jestli nakonec nedojde i ke zlevnění," uvedl. Němeček očekává, že ERÚ ale nepatrně zvedne poplatky v oblasti regulovaných složek, to znamená například za distribuci a přepravu. "Tyto složky ale tvoří asi jen 20 procent konečné ceny plynu. Zbytek jsou náklady na samotnou komoditu," informoval Němeček.

ERÚ stanovuje cenu plynu každé tři měsíce. K 1. dubnu 2007 ale zruší veškerou regulaci tuzemského trhu s plynem. Ten tak bude plně liberalizován, podobně jako trh s elektřinou. Odborníci se proto domnívají, že poté nastane spíše zdražování.

Energetici dukovanské jaderné elektrárny v pondělí zahájili zkušební provoz v novém skladu na vyhořelé jaderné palivo. Stavební práce za 260 milionů korun byly ukončeny v minulém roce, budovu pak ještě prověřovali odborníci. Sklad s kapacitou 1340 tun kovu nahradil starší zaplněné zařízení s kapacitou 600 tun. Postačí až do konce provozu elektrárny, který se zatím předpokládá asi za dvě desetiletí. Zahájení provozu se zúčastnil i prezident Václav Klaus. Novinářům řekl, že kvůli rostoucí spotřebě bude Česko v nejbližších letech potřeboval další energetické zdroje.

Trvalé úložiště jaderného odpadu zatím v Česku nebylo vybudováno. Vzhledem k tomu, že použité palivo ještě obsahuje 96 procent využitelného materiálu, energetici předpokládají jeho další zpracování. Oddělení čtyř procent odpadu je ale zatím podstatně dražší, než vytěžení nového uranu. Podle odborníků se také rýsuje vznik technologií, které umožní zkrácení doby škodlivého působení nevyužitelného odpadu z dříve předpokládaných 10.000 let na desetiletí.

Předtím se vyhořelé palivo z první české jaderné elektrárny vozilo na Slovensko. Tam se ukládalo v jaderné elektrárně Jaslovské Bohunice. Po rozdělení Československa se stěhovalo zpátky. V elektrárně byl nejprve postaven menší sklad, protože stát zvažoval vybudování centrálního podzemního úložiště pro vyhořelé palivo z Dukovan i z jihočeského Temelína. Nyní ale převládl trend ponechat palivo u jaderných elektráren, protože tím odpadá rizikový transport. Budování meziskladu na použité palivo se chystá také v Temelíně.